Ještě než přišlo na podpis smlouvy, poskytl novopečený trenér SHK Hodonín Svatopluk Kosík první rozhovor v roli šéfa hodonínské lavičky. Musím podotknout, že setkání s novým koučem bylo opravdu příjemné a celý rozhovor se nesl ve velmi příjemné atmosféře. Co všechno nám o sobě letos osmapadesátiletý Svatopluk Kosík prozradil se dočtete v následujícím článku.
Byl jste klubem osloven, nebo jste se na uvolněné místo hlavního trenéra přihlásil sám?
Přihlásil jsem se sám a byl jsem poté pozván na osobní jednání.
Měl jste ještě nějaké nabídky?
Měl jsem nabídky, bylo jich víc. Například to byla nedaleká Senica. Ale slíbil jsem předsedovi klubu, že bych rád byl v Hodoníně.
Můžete nám říct něco o sobě? Kde jste trénoval, máte za sebou hráčskou kariéru?
Jsem rodák z Olomouce, kde jsem hrával za tehdejší Moraviu Olomouc, později Moravia Dopravní Stavby Olomouc. Narukoval jsem na vojnu sem do Hodonína, tady jsem i v letech 1970-72 hrál, část v Dukle pod vedením Slávka Havláta. Dále jsem svou hráčskou kariéru trávil ve Skalici, kde jsem hrál Slovenskou národní hokejovou ligu za ZVL Skalica. Po skončení aktivní hráčské kariéry jsem se dal na trenérskou dráhu. Začal jsem trénovat a postupně jsem si od té nejnižší licence zvyšoval kvalifikaci až na „A“ licenci první třidy, kterou jsem dokončil na Fakultě tělesnej výchovy a športu v Bratislavě. Většinou jsem působil na Slovensku v seniorských soutěžích, trénoval jsem i juniorku Skalice, ale většinou to byla mužstva dospělých hrající 1. Slovenskou ligu.
Jaký je Váš největší trenérský úspěch?
Působil jsem čtyři léta v chorvatském Záhřebu, kde jsem byl zároveň trenérem tamního reprezentačního mužstva a myslím si, že můj největší trenérský úspěch je postup s Chorvaty, kteří toho o hokeji moc nevědí, z C skupiny do B skupiny MS, která byla díky rozpadu bývalého SSSR velice silná. Sehráli jsme kvalitní utkání jak s Bělorusy, tak i s Lotyši, Ukrajinou nebo Estonskem a navíc se nám podařilo v té B skupině udržet. To byl jeden z takových úspěchů, no a potom předloni, v Trnavě (1. liga pozn. redakce), kde jsme skončili na třetím místě a jen pár vteřin nás dělilo od finále.
Máte nějaký přehled o hodonínském hokeji?
Přehled určitě mám. Po tom, co proběhla krize a hokej tady vůbec nebyl, tak momentálně stojí na pevných základech, na kterých bych chtěl dále budovat a pokračovat v práci po předchozím trenéru Číhalovi. Znám i náročného hodonínského diváka, neboť jsem zde byl předloni na finálovém utkání se Šumperkem i letos na play-off se Vsetínem, takže znám náročného diváka v Hodoníně, který ale na druhé straně i hokeji rozumí a vždy žené své hráče k maximálnímu výkonu. Po společném jednání vím, že bude náročný i výbor, který bude také chtít, aby se znovu hrálo o nevyšší mety. Musím přiznat, že zatím nemám dostatečný přehled o kádru, který zde je, ale myslím si, že to se svým kolegou Šiflem určitě dáme do kopy. Sezona bude určitě náročná a nás čeká velký kus práce.
Znáte, kromě Milana Čárského a Zdeňka Juráska, které jste vedl ve Skalici, některé hráče loňského kádru?
Milana i Zdeňka samozřejmě znám, znám i Lukáše Komárka. Moc hráčů z českých soutěží neznám, větší přehled mám určitě ve slovenských ligách.
Je měsíc před letní přípravou, ale můžete nám říct, jaké si kladete před nadcházející sezonou cíle a s jakou vizí do Hodonína přicházíte?
Cíl který bude před mužstvo postaven bude v první řadě zvyšování hokejového mistrovství jak jednotlivců nebo skupin tak celého družstva pro určitý systém a způsob hry. S návazností na tento cíl bude mužstvo vedeno tak, aby si udrželo vysoký standart jak herní tak i v umístnění v nastávající sezoně. K tomu je potřeba se samozřejmě připravit jak po stránce tělesné, tak po technicko-taktické připravenosti. Důležitá oblast bude i psychologická příprava, aby vztahy funkcionář - trenér - starší hráč - mladší hráč, byly vyrovnané a aby se zformoval kolektiv, který by v těžkých zápasech a chvílích tahal za jeden provaz a dosahoval tak dobrých výsledků, tak jak to můžeme vidět třeba v „malé“ Skalici, která porazila „velký“ Slovan a hraje rovnocennou partii s Košicemi. Co se týče tělesné připravenosti, tak to bude hlavně o rozvoji jednotlivých pohybových schopností jako jsou síla, rychlost, obratnost, vytrvalost či pohyblivost ať už na hřišti v terénu nebo v posilovně. V taktické oblasti se bude jednat o zvládnutí herních činností jednotlivce, herních kombinací, herního systému, taky aby každý hráč věděl, co má v ten který okamžik udělat. Ale to je jen tak v globále, protože tohle téma je podstatně širší. Uděláme ale určitě všechno pro to, aby byly dobré výsledky.
