...K...
K
kadence (frekvence) - střídání nohou v určitých časových intervalech (rytmus pohybu končetin). Posuzuje se vzhledem k prostornosti chodu. Kůň správně vyvážený má kadenci poměrně pomalou, chody pružné a svěží. Pro pomalou kadenci je důležitá co nejdelší doba nesení zadní nohy.
kalup - cval
kontracval - cval na opačnou nohu ve směru pohybu, je vykonáván na přání jezdce.
kapriola - figura Španělské jezdecké školy ve Vídni
kapří hřbet - hřbet koně vypjatý nahoru, vyklenutý následkem vadného utváření obratlových trnů. Kůň s tímto hřbetem není vhodný pro jízdu; jeho chod je strnulý, otřásavý.
karambol - srážka dvou, případně více koní.
karosiér - těžký kočárový kůň schopný tahat velké, reprezentační kočáry, např. starokladrubský kůň.
kaštánky - malé, zrohovatělé kožní výrůstky na vnitřní straně nohou.
kavaleta - nízká jednoduchá dřevěná překážka, používaná při výcviku koní a jezdců
kavalkáda - skupina jezdců na koních v krajině
kelka - část ocasu tvořená obratli, svaly a kůží
kentr - pomalý pracovní cval
klabonos - vyklenutý (konveksní) profil hlavy koně, typický pro plemena západního původu. Např. berbera nebo v krajním utváření starokladrubského koně.
klandr - zábradlí ohraničující dostihovou dráhu těsně při jejím vnitřním oblouku.
klasické dostihy - pět nejdůležitějších výkonnostních zkoušek pro tříleté hřebce a klisny. Všichni startující nesou stejnou hmotnost, jen klisny mají proti hřebcům úlevu
klenutá žebra - kůň má krátký, hluboký a kulatý trup. Šíře hrudníku je ovlivněna vyklenutím žeber. Kostální úhly však musí odpovídat výkonnostním typům jednotlivých plemen.
kleštiny - dřevěná kostra chomoutu.
klisna - samice koně stará nejméně tři roky. Plemenná klisna je vybrána a používána k plemenitbě.
klisnička - mladá klisna ve věku do tří let.
klkání - zlozvyk koně, spočívající v polykaní vzduchu, nahromaděného v hltanu a vydávání charakteristického zvuku
klus - dvoudobý chod se čtyřmi fázemi, které se skládají z řady po sobě jdoucích klusových kroků. Diagonální pár nohou se součastně zvedne, pohne dopředu i došlápne. Nohosled klisu je: pravá zadní spolu s levou přední, levá zadní spolu s pravou přední, fáze vznosu. Rozeznáváme základní, střední, pracovní a prodloužený klus. Podle sedu rozeznáváme klus lehký a těžký.
klusáci - koně s vynikajícím klusem, používaní pod sedlem i v zápřeži. Původně to byli kočároví koně, nyní jsou velmi oblíbení jako koně dostihoví. Dělí se na klusáky diagonální (s normálním klusem) a mimochodníky.
kmen - skupina zvířat, pocházející po vynikajícím plemeníku - zakladateli, po němž bývá i pojmenována
kmenové stádo klisen - stádo vybraných plemenných klisen dobrého původu, zevnějška a žádoucích užitkových vlastností
kmih - výsledek posunu a odrazové energie zadních končetin (výraz odrazové energie). Závisí na temperamentu koně.
kočároví koně - převážně teplokrevní koně různého typu, mohutnosti a ušlechtilosti, využívaní v zápřeži kočárů. Lehký kůň se jmenuje jukr ( např. arab shagya ), těžký karosiér ( kladrubský kůň ). Žádá se elegantní chod a pečlivý výcvik.Postroje kočárových koní jsou převážně chomoutkové: anglické nebo poprsní: uherské. Každý z obou typů postrojů má specifické součásti.
kohoutek - místo, kde krk přechází v tělo.
koleska - čtyřkolý vozík se skořepinou zavěšenou na řemenech.
kolika - břišní bolesti při onemocnění trávicího ústrojí, jiných orgánů či při některé infekční nemoci
konstituce - stupeň zdraví jedince, projevující se životní aktivitou. Charakterizuje ji celková funkce fyziologických orgánů a určují ji dědičné vlastnosti, vliv prostředí a nervový typ jedince. Typy konstituce: hrubá, pevná, jemná, měkká. Hodnotí se s přihlédnutím k výkonnostnímu typu jedince.
koňská délka - v dostizích vzdálenost asi 3m, dělí vítěze od druhého nebo dalších koní
kontracval - kůň, který jde na špatnou nohu při cvalu. Vyžaduje se v řadě drezurních úloh a demonstruje pružnost a ohebnost koně, rovnováhu a poslušnost
kopyto - přetvořený poslední článek středního prstu, není to tedy pouze rohovité pouzdro ( bačkory ), ale složitý a důležitý orgán, tvořený kostí, vazivem, šlachami, škárou a pokožkou se srstí, ev. rousy. Je pružné a do značné míry roztažitelné, vyžaduje péči.
korektor - plemeník žádoucích tělesných tvarů a užitkových vlastností s průraznou dědivostí a schopností zlepšovat tvary a vlastnosti potomstva
krácení ocasu - operativní krácení ocasu (kelky) některým, zejména chladnokrevným, plemenům. Kupírování mělo jednak zabránit zaplétání dlouhých žíní do postraňků, jednak zvýraznit mohutnost svalnaté zádě. V mnoha zemích je nyní krácení zakázáno. Přistřihují se jen žíně nebo jsou při práci vyvazovány do uzlu.
kravský postoj - vada postoje pánevních končetin správněji nazývaná sblížená hlezna. Hlezenní klouby jsou obráceny dovnitř.
krevní (genealogická) linie - v časovém pořadí uspořádaný soubor hřebců-potomků zakladatele linie.
krkavičný žlábek - hrdelní rýha na krku prozrazující, kudy probíhá vena jugularis (krkavice).
krok - čtyřdobý chod bez fáze vznosu, který se skládá z řady po sobě jdoucích kroků. Rozeznáváme základní, střední, pracovní a prodloužený krok. Nohosled kroku je: pravá zadní, pravá přední, levá zadní, levá přední.
kroužek - kostní novotvar na korunkovém kloubu
kroužek - prostor vyhrazený stáji pro část krokové práce koní. Trenér stává obvykle uprostřed a koně chodící dokola vyšlapou v travnatém terénu cestu ve tvaru kruhu.
křížení - opak čistokrevné plemenitby, páření příslušníků různých plemen, ev. druhů. V rámci druhu může být stejnorodé - kříží se plemena stejného rázu, např. teplokrevní koně, nebo různorodé, kříží se např. pony s plnokrevníkem nebo chladnokrevník s teplokrevníkem.
kříženci - produkty křížení mezi plemennými skupinami, v užším pojetí i mezi plemeny v rámci plemenné skupiny či mezi liniemi.
kštice - část hřívy mezi ušima spadající do čela (dříve se nazývala špičník).
kurs - vyznačená trať ve steeplechase s určením pořadí překážek a otočných bodů.
kurt - podbřišník, kterým se přitahuje sedlo koně.
kurz při sázkách - číslo udávající, kolikanásobná částka ua vsazené peníze bude vyplacena sázejícímu za určitého koně v případě jeho vítězství
kyrysníci - těžké jezdectvo užívané v evropských armádách od 16. do 19. století. Název je odvozen od kyrysu, kovové ochrany hrudníku jezdce.