Papillon
Papillon (trpasličí kontinentální španěl) je plemeno velmi starého původu. Tradičně se objevuje na plátnech Rubense, van Dyka, Renbranta, Goyi i Tiziana. Trpasličího kontinentálního španěla vlastnily madame Pompadour, Marie Antoinetta i císařovna Marie Terezie (jejího psíka můžete najít vycpaného ve vídeňském přírodně - historickém muzeu). Většinou na těchto historických dokumentech najdete psíka stavbou těla, zbarvením i osrstěním podobného papillonovi, ovšem ještě se zavěšenými ušními boltci. Tato varianta se dochovala dodnes a v současné době se nazývá "phalené".
Cílenou plemenitbou byl později vyšlechtěn dnes častější, oblíbenější a svým vzhledem atraktivnější "papillon".
Papillon má vztyčené uši a zvnitřku porostlé jemnou hustou srstí. Zvnějšku pak dlouhými "třásněmi", které spolu s dostatečnou velikostí ucha se správným nasazením, dotvářejí charakteristický dojem motýlích křídel. Tomu vděčí papillon za své jméno.
Tento psík patří do skupiny společenských trpasličích plemen a jeho nevelké rozšíření, oproti např.čivavám nebo jorkům, jde mnohdy na vrub malé propagaci a neznalosti veřejnosti. Laici ho často považují za špice, čivavu či křížence.
Papillon se odlišuje dvěmi velikostními kategoriemi:
• do 2,5 kg
• od 2,5 - 4,5 kg
U papillonů je základní barvou bílá s jakýmikoliv barevnými skvrnami, žádoucí je pravidelná lysina na hlavě.
Je to dlouhosrstý psík, se srstí nejdelší na ocase, na krku tvoří bohatý límec, praporce na předních končetinách a na zadních "kalhotky". Žádoucí osrstění uší již bylo popsáno. Srst je splývavá, ne příliš jemná, lehce zvlněná nebo rovná. Nesmí být podsada připomínající špice. Srst neplstnatí, takže údržba je snadná, v době mimo línání stačí pročesat jednou týdně.
Prostě je to dobře stavěný, proporciální, jemný, ale pevný psík.
Papillon se správnou povahou není agresivní, ani bázlivý, postrádá jakoukoliv hysteričnost, která je často objevuje u jiných trpasličích plemen. Je inteligentní, zvídavý, temperamentní, miluje pohyb venku a dlouhé procházky. V případě nutnosti se přizpůsobí a je ochoten svůj elán vybít i běháním za míčkem apod. Nesmírně rád se ochotně učí a je snadno ovladatelný.
Je to hrdý a sebevědomý psík, který se nebojí, bez problémů se snáší s jinými plemeny a nevyhledává rvačky. Jako ostatní trpasličí plemena je však velmi snadno zranitelný, proto musí být majitel velmi opatrný.
Toto plemeno patří mezi dlouhověké - patnáctiletý papillon není vzácností a temperament si obvykle zachovává do vysokého věku. Kdo tedy chce společníka bezproblémového, stále dobře naladěného, přizpůsobivého a přítulného, bez větších nároku na držení, ať si pořídí papillona.
Země původu: Francie a Belgie
Upotřebení: Společenské plemeno.
Klasifikace: Skupina 9 - společenský a doprovodný pes.
Celkový popis: Tento malý španěl s dlouhou srstí má normální harmonickou stavbu těla, jeho mírně delší nos je kratší než lebka, tělo delší než výška, chůze volná a elegantní. Čilý a elegantní pes hrdé a statečné povahy.
Hlava: Tvar lebky kulatý jak z předního, tak z bočního pohledu, nad nosní partií náznak středně hluboké rýhy, nosní hřbet rovný, mírný stop. Nosní houba malá, černá, kulatého tvaru, na horní straně může být mírně nedotažená. Pysky silně pigmentované, úzké, těsně přiléhající. Dobře utvářený, normální skus. Jazyk nesmí být vidět.
Oči: Poměrně velké, tvaru velmi široké mandle, ne vypoulené, posazeny daleko od sebe. Tmavé barvy. Oční víčko silně pigmentované.
Uši: Jsou nasazeny daleko od sebe, kůže má být pevná a pružná. Vysoko nasazené a dobře otevřené, pokryté dlouhými chlupy. Ušní boltec svírá úhel 45 st.
Hrudní končetiny: Lopatka a záloktí dobře zaúhlené, nohy rovné, pevné, štíhlé, pes nesmí působit nohatě. Z předního pohledu jsou končetiny paralelní, nasazení HK z bočního pohledu je zdánlivě nevýrazné.
Tlapy: Dlouhé, zaječí. Nasazeny kolmo k nohám, pokud možno černé. Štíhlé prsty s jemným bohatým
osrstěním, které trčí směrem dopředu.
Pohyb: Hrdý krok, volný, plynulý a elegantní pohyb.
Krk: Střední délky. Šíje trochu klenutá.
Hrudník: Široký, dost hluboký, žebra dobře klenutá, obvod hrudníku by měl odpovídat kohoutkové výšce.
Hřbet: Ne příliš klenutý, bedra pevná, lehce klenutá.
Břicho: Lehce zatažené.
Ocas: Dost vysoko nasazen, delší, s bohatými závěsy. Nesen na zádech, špička se smí dotýkat zad,
neměl by kroužkovat, ano volně ležet na zádech.
Srst: Bohatá, lesklá bez podsady, zvlněná, pevná, hladká. Na obličeji, přední straně končetin, na spodní straně lokte je srst krátká, na těle středně dlouhá. Krk. Uši ocas a zadní strana končetin bohatě osrstěná. V zátylku délka 7,5 cm , na ocase 15 cm.
Barva: Na bílém podkladě všechny barvy. Na trupu a končetinách musí převládat bílá. Bílá lysina na hlavě má být dobře viditelná. Bílá barva převažující na hlavě je nežádoucí. Pysky, oční víčka a nosní houba dobře pigmentované.
Velikost: Výška v kohoutku cca 28 cm, váha od 2,5 - 4,5 kg. Nejnižší váha 1,5 kg.
Chyby: Plochá a nekulatá lebka, výrazný stop, prohnutý nosní hřbet, malé, kulaté, vypouklé, světlé oči s viditelným bělmem (při pohledu dopředu), depigmentovaná nosní houba, depigmentovaná oční víčka a pysky, podkus, předkus, křivé nohy, volné klouby, vybočené nebo vbočené tlapy, paspárky jsou nežádoucí, kroužkující, na zádech ležící nebo na stranu padající ocas, řídká, měkká, rozčepýřená, odstávající, vlnitá srst s podsadou..
Vylučující vady: Skvrnitý nebo depigmentovaný nos, výrazný podkus nebo předkus, stále viditelný jazyk.
Poznámka: Psi musí mít dvě normálně vyvinutá varlata volně uložená v šourku.