Hrady
HRAD KARLŠTEJN
Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena Kaple sv. Kříže ve Velké věži. Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století pak renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století arch. Josefem Mockerem v duchu purismu, hrad získal dnešní vzhled. Velmi působivé je zachované původní stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí Předhradí, Studniční věže a Purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pětipodlažním Císařským palácem a nad ním stojící Mariánskou věží. Na nevyšším místě skalního ostrohu stavba hradu vrcholí monumentální, 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění. Zajímavostí je zcela ojedinělá původní nástěnná výzdoba ze 14. stol., soubor 129 deskových obrazů
Mistra Theodorika v Kapli sv. Kříže (největší na světě), největší portrétní galerie českých panovníků v ČR, vystavená replika Svatováclavské koruny českých králů, unikátní hradní studna. Hrad také proslavila Vrchlického veselohra Noc na Karlštejně
1. Prohlídková trasa -Tento okruh zahrnuje historické interiéry dvou pater Císařského paláce a spodních podlaží Mariánské věže s cenným vybavením ze 14. a 19. století. (Dvořenínská síň, Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše, Královský sál předků, Hodovní a Audienční síň, Karlova ložnice s kaplí sv. Václava, renesanční interiéry děkanství, Hradní pokladnice, Klenotnice, bývalé hradní vězení v přízemí Mariánské věže, hradební a vyhlídkové ochozy horního hradu. Volně přístupná Studniční věž s 80 m hlubokou hradní studnou).
2. Prohlídková trasa -Tato trasa prochází východním křídlem Císařského paláce, Mariánskou a Velkou věží. Nabízí ke shlédnutí historicky nejcennější prostory hradu Karlštejna. (Malá hradní obrazárna se sbírkou grafiky, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kapli sv. Kateřiny, bývalou sakristii, visutý věžní most, Hradní lapidárium, Velkou obrazárnu, Hradní knihovnu s expozicí poslední přestavby hradu, věžní schodiště s nástěnnými malbami ze 14. století, kapli sv. Kříže, obranné a vyhlídkové ochozy horního hradu).
Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Současný rozsáhlý gotický hrad vznikl ve 13. století na místě staršího raněstředověkého hradu, zmiňovaného poprvé roku 1190. Křivoklát patří do rodiny hradů, které zakládali Přemyslovští panovníci v době kdy jejich moc stoupala. Pro svou výhodnou pozici v rozsáhlých lesích byl panovníky velice oblíben a využíván jako hrad lovecký. Jako místo svého odpočinku si ho oblíbil Václav I., Přemysl Otakar II. a Václav IV. Své dětství zde prožil Karel IV. Hrad byl postupně přistavován a rozšiřován, přibývaly paláce, věže i hradby. Za husitských válek byl poničen a nový lesk mu vrátila pozdně gotická přestavba za Vladislava Jagellonského v 15. a 16. století. Tehdy hrad získal podobu, v níž se v hlavních rysech dochoval dodnes. Éra křivoklátské slávy prakticky skončila s nástupem Habsburků na český trůn, kteří jej proměnili ve státní vězení. Roku 1643 hrad zachvátil požár. Poté chátral a střídal majitele, jedni byli například Valdštejnové. Romantismus 19. století a zejména majitelé hradu Fürstenberkové, kteří hrad drželi až do r. 1929 přivedli hrad k záchraně jeho puristickou rekonstrukcí. Jádrem hradu je horní nádvoří s válcovou Velkou věží, hranolovou Prochoditou věží a trojkřídlým palácem s kaplí. Interiéry tvoří nádherná hradní kaple, královský a rytířský sál s výstavou gotického malířského a sochařského umění, knihovna obsahující na 52 tisíc svazků, bohaté fürstenberské muzeum a obrazárna, proslulé vězení a mučírny s mučícími nástroji, monumentální velká věž s loveckými sbírkami a výhledem do okolí.
