Fantastická zvířata
12. 1. 2009
Akromantule
-
Akromantule je nestvůrný osmioký pavouk, který je schopen lidské řeči. Pochází z Bornea, kde obývá oblasti neprostupné džungle. K jeho charakteristickým znakům patří husté černé chlupy, jež pokrývají celé jeho tělo, velké rozpětí nohou, které v některých případech dosahuje až patnácti stop, klepeta, která zřetelně a hlasitě cvakají, je-li akromantule vzrušená nebo rozzuřená a jedovatý sekret. Akromantule je masožravá a dává přednost větší kořisti. Na zemi splétá pavučiny kopulovitého tvaru. Samičky jsou větší než samečci a jsou schopny naklást najednou až sto vajec; ta jsou měkká a bílá a dosahují velikosti plážových nafukovacích míčů. Mláďata se z vajec vyklubou po šesti až osmi týdnech. Vejce akromantule jsou odborem pro dohled nad kouzelnými tvory zařazena do kategorie A neobchodovatelného zboží, což znamená, že jejich dovoz či prodej se trestá přísnými pokutami.
-
Podle oficiálního názoru vyšlechtili tohoto tvora kouzelníci, pravděpodobně za účelem ochrany svých obydlí či skrytých pokladů, jak tomu s kouzelně vytvořenými obludami často bývá. Navzdory své téměř lidské inteligenci je akromantule nevycvičitelná a pro kouzelníky i mudly představuje velké nebezpečí.
Auguron (Irský Fénix)
-
Domovem Augurona je británie a Irsko, přestože ho někdy lze najít i jinde v severní Evropě. Zelenočerný augron je vyzáblý a truchlivě vyhlížející pták, který poněkud připomíná malého podvyživeného supa. Je nesmírně plachý, hnízdí v pichlavých a trnitých keřích, živí se velkými druhy hmyzu a vílami, létá pouze za hustého deště a jinak zůstává ukryt ve svém hnízdě ve tvaru slzy.
Augron vydává charakteristické hluboké rozechvělé houkání, které se kdysi považovalo za předzvěst smrti. Kouzelníci se hnízdům auguronům vyhýbali ze strachu, aby nezaslechli to srdceryvné volání, a předpokládá se, že nejden kouzelník podlehl srdeční mrtvici, když míjel trnitý keř a zaslech nářek neviděného augurona Později se však díky trpělivému průzkumu zjistilo, že auguron svým zpěvem pouze oznamuje příchod deště. Od té doby jsou auguroni v módě jako domácí prostředek předpovídání počasí, mnozí kouzelníci ovšem těžko snášejí jeho téměř nepřetržité kvílení během zimních měsíců. Jako brky na psaní jsou pera auguronů nepoužitelná, protože odpuzují inkoust.
BAZILIŠEk
rovněž známy jako hadí král
- Podle oficiálních zpráv vypěstoval prvníko baziliška Herpo Prohnilý, který byl řecký černokněžník a hadí jazyk, který po dlouhém experimentování zjistil, že vysedí-li ropucha slepičí vejce, vylíhne se z něj obrovský plaz obdařený neobyčejně nebezpečnými schopnostmi.Bazilišek je zářivě zelený plaz, který dorůstá délky až padesáti stop. Samec má na hlavě šarlatový chochol. Má mimořádně jedovaté zuby, jeho nejnebezpečnější útočnou zbraní je však pohled. Každého, kdo pohlédne do jeho velkých žlutých očí, čeká okamžitá smrt.Má- li bazilišek dostatek potravy (bazilišek je schopen pozřít jakéhokoli savce, ptáka i většinu hadů), může se dožít skutečně úctyhodného věku. Bazilišek Herpa Prohnilého žil údajně téměř devět set let.Pěstování bazilišků bylo prohlášeno za nezákonné už ve středověku, přestože v praxi se snadno tají-přijde.li kontrola, stačí prostě slepičí vejce vytáhnout zpod ropuchy. Protože však bazilišky nedokáže ovládat nikdokromě hadích jazyků, jsou černokněžníkům stejně nebezpeční jako komukoli jinému a podle oficiálních záznamů nebyl v Británii bazilišek spatřen přinejmenším čtyři sta let(což podle nejnovějších záznamů není pravda).
