Pro Jenny

                                                      Janne

Datum narození: 30.7. 1999

M: Jessika po Reliéfovi píseckém

O: Buenos

 Minulost: Jenny, vlastním jménem Janne, se narodila v roce 1999 někde v Říčanech, odkud si jí po nějaké době odvezla pí. Matušková na svoji farmu do Dražky. Tady se naučila všechno potřebné a pod paní Matuškovou chodila drezuru do stupně ,,L" a skákala parkur do ,,ZL" Potom začala vozit děti na táborech. A právě v té době jsem celá smutná objížděla republiku a hledala koníka, na kterým bych si mohla udělat licenci a později závodit. Už jsem jich měla pár vybraných, ale vždycky z koupě sešlo. No a tak jsme přijeli do Dražky, kde nám byly nabídnuty 3 kobylky. A mě nejvíc do noty padla 7mi-letá, celkem drobounká a trochu šmudlózní hnědka. Byla sice trochu tlačivější a ani ne tak hezká jako ostatní, ale byla hodná a hezky šlapala. A tak jsme jí ani ne do měsíce měli na dvoře v Nučicích. NO a následoval rok plný kalamit a pádů. Jenny, jak jsme zijstili, je totiž skoro celá plnokrevná a tudíž byla opravdu nervózní a úprky domů nebyly vyjímkou. Trenérka, od nás jako jediná zkušená, dala ruce pryč a radila, ať jí prodáme co nejdřív. Najednou sem na všechno byla sama. Všichni se děsili toho, kdy zas ten "magor" něco vymyslí a já to odnesu dalšími odřeninami(hlavně na srdci). Byla jsem z toho nešťastná a nikdo nevěřil, že by se mohla kobyla uklidnit. Já jsem se jí začala bát a nechtěla jsem jí jezdit, jenom jsem jí lonžovala. NO a tak bylo jediné východisko:Prodej! Ale světe div se! Z prodeje sešlo. Lonžování pomohlo na tolik, že jsem zpátky získala její důvěru a ona tu mojí a po pár měsících jsem zase byla na jejím hřbetě.

Současnost: Dneska se připravujeme na hobbíčka a na licenci. Jenny nádherně skáče a proto, jestli to její zdraví dovolí, se chci věnovat parkurům. V terénu neznám spolehlivějšího koně. Jenny se změnila. Ke změně my pomohly i holky, co mi jí občas jezdí, takže těm patří můj velkej dík! Sandro, Katio, Michelle, díky moc! A i když ještě nejsem na konci cesty, teď už věřím, že to s mojí tlaminkou dokážu. Neprodala bych jí ani za zlatý prase i kdyby nám zase nikdo nevěřil. A víte proč? My se máme totiž rády a to je nejdůležitější!!