a máme tu další díl XD
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
"Možná jsme neměly být na Zera tak zlé," nadhodila Kath.
"Jenom jsme ho donutily určit, kde je ten démon, když jsem to sama nezvládla a pak ho svázaly a hodily do křoví," zopakovala jejich postup Anko. Zero jim rád řekl, kde je démon, ale nechtěl je pustit, proto se ho musely nenápadně zbavit. Anko ho zabavila a Kath mu uštědřila ránu klackem do hlavy.
"Fajn. Musíme z toho démoního šmejda dostat, kde je Nari," zaťala pěst Kath. Pochodovali jednou z ulicí Tokya a jasně mířili z města ven. Anko je navigovala pomocí proudu větru, který jí ukázal Zero. Už neměla problém určit, kudy jít.
"Asi jsme se zbláznili, jak ho chceš dostat? Jsme slabý a ty navíc nic neumíš," začala Anko.
"Celou dobu nad tím přemýšlím," zamumlala Kath. "Nemůžeme ho porazit, nemůžeme ho ani řádně překvapit, protože ho nevidíme. Naše šance jsou naprosto mizivé, ale můžeme zkusit vyjednávat, patří přece mezi ty chytřejší démony, takže by se s ním mělo dát mluvit."
"A co mu chceš říct?" zeptala se Anko sarkasticky. "Čáu, sme přišli pro Nari, tak zas Sayonara… Zabije nás, ani nebudeš vědět jak."
"Jestli se ti to nelíbí, tak se otoč a vrať se zpátky," odsekla Kath a pokračovala v cestě.
"Klidně, ale beze mě ho nenajdeš," zatvářila se Anko uraženě. Kath se odmítla dál bavit a zadívala se na svou ruku. Celou cestu, znovu a znovu, zkoušela zhmotnit energii, ale nedařilo se jí to. Anko ji chvíli sledovala. "Furt to nejde?" zeptala se a Kath zavrtěla hlavou.
"Má budoucnost je, zůstat nepoužitelnou součástí týmu," zasmála se a mávla rukou.
"A zkoušelas to i jinak?" zeptala se Anko a Kath začala přemýšlet.
XXX
"A pak mě svázali a zdrhli," řekl Zero pomalu, aby mu rozuměli. Musel to opakovat pětkrát, než mu rozuměli alespoň půlku věty, tak se soustředil a snažil se nešlapat si na jazyk.
"Jsou blbý?" vyjekla Iriko. "Kdyby počkali ještě chvíli! Ale to ne!"
"Co budeme dělat?" zeptala se nejistě Nari. Právě se dostala ze spárů smrti a opravdu se jí nechtělo, vrátit se do nich. Ale pokud chtějí ty dvě zabít sami, za to jak jsou blbý, budou muset běžet za nimi a nejspíš se znovu střetnout s démonem.
"Musíme za nimi, třeba je ještě stihneme," navrhla Naomi a ukázala na Kenshina. "Ten má takovej fofr, že je přivede zpátky hned."
"Nikam nejdu, nevim kudy šli," odsekl Kenshin.
"Použij svůj Jagan a najdeš je," navrhla mu Thamp.
"Nezajímají mě," odvrátil Kenshin pohled znuděně a rozhodl se vypadnout z místnosti.
"Přece nás v tom nenecháš," ozval se přesvědčivě Itachi, ale Iriko mezitím udělala něco jiného.
"Blbečku!" vyhrkla a kopla Kenshina, když kolem ní procházel, do zadku, takže se Kenshin krásně natáhl na podlahu. "Tak nezajímá jo? Tohle tě bude zajímat!" přišlápla ho a začala ho jednou rukou tahat za vlasy a druhou mu počítala políčky.
"Slez ze mě!" vztekal se Kenshin, ale z tohohle nebezpečného chvatu se nemohl dostat.
Ostatní to komentovali kapkou u hlavy a vrátili se k spekulacím.
"Když nám odmítá pomoc, musíme hned teď vyrazit za nimi," dedukovala Naomi. "Zero ví, jakým směrem jít, takže máme šanci je zastavit."
"Jo, jsou to lenoši, daleko nedojdou," kývla Nari.
"Tak jdeme, ne?" zvedla se Thamp. "Nebo je taky nechytíme nikdy."
XXX
"Asi jsme už blízko, co?" ozvala se Kath. Dostaly se za město do velkého lesa. Byla tu cítit démoní energie a to velmi silně.
"Musíme ještě hloub, ale jo, jsme tu," kývla Anko a nedůvěřivě si prohlížela les.
"Hmm," ani Kath se zrovna nechtělo vlézt tam. "Až po tobě," pronesla a udělala gesto stylu ´račte vstoupit.´
"Byl to tvůj nápad," zavrtěl hlavou Anko a přistrčila Kath dopředu. Kath si povzdechla a šla v čele.
"Ten les je děsivější, než ten, ve kterym se ztratili Jeníček s Mařenkou. Jenomže na nás nečeká ježibaba, kterou strčíme do pece, ale démon, kterýho musíme rozpárat a číst v jeho vnitřnostech," mlela Kath, aby zahnala nervozitu. "Ale třeba to půjde stejným stylem. Můžeme ho šoupnout do krbu, byla by sranda, sledovat jak hoří."
"Mlč, prosím tě," chytla se za hlavu Anko. "Přilákáš pozornost."
"Jo, všimla jsem si," kývla Kath a těkavě se rozhlédla. Ucítila něčí přítomnost, někoho slabšího, než byl ten démon, kterého hledali.
"Jdeme," vyhrkla Anko a rozběhla se směrem ke středu lesa, tam, kde cítila přítomnost silného démona. Kath běžela s ní.
"Jdou blíž! A ze všech směrů!" vyhrkla Kath rozrušeně. Běžela a soustředila se na okolí. Sice nedokázala bojovat, ale dobře rozeznávala duchovní a démonickou energii. Měla na to citlivý nos. "Osm… Devět… Je jich devět a mají jen slabou démonickou energii. Spíš bych řekla, že žádnou, jen je ta energie ovládá," vychrlila.
"Jsou sakra rychlí," kývla Anko. "Co to sakra je?" Na její otázku odpovědělo hlasité zavytí.
"Do háje a do řitě," vyjekla Kath. "Na strom, už jsou skoro tady!"
Anko vyletěla do vzduchu a postavila se na jednu větev. Kath to měla těžší a musela šplhat, ale naštěstí tu byly stromy pro ni, s větvemi nízko, tak se brzy vyškrábala k Anko. "Vidim je," ukázala Anko dolů.
Bylo tu devět vlčáků. Cenili zuby a vrčeli. Od tlam jim kapaly sliny a zuřivě štěkali na dívky na stromě. Kath si všimla, že mají obrovsky roztažené panenky, zakrývaly jim i bělma. Vypadali děsivě a k jejich vzhledu nepřidal ani fakt, že zuřivě doráželi na strom a bylo jim jedno, že si tím ubližují.
"Tak a teď se tu usadíme a počkáme, až se pejsci unaví a vypadneme," řekla Kath pro sebe. Jenže psi nevypadali na to, že by se chtěli unavit. Kath si povzdechla. "Nemůžeš je někam odvát?"
"Zkusit to můžu," souhlasila Anko a máchla rukou. Podařilo se jí odfouknou dva psy od stromu. Jeden z nich narazil do dalšího stromu a zakňučel. Přesto se po chvíli zvedl a znovu začal s vrčením dorážet na strom s děvčaty. "Co to je?" vyhrkla Kath a zanadávala.
Anko sledovala psy. "Neuchovávají si základní instinkty. Démon je ovládá, necítí bolest, necítí nic. Nemůžeme je ani poštvat proti sobě, protože jim chybí pud sebezáchovy. Jednají jako jedna mysl, mysl toho démona."
"Co chceš ale dělat?" zeptala se Anko. Kath pokrčila rameny. Nebyla si jistá, buď musí vypadnout po stromech, což by Anko zvládla, ale ona ne. Nebo se můžou pokusit démona nějak zmást, ale to nedokážou. Poslední šance by byla, že by je dostala ona, ale stále nedokáže použít svou sílu.
Natáhla ruku a zkusila znovu zhmotnit energii. Sykla, když se jí to nepodařilo a vybuchla jí ve svalech, jako vždycky. Zavrtěla hlavou. "Nemám tušení, co budeme dělat."
"Zemřeme tu na stromě hladem a žízní," vykřikla falešnou hysterií Anko.
"To nás dřív dostane ten démon," odporovala jí Kath. "Pochybuju, že když o nás ví, nechá nás tu jen tak."
Na pravdivost jejích slov došlo okamžitě. Ucítily tvrdý dopad démonické energie a větve nad nimi vzplály. Kath hlasitě vykřikla nadávku a zavrávorala leknutím. Anko se v nadávání přidala a vylétla do vzduchu. Přelétla na jiný strom a postavila se na něj. Kath se zuřivě držela větve a hlasitě nadávala.
"Kath!" zavolala Anko. "Přelez na támhleten strom!" ukázala na nejbližší strom, na který se dalo dostat. Jenže při jejích slovech i tenhle vzplál.
"U všech džusů světa, já jsem pěkně v prdeli!" vykřikla Kath hlášku Fleka Narrowa (copyright by Hate XD). Oheň se pomalu dostával i na větev, kde byla. Psi dole zuřivě vrčeli a štěkali.
"Seskoč dolů!" křikla Anko a Kath se na ní podívala stylem ´a jinak dobrý, jo?´. "Na chvíli ty psy odvanu, budeš mít čas zdrhnout jinam!" odůvodnila to. Kath nejistě kývla. "Raz, dva… TŘI!"
XXX
Dostali se k lesu. "Vidíte to?" ukázal Takayuki.
"Hoří tam," zamumlala Thamp.
"Proč mi říká, že ty dvě jsou v centru dění?" zařečnila si Naomi.
"Nemáme čas," popohnal je Itachi. "Jdeme!"
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář