Satanská biblia kniha Belialova
VÝZVA K TĚM, KDO CHTĚJÍ PRAKTIKOVAT TATO UMĚNÍ
Pokud jde o sex nebo chtíč: Plně využijte zaříkání a kouzel, která účinkují; jste-li muž, vnořte do ní svůj vztyčený úd se smilnou rozkoší: jste-li žena. rozevřete svůj klín s vilným očekáváním.
Pokud jde o soucit: Buďte odhodláni nelitovat námahy vynaložené na pomoc poskytnutou ostatním, i kdyby se melo jejich nove získané blaho stát překážkou ve vaší životní dráze. Buďte vděční za vše. čeho se vám díky magii dostane.
Pokud jde o zkázu: Než vyšlete kletbu, ujistěte se, že JE VÁM JEDNO, jestli vaše obět žije nebo ne; pokud jí přivodíte zkázu, radujte se a nepodléhejte výčitkám svědomí.
RESPEKTUJTE TATO PRAVIDLA, JINAK SE ZCELA jisté SETKÁTE S PRAVÝM OPAKEM SVÝCH TUŽEB, A MÍSTO POMOCI DOJDETE ÚJMY!
RITUÁL ANEB INTELEKTUÁLNÍ DEKOMPRESNÍ KOMORA
Magický obřad muže provádět jedna nebo více osob; je tedy třeba ujasnit si výhody obou přístupu.
Na rozdíl od soukromého obřadu jde u skupinového rituálu spíše o posílení víry a načerpání nových sil. Shromáždění lidí oddaných společné filozofii napomáhá obnovení víry v moc magie. Náboženství udržovala při živote právě jeho okázalost. Když se náboženství stává systematicky osamělou záležitostí, pak přesahuje do oblasti sebezapírání, které je v podstatě totožné s asociálním chováním.
Z tohoto důvodu by se mel satanista pokusit vyhledat další osoby, s nimiž by mohl obřady konat.
V případe kletby čili ničivého rituálu někdy pomáhá, je-li magikovo přání posíleno ostatními cleny skupiny. Na tomto druhu obřadu není nic, co by mohlo jeho účastníkům být nepříjemné, protože jeho základními složkami jsou hněv a symbolické zničení vyhlédnuté oběti.
Rituál soucitu, kde je třeba beze studu přelévat slzy, eventuelně sexuální rituál s masturbačními a orgasmickými podtóny, mají největší šanci na úspěch, jsou-li prováděny v soukromí. Rozpaky či ostych by neměly mít v rituální síni místo, pokud nejsou součástí dané role, a pak jich lze vhodně využít - např. stud, který pociťuje slušná žena sloužící za oltář, ji muže sexuálně vzrušovat.
I při zcela osobním rituálu je nejprve třeba sáhnout k tradičnímu úvodnímu zaříkávání a magickým úkonům, teprve pak dojde na přehrávání intimních fantazií. Formální část rituálu lze provést v téže místnosti či síni jako část soukromou - nebo je možno provést formální obřad na jednom místě a osobní na jiném. Počátek i konec rituálu musí být provedeny v obřadní síni se symbolickým vybavením (oltář, kalich, atd.).
Stylizovaný začátek a konec obřadu působí jako dogmatický, protiintelektuální nástroj, jehož smysl spočívá v oddělení aktivit a souvislostí vnějšího světa od toho, co se odehrává v obřadní síni, kde je třeba soustředit veškerou energii a vůli. Pro intelektuála je tato stránka obřadu nejdůležitější, neboť především on potřebuje efekt dekompresní komory, vyvolaný zaříkáváním, zvony, svícemi a dalšími okrasami. Pak teprve muže prostřednictvím projekce a využitím představ nechat působit své čiré a vědomé touhy,
Intelektuální dekompresní komoru satanské svatyně lze, stejně jako všechny náboženské obřady, považovat za školu dočasné nevědomosti. Rozdíl spočívá v tom, že satanista si je vědom, že pracuje s určitým druhem umele navozené nevědomosti, aby rozvinul svou vůli, zatímco stoupenci jiných náboženství to nevědí, a pokud ano, oddávají se sebeklamu, jež takové poznání nedovoluje. Jejich ego je již díky neustálému náboženskému omílání příliš labilní, aby jim dovolilo přiznat si, že se dobrovolně odsuzují k nevědomosti!
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ PROVOZOVÁNÍ SATANSKÉ MAGIE
A. Touha
Prvním faktorem při provádění rituálu je touha, přání, též známé jako motivace, pokušení nebo citové přesvědčení. Pokud po výsledku opravdu netoužíte, neměli byste se pokoušet obřad provádět.