Budete jako trenér dospělých sledovat i výkonnost juniorského týmu a jakou šanci u Vás budou mít vlastní odchovanci a junioři celkově?
Určitě je budu sledovat a nejen juniorku, ale celé dění v hodonínském hokeji.
Mátě nějakou osobní zkušenost s českými soutěžemi, nebo je jen sledujete?
S českými soutěžemi nemám až takovou zkušenost, jak jsem řekl, většinu času jsem strávil na Slovensku. Slovenský hokej znám velice dobře, ale taky vím, že 1. liga na Slovensku je zhruba na úrovni české druhé ligy.
Sledujete i zahraniční hokejové dění?
Určitě mě zajímají veškeré hokejové soutěže, ať už to je KHL, NHL nebo severské ligy.
Už jste se zmínil, že slovenská 1. liga je srovnatelná s 2. ligou v Čechách. Jak jsou na tom podle Vás v porovnání nejvyšší soutěže?
Beru-li v úvahu i okolnosti jako jsou zázemí a rozpočet, tak spodní polovina slovenské Extraligy je srovnatelná se špičkou české první ligy. Špička obou soutěží je ale určitě srovnatelná.
Máte pochopení pro "srandičky" v kabině, nebo vyžadujete plné soustředění?
Pravidla musí být určena jasně od - do. Ona přílišná demokracie spíš škodí, ale na druhé straně, určitě mám pochopení.
Trénoval jste i sudoměřičské hokejbalisty, máte k tomuto sportu hodně blízký vztah?
Vztah mám ke každému sportu, stejně tak i k hokejbalu. Když jsem tam chodíval a oni mě oslovili, tak jsem to vzal. Bylo to tam tehdy takové všelijaké. Ale v té době jsem měl angažmá na Slovensku, takže to byla jen taková výpomoc.
Jaké jiné záliby, pokud Vám zbude čas, máte?
Zálib je spousta, jen ten čas není. Ale mám rád rybaření nebo třeba myslivost, to jsou mé koníčky.
Jak reagovala Vaše rodina na to, že budete trénovat v Hodoníně?
Berou to tak, že je to moje zaměstnání, že mě to živí, další věc je, že to není tak daleko (ze Skalice, pozn. redakce). Za ty roky ví, co jsme prošel a že i o tom je tohle povolání.
Máte nějaký trenérský vzor?
Kdybych byl mladší, tak bych měl, ale v tomhle věku...
A dřív jste měl?
To určitě. V dřívější době jich bylo víc. Na Slovensku to byl třeba docent Starší, který vedl reprezentaci a u kterého jsem skládal zkoušky. Dále třeba Jaroslav Walter, známý Slovenský trenér, v Čechách to byl Stanislav Neveselý. V dřívější době Jaroslav Pittner, určitě i Ivan Hlinka. Všichni byli velké osobnosti.
Jak početný by jste chtěl mít kádr, kolik obránců a kolik útočníků? Hrajete spíš na tři nebo čtyři pětky?
Vím, že v těchto soutěžích se málokdy hraje na čtyři pětky, většinou to odehrají tři, někdy i jen dvě. Ale určitě je v mančaftě čtvrtá pětka důležitá už z hlediska tréninkového procesu, měla by sloužit k tomu, aby se dala příležitosti mladým, aby se oťukali.
Budete mít nějaké požadavky na rozšíření realizačního týmu?
Na tohle je ještě brzy.
Každý trenér si ze svého bývalého angažmá obyčejně někoho přivede. Chtěl jste nebo chcete někoho ze Slovenska do Hodonína přivést?
Kusů je dost, hráčů je málo. Když hráče, tak hráče, ale ten hráč už ví jak a za co se prodat. Vím, že v ekonomické oblasti jsou problémy, uvidíme.
Jaká je Vaše představa smlouvy?
Moje představa je buď jednoletá s následující opcí nebo dvouletá, aby trenér měl prostor na to první rok poskládat mužstvo a ve druhém potom svou práci potvrdit (pozn. redakce: Svatopluk Kosík podepsal v pátek dopoledne dvouletou smlouvu).
Děkuji moc za rozhovor a přeji Vám u hodonínských Drtičů hodně štěstí a spoustu úspěchů.
