Výzkumný
tým vedl Steve Tomczyk (National Center for Atmospheric Research),
vědec sluneční observatoře High Altitude Observatory (HAO). Výsledky
budou publikovány tento týden v Science. „Alfvenovy vlny nám mohou poskytnout okno do procesů nepostradatelných pro fungování Slunce a jeho vlivů na Zemi,“ říká Tomczyk. Švédský
fyzik a astrofyzik Hannes Olof Gösta Alfvén (30. 5. 1908 - 2. 4. 1995)
se zabýval zejména kosmickou elektrodynamikou, v roce 1939 publikoval
teorii geomagnetických bouří a polárních září a v roce 1970 dostal
Nobelovu cenu za fyziky plazmatu a její interakce s magnetickým polem. Rychle
se pohybující Alfvenovy vlny proudí podél magnetických silokřivek ven
ze Slunce a transportují energii. Ačkoli v heliosféře mimo Slunce
objeveny byly, nikdy předtím nebyly pozorovány uvnitř koróny (vnější
vrstva sluneční atmosféry). Alfvenovy vlny se obtížné zjišťují částečně
proto, že na rozdíl od jiných vln nezpůsobují velké změny intenzity
záření koróny. Navíc rychlosti oscilací jsou malé a těžko zjistitelné. „Pozorování
nám umožnila jednoznačně identifikovat tyto oscilace jako Alfvenovy
vlny,“ říká spoluautor Scott McIntosh (Southwest Research Institute,
Boulder). „Vlny jsou viditelné po celou dobu a vyskytují se všude v
koróně, což nás zpočátku překvapilo." Na základě pozorování
rychlosti a směru vln budou vědci schopni odvodit základní vlastnosti
sluneční atmosféry, jako je hustota a směr magnetických polí. Vlny
mohou odpovědět na otázky, před nimiž byli fyzikové bezradní po celé
generace – např. proč je sluneční koróna 100krát teplejší než povrch. Výzkum
také umožní lépe předpovídat sluneční bouře. Slunce odhazují tisíce tun
plazmatu do vesmíru, čímž způsobuje geomagnetické bouře a na Zemi
dochází k poruchám telekomunikačních a elektrických sítí. Více
informací o slunečních poruchách pomůže vědcům lépe chránit i
astronauty před nebezpečným zářením. „Pokud chceme letět na Měsíc a Mars, potřebujeme vědět, co se stane na Slunci,“ říká Tomczyk. Na
pozorování sluneční koróny astronomové používají přístroj vyvinutý v
NCAR během několika posledních letech - vícekanálový polarimetr CoMP
(Coronal Multichannel Polarimeter), umístěný na dalekohledu observatoře
NSO (National Solar Observatory, Sacramento Peak, Nové Mexiko). CoMP
shromažďuje a analyzuje světlo z koróny, která je mnohem temnější než
Slunce. Sleduje magnetickou aktivitu podél celého okraje Slunce a sbírá
data s neobvyklou rychlostí - měří každých 15 sekund. Přístroj
CoMP umožnil výzkumnému týmu současně zachytit intenzitu, rychlost a
snímky sluneční koróny v polarizovaném světle. Napozorovaná data
odhalila, že dráhy vln řídí magnetické pole Slunce a rychlost šíření je
větší než 4000 km/s. Obrázek: Struktura sluneční koróny (CoMP, 30.10.2005). Kredit: S. Tomczyk a S. Macintosh (NCAR) |