-
Běhnice někdy také známá jako "kousavá víla"
-
Běhnice se často omylem považuje za vílu, i když je zcela jiným živočišným druhem. Stejně jako víla má miniaturní lidskou podobu, tělo má však pokryté hustým černým ochlupením a taktéž má po jednou páru rukou i nohou navíc. Její křídla jsou silná, zakřivená a lesklá, takže se velice podobají křídlům brouka. Běhnice dávají přednost chladnému klimatu a nalézají se po celém území severní Evropy a Severní Ameriky. Kladou až pět set vajíček najednou a zahrabávají je do země. Mláďata se líhnou za dva až tři týdny.
-
Běhnice mají dvě řady ostrých jedových zubů. Při kousnutí by měl postižený co nejrychleji aplikovat příslušné sérum.
BODLOŠ
- Bodloš se vyskytuje v Severní Evropě a Americe.Bodloše si mudlové obvykle pletou s ježkem - jsou opravdu skoro k nerozeznání, až na jejich reakce při nabídnutí potravy.Totiž pokud dáte ježkovi něco tak to sní a pochutná si na tom, kdežto když dáte něco k snědku bodlošovi, tak si myslí, že ho chcete vlákat do pasti a zpustoší vám vaši pěstěnou zahrádku.
Drak (Dragon)
- HP: Patří k nejproslulejším, ale také nejobtížněji skrývatelným fantastickým zvířatům. Samice jsou obvykle větší a agresivnější, ale i k drakovi by se měl přibližovat jen vyškolený a obratný kouzelník !!! Dračí kůže, krev, srdce, játra a rohy jsou vesměs obdařeny silnými kouzelnými vlastnostmi, dračí vejce patří mezi neobchodovatelné zboží - dovoz, či prodej se trestá přísnými pokutami.
Existuje 10 základních plemen draků:
- čínský ohniváč,
- hebridský černý,
- maďarský trnoocasý,
- norský ostrohřbetý,
- novozélandský opálooký,
- obyčejný velšský zelený,
- peruánský zmijozubý,
- rumunský dlouhorohý,
- švédský krátkonosý,
- ukrajinský železnobřichý
-
Pamatujte, že kdykoliv je to možné, drak sežere člověka - lidé patří k dračí pochoutce!
Obecně: Draci byli na zemi nejsilnější a nejčistší bytosti, jakožto ztělesnění krásy, síly a moudrosti. Některé jiné bytosti jim jejich žití záviděli a tak je začali pronásledovat. Tito dračí nepřátelé, jejichž síla pramenila ze zloby, závisti a strachu, nakonec draky vyhnali do jiných světu Jen národ Kentaurů znal celou pravdu o dracích bytostech, o jejich síle a laskavosti. Proto se i Kentauři stali terčem divokých barbarských lidí. Kentauři před svým zánikem na zemi napsali o sobě a o dracích celé kroniky, aby byla paměť země zachována. Tyto kroniky jsou pamětí celé země a ne jen lidstva, jak se lidé mylně domnívají Dnes si sami lidé tyto dračí kroniky zakázali, protože by tak mohl skončit věk lidstva na této planetě. Po zpřístupnění těchto textů by zavládl chaos nad lidskou nedostatečností a základní lidské hodnoty by se zhroutily. Jen málo lidí nahlédlo do kousků listin o dracích. Jak drak vypadá - je to vlastně obří zvětšenina ještěrky: má křídla, tělo pokryté šupinami. dvě nohy, dlouhý ocas a tlamu plnou zubů čínský ohniváč, hebridský černý, maďarský trnoocasý, norský ostrohřbetý, novozélandský opálooký, obyčejný velšský zelený, peruánský zmijozubý, rumunský dlouhorohý, švédský krátkonosý, ukrajinský železnobřichý >> jsou to divoci cistokrevni draci. Draci dokáži opravdu létat, dokonce se pohybovat pod vodou protože mají tělo protáhlé jako had. -
Oheň: vlastnost, které se lidé na dracích nejvíce obávají . Plamen má doslova pekelnou teplotu a snadno živé maso a kosti obrátí v popel. Ačkoli, ne všichni draci chrlí plameny. Někteří mají dech ledově studený, další plivají kyselinu a další svůj dech vůbec nepoužívají jako zbraň. Nejsilnější plamen má Ohnivý drak a Rudý drak. Proces potravy začíná lovem. Drak uloví kořist a pozře ji. Potrava se dostane do prvního žaludku, kde je natrávena. Pak pokračuje do druhého žaludku, kde je proces trávení ukončen a tělu jsou dodány všechny potřené látky. Z nestravitelných zbytků dračí žaludek vydestiluje vodík, který se následně shromažďuje ve speciálních žlázách. V těchto žlázách ho drak může s skladovat velmi dlouho. Ve chvíli kdy drak potřebuje použít svůj ohnivý dech, je vodík uvolněn a pod vysokým tlakem veden do tlamy, kde se mísí se vzduchem dalšími chemikáliemi, které si rovněž drak vyrábí. Tato směs se okamžitě vznítí a při hoření dosahuje velmi vysokých teplot. Před popálením chrání draka rychlost, kterou je vodík vytlačován ze žláz. Kdyby tato rychlost klesla pod určitou hranici, došlo by ke zpětnému zášlehu. A jistě si všichni dokážeme představit jak to s takovým drakem dopadne. Ještě dodám ze do dechu je přidána esence drakových magických schopnosti .