Nemůžete získat praxi v čarování, čaroděj muže provádět triky, jako třeba pohybovat neživými předměty, pouze v případe, že cítí silnou emoční potřebu, aby se tak stalo. Je pravda, že pokud si přeje získat moc tím, že udělá magickými výkony dojem na ostatní, musí předložit hmatatelný důkaz svých schopností. Satanská koncepce magie nicméně nehledá uspokojení v prokazování magických dovedností.
Satanista provádí rituál, aby dosáhl naplnění svých tužeb, a nikdy by neztrácel čas ani sílu vůle na něco tak zbytečného, jako je třeba skutálení tužky se stolu pomocí kouzla apod. Množství energie, potřebné k levitaci čajového šálku by postačilo k vsugerování nějaké myšlenky skupině lidí vzdálených půl světa, aby jednali v souladu s vaší vůlí. Satanista ví, že i kdyby se vám podařilo dostat šálek do vzduchu, stejně by se našel někdo, kdo by to považoval za trik. Když satanista chce, aby předměty pluly vzduchem, používá zrcadel, drátu nebo jiných pomůcek, a šetří si sílu pro zvětšování vlastní moci a bohatství. Všechna nadaná média a mystici pravé cesty se zavázanýma očima a zapečetěnými obálkami praktikují cistou a aplikovanou jevištní magii, a každý přiměřeně zručný eskamotér ze zábavního parku nebo kabaretu by dokázal jejich výkony napodobit - i když by možná chyběly svatouškovské duchovní podtóny.
Malé dítě zjišťuje, že když si něco dostatečně intenzivně přeje, většinou toho dosáhne. To dává smysl, chtění je příznakem touhy, zatímco modlitba je provázena zlou předtuchou. Písmo svaté touhu pokřivilo a udělalo z ní chtíč, chamtivost a lakotu. Buďte jako děti a nepotlačujte touhu, jinak ztratíte kontakt s hlavním prvkem potřebným k provádění magie. Nechtě se uvést v pokušení a vezmete si to, co vás pokouší, kdykoliv je to jen možné!
B. Načasování
Pro každou úspěšnou situaci je jednou z nejdůležitějších podmínek správné načasování. Zvolení správného času rozhoduje o úspěchu či neúspěchu magického rituálu ještě daleko vetší měrou. Nejvhodnější chvíle pro seslání kletby či kouzla, očarování nebo zaříkávání je tehdy, kdy je objekt ve stavu největší receptivity. Vnímavost k vůli čaroděje je nejvyšší, když je příjemce co možná nejpasivnější. Bez ohledu na sílu své vůle, je samozřejmě hodně pasivní, když spí. Tyto chvíle jsou proto nejvhodnější dobou k vyslání vaší magické energie.
Existují určitá období spánkového cyklu, kdy je spáč vnímavější k vnějším vlivům. Člověk, který je normálně unaven po celodenní práci. bude spát jako pařez, dokud si tělo a mozek neodpočinou. Období hlubokého spánku trvá obvykle od čtyř do šesti hodin, pak je vystřídáno obdobím snění, které trvá dvě až tři hodiny, eventuelně až do probuzení. Právě v období snění je mozek nejvnímavější k okolním či nevědomým vlivům.
Předpokládejme, že čaroděj hodlá vyslat kletbu na někoho, kdo chodí obvykle spát v 11 hodin večer a vstává v sedm ráno. Nejvhodnější doba k provedení rituálu je tedy kolem páté hodiny ranní čili dvě hodiny před probuzením.
Je třeba zdůraznit, že čaroděj musí v tu chvíli být na vrcholu sil, neboť při provádění rituálu slouží jako vysílač. Podle tradice jsou čarodějnice a čarodějové noční tvorové, což je zcela pochopitelné. Chceme-li vyslat myšlenkovou energii na nic netušícího spáče, neexistuje lepší rozvrh dne! Kdyby tak lidé věděli, jaké myšlenky jsou jim ve spánku vkládány do hlavy! Ve stavu snění se rodí značná část budoucnosti. Při probuzení se zjevují velké myšlenky a mozek, který si je v bdělém stavu zapamatuje, vymyslí mnohé další. Ale ten, kdo se řídí myšlenkami, o nichž nic neví, je záměrně veden do situací, které se budou později vysvětlovat jako osud, vůle boží nebo neštěstí.
