Otázka č. 3 - České písemnictví do konce 14. století
3.A
Slovanské kořeny českého písemnictví a jeho vývoj do konce 14. století
Počátky Staroslověnské literatury
9.st. n. l.
-před příchodem Konstantina a Metoděje se téměř nic nedochovalo, protože vše bylo v ústní lidové slovesnosti ( bajky- převzány z Antiky, přísloví, pořekadla….)
- 863- příchod Konstantina a Metoděje- věrozvěsti- šířili křesťanství, mniši – Soluň, na naše území je pozval Rostislav
- vytvořili – Cyrilici- vznikla azbuka
- Hlaholici – vznikla z toho latinka ( naše latinka)
- písmo vzniklo právě proto,aby se mohli uchovávat písmeně lidové slovesnosti a Bible byla ve SROZUMITELNÝM JAZYCE (aby tomu lidé rozuměli)
- staroslověnština- základ slovanských jazyků
- usadili se v Sázavským klášteře, překládali a přepisovali s mnichy Bibli do r. 867 – papež si je předvolal do Říma a museli prokázat, že staroslověnština je plnohodnotný jazyk ve kterém se dá šířit křesťanství ( latina, řečtina, hebrejština)
Proglas- literární památka
- předmluva k evangeliu, úvod k Bibli
- připisován Konstantinovi
-musí se tvořit bohatá slovní zásoba
- šlo jim o to aby mohli kázat ve Staroslověnštině. Papež jim to dovolil. Konstantin byl nemocný a zůstal v Říme. Vrací se jen Metoděj do Sázavského kláštera, ale po Konstantinově smrti jsou všichni učenci vyhnáni ze Sázavského kláštera a OPĚT JE TADY LATINA.
- další literární památky- bez autora- Kyjevské listy- psány hlaholicí
- týkají se liturgie- popis církevních obřadů
- zákoníky- Zákon s Judnyj Ljudem – popisuje vztahy mezi lidmi (sousedy), pro běžný lidi
- Nomokánom – týká se církve
- panonské legendy- Život Metodějův
- Život Konstantinův
Přechod literatury Staroslověnské k literatuře Latinské
10.-
- vznikali legendy- Život sv. Václava-
- veden ke zbožnosti
- Boleslav byl vychováván matkou Drahomírou, která ho vedla k pohanství
- psáno staroslověnsky
- existuje ještě druhá staroslověnská legenda o sv.- Václavovi- vznikla v 11. st. – Druhá Staroslověnská legenda o sv. Václavovi- náročnější styl, bohatší slovník, složitější větné konstrukce, snaží se čerpat a napodobovat latinské legendy
- Kristiánova legenda ( o sv. Václavovi)- v latině
- jmenuje se podle autora
Hospodyne, pomiluj ny- 1. česká duchovní píseň- 10-
- využívá staroslověnštiny
- prosba za spasení, mír a úrodu. Krleš!= zkomolenina řeckého prosebného zvolání- Kyrie, eleison tj.- Pane, smyluj se
Vítězství Latiny a pronikání Češtiny
Kosmas
-kapitula vyšehradské- byl duchovníkem a byl ženatý s Božetěchou
- uměl latinsky, řecky, studoval v zahraničí
díla- Kosmova kronika česká – psána latinsky
-nejstarší čes. Dějiny vč. Pověstí až do doby vlády Vladislava 1. ( 1125)- Kosmas umírá
- čerpal ze 3 pramenů- 1)Kosmovy zážitky
2)vyprávění pamětníků
3)vyprávění bájných starců ( nezažili to,ale slyšeli o tom)
- vlastenecká- vyzdvihuje čes. Knížata než něm.
- není zmínka o Sázavským klášteře a o Cyrilovi a Metodějovi- chtěl propagovat jen latinu
- čerpá ze své vzdělání, kroniku píše podle latinského vzoru- vsouvá různá přísloví a citáty
- Kanovník vyšehradský- psán latinsky
- popisuje církvi
- Kanovník Vincencius- 12st.
- Opat Jarloch- představený kláštera, sepisoval kroniky
Počátky češtiny, Česky psaná literatura
První česká věta – 1057
- Glosa- vpisek
- kapitula Litoměřická
Napsána 1. čes. Věta- popisovala vlastnické vztahy mezi církví a svět. Obyvatelstvem
2. duchovní píseň- Svatý Václave, vévodo české země-
- motlitba, používala se při korunovacích, používali jí husité
- 2sv. v.- češi jí zpívali na protest proti němcům
- původní 3 sloky, další sloky přibývaly
- První česky psaná kronika- Dalimilovala kronika- 14st. - neznámý autor, v díle zmínka o Dalimilovi Meziříčském – byl považován za autora. Je psaná v českém jazyce a je veršovaná.
Literatura Karla IV.
Hospodářský, společenský a kulturní život
-Praha měla styk s celou Evropou
-povýšení praž. Biskupství na arcibiskupství (1344)
- založena pražská univerzita ( 1348) a rozkvět gotické lit. A hudby
- stupňování sociální nerovnosti
Karel IV. napsal
-Vita Caroli = Život Karlův- autobiografie Karla IV.
-Majestaticus = plurál= Karel si říká My…
Kronikář Karel IV.
Přibík Poltava z Radenína- psaný latinsky, byli velmi oblíbené kroniky)
Alexandreis- staročeská veršovaná epická skladba
- 1. rytířský epos ( přelom
- čerpal z antiky, psal pro šlechty, hl.p. Přemysl Otakar II.
- 900 veršů
České literární památky
a)duchovní- 1)duchovní lyrika- ostrovská píseň- Modlitba Kunhutina- spor duše s tělem
- 2)duchovní epika- Legendy o sv. Jiřím
b)světská- 1)lyrika- milostné písně- Kudy jsem já chodila
Byla jsem v sádku
- 2)epika- Alexandreis
Památky Karla IV. – Mastičkář- drama, česky
- má 3 části, 3 Marie šly mazat tělo Ježíše Krista
- jsou užívány vulgarismy a Germanismy
Sociální satiry- Píseň veselé chudiny – vytvořili to studenti ( Vagantská = studentská píseň
- Podkoní a žák- konec 14.st.
- Obchodník s koňmi se posmívá, že žák nemá co na sebe, co jíst, spí na hnoji. Žák to vrací, že až dostuduje tak na tom bude lépe než podkoní.
Satiry- Zmiňován- nepokradeš, kritika církevníka světských nedostatků ( okrádání pracovníka) a nedodržování desatero přikázání
- 3 části veršovaná Bajka o lišce
Zábavná próza – Trojanská kronika
- Tristan a Izolda
Legendy- O sv. Kateřině- odehrává se ve Středozemí, psaná nářečně
- Začne se jí zjevovat J. Kristus a začne jí učit. Má se provdat za bohatého prince, ale začne jí zajímat křesťanství, prince nechce, přesvědčí mudrce o víře a tak ji zbičují 1. zázrak necítila bolest
2. usekli jí hlavu a místo krve jí teklo mléko
Oblíbená postava Karla IV., protože byla považována za učení
- O sv. Prokopu- odehrává se v Česku, od začátku věřil v křesťanství, léčí lidi. Založí klášter, objeví se mu 3x ďábel a chce ho odradit od stavby Sázavského kláštera.
Smil Flaška z Pardubic- napíše ponaučení pro děti, kniha Nová rada- dílo- Inotai- alegorie, zvíře a jeho lid. vlastnosti a jevy- ukazuje jak se má vládnout