S koncem sezony je spojeno i bilancování a hodnocení. Po prvním dvojrozhovoru s Michalem Holešem a Ondrou Podešvou se nám k letošnímu ročníku vyjádřil i předseda klubu a starosta MUDr. Lubor Šimeček a po chvíli se připojil i odstoupivší trenér Svatopluk Číhal.
Můj první dotaz bude směřovat k otázce trenéra. Trenéru Číhalovi letos vyprší smlouva. Už jste se spolu na tohle téma bavili?
MUDr. Lubor Šimeček: Bavili. Po vzájemné dohodě jsme se dohodli, že trenér Číhal u mužstva touhle sezonou končí. My jsme mu připravili nabídku, kterou by jsme byli schopni garantovat na příští sezonu, ale pan Číhal má sportovně i finančně lepší nabídky. Myslím si ale, že se rozcházíme jako přátelé a že ty sezony, které u nás v Hodoníně prožil všichni vnímáme jako velmi dobré a povedené. Pan Číhal hodonínskému hokeji hodně dal, hodně lidí se od něj naučilo spoustu dobrého pro hokej a hodonínský hokej na něj bude vzpomínat jako na člověka, který našemu hokeji hodně dal a hodně mu pomohl.
Odchází trenér Číhal úplně, nebo bude v klubu na jiném postu?
MUDr. Lubor Šimeček: Odchází z klubu úplně. Říkal nám, že má nabídky a že je ještě zvažuje, ale hlavně všechny jsou lepší než ta, kterou jsme mu schopni nabídnout my.
Otázka nového trenéra je asi ještě předčasná?
MUDr. Lubor Šimeček: Ano, na to je brzo. Máme samozřejmě nějaké nabídky a představy a s těmi konkrétními lidmi to budeme probírat. Nechceme to ale nijak prodlužovat, aby jsme se na novou sezonu mohli co nejlépe připravit.
Máme týden po vyřazení z play-off. Jak tuhle sezonu hodnotíte?
MUDr. Lubor Šimeček: Základní část byla určitě úspěšná. V zápasech základní části se odehrála spousta kvalitních utkání. Play-off nejde hodnotit jinak, než jako neúspěch a zklamání. Očekávali jsme, že se dostaneme dál. Myslím si, že prohrát dva vyhrané zápasy by se nemělo stávat a stejně tak si myslím, že to není jen o tom neuznaném gólu z prodloužení rozhodujícího zápasu. Je to spíš o tom, že se ty zápasy prostě vypustily a podcenily se poslední třetiny. Nemělo se to stát, ale je to sport, je to lední hokej a víme, že se to stává i zkušenějším mužstvům i ve vyšších soutěžích. Jak jsem řekl, je to sport, ale z našeho pohledu je to určitě neúspěch.
Vidíte i po tom brzkém vyřazení nějaká pozitiva po letošní sezoně?
MUDr. Lubor Šimeček: Myslím si, že kádr hráčů, kteří jsou naši, se rozrostl velmi kvalitně o kvalitní hráče, na kterých se dá stavět minimálně v té soutěži, kterou momentálně hrajeme. Další pozitivum je určitě postup juniorky do první ligy. Je to pro nás určitě téma k zamyšlení, jak dál budovat mužstvo v dnešní těžké ekonomické situaci.
Našel by se někdo, kdo Vás letos mile překvapil nebo naopak zklamal?
PaeDr. Svatopluk Číhal: Nejvíc nás určitě překvapil Zdeňa Jurásek, to bylo jednoznačné pozitivum. A zklamal... V současném stavu, v jakém už tady jsem, bych negativní věci nechtěl říkat, ale určitě jsme od některých kluků čekali víc. Neodvedli to, odváděli jiní, pak zase další. Ale určitě bych vyzvednul pomoc Zdeňka Juráska, ale nerad bych jmenoval jen jednoho. Jsou tam i další hráči jako Tomáš Protivný nebo Petr Pokorný. Jednotlivce bych ale nerad vyzdvihoval, víte jak se to říká: „Každý chvilku tahá pilku“.
Dvakrát po sobě se opakoval problém ve čtvrtfinále, loni se tak tak prošlo, letos se to vůbec nepovedlo. V čem vidíte příčinu, je v tom nějaká spojitost?
PaeDr. Svatopluk Číhal: Play-off je o štěstí. Mužstvo bylo dobře nakopnuté. Dvakrát se vedlo o dvě branky a chyby jednotlivců, které to zavinily, bohužel rozhodly i o úspěchu nebo neúspěchu. To nejde nijak ovlivnit a prostě se to stalo. Kdyby tady byl normální rozhodčí a uznal regulérní branku z prodloužení, tak se teď bavíme jinde a jinak. A kdo tohle ovlivní? Nikdo. A nejhorší je, že se na ně vůbec nemůže. A přitom Vám zhatí celoroční práci všech - od vedení až po maséry a sezona je naráz neúspěšná. To je prostě sport. Ale je pravda, že tohle je stále ještě v nás, protože tohle nám ovlivnil jeden pán z Brna.