Každý z nás má během dne období, kdy je schopen přijímat čarodějovu vůli. V těchto chvílích denního snění, nudy, nebo když se čas vleče, jsme nejvíce ovlivnitelní.
Je-li objektem vašeho zaříkávání žena, nezapomínejte na význam menstruačního cyklu. Kdyby člověk během svého neuspokojivého vývoje zcela neotupěl, poznal by, stejně jako čtyrnohá zvířata, kdy je samice sexuálně nejvnímavější. Lidský nos, i když není poničen levnými opiáty, není normálně vybaven, aby zachytil výmluvné erotické pachy. I kdyby však člověk měl takovou schopnost olfakce, hledaná osoba by ho nejspíše svedla se stopy použitím značného množství parfému, který překryje a oslabí pohoršivé pachy, nebo by účinnými deodoranty vypátrání zcela znemožnila.
Pres tyto nepříznivé okolnosti je muž stále podvědomě schopen rozpoznat změny v chemii ženského těla, a podle toho je buď přitahován nebo odpuzován. Umožňuje to smyslový vjem čichové povahy. Vědomé užití těchto schopností bychom si nejlépe procvičili, kdybychom se vrátili zpět do stadia čtyrnohých zvírat, což ovšem tem, kdo mají slabý žaludek muže zavánět lykantropií (Schopnost nabývat vlčí podoby pomocí magie - pozn.překl.). Nicméně existuje snadnější cesta: proste si zjistit přesný menstruační cyklus ženy, kterou jste si vyhlédli jako objekt. Průměrná žena je sexuálně nejpřístupnější těsně před a po periodě. Čaroděj proto považuje čas spánku v těchto dnech za nejvhodnější období pro vštepování myšlenek nebo motivace sexuální povahy.
Čarodějnice mají k dispozici daleko vetší časové rozpětí, kdy mohou vysílat svá kouzla na žádoucího muže. Sexuální puzení je u mužů daleko stálejší než u žen (přestože je mnoho žen, které se vyznačují stejnou či dokonce vetší sexuální touhou), proto není přesné načasování na den tak důležité. Každý muž, který neztratil veškerou sexuální energii, je pro šikovnou čarodějnici snadnou kořistí. Období po jarní rovnodennosti je u muže nabito sexuální vitalitou a on sám se v souladu s tím i projevuje, čarodějnice tedy musí sáhnout k silnějším prostředkům, aby se nezahleděl jinam.
Na ustrašenou otázku Copak proti čárům není žádná obrana? je třeba odpovědět takto: Ano, je. Nesmíte nikdy spát, oddávat se dennímu snění, musíte pořád myslet na něco důležitého a nikdy nesmíte mít otevřenou mysl. Pak budete chráněni proti magickým silám.
C. Představivost
Dospívající chlapec, který pečlivě vyzývá do kury stromu srdce s iniciálami svými a své milované, chlapeček, který si celé hodiny kreslí elegantní automobily, malé děvčátko, které chová potrhanou a omlácenou panenku a myslí si, že je to krásné děťátko - tito nadaní čarodějové a čarodějky, přirození kouzelníci, používají magický prvek známý jako představivost, na němž závisí úspěch každého rituálu.
Děti, které se nestarají, jestli mají výtvarné nadání nebo jiné tvůrčí schopnosti, sledují své cíle s pomocí výtvoru své fantazie. Zato civilizovaní dospělí lidé jsou ke svým tvůrčím projevům daleko kritičtější. Primitivní čaroděj klidně muže při svých magických obřadech úspěšně použít figurku z bláta nebo hrubou kresbu. PRO NĚJ je podoba přesně taková, jaká má být.
Vše, co slouží k vystupňování vzrušení v průběhu rituálu, přispívá k jeho úspěchu. Jakákoli kresba, malba, socha, literární projev, fotografie, součást oděvu, vůně, zvuk, hudba, scénka či vymyšlená situace, kterou lze vtělit do obřadu, čaroději poslouží.
Obrazy a symboly jsou mnemotechnickou pomůckou, jež šetří intelekt, fungující náhražkou za něco reálného. S představami lze manipulovat, je možné je vyvolat, obměňovat a vytvářet, vše podle čarodějovy vůle, produkt imaginace se stává vzorcem, vedoucím ke skutečnosti.
Pokud si chcete užít sexuálních radovánek s tím, koho jste si zvolili, pak jako integrální součást obřadu musíte situaci, po níž toužíte, vytvořit na papíre, plátně, psaným slovem, atd., a přitom co nejvíc přehánět.
Pokud máte hmotná přání, musíte upřeně hledět na obrazy věcí, které chcete - obklopte se vůněmi a zvuky, které tyto předměty vyvolávají - vytvořte magnet, který situaci nebo věc, po které toužíte, přitáhne!
Abyste si pojistili zničení nepřátel, musíte zničit jejich podoby! Musí být zastřeleni, ubodáni, otráveni, upáleni, rozdrceni, utopeni či roztrháni co nejpřesvědčivějším a nejsugestivnějším způsobem! Není těžké pochopit, proč náboženství pravé cesty hledí s takovou nelibostí na modly. Spodobnění užívané čarodějem je fungující mechanismus vedoucí k hmotné skutečnosti, která je přímým protikladem esoterické spirituality.
Jistý Rek, který se vyznal v magii, kdysi zatoužil po žene, která by uspokojila veškeré jeho touhy. Byl tak posedlý nemožností nalézt předmět svých snů, že začal takové překrásné stvoření sám vytvářet. Když dílo dokončil, tak opravdově a neodvolatelně se do ženy, již stvořil, zamiloval, že už nebyla z kamene, ale měla lidské tělo, byla živá a teplá. Mágovi Pygmaliónovi se tak dostalo nejvyššího z magických dobrodiní a krásná Galatea byla jeho.
D. Nasměrování
Jednou z nejvíce přehlížených okolností při provozování magie je nahromadění síly a její následné nasměrování k uspokojivému výsledku.
Adepti čarodějnictví obvykle vykonají rituál a pak s hroznou úzkostí cekají na první známky úspěchu. Přestože jsou odhodlaní a cílevědomí, mohli by stejně dobře padnout na kolena a dát se do modlení, protože úzkost, kterou cítí při očekávání kýžených výsledku, likviduje každou reálnou šanci na úspěch. Navíc není jisté, jestli se jim s takovým postojem podaří nashromáždit dostatek energie potřebné k rádnému provedení obřadu.
Pokud si na situaci, na níž má být založen váš rituál, budete stěžovat nebo o ní budete pořád mluvit, můžete si být jisti, že příliš rozptýlíte a rozředíte to, co má být rituálně nasměrovanou silou. Jakmile vznikla touha dostatečně silná, aby bylo možno sáhnout po magických silách, je třeba podniknout vše, aby se tato přání symbolicky ventilovala PŘI PROVÁDĚNÍ RITUÁLU - NE před ním nebo po něm!
Smyslem rituálu je osvobodit čaroděje od myšlenek, jež by ho nakonec zničily, kdyby se jimi stále zabýval. Přemítání, denní snění a neustálé spekulování spaluje emoční energii, kterou je jinak možno soustředit a dynamicky použít, nemluvě o skutečnosti, že stravující úzkost snižuje i normální produktivitu.
Čarodějnice, jež vysílá kouzla mezi dlouhým vysedáváním u telefonu, když ceká, že jí vytoužený milenec zavolá; strádající čaroděj, který přivolává Satanovo požehnání, a pak ceká jako na jehlách, až přijde šek; muž, sklíčený nespravedlností, která se mu stala, proklel svého nepřítele a s protaženým obličejem a čelem plným vrásek se těžce plahočí dál - to jsou příklady špatně směrované emoční energie.
Není divu, že se čaroděj cesty ctnosti obává odplaty za seslání zlého kouzla! Vysílající, pronásledovaný pocity viny, si muže být odplatou jist - postará se o ni právě jeho špatné svědomí!
E. Faktor rovnováhy
S faktorem rovnováhy je třeba počítat při provádění rituální magie, týkající se spíše rituálu touhy a soucitu než sesílání kleteb. Představuje sice malou, ale mimořádně důležitou součást rituálu.
Schopnost uvědomení a úplného poznání tohoto faktoru si osvojí pouze málo čarodějnic a čarodějů. Jde zkrátka o to, rozpoznat typ člověka a situace tak, abyste s použitím magie dosáhli co nejsnáze co nejlepších výsledku. Poznání mezí vlastních možností vyžaduje zvláštní druh introspekce, která muže čaroději připadat nemožná, mnohdy ale muže rozhodovat o úspěchu či neúspěchu.
Pokud vaše pokusy dosáhnout svého cíle pomocí vetší či menší magie neustále selhávají, zamyslete se nad těmito věcmi: nestali jste se obětí nesprávně orientovaného, zbytnělého ega, jež vás přimělo, že jste zatoužili po něčem nebo po někom, aniž by existovala reálná šance, že toho dosáhnete? Nejste jako nenadány člověk bez hudebního sluchu, který se pomocí magie pokouší dosáhnout, aby všichni obdivovali jeho nemuzikální hlas? Nejste pouze obyčejná, nepřitažlivá čarodějnice, která má velké nohy, nos jako bramboru, nafouklé ego a navrch ještě těžkou akné, a která vysílá kouzla, aby polapila fešáckou filmovou hvězdu? Nejste jen primitivní, neohrabaný a oplzlý pobuda s vyžranými zuby, který touží po smyslné mladé striptérce? Je-li tomu tak, naučte se pracovat s faktorem rovnováhy, jinak se musíte rovnou smířit s věcnými prohrami!
Schopnost přizpůsobit touhy svým možnostem je velký dar. Jen málo lidí si dokáže uvědomit, že pokud nejsou schopni získat maximum, platí přísloví lepší něco nežli nic. Chronický ztroskotanec je člověk, který i když má prázdné kapsy, odmítne s úšklebkem šanci vydělat padesát tisíc, protože to není rovnou milión.
Jednou z největších zbraní čaroděje je poznání sebe sama, svého nadání, schopností, fyzické přitažlivosti a nedostatku, atd. Zároveň dobře ví, kdy a kde a na koho co použít! Člověk, který nemá co nabídnout, a předstupuje před úspěšného muže s grandiózní radou a příslibem bohatství se podobá bleše, která šplhá slonovi po noze a chce ho znásilnit!
Ctižádostivá čarodějnice, která klame sebe samu a myslí si, že dostatečné mocné kouzlo musí být, pres magickou nerovnováhu, vždy úspěšné, zapomíná najedno základní pravidlo: MAGIE JE JAKO PŘÍRODA SAMA, K DOSAŽENÍ ÚSPĚCHU V MAGII JE TŘEBA PRACOVAT V SOULADU S PŘÍRODOU, NE PROTI NÍ.
SATANSKÝ RITUÁL
A. VĚCI, KTERÉ JE TŘEBA VĚDĚT, NEŽ PŘISTOUPÍTE K RITUÁLU:
1. Osoba konající rituál stojí během obřadu čelem k oltáři a symbolu Bafometa, s výjimkou situací, jež vyžadují jiné pozice.
2. Oltář by měl být pokud možno proti západní zdi.
3. U rituálů prováděných jednou osobou není třeba role kněze. Pokud se na obřadu podílí více než jedná osoba, jeden z účastníků musí vystupovat jako kněz. Při soukromém rituálu se vykonavatel řídí pokyny pro kněze.
4. Když osoba vystupující jako kněz pronese slova šemhamforaš a Sláva Satanovi! ostatní účastníci je opakují. Po sborovém opakování Sláva Satanovi! se vždy ozve gong.
5. Mluvení (s výjimkou vlastního obřadu) a kouření je po počátečním zvonění zakázáno. Konec obřadu opět ohlašuje zvon.
6. Kniha Belialova obsahuje základy satanské magie a rituálu. Než se pokusíte o rituály popsané v Knize Leviathanově, je bezpodmínečně nutné, abyste přečetli a pochopili celou knihu Belialovu. Pokud jste tak neučinili, nemůžete od následujících třinácti kroků očekávat sebemenší úspěch.
B. TŘINÁCT KROKŮ
(Viz Pomůcky užívané při satanském rituálu, kde naleznete podrobnější pokyny)
1. Oblékněte si rituální oděv.
2. Shromážděte pomůcky, potřebné k obřadu; zažehněte svíce a zhasnete všechny venkovní světelné zdroje; nalevo a napravo od oltáře umístěte podle pokynů pergameny.
3. Pokud za oltář slouží žena, zaujme své místo - hlavou k jihu, nohama k severu.
4. Vyzváněním zvonu očistěte ovzduší.
5. Nyní kněz nahlas čte Vzývám Satana a Pekelná jména, uvedená dále (viz Kniha Leviathanova). Účastníci opakují po knězi jednotlivá Pekelná jména.
6. Napijte se z kalicha.
7. Kněz se otáčí proti směru hodinových ručiček a ukazuje mečem na všechny světové strany a vyvolává jednotlivá Knížata pekel: Satana z jihu, Lucifera z východu, Beliala ze severu a Leviathana ze západu.
8. Proveďte žehnání falem (pokud ho používáte).
9. Kněz čte nahlas příslušnou invokaci pro daný obřad: Smyslnosti, Soucitu nebo Destrukce (viz. Kniha Leviathanova).
10. V případě soukromého rituálu je tento krok mimořádně důležitý. O samotě lze vyjádřit i nejtajnější tužby, takže při přehrávání, slovním vyjadřování či zobrazování svých přání byste se v žádném případě neměli držet zpátky. Právě při tomto kroku se črtá, balí a odesílá k příjemci váš návod.
(A) JAK PŘIVOLAT PARTNERA K UKOJENÍ CHTÍČE NEBO NAVODIT SEXUÁLNĚ USPOKOJIVOU SITUACI
Opusťte oltář a přesuňte se na místo, ať už v téže místnosti či v jiné, které je příhodnější k provedení konkrétního rituálu. Pak ve své fantazii vytvořte co možná nejvěrnější model situace, po které toužíte. Nezapomeňte, že máte k dispozici pět smyslů, a proto své snění neomezujte najeden. Tyto pomůcky lze použít jednotlivě či v různých kombinacích:
a.) grafické znázorňování představ (kresba, malba, atd.).
b.) písemné zachycení představ (povídky, hry, popisy vašich přání a jejich případný výsledek).
c.) přehrání touhy ve scénce či dramatické hříčce, kdy s pomocí různých pomůcek k zesílení představivosti zachytíte buďto sami sebe nebo předmět vaší touhy (přenos).
d.) libovolné vůně, vztahující se ke kýžené osobě nebo situaci.
e.) libovolné zvuky či doplňující hluky, vyvolávající výraznou představu.
V této fázi rituálu by mělo dojít k výraznému sexuálnímu vzrušení. Po vyvolání dostatečně silných představ by měl nastat co možná nejintenzivnější orgasmus jako vyvrcholení tohoto kroku. Lze ho dosáhnout libovolnými masturbačními či autoerotickými prostředky. Po dosažení orgasmu se vraťte k oltáři, a pokračujte krokem 11, popsaným na straně 107.
(B) JAK ZAJISTIT POMOC NEBO ÚSPĚCH OSOBĚ, S KTEROU SYMPATIZUJEME ČI SOUCÍTÍME (VČETNĚ VÁS SAMOTNÝCH)
Zůstaňte v těsné blízkosti oltáře a představte si co možná nejpřesněji Osobu, jíž chcete pomoci (případně pociťujte hlubokou sebelítost). Vyjádřete své přání vlastními slovy. Jsou-li vaše city skutečné upřímné, budete přitom přelévat slzy, jimž byste se neměli bránit. Po tomto citovém cvičení pokračujte krokem 11, strana 107.
(C) JAK DOSÁHNOUT ZNIČENÍ NEPŘÍTELE
Zůstaňte poblíž oltáře, pokud ovšem vám představy nepřicházejí lépe na nějakém jiném místě. Jako například v blízkosti oběti. Vytvořte obraz oběti a pak se ho snažte libovolným způsobem zničit. Lze to provést takto:
a.) zapichováním špendlíků nebo hřebů do figurky, představující vaši oběť; panenka může být hadrová, z vosku, z rostlinného materiálu atd.
b.) grafickým znázorněním způsobu zničení oběti; kresba, malba, atd.
c.) živým literárním popisem neodvratného konce oběti.
d.) podrobnou samomluvou, zaměřenou na vybranou oběť, popisující její muka a záhubu.
e.) zohavením, poraněním, způsobením bolesti či nemoci spodobnění oběti, za použití dalších libovolných prostředků nebo pomůcek.
Tento krok obřadu by se měl pojit s intenzivní, vypočítanou nenávistí a pohrdáním; neměli byste se pokoušet zastavit děj, dokud se čaroděj následkem výdeje energie zcela nevyčerpá. Pak přejděte ke kroku 11.
11 a.) Jsou-li požadavky v písemné podobě, kněz je přečte nahlas, načež je spálí v plameni rituální svíce. Po každém přání se opakuje zvolání šemhamforaš a Sláva Satanovi!
11 b.) Pokud jsou přání formulována ústně, účastníci je jeden po druhém sdělí knězi. Ten pak opakuje žádost vlastními slovy, která jsou pro něj emočně nejvzrušivější. Po každé prosbě se opakuje zvolání šemhamforaš a Sláva Satanovi!
12 Kněz přečte příslušný Enošský klíč, na důkaz, že jsou účastní či oddáni silám pekel.
13 Zvon ohlásí opětovné znečištění ovzduší. Kněz pak pronese slova DOKONÁNO JEST.
KONEC RITUÁLU
C. POMŮCKY, UŽÍVANÉ PŘI SATANSKÉM RITUÁLU
ODĚV
Mužští účastníci nosí černý oděv. Hávy mohou být buď s kápí nebo čapkou, a pokud účastník chce, mohou zakrývat i tvář. To má umožnit vyjádření různých emocí výrazem obličeje bez jakýchkoliv ohledů.
Zároveň to omezuje odvádění pozornosti na někoho jiného. Ženské účastnice nosí oděvy, které jsou sexuálně vzrušující, starší ženy mohou být v černém. Všichni mají amulety s pečetí Bafometovou nebo tradiční Satanův pentagram.
Muži oblékají rituální oděv před vstupem do obřadní síně, a mají ho na sobě po celý obřad. Rituální oděv lze u mužů nahradit jakýmkoli černým oblečením.
Černá je zvolena proto, že symbolizuje pekelné mocnosti. Ženy mají sexuálně přitažlivé oblečení, aby vyvolávaly u mužských účastníků vzrušení, a tím zvýšily produkci adrenalinu nebo bioelektrické energie, což zajisti lepší účinek obřadu.
OLTÁŘ
Nejstarší oltáře byly z masa a krve; přirozené lidské pudy a záliby byly základem, na němž stavěla všechna náboženství. Pozdější náboženství, která prohlásila přirozené lidské sklony za hříšné, udělala ze živých oltářů kamenné desky a hromady kovu.
Satanismus je spíše náboženstvím těla než ducha, proto je při satanských obřadech užíván oltář tvořený lidským tělem. Oltář má sloužit jako ústřední bod, k němuž se během obřadu upíná veškerá pozornost. Při satanském rituálu je užívána nahá žena, protože její přirozeností je pasivní přijímání a zároveň představuje matku Zemi.
Při některých rituálech může být nahota ženy sloužící za oltář nepraktická, může tedy být oblečena nebo částečně zakryta. Pokud provádí rituál žena, není třeba, aby další žena sloužila za oltář. Pokud oltář netvoří žena, další pomůcky používané při rituálu se mohou položit na zvýšený podstavec, na němž by jinak ležela. Pro velké skupinové obřady lze zkonstruovat speciální oltář, přibližně 13 O až 160 cm vysoký a 180 až 200 cm dlouhý, na který si žena lehne. Není-li to možné nebo při soukromých obřadech, lze použít jakoukoli vyvýšenou podložku. Pokud slouží za oltář žena,další pomůcky lze umístit na stůl v dosahu kněze.
SYMBOL BAFOMETA
Symbol Bafometa užívali templáři jako znázornění Satana. Během doby nesl různá jména, například Kozel z Mendesu, Kozel tisícera mládí, Černý kozel, Jidášský kozel, a zřejmě nejpříhodněji, Kozel - Obětní beránek.
Bafomet představuje síly pekel, spojené s pohlavní plodností kozla. Ve své čisté podobě zachycuje pentagram lidskou postavu v pěticípé hvězdě - tři vrcholy nahoře, dva směřující dolů - která symbolizují duchovní založení člověka. V satanismu se pentagram také užívá, ale jelikož satanismus představuje tělesné pudy člověka, čili protiklad duchovní stránky, užívá se převrácený - tím dokonale odpovídá hlavě kozla. Rohy, představující dualitu, jsou vzdorně vystrčené kupředu, další tři cípy směřující dolů symbolizují popření sv. trojice. Hebrejské znaky ve vnějším kruhu symbolu pocházejí z magického učení Kabaly, dávají slovo Leviathan, had z vodní propasti ztotožňovaný se Satanem. Tyto znaky odpovídají pěti vrcholům obrácené hvězdy.
Symbol Bafometa je umístěn na zdi nad oltářem.
SVÍCE
Svíce užívané při satanském rituálu představují Luciferovo světlo; Lucifer je nositelem světla, osvícení, živého plamene, planoucí touhy a plamenů pekelných.
Při satanském rituálu by se měly používat pouze černé a bílé svíce. Nikdy neužívejte víc než jednu bílou svíci, černých můžete mít, kolik je třeba k osvětlení obřadní síně. Nalevo od oltáře má stát alespoň jedna černá svíce, představující síly temnot a cestu nectnosti. Další černé svíce jsou umístěny, kde je potřeba osvětlení. Jedna bílá svíčka stojí napravo od oltáře a představuje pokrytectví bílých čarodějů a příznivců cesty ctnosti. Žádný další zdroj světla není přípustný.
Černé svíce slouží k tomu, aby účastníci rituálu dosáhli úspěchu a moci, jejich plameny mají strávit pergameny, na nichž jsou napsána požehnání, požadovaná účastníky. Bílá svíce slouží ke zničení nepřátel. Pergameny, na nichž jsou napsány kletby, se pálí v plameni bílé svíce.
ZVON
Jeho výrazný zvuk má oznamovat začátek a konec rituálu. Kněz devětkrát zazvoní, obrací se přitom proti směru hodinových ručiček a vysílá zvuk zvonu do čtyř světových stran. Zvonění na začátku rituálu má pročistit ovzduší od všech vnějších zvuků; na konci zvýrazňuje rituální proces a zároveň slouží jako znečištění, označující konec.
Zvuk zvonu má být spíše hlasitý a pronikavý, ne měkký a cinkavý.
KALICH
Cíše nebo kalich představuje v satanském rituálu kalich extáze. V ideálním případě by měl být ze stříbra, ale pokud není k dispozici stříbrný,, lze použít jakýkoli, z kovu, skla či kameniny -jen ne ze zlata. Zlato bylo vždy spojováno s řádnými náboženstvími a královstvím nebeským.
ELIXÍR
Povzbudivá tekutina čili Elixír života používaný pohany byl křesťanskou vírou popliván a stalo se z něj posvátné mešní víno.
Mok, který původně pili pohané při svých rituálech, měl uvolnit a zvýraznit emoce účastníků obřadu. Satanismus neobětuje svého boha, jako to dělají ostatní náboženství. Satanista nepraktikuje takovou formu symbolického kanibalismu, mešní víno, používané křesťany, vrací jeho původnímu účelu - stimulování emocí, potřebných k satanskému rituálu. Není nutno užívat víno - hodí se libovolný nápoj lahodící patru, který zároveň povzbuzuje.
Elixír života se má pít z Kalichu extáze, jak bylo naznačeno výše, a to hned po vzývání Satana.
MEČ
Meč moci je symbolem agresivní síly a slouží jako prodloužení a posílení paže, jíž kněz gestikuluje a ukazuje. Podobný účel má kouzelný prut, užívaný v jiných formách magického rituálu.
Při Vzývání Satana kněz ukazuje mečem na symbol Bafometa. Je také používán, jak je popsáno v Krocích rituálu, při vyvolávání čtyř Pekelných knížat. Když kněz přečte přání či žádost probodne špicí meče pergamen, na němž jsou napsány. Napíchnutý pergamen je potom vydán plameni svíce. Kněz naslouchá žádostem dalších účastníků, opakuje je a vkládá meč na jejich hlavy (jako při tradičním pasování rytířů).
Pro soukromé rituály, kdy nelze získat meč, postačí dlouhý nůž, hůlka nebo podobný předmět.
FALUS
Falus je pohanským symbolem plodnosti a představuje plození, mužnost a agresi. Je to další atribut, který byl rouhavě zneužit, aby se hodil do křesťanských obřadů zatížených pocitem viny. Církevní kropáč, či kropítko se svěcenou vodou, (latinsky aspergillum) používaný katolíky, je pokrytecká verze falu - vskutku pěkná proměna obyčejného penisu!
Jeden z pomocníků drží falus oběma rukama a dvakrát jím potřese směrem ke všem hlavním světovým stranám jako požehnání domu.
Lze použít libovolný falický symbol. Pokud není žádný k dispozici, je možné vymodelovat ho ze sádry, dřeva, vosku, hlíny, apod. Falus je nutný pouze při organizovaných skupinových rituálech.
GONG
Gong je používán k přivolání temných sil. Vždy, když účastníci opakují po knězi sláva Satanovi, zazní gong. Je nutný pouze při organizovaných skupinových rituálech. Vzhledem k lepšímu zvuku je vhodnější koncertní gong, ale pokud není k dispozici, lze použít jakýkoli gong s plným, sytým zvukem.
PERGAMEN
Pergamen je užíván proto, že jeho organické vlastnosti jsou slučitelné s přírodními živly. V souladu se satanským pohledem na oběť by měl být vyroben z kůže ovce, zabité z nutnosti kvůli masu. Žádné zvíře by nemělo být zabito jen kvůli satanskému rituálu. Pokud není k dispozici prodávaný pergamen, vyrobený z již zabité ovce, postačí obyčejný papír.
Pergamen je prostředek, umožňující, aby psané poselství či žádost byly stráveny plamenem svíce a vyslány do éteru. Požadavek je napsán na pergamenu nebo na papíru, nahlas přečten knězem a pak spálen v plameni černé nebo bílé svíce - podle povahy prosby. Před započetím rituálu se kletby položí vpravo od kněze, kouzla a požehnání vlevo.