Příběh mladší přípravky v sezóně 2008 – 09 je osudem nechtěného dítěte, z něhož se stal drahoušek rodiny. Tato věková kategorie původně ani neměla být přihlášena a nakonec dosáhla vpravdě skvělého úspěchu. Do posledních kol bojovala se stejně starými kolegy z čáslavského „velkoklubu“ o možnost zahrát si krajské finále. O tuto, pro nás, poctu de facto přišla až tři kola před koncem právě v přímém souboji s Čáslaví, který o gól prohrála způsobem na hony vzdálenému fair play. Podlost, k níž se trenéři a vedoucí soupeře uchýlili, minimálně poopravila pohled na městské fotbalové spolky. Po zbytečném extempore kolínských trenérů na halovém turnaji mladších přípravek během našeho vítězného finálového utkání s FK Kolín a po ostentativním přehlížení našeho venkovského oddílu ze strany Kutné Hory se potvrdilo, že ne každý velký klub, co do počtu hráčů, zázemí, možností a prostředků, má duševně velké, neřkuli oduševnělé vedení! Ne všichni z města dokáží pochopit, natož se vyrovnat s tím, že i na vesnici jsou šikovné, úspěšné děti.
Naši borečci skončili celkově na druhém místě, dva body za Čáslaví, plných pět před Kutnou Horou. Dokázali během ročníku nastřílet nejvíce ( 84 ) gólů a jako jediný celek dvakrát porazili kutnohorské vrstevníky. O vše zmíněné kladné a dobrou reprezentaci nejen týmu a tělovýchovné jednoty, nýbrž také obce, se největší měrou zasloužila čtyři esa!
Žaludské eso – Ríša Novák. Hráč, schopný působit na více místech v sestavě, si na jaře dosyta vychutnal post brankáře starší přípravky, rychlý běžec a dobrý střelec s ránou v levé noze, jako když kopne tur domácí, si během třinácti utkání připsal devětadvacet přesných zásahů, což mu společně s herním projevem a na poměry mladší přípravky urostlou postavou přineslo věhlas, před nímž se třásli soupeři, sotvaže se objevil v bráně jejich stadiónu! Ríšovým nejvydařenějším střetnutím se stal jarní hattrick kutnohorskému áčku. Po celých padesát minut hry působil jistým až suverénním dojmem a soupeř z něj byl doslova bezradný. V tabulce kanonýrů podle průměru branek na zápas dokázal během jara vystoupat až na vrchol před takové plejery ratajské mládežnické historie jako byli Péťa Šourek či Venca Brambora! Kéž mu průměr, forma i chuť do fotbalu vydrží co nejdéle!
Kulové eso – Tomáš Havrda. Stejně jako je na mariášových kartách vyobrazeno toto eso s korunou i Tomáš si ji během sezóny mnohokrát vysloužil. Králem střelců se stal jak v mladší tak ve straší přípravce a navíc získal čtyři! tituly pro nejlepšího střelce turnaje z osmi, kterých se během zimy a jara zúčastnil! Jako správný kapitán vedl své mužstvo ve všech bojích i přes drobná zranění a stal se pro tým herně, ale především morálně nepostradatelným, jelikož neumdléval ani za nepříznivých stavů a poctivě se rval a dřel až do posledního hvizdu rozhodčích, využívaje při tom především své obratnosti, rychlosti, na svůj věk vynikající hry hlavou a schopnosti zakončit oběma nohama. Po slabším dubnovém rozjezdu zapříčiněném tréninkovou absencí ( stejný případ jsou Lukáš Vacka a Ríša Novák ), nabral v květnu obvyklé obrátky a v kvapíkovém tempu trhal obrany soupeřů. Nejvíce si smlsnul na Červených Janovicích, jimž při výhře devět – dva uštědřil šestigólovou lekci. Bohužel je pravděpodobné, že jaro bylo Tomášovou labutí písní v ratajských barvách!