Když už zmiňujeme ten poslední zápas. Určitě jste zaregistroval, co se dělo po zápase. Agresivita v hledištích obecně stoupá. Máte na to svůj názor, nebo snad i lék?
PaeDr. Svatopluk Číhal: Určitě jsem byl rád, že budeme hrát se Vsetínem, protože při prvním zápase sezony mě překvapili fanoušci Vsetína, že fandili i když se prohrávalo. Na druhé straně jsem teď hodně zklamaný, protože ti samí fanoušci se zařadili po bok dalších vulgárních fanoušků. My tedy moc velký přehled nemáme, protože jsme byli v kabině, ale ono je to pořád dokola. Pořád stejná sorta lidí a pokud nepříjde tvrdá ruka a zásah od státu, tak se s tím nebude dát nic dělat.
Pan starosta nám už prozradil, že u Drtičů končíte. Víte už, kam povedou Vaše další kroky?
PaeDr. Svatopluk Číhal: Představ je hodně, protože těch nabídek mám víc, ale zatím bych to nekonkretizoval. Pojedu teď na týden na hory, kde o tom budu přemýšlet. Některá jednání už proběhla, některá ještě proběhnou a já se budu rozhodovat hodně dlouho. Tohle rozhodnutí bude asi jedno z posledních, co se trénování týče. Nicméně, nevím, jestli se na to chcete zeptat, nebo ne, ale to, co jsem tady prožil za ty čtyři roky, to ve mě hodně dlouho zůstane. Rozcházíme se ve velmi dobrém duchu a já budu nadále hodonínskému hokeji fandit a přát jen to nejlepší.
Chtěl bych Vám jménem fanoušků poděkovat za práci, kterou jste tady odvedl, přeji hodně štěstí a poslední rychlý dotaz zní: kdo se podle Vás stane vítězem play-off?
PaeDr. Svatopluk Číhal: Já si pořád myslím, že Šumperk Vsetín přehraje a nakonec vyhraje celé play-off.
Orlová překvapila a veze si ze Šumperku vítězství
První utkání finálové série hostil šumperský zimní stadion. Do jeho ochozů si našlo cestu přes patnáct stovek fanoušků, kteří však na konec museli spolknout hořkou pilulku v podobě prohry svých oblíbených Draků. Hosté šli brzy do vedení, ve druhé třetině se ale omácím podařilo zápas otočit. V posledním dějství Orlová díky Petru Škatulovi vyrovnala a vynutila si tak prodloužení, ve kterém, na smutek domácího publika, rozhodl svou trefou o vítězství hostů David Samiec.
Salith Šumperk - HC Orlová 3:4pp (1:2, 2:0, 0:1 - 0:1)
Stav série: 0:1
Branky: 10. Novosad (Ondráček, Blanár), 23. Ambruz (Hulva), 38. Vymazal (Meluzín) - 2. Stránský (Studený, Kudláček), 20. Blatoň (Kudláček), 53. Škatula (Haas, Samiec), 66. Samiec (Škatula)
Junioři mohli po výhře nad Pelhřimovem slavit historický postup do první ligy!
Skvělý týmový duch a výborný výkon nejen první pětky hodonínské junirky zařídil vítězství v nejdůležitějším utkání sezony proti pelhřimovskému Spartaku. I když domácí po první třetině prohrávali 1:2, dokázali svěřenci trenérů Buřiče a Ševely větší vůli po vítězství a proměněnými šancemi hlavně v poslední třetině porazili nakonec svého soupeře jednoznačně 6:2 a SHK tak může slavit postup do první ligy Juniorů.
