5.kapitola
"Přestaň do mě strkat Naomi!" naříkal otráveně chlapec kterého ze zadu postrkávala hnědovlasá dívka.
"Neremcej a dělej, ráno taky pomohla tak pomůže znova, Kaii."
"Dobrý den slečno Tesso, dnes ráno ste velmi pomohla mému bývalému klukovi, tak sem se přišla zeptat, jestli pomůžete i nám" řekla Naomi a posadila se u Tessy v ordinace.
"Promiňte, nestihla sem je zastavit" omlouvala se May, když viděla, že ji proklouzli z čekárně.
"To je dobrý, zvykám si" odpověděla Tessa a aby to neznělo až tak naštvaně, tak se mile usmála "Dobře, myslím, že je úplně zbytečné říkat vám, že nemohu přijmout lidi, které nejsou z téhle vesnici a navíc že nejsem manželská poradna a že sem pacienti chodí většinou po jednom a navíc nejste objednaní a to ani jeden…tak začneme. Co vás trapí?"
"ON!"vykřikla Naomi a ukázala na znuděného Kaiie.
"Tak jo… a co vám ON udělal?" reagovala Tessa.
"Tak za prvé na to, že spolu chodíme už asi měsíc si mě moc nevšímá, a včera sem ho viděla jak šel někam s Honey!"
"Dobře…chcete k tomu něco říct vy?" obrátila se s dotazem na Kaitsukiho.
"Promiň, ale myslel sem, že sme se rozešli" řekl otráveně Kaitsuki.
"COŽE?! Jak si na to přišel?" divila se Naomi.
"No trochu mě zmátlo, že si mi dnes ráno řekla že se semnou rozcházíš…" odpověděl Kaitsuki a trochu se ušklíbl.
"No, to sem tak nemyslela…" koktala Naomi.
"No nevadí, tohle "nedorozumění" teď neřešte, pořád ste se ale nevyjádřil, takže chcete něco dodat?"
"I když je to otrava tak docela jo…například to, že s Honey sem kolega, takže mě s ní asi uvidíš často a pak to, že připravovat oslavu k našemu měsíčnímu výročí je docela fuška a tak promiň, že sem si tě nestíhal všímat jako dřív."
"C-co?" zadrhla se Naomi a začalo jí pomalu zapadat, proč se Kaii choval v poslední době tak odtažitě, pořád někam spěchal a vždycky před ní něco schoval "to jako fakt?" dodala Naomi.
"Jo, to jako fakt" usmál se Kaitsuki "ptal sem se Sorena a on říkal, že máš ráda překvapení."
"A jako nemohl si mi to říct dřív než sem nás oba přitáhla sem?" začala se usmívat i Naomi.
"Ne, tak chtěl sem tě trochu potrápit za ten dnešní desetivteřinový rozchod" řekl a krátce ji políbil.
"Tak jo, no…moc se omlouvám, že sme rušili. Děkuju a mi radši už půjdem" řekla omluvně Naomi a cítila se docela trapně, ale uklidňoval jí pocit, že jí má Kaitsuki pořád rád.
Když se Naomi a Kaitsuki potichu vytratili, Tessa se začala cítit velmi nepotřebná. Hlavně kvůli tomu, že v posledním případu pronesla jednu větu…Hodně jí to vzalo a tak si začala sklízet věci ze stolu s tím, že tuhle práci odmítá dělat. Ale najednou se rozrazily dveře a v nich stála zuřící Tomoko. Tessa netušila kdo to je navíc tohle pro ní byl už vrchol všeho, že jí nenechají ani v klidu podat výpověď.
"HEEEEEEEEJ!!!! Co tu sakra chcete? Ste obědnaná? NE! Potřebuje mojí pomoc? NE! Takže máte jenom pár vteřin abyste vrátila ty dveře na původní místo a odešla!!!" křičela velmi rozzuřená Tessa.
Tomoko tuhle reakci opravdu nečekala. Myslela si, že Tessa bude pouze klidná a tichá doktorka a tak se docela zarazila a zklidnila. Když se Tessa zadívala na Tomoko pořádně a vzpomněla si jak se dnes koukala z okna a viděla tam jak tyranizovala Itachiho…
"Do prdele!" ulevila si Tessa "Ehm…No… promiňte, nějak sem tě nepoznala Tomoko ." Začala se usmívat Tessa.
"Jo ták, no dobře…Hledám May! Kde je?" řekla Tomoko když se zase vzpamatovala.
"V čekárně" vydechla Tessa a šla se podívat za tomoko co se bude dít. Tomoko se jako první ohradila na Tessu "Proč ste mi ukradla mojí asistentku?!"
"Cože??? No tak počkat, nabídla se sama" bránila se Tessa. A konečně se do hádky zapojila i May
"Ano, je to pravda. Přišla jsem sem sama, protože sem měla dost té tvojí poroučivosti Tomoko. Potřebovala sem ale změnit místo, abych poznala, že pracovat pro vás je můj životní sen, naplňuje mě to… ! Omlouvám se vám Tesso, ale chci se vrátit zpět na své původní místo. Vím, že lepší asistentku už nenajdete, ale snad najdete aspoň nějakou průměrnou, ale pracovalo se mi s vámi dobře."
Tessa si pomyslela, že už asi nenajde asistentku s takovým sebevědomím, ale nahlas to raději neřekla. Nechala je v klidu odejít a přitom měla takový ten výraz bože-sem-debil-já-nebo-oni.
Potom si Tessa sbalila své věci a vyšla z ordinace, když za sebou zamkla a otočila se spatřila někoho, koho by určitě nečekala.
"Ahoj Tesso!"
"Eh…Ahoj Miko, nečekala sem tě tu" usmála se Tessa.
"No přišel sem se podívat jak ti to jde první den v práci a donesl sem ti něco k jídlu kdyby si měla tak nabito a nestihla si pro něco dojít. Ale jak vidím dneska už končíš?"
"No, vlastně končim dneska a už nikdy nepřijdu, zjistila sem, že tady mě vůbec nepotřebují. Je úplně zbytečný zůstat pracovat tady. Říkala sem to, sou tady samý démoni, upíři a ty se zajímají jenom o boj, nepotřebujou pomoc psycholožky." Tessu to opravdu mrzelo, chtělo se už usídlit v nějaké vesnici, pracovat a pomáhat tím lidem. S Mikou se vydali k Richirakovi na oběd a pokračovali v hovoru.
"Ani nevíš jak se pleteš" řekl Mika, sedli si a on pro ně objednal ramen. Pak si všimli, že k nim míří plno mladých lidí. Jako prvních si všimli Itachiho s Iriko, kteří se na sebe zamilovaně koukali a drželi se za ruku.
"Dobrý den Tesso-sama, sem ráda že vás vidím. Chtěla sem vám ještě jednou poděkovat, kdyby nebylo vás nikdy by sme se s Itym nedali dohromady, protože ten druhý by nikdy nepřiznal svoje pocity, ale návštěva u vás to změnila" děkovala Iriko a culila se přitom jak sluníčko na hnoji…navíc velmi zamilované sluníčko. A Itachi, i když by to do něj NIKDY NIKDO neřekl, se culil taky. A taky velmi zamilovaně. Tessa nevěděla co na to říct, měla radost a ztratila slov. Ale to nevadilo, protože se slova ujal příchozí Keitsuki ruku v ruce s Naomi.
"Taky bych vám chtěl poděkovat za…no za pomoc, ale můj případ bych tu raději nerozmazával" a samozřejmě v náruči nesl svého mazlíčka (králíčka XD).
"No a ani nemůžem vyjádřit svůj vděk, opravdu myslím, že bych k tomu Kaiie sama nedokopala, proč se choval v poslední době tak divně a zveme vás na naší oslavu výročí. Viď Kaii?"zeptala se Naomi. Kaitsuki jen přikývl, usmál se a v duchu si říkal, proč se ho vlastně ptá, když o tom pak rozhodne sama. Ne že by mu to nějak vadilo, stejně by byl moc líný zařizovat to celé sám.
"Ehm…No není zač…" vypadlo ze štěstím rozrušené Tesse.
"A já kdybych si nevyzkoušela práci někde jinde nepoznala bych jak je pro mě cenné pracovat pro Tomoko"přidala se May.
"J-já v-vám taky dě-děkuji" koktala nervozně vypadající Nari a pak si pohodila svými blond, dlouhými a lesklými vlasy a všichni na ní s obdivem pohlédli. Hlavně Takayuki ani údivem nezavřel pusu a s úst mu vypadla nudle z ramenu který předtím jedl.
"Vždy jsem se bála s mým trápením někomu svěřit a vy ste mi vlastně dodala i odvahu a sebevědomí"
Tessa už dojetím vůbec nevěděla co říct ale stále to nebylo všechno. S hlasitým "PUFFF!" se zjevil Mikami s kyticí růži a podal je Tesse se slovy "Také vám děkuji."
Nic víc, nic míň…potom zase zmizel. Všechny to překvapilo, protože kromě Kenshina, nikdo nevěděl, že u Tesse byl i Mikami. Nejvíce to ale vzalo Miku.
"Hej, co s nim máš?"
"Žárlíš?" usmála se svůdně Tessa.
"Mám důvod?" usmál se.
"Jak se to vezme" zasmála se a Mika ji chytil za pas a vydali se na cestu zpět k ordinace.
"Myslíš teda, že bych neměla zavírat?"zeptala se Tessa Miki.
"Rozhodně a to že nemáš asistentku se dá taky vyřešit. Budu ti pomáhat já. Aspoň budem mít na sebe víc času" usmál se a konečně se poprvé políbili. Tessa se jemně odtáhla "a si si jistý že je mě tu pracovně potřeba?" zeptala se.
"Už sem řekl že jo. Vždyť každý je svým způsobem cvok. A každý člověk potřebuje někdy radu psychologa."
...Tak a povídka je u konce XD...budu ráda za každý komentář (i když z těch záporných se budu dlouho vzpamatovávat XD ) a gratuluju odvážlivcům, kteří to zvládly přečíst do konce XD...a omlouvám se, že ten konec s Mikou apod. je takovej narychlo, ale došly nápady :)