„Jsme tu všichni?“ ptal se Taku a nervózně stepoval u autobusu.
„Koory chybí,“ hlásil se Itachi.
„Já jsem tadý,“ ozval se z kufru Kooryho hlas.
„Co dělá v kufru?“ podivil se Itachi.
„Jede jako zavazadlo. Vyšlo to levněji,“ řekla Naomi v klidu.
„A navíc jsem hodně skladný.“ ozvalo se z kufru
„Hmm, to je zajímavý,“ vyslovil svojí myšlenku Kenshin nahlas a podíval se na Nari.
„Na to zapomeň já do kufru nejdu!“ bránila se Nari.
„Dost řečí, jedem,“ rozkázal Mika.
Po delší cestě, kdy se Kenshinovi udělalo trochu nevolno a pošpinil Takayukimu plášť, dorazili ke svému cíli.
„Tak a teď vás přiřadím do jednotlivých chatek,“ hlásil Mika.
„Tomoko,Nari,Sára a Itachi.“
„Néé,“ řval Itachi.
„Jóó. Budem se mít dobře,“ začala mluvit Tomoko a objímala své spolubydlící.
„Dále Koory,Honey,Iriko a Zero.“
„Jsem v hajzlu,“ povzdechl si Zero.
„Budeme chlastát,“ zaradovala se Iriko.
„To snad ne,“povzdechla si Nari a Honey.
„Otevřete už někdo ten kufr? Chci ven,“ ozval se Koory.
„Kaitsuki,Takayuki,Naomi a kenshin,“ vyjmenovával dál Mika.
„Proč já,“ naříkal Kenshin.
„Proč on,“ naříkala Naomi.
„Už můžete pomalu chodit do svých chatek a odnášet si tam své věci,“ sdělil jim Mika.
Po chvíli vybalovaná věcí se Zero dostal konečně na pláž, kde si rozprostřel deku a vydal se do vody.
„To je studený,“ otřásl se, když byl po kolena ve vodě. „Musím se pomalu osmělit.“
„Síla mládí!“ zařval Kenshin, když probíhal kolem Zera a hodně ho pocákal vodou.
„Ty tupče,“ zařval za ním Zero. „Takový šoky.“
„Rychle, Zero, nechceš být přece poslední,“ ozval se za ním Kaitsuki a shodil ho do vody.
„Moje srdce, tohle je na infarkt,“ bědoval Zero.
„Postavíme si velkej hrad z písku Tarone,“ řvala Iriko na svého psa a běžela na pláž s kyblíčkem a lopatičkou. Jenže jakmile doběhla na pláž čekalo jí nemilé překvapení, když uzřela všude samé kamínky a oblázky místo písku. Smutně odhodila kyblíček s lopatičkou a šla za Itachim, který se poblíž houpal na síti.
„Konečně čas oběda,“ říkal si Kenshin, když seděl s Kaitsukim,Takayukim a Naomi v restauraci.
„Á turisti,“ pozdravil je číšník.
„Já nejsem žádnej terorista,“ ohradil se Kaitsuki,“ zařval a odhodil číšníka do kuchyně.
„Kaitsuki ty tupče,“ vztekala se Naomi.
„Huh, já chci taky.....oheň,“ ozval se Kenshin“ A oheň rozpůlil stůl a zničil půlku terasy.
„Tupci,“ posteskl si Taku.
„Nezdá se vám, že tu někdo chybí?“ zeptal se Zero, když večer seděl na balkónu se svými společníky z chatky a popíjeli víno.
„Já bych tu asi ani neměla být,“ prohodila Naomi.
„Nesmysl,“ řekla Honey a objala Naomi.
„Neměl by tu být s námi ještě Koory?“ řekl Zero.
„Máš pravdu, kde asi je?“ přitakala Iriko.
„Pomoc,“ ozval se slabý hlásek, z kufru autobusu, který patřil Koorymu.
„No ať je kde je určitě si to tam užívá jako ostatní,“ prohodila Honey a usrkla si trochu vína.
„ chcete vidět jakou jsem našel pěknou mušli?“ zeptal se Kenshin.
Nari se začala klepat a pomalu se otočila.
„To už je dneska tvoje tisící mušle, co mi chceš ukázat,“ řekla s jistým těkavým pohybem v oku.
„Určitě přeháníš Nari,“ řekl s úsměvem Kenshin.
„Zabiju ho,“ říkala si pro sebe Nari.
Takayuki jen stál se zavřenýma očima a poslouchal hlas moře„tiše,“řekl klidně.
„Jo, určitě se mají fajn,“ přitakala Naomi
„A co kdybychom si zazpívali?“ navrhla Iriko a pomalu začínala napodobovat zpěv.
„Ticho tam, nebo si pro vás dojdu,“ ozval se ze zdola Mikův hlas a vzduchem prolítla jedna z jeho bot.
-------v noci------
Tomoko si zatím v jídelně nabírala večeři, když k v tom k ní přišel číšník.
„Něco k pití?“ zeptal se.
„Ne! “ A odpálila číšníka do míst, kde se podávaly saláty.
„teď já,“ zařval Itachi a roztřískal vozík se zmrzlinou, která poté poletovala všude kolem.
„Itachi, ty tupče,“ zařvala Sára.
Itachi na nic nečekal a utíkal na záchod, kde si myslel, že bude v bezpečí před hněvem Sáry….mýlil se. Rychle vběhl do jedné z kabinek, ale k jeho štěstí si zrovna vybral tu, kde seděl Kaitsuki.
„Co tu chceš?“
„Sakra.“
„Blbej zámek.“
„Kaitsuki, musíš mi pomoct.“
„Nemůžu mám tu něco na práci.“
„Vím kde jsi a jdu si pro tebe,“ zařvala Sára.
„Néé,“ zavřískal Itachi.
Bylo pozdě Sára rozrazila dveře a prohodila Itachiho dalšími kabinkami, které se sesypali jak domeček z karet.
„Zašpinil jsi mi moje oblíbený šaty,“ řekla nasupeně a odešla.
„To bolí,“ naříkal pod troskami Itachi.
„Tady není žádný soukromí,“ řekl Kaitsuki.
„Pěkně malý plavky, Iriko.“
„Nelíbí?“
„Právě, že ano,“ podotkl Itachi a šel s nafukovacím lehátkem do vody.
„Kde je tady nuda pláž?“ ptal se Kaitsuki
„Žádná tady není,“ odpověděla mu Naomi.
„Tak to je po všem,“ řekl smutně Kaitsuki.
„Pojď do vody,“ vybídl Taku Nari, která ležela v houpací síti.
„Já nevím,“ odpověděla mu Nari.
Taku však na její slova nebral zřetel a vzal jí do náruče a utíkal s ní k moři.
Taron začal běžet za Nari a Takayukim a Itachi za Taronem. Spadl na opalující se Sáru a vyrazil jí dech. Itachi při svém pádu stačil ještě trochu rozlít opalovacího krému.
„Ty prase,“ zpustila Sára hned co se jí vrátil dech a ukázala mu na plavky, které byly celé bílé od krému.
„Cože? To je krém.“
„To ti tak budu věřit ty zvrhlíku.“
„Podívej se blíž a klidně si šáhni.“ A přišoupl své plavky blíž k Sáře.
Ta neváhala a kopla ho do rozkroku.
„Bože, za co?“ svíjel se Itachi v bolestech na zemi.
„Hovada,“ řekl si Zero, který to vše sledoval. Nasadil si potápěčské brýle se šnorchlem a šel se potápět.
„Nějakej písek by se šiknul,“ promluvila Honey a otočila se na Tomoko.
„Když to musí bejt.“ řekla Tomoko .....A hned bylo všude plno písku
„Paráda,“ pochvalovala Honey.
„Já přidám trochu vody,“ ozvala se Tomoko.
„Tomoko, pojďte si skočit z mola,“ volal Kenshin.
„Radši bych skočila z věžáku, abych měla od tebe pokoj,“ mumlala si pro sebe Tomoko.
„Pojďte honem,“ zvolal Kenshin a skočil z vysokého mola do vody.“
Tomoko ho následovala, ale místo obvyklého šplouchnutí se ozvala rána.
„Asi jsem ti měl říct Tomoko, že máš skákat víc vlevo.“
Tomoko ležela se zlomenou nohou na jedné z lodí a proklínala Kenshina.
„Teď se o tebe budu muset starat celý týden. Ani se od tebe nehnu, aby jsi měla to nejlepší pohodlí,“ řekl s úsměvem Kenshin a plaval k ní.
Dveře kufru se konečně otevřeli a Koory mohl konečně vylézt ven.
„Myslel jsem, že mě tam necháte do konce světa,“ řekl s úsměvem Koory a protahoval se.
Naomi se na něj podívala a skopla ho zpátky do kufru. „Už odjíždíme.“ A začala házet další zavazadla na Kooryho.
„Néé,“ brečel Koory.
„Haha,“ poškleboval se mu Kaitsuki, který lízal zmrzlinu.
„Tak jak jsi si to tady užil Itachi?“ zeptal se Taku.
„Strávil jsem týden na pokoji se třema holkama. Hlavu mám tak vybrakovanou jako bych strávil měsíc na semináři o perspektivách hřebíku.“
Konec ^_^
Komentáře
Přehled komentářů
Ouch... Zajímavá sestava na pokoji, asi bych je všechny zabila ^^ Jinak víno nepiju XD
..............
(Itachi, 10. 11. 2008 18:11)no potěš bože tejden s holkama bych nepřežil XDDD
...
(Honey <3, 10. 11. 2008 21:07)