Domácí tým musel ještě před zápasem řešit absenci klíčového hráče. Po zápasů A-teamu, který hrál v předvečer boje o první ligu juniorů zápas čtvrtfinále druhé ligy ve Vsetíně, přibyl na marodku tahoun domácích v kvalifikaci Marko Hučko. I přes citelnou absenci vstoupili do zápasu mírně aktivněji domácí a Zelinkův pokus pár vteřin po původním buly, byl hostujícím golmanem vyražen do ochranné sítě. Ještě do konce první minuty se osmělili poprvé i hosté, střelu Zadražila zneškodnil připravený brankář Šurý. O pár vteřin později se hosté pokoušeli opět o steč domácí branky, strážce domácí svatyně po teči obrany zasahovat nemusel. Po pár vteřinách oddechu, kdy hosté drželi puk v útočném pásmu, musel po dvou pokusech domácích hráčů zasahovat hostující golman Na začátku střetnutí se hra přelévala ze strany na stranu, obránce SHK Drábek řešil na konci čtvrté minuty situaci jen za cenu zakázaného uvolnění. V polovině páté minuty se poprvé vylučovalo. Hráči pelhřimovského Spartaku dostali výhodu přesilové hry po hákování domácího Smejkala. Po minutě přesilovky musel ošemetnou situaci řešit golman Šurý - puk ale udržel před brankovou čarou. Na konci šesté minuty v přetrvávající přesilovce hostí se pokoušel domácího brankáře překonat Dvořák, svůj nájezd, který se snažil zakončit do horního růžku branky ale neproměnil. První přesilovku zápasu se hostům proměnit nepodařilo. Půl minuty po jejím skončení se ale do sólového nájezdu dostal Hubata a v polovině osmé minuty překonal domácího golmana poprvé - čas 07:19 - 0:1. Minutu po první trefě Spartaku dostali domácí možnost na vyrovnání v přesilové hře po faulu hostujícího Votápka. Čtyřicet vteřin hry pět na čtyři neznamenalo žádnou šanci na skórování, ale po faulu jednoho z hostujících hráčů se naskytla pro domácí příležitost hrát přesilovku 5 na 3, kterou po necelé minutě proměnili. Jakub Rapant vypálil pumelici od modré čáry, kterou zastavila až konstrukce Čekalovy brány. Dorážka Zelinky byla hostující obranou s notnou dávkou štěstí ještě zlikvidována, na další dorážku Michala Smejkala byla už ale krátká, a v čase 10:10 bylo vyrovnáno - 1:1. Vstřelená branka nalila domácím hráčům novou sílu do žil a aktivní hrou se snažili dobíjet i nadále branku Spartaku. Po tvrdém zákroku zůstal na konci dvanácté minuty chvíli na zemi otřesen střelec vyrovnávací branky Zelinka, po chvilce se ale v pořádku dostal na domácí střídačku. Následující desítky vteřin se odehrávaly především ve středním pásmu, až na začátku šestnácté minuty vystřelil velmi agilní Smejkal. Brankář hostí byl ale na místě. O pár vteřin později se snažil zahrozit hostující Poletín, Šurý jeho střelu zlikvidoval. O necelou minutu později upaloval vstříc domácí bráně Dvořák, jeho slibnou akci ale zastavil ofsajd. Další zákrok si dvě minuty před koncem třetiny připsal hostující Čekal, který pokus domácích stlumil svou výstrojí. Minutu a patnáct vteřin před první sirénou šel na trestnou lavici pykat domácí Průdek a hosté tak strávili konec první třetiny v převaze o jednoho muže v poli. Po první půlminutě bezzubé přesilovky se nakonec dočkali a v čase 19:22 upravil skóre první třetiny na 1:2 pro hosty Votápek, který dorážel střelu Šípka. Vyrovnaná první třetina tak skončila vítězstvím hostů 2:1.
V úvodu druhé třetiny pokračovali hosté v přesilové hře, díky které prvních 40 vteřin strávili v obranném pásmu domácí i se střeleckými pokusy, avšak bez úspěchu. Po minutě a dvaceti vteřinách druhé části se ale potvrdilo staré známé pořekadlo: nedáš - dostaneš. Po křídle našlápl Adam Jurča a předložil Radimu Navrátilovi přihrávku, která nešla neproměnit ve srovnávací branku - čas 21:20 - vyrovnáno na 2:2. Následné minuty domácí tlačili hosty a jejich snahu ukončil až faul Bilického, který byl za krosček poslán na trestnou lavici. Přesilovka se ale hostům vůbec nevydařila, ba naopak. Po šestnácti vteřinách v oslabení ujěl útočník domácích Jaroslav Surový a svou šanci zužitkoval maximálně. Střelou do růžku branky otočil skóre zápasu na domácí stranu - čas 25.30 - 3:2. Minutu po vedoucí brance domácích se o vyrovnání snažil hostující Moucha, který ale tečoval puk až do ochranné sítě. Zbytek oslabení Drtiči zvládli a chvíli po návratu vyloučeného obránce SHK měl šanci agilní Smejkal, jeho pokus ale Čekal pokryl. V polovině utkání musel několikrát zasahovat domácí golman Šurý, i díky dobré obranné práci svítil na světelné tabuli stále výsledek 3:2 pro domácí. V téhle fázi utkání byli hosté o poznání aktvinější. Domácí obrana v čele s výborným Šurým ale nedovolila vyrovnání. Přesně v čase 32:00 dostali hosté další možnost přesilovky, během kterém musel domácí brankář Michal Šurý řešit další složitou situaci před svou brankou Oslabení se ale domácím podařilo s vypětím všech sil ubránit. Další zákrok si brankář SHK připsal 5 minut před koncem druhé třetiny. V další šanci se pak ocitl domácí Jurča, Čekal ale jeho pokus schoval do lapačky. Po zakázaných uvolněních na každé straně následovala na konci osmatřicáté minuty přesilová hra domácích, kterou zavinila střídačka Spartaku špatným střídáním a šesti hráči v poli. Přesilovka ale žádnou větší šanci nepřinesla. Naopak. Těsně před koncem druhé dějství a po návratu vyloučeného hostujícího hráče upaloval kolem střídaček po vyhození za pukem jeden z bránící hostující čtveřice. Jen riskantní, včasné a přesné vyjetí domácího golmana až na úroveň modré čáry zachránilo celou situaci a do druhé přestávky šli domácí za jednobrankového vedení.
