Život je energie, zahalená tajemstvím a moudrosti věků

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

,,Tato pozoruhodná stavba láká k návštěvě, a jistě nezklame, protože je klenotem románské architektury v České republice ! Tuto památku jsem navštívila a mohu za sebe říci, že mě uchvátila - Ludmilka"

Ujgurský nápis v moravském kostelíku         

,,Jihomoravské Řeznovice zdobí mimořádně hodnotný románský kostel. Tato výjimečná středověká památka ovšem uvnitř tají další pozoruhodné artefakty, z nichž jeden v sobě nese tajuplnou příchuť dalekého Orientu."

Nejstarší kostel Moravy

„Našemu kostelu svatého Petra a Pavla přísluší primát nejstaršího klasického chrámu na území Moravy,“ hrdě oznámila průvodkyně Anežka Řezáčová.

„Ostatní starší dochované církevní památky jsou totiž výhradně jednoduché rotundy,“ upřesnila. Řeznovická svatyně skutečně představuje ukázkový příklad velmi nekonvenčně řešeného kostela: trojice bočních apsid dává dohromady se západní lodí pravidelný půdorys, který vychází ze stylizovaného řeckého kříže. Centrální jádro kostelíka je pak zakončeno masivní osmihrannou věží účelově obohacenou o soustavu oblouků typicky románských okének. Architektonické pojetí stavby naznačuje, že tvůrci chrámu našli inspiraci v obdobně realizovaných sakrálních objektech italské Lombardie. A pravděpodobně odtud doputovali k nám. Na prostorách střední Evropy najdeme jediný příbuzný objekt v bavorském Řezně. „Možná právě po tomto městě naše obec získala název Řeznovice. No a já se jmenuji Řezáčová. To už je osudové znamení,“ dodala s bodrým úsměvem průvodkyně. Řeznovický kostel svojí datací spadá do poloviny dvanáctého století. Již první pohled naprosto jasně prozradí, že se jedná o velice cenné dílo. Ačkoli později byl na západní straně rozšířen přístavbou renesanční lodi, pořád si uchoval velebnou atmosféru dávno minulých časů."

Co skrývá neznámé písmo?

,,Jestliže zvenčí kostel okamžitě uchvátí precizním umem kamenických mistrů, kteří obdivuhodně zpracovali místní pískovec, tak uvnitř naopak studené kameny otevírají oponu dosud zcela nevyjasněných záhad. Největší otazníky se vznášejí nad úlomkem masivní kamenné desky. Po jejím obvodu jsou totiž vytesány zvláštní znaky. Ty silně evokují nápis zhotovený v neznámém písmu. Proto čas od času deska vzbudila pozornost odborníků. Skeptici tu dlouhodobě viděli pouze prachobyčejnou dekoraci s abstraktním obrázkovým motivem."

,,O rozřešení tajemství se počátkem padesátých let minulého století postaral orientalista Dr. Pavel Poucha, specialista na oblast Tibetu, Mongolska a Indie. Ten určil písmo z kamene za blízce příbuzné dřívějšímu uhurskému, či přímo za staré ujgurské. Jak se takový předmět mohl dostat do interiéru jihomoravského kostela? Odpověď přinášejí dějiny."

Posel z Asie

,,Počátkem čtrnáctého století vypálila blízké Ivančice vojska vévody Albrechta I. Habsburského. Pomocné vojenské oddíly byly velkou měrou složeny z Kumánů, původně turkického kočovného etnika. Pravlast Kumánů se předtím postupně rozprostírala od Černého moře až k hranicím nynějšího Mongolska. Tatarská, respektive Mongolská expanze je ale posléze vytlačila hlouběji do centra Evropy. Zde určitý podíl kumánské populace nalezl nový domov na teritoriu Uher, kde následně přijal křesťanství. A nakonec se uherští Kumáni stali součástí maďarského národa."

,,Doktor Poucha nápis na řeznovickém kamenu dešifroval jako „MARQUSZ“. Což odpovídá křesťanskému jménu Markus, aneb Marek. Pravděpodobně jde tedy o fragment náhrobku zde pohřbeného Kumána. Nicméně otázkou stále zůstává, proč tu ještě bylo použito tradiční písmo a nikoli latinka. Znamená řeznovický kámen důkaz, že ještě v tomto období uherští Kumáni znali a aktivně užívali asijské písmo? Pochopitelně pouze ta malá část populace, která byla gramotná? A měli třeba i své vlastní duchovní? Nebo křesťanství přijali výhradně formálně? Vždyť během svého tažení zrovna v ivančickém kostele brutálně upálili civilní obyvatelstvo."

,,Ještě o několik let později připomíná tragickou událost Petr Žitavský, autor Kroniky zbraslavské: „…toto zlo posud zvěstuje požár kostela v Ivančicích, v němž tak velké množství lidí zahynulo, že tekutá mastnota tučnosti, vytékající z mrtvol lidských, způsobila opodál velký proud…“

Kumánský kámen

,,Řeznovickému náhrobku se lidově říká Kumánský kámen. Rovněž Bohuslav Balbín se zmiňoval o moravském kostele s podlahou vyplněnou náhrobními kameny Kumánů. Myslel tím Řeznovice? Zároveň nedaleko odtud se uprostřed údolní nivy vypíná izolované dominantní návrší pojmenované Kumán." „Vždy, když jsem tento kopec pozoroval, tak mi imponoval svým pravidelným tvarem. Připadalo mi, že byl vytvořený uměle,“ upozornil mě můj kolega a znalec ivančického regionu.

,,Lokální pověst mu přisoudila roli pohřební mohyly, pod kterou prý odpočívá kumánský vojevůdce. Zákonitě i s obrovským pokladem. Bohužel, systematický archeologický průzkum vrcholu pahorku se zatím neuskutečnil. A celý kopec je s největší pravděpodobností naprosto přírodního původu.

Templářské memento

,,Hned vedle Kumánského kamene spatříme další doklad, který nám spolehlivě přiblíží pestré dějiny Řeznovic. I tady se jedná o kamennou desku. Tentokrát na ní spatříme hluboký reliéf se znakem templářů. Legendární středověký řád, jehož náplň i rituály halí řada mýtů, si nejprve založil svoji komendu v blízkých Jamolicích. Záhy nato ji templáři přesunuli na strategicky výhodnější ostroh nad řekou Jihlavou. Zde si vystavěli bytelný hrad Templštejn. Romantické zříceniny hradu jsou opředeny mnoha legendami. A jedna z nich vypráví o tajné podzemní chodbě z Templštejna až do řeznovického kostela."

,,Zda tu též templáři měli svůj dvorec, zůstává zatím sporné. Dosti pravděpodobně ano, nicméně tehdy obec prakticky ještě neexistovala. Kostelík stál na samotě a doprovázel ho areál menšího feudálního sídla. Ovšem přesto díky objevu dotyčného kamene bývá často zařazen mezi naše památky templářského řádu. A podle některých pramenů se tady může ukrývat hrob posledního templštejnského komtura.

DODATEK

Rodiště vynikajících umělců

,,Řeznovice nyní tvoří místní část městečka Ivančic, kde se narodil oblíbený herec Vladimír Menšík a světoznámý malíř Alfons Mucha. "

Prohlídku řeznovického kostela je nutné si dopředu dohodnout s průvodkyní Anežkou Řezáčovou, kterou zastihnete na telefonním čísle 721 430 669

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO