plazi obecně
Plazi jsou obratlovci, tělo mají pokryté tuhými rohovitými šupinami nebo štíty
a kladou vejce. Jsou to studenokrevní živočichové, nemohou vyvíjet teplo vlastním organismem. Existují čtyři řády plazů: želvy, haterie, šupinatí, kam patří hadi, ještěři a dvouplazi, a krokodýli - krokodýlové, gaviálové, kajmani
a aligátoři. Většina plazů včetně druhů žijících převážně ve vodě klade vejce
na souši. Mláďata se líhnou plně vyvinutá, bez larválního stadia.
EVOLUCE
Plazi se poprvé v historii objevili asi před 340 miliony let, kdy se vyvinuli z raných typů obojživelníků. První plazi se lišili od svých obojživelných předků ve dvou základních věcech: vyvinula se u nich tvrdá, šupinovitá vnější vrstva kůže jako ochrana před odíráním a ztrátou vlhkosti a (co je ještě důležitější) amniotická vajíčka se zárodečnými a vaječnými obaly krytá skořápkou. V takovém vajíčku se embryo vyvíjí ve váčku s vodou a soustavou obalů včetně skořápky je chráněno před vyschnutím. Tyto vlastnosti umožnily plazům odejít od okrajů vod, na něž byli vázáni obojživelníci, a osídlovat souš. V období druhohor (mezozoika) před 230–270 miliony let se plazi rozvinuli do ohromného množství typů a stali se dominantními pozemními živočichy. Vývojová větev vedoucí k želvám odbočila od základní linie poměrně brzy. Druhy podobné těm, které bychom dovedli vřadit do současného zoologického systému, vznikly již před 200 miliony let. Nedlouho potom se třída plazů začala rozvíjet a rozčleňovat explozivním způsobem. Mezi řády žijícími v oněch dobách byli například pterosauři (létající plazi) a dinosauři, spolu s dvěma řády přežívajícími dodnes – s krokodýly a hateriemi. Později vedla jiná vývojová linie ke vzniku řádu plazů šupinatých. V období druhohor existovalo přibližně dvacet řádů plazů a dnes žijí na Zemi jen druhy čtyř řádů. |