-
Chůze: Oni vlastně ani moc nechodí. Když musí tak po dvou i po 4, na dlouhé vzdálenosti ale létají. Jak umírají: To nikdo neví, někteří drakologové si mysli ze dosáhli tak velkých magických schopnosti ze vůbec neumírají přirozenou smrti. Draka může zabít jiný drak, nebo magická zbraň či kouzlo, ale drak by musel být mladý, proto lidé plenily dračí hnízda a rozbíjeli vejce když byl drak na lovu.
Ďasovec (Grindylow)
-
Světlezelený rohatý vodní démon jezer Irska a Británie. Agresivně se chová ke kouzelníkům i mudlům, občas si jej jezerní lidé dokáží ochočit. Živí se drobnými rybkami a dlouhé prsty dokáží vyvinout mocný stisk, ale snadno se zlomí.
Fénix (Phoenix)
-
Jen výjimkám mezi kouzelníky se ho podařilo ochočit. Je to majestátní, jasně rudý pták velikosti labutě s dlouhým zlatým ocasem, zobákem a spáry. Místem výskytu je Egypt, Čína a Indie. Dožívá se obrovského věku díky regeneraci spálením a povstáním ze svého popela jako mládě. Je absolutně mírumilovný. Dokáže kdykoliv zmizet a znovu se objevit. Jeho zpěv zvyšuje odvahu čistého srdce a zlé plní strachem. Slzy mají mocný léčivý účinek. a zvládne unést skoro jakoukoli tíhu.
Ghúl (Ghoul)
-
Druh starého perského démona, který se zdá být poměrně neškodným až na to, že v domě, kde se usídlí, neustále kvílí a buší do potrubí pokaždé, když se mu zdá příliš ticho. Existují ale pravděpodobně i jiné druhy ghúlů, které jsou nebezpečnější, protože mohou například měnit svou podobu (tzv. chameleoní ghúl). Je sice ošklivý, ale není zvlášť nebezpečný. Podobá se slizkému kolozubému obrovi a sídlí na půdách či stodolách patřících kouzelníkům, kde se živí můrami a pavouky. Hlasitě skučí, občas hází kolem sebe předměty, ale pokud na něj osobně narazíme, přinejhorším výhružně vrčí.
Pastelníček
-
Pastelníček je africký pták s neobvykle křiklavě barevným opeřením. Odedávna slouží jako zdroj ozdobných písařských brků a kromě toho kladou i zářivě vzorovaná vajíčka. Zpěv pastelníčka je sice zpočátku příjemný, po nějaké době však dohání k šílenství, pastelníčci se proto prodávají začarovaní umlčovacím kouzlem.
Sfingy
- Egyptská sfinga má lidskou hlavu na lvím těle. Již více než tisíc let ji čarodějky a kouzelníci využívají k hlídání cenností a tajných úkrytů. Je velice inteligentní a vyžívá se v hádankách a hlavolamech. Nebezpečná je obvykle jen v případě, pokud je ohroženo to, co hlídá.
Okřídlený kůň
-
Okřídlení koně existují po celém světě. Vyskytují se v mnoha různých plemenech.Stejně jako v případu hipogryfa je jeho majitel povinen ho v pravidelných intervalech začarovávat zastíracím kouzlem, jelikož někteří mohou být neviditelní.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář