SETKÁNÍ
Situace, která nastala v pátek 11.5.2007 kolem 17:00 hodin mě donutila aktualizovat naše stránky, tudíž obohatit je o tuto zajímavou story :D
Měla jsem vlastně docela pěkný den a pěknou cestu z Neveklova pominu-li to, že jsem cestou z Prahy do Trutnova v autobuse seděla s jedním angličanem a při výstupu jsem si rozrazila hlavu o vrchní tyč během toho co jsem dělala, že jsem sympatická holka.To mě asi vrátilo zase na zem.Uvědomila jsem si, že život není jen dobré jídlo a jízda autobusem.Vystoupila jsem a přišel ŠOK.
O pár metrů dál jsem spatřila velký červený válec potažmo rozvalený před lavičkou na autobusáku ve středu dění.Bylo mi hned jasné koho vidím. Lapážník, fylištyn, ale především chlamstážník Vůdce. Moje nohy se rozběhly směrem k cíli, v obličeji výraz šťastlivce. Vůdce se zvednul a podobným stylem ho vítr unášel ke mně. Prohodily jsme několik slov a to nejen o tom jak se rádi vidíme, ale také o vůdcově kamarádkách.Jedna spala totálně dutá na lavičce. Pravděpodobně toho nevypila málo. Další kamarádka posedávala velde. Musela jsem se smát při pomyšlení co skrývají zdi Trutnova. Do zábavy místního obyvatelstva mi nic není , je určitě zajímavá, ale je jak už to tak bývá při správné zábavě - vždy se najde někdo, kdo se nám ji snaží překazit.
Při strhující konverzaci s vůdcem jsem zaslechla jakési bědování. Vůdcův výraz se záhy změnil na výraz nevěřícné mšice! "Co si to dovoluje ty vole?" To mě donutilo otočit mou chytrou hlavu směrem ke "Kačky" přátelům. A KOHO NEVIDÍM!! Vůdcova stará dobrá matka, která chtěla být mouchou, aby mohla za tehdy POUZE kouřícím Vůdcem na tábor. "Chlast nám z domova netahej!!!" A unesla mladému vůdci flašku !! Skrátka prošla kolem, vzala flašku a šla dál. Způsobila poplach celého autobusového nádraží. Veškeré linky se zastavili a řidiči přišli o práci. Udivený vůdce se bránil slovy: " Vona mě vzala flašku ty vole!! Co si to dovoluje !! Si ještě vyřídíme !! Počkej doma !! " a rozhazoval tragicky rukama.
Pak mě požádal o peníze- byl to asi jeho poslední alkohol za dnešní den. Já však šetřím na koncerty a nemohu kvůli vůdci prodávat reality.Podle výpovědi kamarádky matka vůdce proletěla tak, že si jí ani nevšimla a nemohla proto včas zaútočit. Myslela jsem, že přijde výprask, ale vůdce shovývavým pohledem naznačil kamarádce, že je jí odpuštěno !! Pak jsem ale nevěřila svým očím.Kolem mé maličkosti prošli dva velikáni. Byla jsem vůdcem upozorněna, že jde o mladého Grunta, mého tehdejšího skoro spolužáka, který se už druhým rokem strojí punkerem.Že je však takhle tvrd jsem ani trochu netušila.Částečně vyholená hlava (musím podotknout že přes po stranách holou lebku vysely dlouhé kaňoury vlasů) , nadmutý a úzký punkový ohoz, vysoké boty, ostré kovy a výraz ustrašeného káčátka. Další změnou za dobu co jsem vůdce neviděl byla jeho výbava. v uchu již neměl ani tužku, ani kameny. Protentorkáté měl v pravém uchu uzávěr od rtěnky. Pak ale přijela má matka a tak jsem byla nucena opustit minové pole.
Vůdce nám dospěl. Poznal jsem to podle jeho ucha. Čím větší je otvor v jeho uchu, tím větší je potenciální šance na úspěch v jeho životě. Zatím se dostal až pod lavičku na autobusovém nádraží, ale já věřím, že až přijdu příště bude už sedět na ní.