ZÁMEK HLUBOKÁ NAD VLTAVOU
Královský zámek vznikl v 2. pol. 13. století. Původně zde stál gotický hrad Fronburg, který sňatkem s královnou Kunhutou získal Vítkovec Záviš z Falkenštejna. 24. 8. 1290 byl pod jeho hradbami popraven. Hrad byl až do 14. století v držení českých králů. Později se zde vystřídaly mocné rody Pernštejnů a pánů z Hradce, kteří začali v 16. století s přeměnou v renesanční zámek Schwarzenberkové, kteří zámek získali v roce 1661 mu dali barokní vzhled. Ze všech těchto vývojových fází se však navenek prakticky nic nedochovalo. Dnešní podobu získala Hluboká až v letech 1841 - 1871, kdy ji Schwarzenberkové důkladně přestavěli podruhé. Starší zámek byl z velké části zbořen a vystavělo se knížecí sídlo o 141 místnostech ve stylu tudorovské novogotiky. Inspirací byl Windsorský zámek. Půdorys původní barokní stavby byl doplněn o nové věže s cimbuřím, arkýře, opěrné pilíře, okna a dveře s lomenými oblouky, balkony, ochozy, chrliče a střílny. Zámecké budovy obklopují velké a malé nádvoří. Výraznou dominantou je vysoká čtyřboká věž, jejíž zdivo pochází ještě z původního hradu.Interiéry zdobí dřevořezby. Jsou vybaveny stylovým nábytkem a doplněny cennými sbírkami (nástěnné koberce, dřevořezby, porcelán, obrazy, nábytek, zbraně). Přístupná je i zbrojnice a zámecká kuchyně s expozicí o historii stolování. Nachází se zde kaple,zbrojnice,jízdárna, kočárovna i zahrada s anglickým parkem s desítkami cest, lesíky, lukami, můstky, potoky a rybníčky.
ZÁMEK ČERVENÁ LHOTA
Zámek stojí na ostrůvku, který je ze všech stran obklopen vodami rybníka a s okolním světem je spojen kamenným obloukovým mostem z roku 1622. Původně zde byl ovšem pouze most dřevěný, padací, to ale zámek ještě nebyl zámkem, nýbrž tvrzí a jmenoval se pouze Lhota. Ve 13. století postavil neznámý stavebník v lesnaté krajině s četnými rybníky na skalnatém ostrohu tvrz, která byla v 16. století přestavěna do dnešní zámecké podoby. V 17. století byl zámek upraven barokně. Z tohoto období pochází také jeho název, Červená Lhota, dříve Nová. Své nové jméno získal zámek zřejmě podle barvy zámeckého zdiva či nové střešní krytiny. V průběhu staletí se zde vystřídala celá řada majitelů. Posledními majiteli zámku se stali Schönburgové, kteří změnili vnější i vnitřní podobu budovy do novogotického stylu. Úpravy v letech 1903 až 1912 ji však znovu přiblížily původní renesanci. Zámek dostal novorenesanční obloučkovité štíty, které zdobily všechna boční průčelí, a které jsou tak charakteristické pro jeho dnešní vzhled. Čtyři patrová zámecká křídla, která obklopují malé nádvoří, zabírají prakticky celý skalnatý ostrůvek, jedno z nároží dokonce vyrůstá přímo z vody. Bohaté jsou i zámecké interiéry. V malém parku, který se nachází na břehu rybníka stojí kaple s panskou hrobkou posledních majitelů. Kolem rybníka, ve kterém stojí, vede asi kilometr dlouhý vycházkový okruh po parkově upraveném břehu. Je zde i možnost zapůjčení lodiček k projížďce po zámeckém rybníku.
ZÁMEK KONOPIŠTĚ
Předchůdcem dnešního zámku byl ve 14. století hrad pánů z Benešova, přestavěný za Šternberků pozdně goticky a na počátku 17. stol. pozdně renesančně. V první polovině 18. stol. došlo za rodu Vrtbů k rozsáhlým barokním úpravám, a to zvláště v jižní části. V roce 1887 se stal majitelem následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d'Este, který nechal provést na zámku v letech 1889-1894 rozsáhlé restaurační práce, spojené s přestavbami do forem gotiky. Český architekt J. Mocker s J. Schmoranzem se podíleli na návrzích úprav interiérů, obohacených poté arcivévodou Ferdinandem kvalitním mobiliářem. Konopiště uchovává neobyčejně bohaté soubory uměleckých a umělecko-řemeslných předmětů z období gotiky, renesance, baroka i nové doby, a to nejrůznějšího druhu. Rozsah těchto sbírek přiřazuje Konopiště k nejzajímavějším zámkům střední Evropy. Vyniká proslulá estenská zbrojnice, kterou nechal arcivévoda převézt na zámek ze svého modenského dědictví a která patří k nejzajímavějším v Evropě. Ojedinělý je rovněž soubor církevních starožitností, vztahující se ke kultu svatého Jiří, patrona rytířů.Z interiérů patří k nejlepším reprezentační salóny v prvním patře, např. Přijímací salón a Sloupový salón, oba s mimořádně cennými italskými kabinety ze 17. století, Velká jídelna s nástropní malbou z poloviny 18. století od F. J. Luxe a zámecká kaple s nádherně zdobenými klenbami. Z obytných pokojů třeba Vrtbovský a Tirpitzův salón, Růžový pokoj a Vilémova ložnice. Zámecké chodby jsou zdobeny rozmanitými loveckými trofejemi.
ZÁMEK LEDNICE
Zámek s rozlehlou zahradou patří mezi nejkrásnější komplexy v České republice. Lednické panství získali roku 1249 Lichtenštejnové a patřilo jim bezmála 700 let.
Dnešní podobu získal zámek při rozsáhlé rekonstrukci z poloviny 19.století v slohu imitujícím anglickou tudorovskou gotiku. Došlo tak k rekonstrukci původního renesančního zámku z 16.století kolem něhož byla již tehdy rozsáhlá zahrada. Významnou úpravou prošel zámek koncem 17.století, kdy byl barokně upraven podle plánů významného italského architekta Domenica Martinelliho a Jana Bernarda Fischera z Erlachu.Zámecká budova je velmi bohatě novogoticky zdobená.Stejně velkolepá je i výzdoba interiérů vyřezávanými kazetovými stropy, původním historickým nábytkem či pozoruhodným, šestatřicetistupňovým dřevěným schodištěm v knihovně, které vedlo do ložnice knížat a bylo vyrobeno bez použití jediného hřebíku. Ve většině společenských prostorů jsou postaveny mramorové krby. Z pravé strany k zámku přiléhá rozsáhlý skleník postavený v letech 1834 a 1835. V okolí zámku se rozkládá rozsáhlý zámecký park vybudovaný na počátku 19. století. V parku se nachází mnoho vzácných dřevin, rybníků a zajímavých staveb: minaret z roku 1798, Janův hrad - pseudogotická napodobenina hradní zříceniny, nebo Lovecký zámeček.Lednický zámek se řadí k nejvýznamnějším projevům vrcholného romantismu na území našeho státu a v květnu 1997 byl zapsán do seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO.
HRAD PERNŠTEJN
Hrad nechali vybudovat jako své rodinné sídlo Pernštejnové v letech 1270-1285 nedaleko obce Nedvědice. Své jméno získal pravděpodobně z německého Bärenstein (Medvědí hrad). Hrad nebyl v té době nikterak rozsáhlý. Existovalo pouze tzv. jádro hradu, což je hradní palác, nádvoří a věž Barborka. Počátek vzestupu Pernštejna je spjat s Vilémem I. (1381-1430), jenž byl dokonce zemským hejtmanem a měl velké politické ambice. Nechal postavit nový systém opevnění, čtyřhranou věž, nové obytné budovy a hradní příkop. K největšímu rozkvětu dochází za Viléma II. (1475-1521). Byl to nejvýznamnější člen rodu Pernštejnů. Své sídlo sice přesunul do Pardubic, ale Pernštejn a okolní panství spravoval i nadále svědomitě. Spolu se synem Janem III. nechal rozšířit palác o reprezentační sály. Jan po smrti svého otce pokračoval v budování hradu a jeho opevnění. Roku 1548 zdědili panství Janovi tři synové, z nichž nejvýznamnější byl Vratislav. Z důvodu finanční krize byl hrad roku 1596 prodán. Během 16. a 17. století se na hradě vystřídalo několik majitelů. R. 1710 jej koupil František ze Stockhammeru, sídlil zde téměř 80 let. Posledními držiteli byli Mitrovští. I přesto, že zde nebydleli, Pernštejn si velmi oblíbili. Mitrovští provedli několik úprav, zřídili zde i knihovnu. Naštěstí nedošlo k plánované novogotické a romantické přestavbě hradu. Tak jak hrad vypadal za Mitrovských, vypadá dodnes. Po 2. světové válce získal Pernštejn statut státního hradu. Nyní je hrad v rekonstrukci po požáru z roku 2005.