Do třetí třetiny rozhodujícího utkání kvalifikace tak nastoupili svěřenci trenérského dua Buřič-Ševela s vedením o jeden gól. Prvních pět minut poslední třetiny dodržovali mladí Drtiči do puntíku pokyny ze střídačky a skoro nepustili hosty k puku. Na začátky sedmačtyřicáté minuty zakončoval po Průdkově přihrávce nepřesně domácí Maňásek. Až na začátku čtyřicáté deváté minuty se dostali ke slovu hosté, střelu Votápka neudržel Šurý ve své moci a puk tak musel před dotírajícími hosty uklidit až obránce Ševela. V padesáté první minutě zkoušel štěstí další host, Šípek. Jeho švih z otočky nebyl tak nebezpečný, aby Šurého překvapil. O další minutu později musel řešit narůstající tlak Pelhřimova jen za cenu icingu Jakub Rapant. Na samém konci čtyřiapadesáté minuty byla podruhé v zápase potrestána hostující lavička dvouminutovým trestem za příliš mnoho hráčů na ledě, což se nakonec ukázalo rozhodujícím momentem zápasu. Puk zavezený do útočného pásma dostal na modrou čáru Ševela, který nabil parťákovi z obrany Jakubovi Rapantovi, jenž propálil hostujícího golmana počtvrté - čas 53:18 - 4:2. Po inkasované brance a zbývajících necelých sedmi minutách normální hrací doby, už museli hosté otevřít hru, což byla voda na mlýn domácích Drtičů. Po jistém zákroku Michala Šurého se na druhé straně do akce tři na dva dostala první útočná letka domácích. Surový s Jurčou vyšachovali hostující obranu v čele s brankářem Čekalem a druhý jmenovaný pak jako na zlatém podnosu daroval branku Romanu Průdkovi - čas 55:10 - 5:2. Po téhle brance už snad všichni příznivci domácích věřili, že se nemůže nic stát a junioři SHK mají více než jednou nohou postup v kapse a začali pět oslavné chorály na počest vítězství. A o necelou minut později bylo rozhodnuto definitivně. Jaroslav Surový vyslal do samostatného úniku Adama Jurču, kterému puk sice sjel z čepele, ale i tak se štěstím překonal hostujícího brankáře pošesté - čas 56:02 - 6:2. Po téhle brance nastoupil do hostujícího brankoviště místo Čekala Pešout, v tom čase už ale celý stadion už slavil výhru a historický postup do první ligy. Poslední desítky vteřin jsou už jen ve znamení provokací hostí a mírné potyčky před brankovištěm Šurého, za kterou vyfasovali jak domácí Ševela tak hostující forvard dvě plus dvě minuty za hrubost. V samém závěru se ještě snažili zklamaní hosté vyvolat potyčku s domácími hráči, sudí ale rázně zakročili a celou strkanici už v zárodku zněškodnili. Poslední vteřiny zápasu si vychutnali jak domácí hráči tak jejich fanoušci a po závěrečném klaksonu pak společně oslavili postup do druhé nejvyšší soutěže v zemi.
Až páté utkání muselo vyřešit, kdo že se stane po Orlové druhým finalistou letošního play-off východní skupiny 2. ligy. Výhodu domácího prostředí měli Šumperští Draci a využili jej dokonale. Už na začátku druhé minuty vedli o dvě branky a další průběh zápasu bezpečně kontrolovali, aby nakonec utkání dovedli až do debaklové podoby 7:0. Salith Šumperk tak v pátek přivítá na svém ledě v prvním finále hráče HC Orlová.
Salith Šumperk - VHK Vsetín 7:0 (4:0, 1:0, 2:0)
Stav série: 3:2 - Salith Šumoperk postoupil do finále.
Branky: 1. Hulva (Brunec, Ambruz), 2. Drábek, 11. Holík (Duba), 14. Hegegy (Brunec), 31. Domian (Drábek, Novosad), 54. Sedlák (Brunec), 58. Meluzín (Rozum).
Dvojčata, která bez sebe nedala ani ránu. Spolubydlící z hotelu, rodáci ze severu Moravy a velcí kamarádi. To jsou Michal "Houle" Holeš a Ondřej "Bambus" Podešva, se kterými jsem se sešel u sodovky a při přátelském povídání je i tak trochu vyzpovídal.