Zelené eso – Lukáš Vacka. Zelená je barvou přírody, klidu, míru, vyrovnanosti, podobně vyrovnané bývají i Lukášovy výkony, podobně rozvážně, mírumilovně, někdy až nezúčastněně Lukáš při zápasech vypadá. Bez jeho přítomnosti se však z družstev přípravek vytrácela jistota, spolehlivost, hráči především obranných řad se zdáli o poznání nervóznější, jako by právě Lukášova existence s sebou nesla důležitý uklidňující prvek. Naneštěstí po bezabsenčním podzimu přišlo pouze třízápasové jaro ( tři výhry při skóre 17:4 ), které bylo nejspíš určujícím faktorem nedosažení na první příčku v soutěži. Nejpovedenější představení si Lukáš přichystal na únorový turnaj mladších přípravek v Kolíně, kde jsme zvítězili především jeho zásluhou, neboť za celou dobu nepustil za svá záda žádnou z mnoha střel!
Srdcové eso – Bára Benešová. Z uvedeného kvarteta es má jako jediná možnost pravidelného trénování, čehož ona vrchovatě využívá a díky tomu hraje měsíc od měsíce lépe a lépe. Stala se miláčkem publika a uznání se jí rovněž dostává od četného zástupu soupeřů. Celkových jedenáct vstřelených branek je na hráčku působící zejména na postu středního obránce úctyhodný výkon. Největší slávu zažila hned v prvním jarním kole, kdy jsme se utkali s úporným celkem Církvice. Ještě ani nevybalila tašku s věcmi z nemocnice, kde jí lékaři rozháněli zánět apendixu, a už svým třígólovým koncertem rozehnala naše obavy z první porážky v soutěži vůbec. Stejně nezapomenutelný je slalom na turnaji mladších žáků ve Zruči n. Sáz., kde s bravurou sobě vlastní obešla jak cvičné kužely trojici soupeřů z domácího mužstva a nechytatelnou přízemní ranou přesně zakončila. Bude-li i nadále Bára pokračovat se stejným tréninkovým a herním zápalem jako doposavad, můžeme starost o osud starší přípravky minimálně o dva roky posunout.
Žádný z druhů mariáše se nedá hrát jen se čtyřmi esy. Podobně ta naše by bez podpory, úsilí, elánu a kvality ostatních hráčů pozbyla svého lesku. Na jaře se po delší odmlce, zapříčiněné nedostatečným uvědoměním si, kterak báječná je fotbal hra, na našem hřišti objevil Martin Tancer a jeho stoprocentní zápasová účast se odrazila na defenzivní i ofenzivní ( vstřelil tři branky ) hodnotě týmu. Společně s železnou lady mladší přípravky Denčou Martínkovou ( nechyběla při mistrovských soubojích ani jedenkrát ) jsme získali „beky“ použitelné i do starší. Oba patří do kategorie – nadějný příslib! Své světlé okamžiky zažíval expres Ivoš Hrabánek, který však zatím nerozvinul naplno potenciál, který v sobě má, podobně jako další z rychlých fotbalistů Míša Bareš. Místo na slunci si houževnatostí a snahou vybojoval Vašek Pašek, jenž dokonce zvládl v utkání jara s Čáslaví skórovat! Nezastupitelnou pozici měl a v minipřípravce doufejme bude nadále mít Jakub Heřmánek, technicky i rozumově zdatný hráč, zlepšující se díky pravidelně časté tréninkové docházce, která naopak chybí Štěpánovi Vlachovi a Kryštofovi Novákovi, při jejich logicky menší vyhranosti není kvalitativní posun natolik patrný, jak by se ke škodě jejich i spoluhráčů očekávalo.
Kategorie mladší přípravky byla přihlášena i pro sezónu 2009 – 10. Původně sice ve třídě 4 + 1 ( čtyři hráči v poli a brankář ), jelikož po přestupu pěti žáků do vyšších věkových skupin nezbylo mnoho hráčského materiálu, ovšem nakonec nebyla tato třída okresním svazem vůbec zahájena. Museli jsme tudíž přikročit k riskantnímu kroku a ponechat ji ve stejné kategorii jako loni 7 + 1. Riskantnímu z toho důvodu, protože dětí je zatím spíš méně než více a k tréninku se jich dostavuje poskrovnu! Žádáme tímto rodiče o pomoc při shánění a získávání nových hráčů, domníváme se, že je v zájmu Vašich potomků a Vás samotných, aby mladší přípravka nebyla pro letošní rok zrušena…!