Ženy
Sex ve městě měl ohromný úspěch a není se tak čemu divit, že nás teď bude čas od času bombardovat nějaký film "s hrdinkami po třicítce, které se nebojí být nezávislé a k tomu draze oblečené". Jenže Sex ve městě měl léty pečlivě budované zázemí. Žádný jiný ženský film (tedy krom druhého Sexu ve městě, na což určitě dojde) nemá tak jistý zájem širokého publika a hrát na strunu "my jsme taky čtyři bohaté kamarádky, co rády drbou", skutečně k zaujmutí nestačí. Znalejší možná budou v případě snímku Ženy motivování tím, zdali se dodržel v tomto remaku nulový počet mužů, kterým byl proslulý původní film (skutečně dodržel, nenajdete tu jediný pravý penis) a jestli vypadají herečky pořád ještě k světu. Tím to zajímavé končí. Dále je třeba se prokousat story o bohaté dámě, kterou manžel začal podvádět a ona se z toho za pomoci svých kamarádek musí vzpamatovat... drama!
Z celkového pojetí jsem v rozpacích. Z hlediska mužského pohledu mě 90% situací míjelo a to nejen proto, že jsem muž, ale především proto, že mám mozek. Nastíněné problémy jsou natolik triviální a absurdní, případně zbytečně hrocené, že jsem ani neměl chuť se rozčilovat - jen jsem nechápavě pozoroval to, jak někdo v moderní kinematografii může podceňovat inteligenci diváka. Z hlediska ženského pohledu je to ještě zajímavější - kolegyně Ženy přivedly téměř k zuřivosti. Málokdy se do kin vydá film, který probudí tak kolektivní nenávist a výhružky typu „jestli si někdo jen pomyslí, že takhle se skutečně chováme, dočká se velmi nelichotivé amputace". Snímek si udržel naivitu 70 let starého filmu, aniž by příběh aktualizoval a tak zatímco ve třicátých letech šlo o sžíravou satiru tamní „vyšší společnosti", tady je to naopak propagováno jako módní styl života.
Dobře, Sex ve městě je v mantinelech podobný. Jenže tam tvůrci sypou z rukávu skutečně zajímavé životní postřehy. Sex ve městě je tak možná povrchní a občas absurdní, současně mu ale nechybí nadhled a sebereflexe. Něco takového Ženy naprosto postrádají. Většinu času jsou postavy krajně nesympatické (ne díky hereckému projevu - všechny herečky se naopak velmi snaží - ale díky nadhozeným situacím) a řeší naprosté blbiny. Ode dna to nakonec zachraňuje pár klasičtějších komediálních scének, které celou tu slepičí maškarádu na okamžik rozetnou a dají zapomenout na to, že v tomhle případě scenárista neměl „koule" na to, aby své hrdinky nechal skutečně řádit a osvobodit se od stereotypů. Ten přístup je tak neuvěřitelně plochý, že bych skoro věřil tomu, že scénář psal chlap - není tomu tak, tahle absurdní sonda do světa žen je čistě ženskou záležitostí (a o to smutnější je výsledek).
Je třeba tvůrců přiznat, že Noci v Rodhante jsou horší (v ubrečenějším slova smyslu) a že konec se tu poměrně vydařil. Když se k tomu připočtou opravdu snaživé herecké výkony a sem tam povedenější vtípek, dají se Ženy takzvaně přežít. Na nějaké opětovné shledání to ale není. Pokud chtěly masy důkaz o tom, nakolik je Sex ve městě sofistikovanou a inteligentní záležitostí, dostaly razantní odpověď. Osobně mi jen přijde škoda, že se tak stalo s tak dobrými herci a s tak nadějnou předlohou - kdyby se tvůrci nebáli dát ženám skutečnou svobodu, namísto té iluzorní, mohla z toho být opravdu zajímavá satira doby, ve které se podceňuje ženská samostatnost a ženské přátelství. Když vám ale z takové látky vyjde film, který muže nechá chladnými, namísto aby je donutil k zamyšlení, a ženy rozčílí, namísto aby je dojal, stala se někde fatální chyba.
Hodnocení:
Svět žen je v tom případě zhruba tak věrohodný, jak by byl ten mužský, kdyby o něm vyprávěl Arnold J. Rimmer… modří vědí.