Svoboda slova
Máte právo mít svůj názor. Máte právo ho říct. A máte právo nebýt stíháni za to, že ho řeknete.
Svoboda slova je termín, kterým se dnes ohání kdekdo. Většinou ti, kterým není upírána. Klasický modelový příklad je ten, že nějaký diskusní pindal přijde vyjádřit svůj názor, a ten je následně smazán. Diskusní pindal si pak může hubu roztrhnout, že je pošlapávána svoboda slova... Pche! Nesmysl. Může si zařídit vlastní stránky a tam může své názory vydávat až doaleluja. Žádná svoboda mu smazáním jeho komentáře omezena není.
Napsal: Petr Pavel
- Sokrates byl přinucen spáchat sebevraždu. Jeho zločinem bylo to, že studentům vykládal věci, které se představitelům Athén nelíbili. Ve starověku totiž nebyla svoboda slova.
- Jan Hus byl upálen, Galileo odvolal. Oba vykládali věci, které se církevním představitelům nelíbily. Ve středověku totiž nebyla svoboda slova.
- Nacisté pálili knihy a věznili některé autory. Za nacismu nebyla svoboda slova.
- Komunisté věznili a nutili k emigraci autory a signatáře prohlášení jako bylo třeba Charta 77 nebo 2.000 slov. Za komunistů totiž nebyla svoboda slova.
- Dnes vězníme historiky, kteří se pokoušejí zkoumat nedávné dějiny (Irwing, Zündel), ženeme před soud poslance za to, co řekli na půdě parlamentu (Sládek), vznášíme obvinění proti vydavatelům, kteří se odvážili vydat 70 let starou knihu (Michal Zítko). Český helsinský výbor dává podněty soudu, aby zakázal českou národní stranu kvůli výrokům její předsedkyně. V Belgii jsou ještě lepší, nejsilnější politickou stranu Vlámský blok raději vůbec zakázali. Studenti i profesoři na amerických univerzitách jsou vyhazováni za „politicky nekorektní”, „sexistické” a „rasistické” věty a narážky. Mít svobodu slova (dokonce zakotvenou v ústavě a v chartě lidských práv), je prostě fajn.