Původně jsem po Michalu Holešovi chtěl jen to, aby mi na mail poslal nějaké své malé zhodnocení sezony, což také splnil. Nakonec jsme se ale domluvili na tom, že mi zodpoví i nějaký ten dotaz a že sebou vezme i kolegu z obrany SHK Ondru Podešvu. V jedné nejmenované hospůdce jsme si pak sedli u půllitru Kofoly a dali se do řeči. Přeji Vám přijemné počtení.
Dobrý den, ahoj, všem příznivcům sportu a hokeje, zvlášť toho hodonínského. Když mě Harry poprosil, abych napsal nějaký malý článek a zhotnotil tak letošní sezonu, tak se mi do toho moc nechtělo. Vždy se lépe hodnotí, když je něco úspěšné. Z tohoto pohledu byla sezona 2008/2009 pro nás všechny hodně krutá. No, krutá. Je to hlavně zklamání. Na to, že jsme v základní a nadstavbové části hráli povětšinou velmi dobrý hokej, se nikdo po sezoně neptá. Počítají se především "body" z play-off. A ten jsme udělali jen jeden. Bohužel. Ale ať už to dopadlo jakkoliv, myslím si, že to byla sezona dobrá. Sezona plná kvalitních zápasů a někdy i dramatických, až infarktových momentů. Pro mě to zde na Jihu byla první sezona a vzpomínat na ni určitě nebudu ve zlém, spíš naopak. A taky bych rád, aby první rok u Drtičů nebyl zároveň tím posledním. Doufám, že se s Vámi uvidím i v příští sezoně, ať už v oranžovo-modrém dresu, nebo v některém jiném. Děkuju Vám za celou kabinu za fantastickou a celoroční podporu a choďte na hokej i dál ve stejném nebo ještě větším počtu.
Michal Holeš
Tak, kluci, máte po sezoně. Jaké máte momentálně pocity?
Bambus: Pro mě je to obrovské zklamání. Určitě jsme měli tým na to, aby šel až do finále.
Houle: No, bohužel je po sezoně. Teď už s tím nic nenaděláme, i když by jsme se určitě všichni chtěli vrátit a udělat něco lépe.
Začneme od začátku. Jak se to stalo, že jste se ocitli v Hodoníně?
Bambus: Mě kontaktoval začátkem srpna pan Lubor Šnoblt, že by o mě SHK měl zájem.
Houle: Už jsem na to odpovídal hodněkrát. Byl jsem kontaktován také panem Luborem Šnobltem a paní Janou Gajošovou. Po krátké schůzce jsme se domluvili na mém působení v SHK.
Start do sezony týmu vyšel. V polovině dlouhodobé části přišla menší krize a pak se zase válcoval jeden soupeř za druhým. Jak vidíte ze svého pohledu základní část sezony?
Bambus: Krize přijde na každý tým. Když jsme se oklepali dostali se z ní, tak se začalo zase vyhrávat. Myslím si, že základní část můžu hodnotit úspěšně.
Houle: Dobře. Měli jsme sice velký pokles, ale ten přijde na každého. Ale myslím, že s výkony, které jsme podávali v základní části můžeme být spokojeni.
Po základní části přišlo týdenní volno. Je to spekulace a je jasné, že se špatně vybírá, ale myslíte si, to týmu spíš uškodilo?
Bambus: Nemyslím si. Odpočinuli jsme si a šli jsme do toho. Dostali jsme dobře rozjetého soupeře. Bohužel.
Houle: Vybírat, nevybírat. Chtěli jsme být co nejvýš. Tohle se nedá plánovat. Může to být hodně ošidné.
A co samotné play-off?
Bambus: Po prvním zápasu nahrávaly karty nám a všichni jsme věřili, že to uděláme už ve Vsetíně. Jak ve Vsetíně, tak potom i doma rozhodly třetí třetiny. Je to hrozná škoda.
Houle: No, to bylo špatný. První zápas byl neskutečný, nepustili jsme je k ničemu. Ve Vsetíně to bylo dvě třetiny dobrý, jenže pak... už se o tom namluvilo a napsalo dost. Poslední zápas to už jsou nervy. A nájezdy, to už je vyloženě loterie, ale měl jsem to chytit, to si vyčítám.
Sledovali jste, jak se daří v play-off vašim bývalým klubům - Opavě, respektive Orlové?
Bambus: Sledoval jsem a sleduju všechny série. Přiznám se, že jsem čekal, že Opava přejde přes Orlovou.
Houle: Taky jsem sledoval všechno. Překvapení jsou až teď, v semifinále se dějí věci. Ale klukům z Orlové to přeju.
Čtvrtfinále mělo skvělou kulisu. Co říkáte na fanoušky a na to, co se událo po skončení třetího zápasu?
Bambus: Byli výborní, co dodat. Prostě nejlepší ve druhé lize jak co se týče fandění tak návštěvnosti. A co se dělo po zápase netuším, byl jsem v kabině.
Houle: Oba tábory vytvořily fantastickou atmosféru, ale ten konec, to je kaňka. A zbytečná. Už jsem byl jako všichni v kabině, těžko k tomu něco říct.
Byl to Váš první rok v Hodoníně. Jak se Vám tady líbilo po hokejové ale i po lidské stránce?
Bambus: Z toho, kde jsem všude působil, tak v Hodoníně jsem byl nejspokojenější a to jak z pohledu hokeje tak po lidské stránce.
Houle: Obojí bylo perfektní. Na lidi si stěžovat nemůžeme, hokejově to kazí akorát ten konec.
Jak to vidíte s Vaším dalším působením u Drtičů?
Bambus: To je věc vedení a trenérů, ale určitě bych si přát tady zůstat.
Houle: Tak jak říká Bambus, je to na vedení. Kdyby bylo na mě, tak bych si přál zůstat.
Jak jste se cítili v kabině? Co říkáte na spoluhráče a trenéry?
Bambus: Já nemám s nikým problém vyjít, jsou tady výborní kluci jak do party tak na plac. A s trenérem jsem taky problém neměl.
Houle: Se spoluhráči super. Myslím, že to bylo OK. Je to dobrej tým. A s trenéry jsem problém neměl, takže taky dobrý.
Co by jste udělali v sezoně jinak, kdyby jste mohli?
Bambus: Nic.
Houle: Já nic. Vše jsem dělal s úmyslem pomoct týmu. Pokud se to nakonec nepovede, to už je druhá věc.
Čeká Vás teď nějaký ten týden volna. Jak ho strávíte? Zajdete si na oblíbený Baník?
Bambus: Určitě si odpočinu od všeho a volno strávím s rodinou a přáteli. Prakticky celou sezonu, kromě Vánoc, jsem nebyl doma, takže se na všechny těším. Sem tam si určitě zasportuju a budu čekat na další angažmá. Na Baník se určitě chystám. S kamarády tam vyrazíme už teď na zápas s Plzní.
Houle: No, nejdřív asi odpočívat. Pak se začít hýbat a hubnout. Uvidíme co další angažmá, jestli nepůjdu do šachty :-) Co se týče Baníku tak určitě, už se na to moc těším. Jsem zvědavý, jak Ti naši sparťani (v kabině) pojedou podpořit svůj klub :-)
Ondro, co nám řekneš o Houlem?
Bambus: S Michalem jsem hrál už v Třinci v juniorce. Vždy byl pro tým nenahraditelný :-) Určitě je to dobrý gomlan, který do toho vždycky dá srdce. On se prostě hokejem baví a umí si fanoušky získat na svoji stranu aby ho měli rádi. Ale i naopak.
Teď je na řadě Michal. Co nám Ty naopak řekneš o Bambusovi?
Houle: Ondra je obránce, který zblokuje neuvěřitelné množství střel. Kdyby se dělala statistika jako v NHL, tak by byl na předních místech. Hrál vyrovnaně celou sezonu a myslím si, že byl pro Hodonín přínosem.
Co by jste na závěr vzkázali hodonín fanouškům?
Bambus: Určitě ať na hokej chodí, ať chodí podpořit svůj oblíbený klub. Hokej je krásný sport, jen se musí pochopit. Je to v něm jako v životě: jednou jsi nahoře, jednou jsi dole.
Houle: Ať chodí dál a minimálně ve stejném počtu. Ať za každým nepovedeným výsledkem nehledají senzaci. Ať jsou z hokeje šťastní a ať nás mají rádi :-)
Hráči HC Orlová se stali prvními finalisty východní části druhé ligy. Po jednoznačné výhře 7:2 nad soupeřem z Valašského Meziříčí mohli slavit postup. Na svého soupeře si ale musí počkat do úterního večera. Druhé semifinále mezi šumperskými Draky a VHK Vsetín je po dnešní výhře Draků 3:0 na vsetínském Lapači nerozhodné 2:2 a série se tak bude rozhodovat až v posledním pátém střetnutí.
VHK Vsetín - Salith Šumperk 0:3 (0:0, 0:2, 0:1)
Stav série: 2:2
Branky: 23. Ambruz (Blanár), 36. Holík (Rozum), 53. Hegegy
Reportáže na webech obou soupeřů: Vsetín - ZDE, Šumperk - ZDE
HC Orlová - HC Bobři Valašské Meziříčí 7:2 (3:0, 2:2, 2:0)
Stav série: 3:1
Branky: 9. Studený (Prokop, Kudláček), 11. Grygar (Mintěl, Dušek), 12. Škatula (Haas, Samiec), 23. Haas (Potočný), 29. Blatoň (Studený, Mintěl), 43. Dušek (Kraft), 49. Studený (Blatoň) - 21. Dvořák (Šebesta), 25. Varga