Intermezzo 11: Povídání české a švédské duše nejen o škole
3. 10. 2008
Intermezzo 11
Povídání české a švédské duše nejen o škole
Česká duše: Povídám vám, Jan Ámos Komenský se v hrobě obrací.
Švédská duše: Kdože?
ČD: Vy ostudo, vy si nepamatujete slavného českého emigranta, který na vás osm dlouhých let pracoval? Abyste byla vzdělanější, kultivovanější, soucitnější, jedním slovem lepší?
ŠD: Ale ano, však za to také dostával zaplaceno. Ludvík de Geer z Norrköpingu se stal jeho doživotním mecenášem.
ČD: Zaplaceno? Prosím vás, vždyť ho profesoři z Uppsaly odstrčili na druhou kolej, aby pak použili jeho myšlenky jako svoje. Jeho jméno bylo zapomenuto a myšlenky zneužity. To je vám podobné.
ŠD: Nezjednodušujte, prosím. My jsme tu jeho koncepci museli přizpůsobit našim podmínkám, které on znal jen velmi povrchně.
ČD: To se ale jistě dalo udělat tak, aby mu myšlenky nebyly ukradeny.
ŠD: Vy s tím naděláte. Co to je myšlenka? Dá se vůbec něco tak nezachytitelného ukrást?
ČD: Vy víte velmi dobře, že lze krást nejen myšlenky...
ŠD: Nevím, na co narážíte.
ČD: Zase zavíráte oči před svými nedostatky. Ale mě už to nebaví vracet se k starým ranám. Chtěly jsme si povídat o školství.
ŠD: Vy jste chtěla. Já bych radši mluvila o hokeji.
ČD: Takže s vaším školstvím nejste spokojená, když o něm nechcete mluvit.
ŠD: Nijak zvlášť. Přijde mi povrchní, nesoustavné, nemotivující. Hodně se změnilo za posledních třicet let. Většinou k horšímu. Faktem je, že děti se dnes učitelů nebojí, neboť je nezatěžují zbytečným memorováním, snaží se chovat kamarádsky, vymýšlejí projekty. To je dobré. Špatné je, že to nezabírá.
ČD: A proč si myslíte, že to tak je?
ŠD: Vy jste hrozná, dávat mi takové otázky! Copak já vím? Já udělala, co jsem mohla. A teď na mě zapomínají, nikdo mě neodbělává, nezušlechťuje. Jako bych byla vzduch. Tedy éterická, to já jsem. Ale oni si myslí, že neexistuji.
ČD: Hodně mých těl je také přesvědčeno, že duše je výmysl pánbíčkářů. Jak je u nás zvykem, nepanují na toto téma názory ani zdaleka jednotné. Mnozí naopak považují za nezvratné, že jsem jejich součástí.
ŠD: A co na to školství?
ČD: Obecně dělá, že o mně neví. Ale jednotliví učitelé něco tuší a snaží se předat své pocity žákům. Střízlivě odhaduji, že jich není moc. Taky se u nás hodně změnilo v poslední době, taky nejen k lepšímu. Ubývá pracovitosti, soustavnosti, nadšení a cílevědomosti. Myslím, že je to stále o trochu lepší než u vás, ale je to jen otázka času, kdy se dostanem na vaši úroveň.
ŠD: Všimnětě si, že se pro tentokrát na vás za vaši skrytou kritiku nezlobím...
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář