JAK ŽILI MAYOVÉ A OLMÉKOVÉ - OBĚTOVALI SE BOHUM
Je úterý 11.března a my vyrážíme ráno v rozumných, osm hodin do městečka Joya de Ceren, které je od hlavního města v Salvadoru vzdálené 40 kilometrů.Toto mayské město, bylo zasypáno popelem z výbuchu sopky před 1 400 lety.A stal se zázrak, protože sídliště objevili archeologové až v roce 1990 a o tři roky později se tato památka stala součástí kulturního dědictví UNESCO.
Při vstupu do této nádhery, mě ale nejvíce zaujal jeden Indián, který tu prodával své výrobky.Nechal jsem zvědavý dav a zamířil k němu, že si ho vyfotím.I přes mé požádání mě poslal do pryč. Škoda, říkám mu, mohl jsem Tě ukázat našim v Evropě, no jak chceš.A spěchal jsem za ostatníma.
Prohlédli jsme si 17 domů, kde se uchovalo nářadí, domácí potřeby i některé organické látky.Tady jsem na vlastní oči viděl, alespoň malinko jak žili mayové.
Při odchodu si řada těch co ještě neznala pravou chuť šťávy v kokosovém ořechu, koupila tento plod u zručné prodavačky.Indiánka položila kokos na špalek a to by jste kukali, jak rychle dovedla kmitat mačetou a kokos připravit.
O kousek dále byl onen zmiňovaný Indián.Říkám si hochu, jak Tě nemám ve foťáku, budeš v kameře.Pěkně z dálky jsem si vše nachystal a jak tam pěkně prodával, já ho točil.Jenže on měl oči všude, zbystřil a kývl na mě, ať jdu k němu.Něco mlel a teď mi věřte nebo ne.Byl jsem jediný, kdo se s ním mohl vyfotit a pak svolil, že se nechá vyfotit i s dívenkou, která nás fotila! Navíc mi dal emailovou adresu a přáním nejlepšího a doslova řekl (to už tam čuměl celý zájezd!), až si tu fotku necháš udělat pochopíš kdo jsem.Zatím jí hotovou nemám.
Na oběd jsme jeli do druhého největšího města SANTA ANA.Má 250 tisíc obyvatel a leží v nádherném údolí, které obklopují zelené pahorky a na jihozápadě se tyčí Vulkán Santa Ana.Říká se , že je tady nejkrásnější náměstí v EL Salvadoru.Mají tady,grandiózní katedrálu a nádherné divadlo.Pochopitelně jsem chtěl vše vidět i uvnitř.Bum. Katedrála se natírá a opravuje a to samé v divadle.Velikonoce, tady prostě dělají divy.
Velikonoce, Palmová neděle, pohyblivý náboženský svátek se blížil a po ním přichází Velikonoční neděle.A to je zvláštní slavnost věřících na celém světě.Chodí se do kostela posvětit palmy.Což o to, tady palmy mají, ale kde ne tak to nahrazují pestrobarevnými ikebanami ze suchých květin.a ta se palmě nepodobá ani jako.
No nic, hlavně, že katedrála byla zavřená jen do dvou odpoledne a nám její návštěva neutekla.To samé v divadle.Všude jsme měli vstupy hrazeny, ale tady ne.No půl dolaru, nikoho neožebračilo a šlo se dovnitř.I přes rachot vrtaček, vysavačů a různého mlácení to byla nádhera.Škoda jen, že fotky mám z kamery.Bylo tam málo světla a to se fotí špatně.Snad něco vymyslím a ještě dodám.Ale jinak jsem stál i na prknech onoho divadla a byla škoda, že tu nebyli diváci.Zato lidiček na tržištích, které tady jsou na každém kroku bylo spousty.
Po obědě kde nám k polévce dali i půlku citrónu, jsme vyrazili do městečka Chalchuapa na El Tazumal.Zdejší osídlení se datuje od roku 1200 před Kristem.V létech 900 až 500 před Kristem, bylo míst obýváno Olméky.Vévodí zde dvě velké pyramidy.Ta větší je z let 600 až 900 před naším letopočtem a okolo roku 1200 postavili druhou menší pyramidu.
Olmékové byli borci, už před 3000 lety vyrobili první gumový míč na světě.Hráli hru na ploše oválného tvaru a hráči nesměli dopustit, aby míč spadl na zem.Ke hře směli používat jen ramena a boky.Tento rituál končil tím, že poražení, byli popraveni a obětování bohům.
No taková byla doba.
Šel jsem se podívat i na zdejší hřbitov.Náhrobky a kříže jsou krásně pastelové a jak všude vidíte živé kytky, tak tady jsou papírové.Krásně barevné.Vypadá to tady jako na pouti.
Obchod, který byl naproti, nabízel zboží z dob indiánů, před obchodem si malá holčička koupila kokos a šťávu si nechala nalít do igelitového sáčku.Zvláštní.
V nedalekém kadeřnictví si kadeřnice tančila salsu a její boky se ladně pohybovali, když mě uviděla usmála se a vesele skotačila dále.Náš výlet končil, viděl jsem místa s úžasnou architekturou, slyšel vyprávění o znalostech Mayu i o obětech krutých rituálů.Viděl jsem nejkrásnější náměstí v zemi a též nejslavnější divadlo.Vracíme se a na hotel stíhám nádherný západ slunce.Pacifik, ho právě začíná polykat.Vidím to tady již poněkolikáté a stále se nemohu vynadívat.Uběhlo jen pár minut a je tma.U baru je veselo a večer bude ještě více.
Jenže ráno jedu do guatemalské Antiguy a vstávám v pět hodin.Bože to je dovolená.
.