Život je energie, zahalená tajemstvím a moudrosti věků

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

,,Ve své nejnovější knize Prohlédni si tu zemi Václav Cílek navazuje na své předchozí úspěšné tituly věnované především krajině a místům - Krajiny vnitřní a vnější, Makom a Dýchat s ptáky. Jádrem knihy jsou eseje věnované Praze a jejímu geniu loci, v dalších částech se pak autor zaměřuje jak na českou a moravskou krajinu (České středohoří, Jižní Čechy, Ostrava...), tak na místa, která ho oslovila na jeho zahraničních cestách za geologickými výzkumy (Súdán, Řecko, Turecko). Eseje o "krajinách vnějších" doplňují i texty metafyzičtějšího charakteru - o posvátnu Santiniho staveb, o prostoru spjatém s Janem Palachem či fragmenty z nikdy nedokončené čínské antologie. Knihu doprovázejí ilustrace výtvarníka Vladimíra Kokolii a 80 fotografií autora."

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

Krásné a poutavé

,,STOPY v písku“

,,....Umírá životem těžce zkoušený starý člověk. V posledních okamžicích svého života rozmlouvá s Bohem a vrací se až do svých dětských let...;

Svůj život vidí jako stopy v písku na břehu nekonečného oceánu... .Vedle jeho chodidlových stop vidí ještě jedny a ptá se Boha, čí že jsou to stopy....? Bůh mu na to odpovídá, že ho provázel celý život. Ale najednou přijdou k místu "životnímu úseku", kde zůstaly jen jedny stopy. Člověk Bohu vyčítá: Vidíš Bože, v těch nejhorších a nekrušnějších dobách jsi mne opustil, protože tu vede jen jedna stopa.
Bůh odpověděl: ,,Člověče, neopustil jsem tě, ale nesl jsem tě na rukách......“

,,Pravdivý životní příběh k zamyšlení.“     Ludmilka

 ??????????????????????????????????????????????????????????????

,,Nezapomínejte prosím na své nejbližší, kamarády a přátelé…“

,,Nikdy NEČEKEJ na zítřek“

,,On byl robustní, měl silný hlas a drsné způsoby. Ona byla křehká a velmi něžná. Uzavřeli spolu manželství. Ale ve chvíli, kdy všechny děti odrostly a byly zabezpečeny, žena ztratila svůj úsměv, hubla a stávala se čím dál průsvitnější. Zakrátko už nemohla ani vstát z postele."

,,Po všelijakých vyšetřeních si lékař vzal manžela stranou a sdělil mu: "Řekl bych jednoduše, že vaše žena - už nechce žít." Muž si sedl beze slova na okraj lůžka své ženy a vzal ji za ruku. Potom silným hlasem rozhodně prohlásil: "Ty neumřeš!"

"Proč?" zeptala se ho hlasem tichým jako lehký závan větříku."

,,Protože já tě potřebuji !"

"A proč jsi to neřekl dříve?"

,,Od té chvíle se její stav začal zlepšovat. A dnes se má výborně. Odborníci se ještě dlouho dohadovali, o jakou nemoc šlo a jakým lékařským zákrokem se uzdravila."

,,Nikdy nečekej na zítřek, když máš někomu říci, že ho máš rád. Udělej to hned. Nemysli si: "Ale moje maminka a nebo moje žena… ?... ta, to přece ví."

,,Snad to vědí. Ale tobě to nic neudělá, když jim to zopakuješ ! Nečekej na zítřek – pak už může být pozdě…!“     Ludmilka

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

 Přečtěte si několik vět :

,,O životě ženy, která se řídí sedmiletým cyklem.“

,,CYKLUS STARÝCH ČÍŇANŮ“

,,Již staří Číňané ve své Vnitřní knize Žlutého císaře ze 2.století př.n.l. uvádí, že život ženy se řídí sedmiletým cyklem. Do sedmého roku, kdy se mění chrup, putuje cestou vyspívání. S nástupem menstruace, která v tehdejších dobách začínala kolem čtrnáctého roku, se měnila v ženu a vyzrála v jednadvaceti letech, kdy mohla porodit zdravé potomky. Ovšem už tehdy radila Vnitřní kniha Žlutého císaře vyčkat z rozením do 28.věku, kdy byla žena schopna zajistit v plné míře výživu plodu. Již tehdy čínští mudrci poznali, že v tomto věku žena přivádí na svět nejsilnější a nejméně problémové děti. V 35 létech byla žena vlastně u konce se svou plodící schopností a ve 42 letech již začíná období klimakteria, tudíž údobí emociálních výkyvů a začátek šedivění vlasů. Dnes tento cyklus narušuje vliv životního prostředí, život ve společnosti i životospráva. Děti rodí velmi mladé maminky, ale i ,,staré" maminky, které pod dohledem lékařů přivedou na svět zdravé děti. Dokonce rodí i ženy po ukončení klimakteria."

,,Doufám, že Vás tento článek obohatil svou pravdou."    Ludmilka

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO

,,Co víme a nevíme o Jmelí“

,,K vánočním svátkům vždycky patřilo jmelí. K atmosféře vánoc se zkrátka hodí, ale možná sni netušíte, jak úzce je tento zvyk spojen s věcmi magickými. Jmelí se také říkávalo ,,zlatá ratolest.“ Je známo, že v Bretani věšeli nad chlévy snítky jmelí už v červnu, protože po několika měsících získává usušené jmelí zlatavou barvu. Takové jmelí pak má chránit koně a dobytek před uhranutím. Zřejmě odtamtud pochází zvyk, který známe i u nás, že větvičky jmelí pozlacujeme. Takové jmelí má prý také schopnost odkrývat v zemi ukryté poklady."

,,Ale nejčastěji lidé používali jmelí jako bleskosvod a univerzální ochranu před kouzly. Z Itálie pochází zvyk zavěšovat jmelí z dubu na stropy místností, jako ochranu pře poškozením domu, zvláště před požárem. Ve Švýcarsku se jmelí říkalo ,,bleskové koště.“ Věřilo se, že jmelí vzniká ze záblesku světla blesku. Proto se i v Čechách spalují v ohni na ochranu domu před bleskem. Proto je tedy jakýmsi druhem bleskosvodu. A říká se, že ochraňuje dům před jakýmkoli ohněm. Pokud tedy máte jmelí zavěšené v pokoji, neměl by vám letos hořet stromeček."

,,Jmelí také slouží jako universální klíč, protože se říká, že otevírá všechny zámky. Ale nejúčinnější vlastností jmelí je určitě schopnost chránit před kouzly a čarami. Proto se v Rakousku klade výhonek jmelí na práh jako ochrana před noční můrou. V Anglii zase věří, že pokud chcete, aby na statku bylo dostatek mléka, měli byste dát svazek jmelí první krávě, která se po Novém roce otelí. Protože je známo, že nic není pro mléko a máslo tak zhoubné, jako kouzla a čáry. Když vyrostlo některý rok jmelí málo, velkostatkáři říkali: ,,Když není jmelí, není ani štěstí !“

,,Abychom měli štěstíčko – kupme si Jmelíčko !

Jmelí prostě patří k Vánocům.“ Ludmilka

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO