KNIHOVNA MĚSTYSE KŘEMŽE

100 LET KNIHOVNY V CHLUMU

Mluvíme-li o chlumské knihovně, tak se nejdříve musíme krátce seznámit se samotnou obcí Chlum, i s místním sborem dobrovolných hasičů, který se vznikem knihovny souvisí.

Chlum
„První zmínka  je o něm 1279 kdy se již nazývá Chlum, tj. menší kopec a od této doby svůj název nemění. Na místě dnešního dvora čp. 1 stávala kdysi tvrz – sídlo pánů Dubenských.“ (Z dějin Křemežska 1994, s. 10)
Po rozdělení velké obce Křemže se Chlum stal v roce 1888 samostatnou správní obcí s osadami Loučej a Lhotka. Ke Křemži byl opět připojen v červenci 1980.
(Z dějin Křemežska 1994, s. 34-35)

Sbor dobrovolných hasičů Chlum
„Hasičský sbor byl v Chlumu založen v roce 1904. Již od svého vzniku byla většina hasičských sborů v našich vesnicích také jedinými nositeli kultury, v létě pořádaly různé slavnosti, zábavy, v masopustě hasičské bály, v zimě nacvičovali a hráli ochotnická divadelní představení.“
(Z dějin Křemežska 1994 s. 108-109)

Spolek “Komenský“
„V roce 1920 byla vyřízena žádost o přejmenování spolku. Prvním předsedou byl František Kučera. Spolek měl 70 členů. Spolek Komenský se zúčastňoval v krojích státních a sokolských oslav ve Křemži. V den narození Jana Amose Komenského se vždy konaly různé přednášky.“
(Archiv obce Chlum, Obecní kronika I. díl 1927-1964, 1927 s. 23)

Knihovna Chlum
1921
„Základní myšlenku a podnět k založení knihovny v Chlumě  dal hasičský sbor, který několik knih pořídil. Roku 1921 hasičská knihovna přeměněna v obecní o 50 svazcích. K těm r. 1925 daroval zdejší spolek "Komenský" 30 svazků, a roku 1926 přijata minist. školství a nár. osvěty subvence 650 Kč. Čítá 197 svazků. Umístěna je v obchodě p. Fr. Housky ml., který jest zároveň knihovníkem.
Za rok 1926….. 65 čtenářů, (470 výpůjček)“
(Archiv obce Chlum, Obecní kronika I. díl 1927-1964, 1927 s. 15-16)

1923
V roce 1923 byla v Chlumu založena “Místní osvětová komise“, jejímž členem byl knihovník pan František Houska, obchodník z Chlumu. Místní osvětová komise pořádala přednášky a starala se o knihovnu.
(Archiv obce Chlum, Obecní kronika I. díl 1927-1964, 1927 s. 24)

1930
V roce 1930 má knihovna “Místní osvětové komise“ 221 svazků knih. Knihovna byla  umístěna u knihovníka p. Josefa Housky, obchodníka čp. 9 Chlum. Půjčovalo se příležitostně. Čtenářů a čtenářek bylo 215 a výpůjček 580.
(Archiv obce Chlum, Obecní kronika I. díl 1927-1964, 1930 s. 53)

1932
V tomto roce knihovně přibylo 10 svazků knih. Knihovníkem byl p. Jan Klimeš, obchodník Chlum čp. 102.
(Archiv obce Chlum, Obecní kronika I. díl 1927-1964, 1932 s. 60)

1946
V listopadu 1946 byl novým knihovníkem zvolen učitel Jan Černý. V knihovně, která měla v tomto roce již 600 svazků knih, bylo zavedeno půjčovné – 1 Kč z jedné knihy na dobu 14 dnů. Z obecního rozpočtu bylo na knihovnu vynakládáno 750 Kč ročně podle počtu obyvatel.
(Archiv obce Chlum, Obecní kronika I. díl 1927-1964, 1946 s. 142)

1949
Koncem roku 1949 byly zrušeny z rozhodnutí Ministerstva osvěty “Místní osvětové rady“ a místo nich byly v obcích zavedeny “Knihovní rady“ skládající se z předsedy (Mareš Šimon), knihovníka (Černý František), pokladníka (Juřina Rudolf) a jednoho člena bez funkce (Komárek, Josef). I v tomto roce bylo na nákup knih do knihovny poskytnuto z rozpočtu obce 750 Kč.
(Archiv obce Chlum, Obecní kronika I. díl 1927-1964, 1949 s. 147)

1952
Od roku 1952 vedla knihovnu v Chlumu učitelka paní Vlasta Mejzlíková.

1961
„ Naše knihovna má celkem 933 knih  v hodnotě 11 276 Kčs. Přesto, že jsou to knihy velmi hodnotné, není v obci takový zájem o četbu, jaký by se předpokládal.“
(Archiv obce Chlum, Obecní kronika I. díl 1927-1964, 1961 s. 201)

1966
Veřejná knihovna obce Chlum měla k 31. 12. 66 - 1378 svazků knih v hodnotě 17.826,- Kčs, které byly bezplatně půjčovány všem čtenářům. Knihy byly půjčovány kromě dvou letních měsíců, každé úterý od 16 – 18 hodin.
(Archiv obce Chlum, Obecní kronika II. díl 1965 – 1969, 1966 s. 53)

1970
„Knihovna jest umístěna v čp. 1 Chlum v suché místnosti v mansardě. Jest to místnost pro knihovnu vyhovující. Knihy jsou však uloženy ve starých policích, ve kterých není možno udržet čistotu, kterou si knihy zasluhují. Jest již žádoucí, aby byly pořízeny vitrínové knihovny, které budou pěkným doplňkem naší bohaté knihovny.“
(Archiv obce Chlum, Obecní kronika III. díl 1970 – 1977, 1970 s. 31 – 32)

1972
„Pro přitápění místnosti veřejné knihovny byl zakoupen v listopadu elektr. olejový radiátor a provedeno spojení od elektroměru k radiátoru.“
Knihovnu navštívilo 366 návštěvníků, bylo půjčeno 904 knih. Během roku 1972 byla v knihovně uskutečněna 1 výstavka knih.
„Zprávu o stavu knihovny jsem čerpal od knihovnice Vlasty Mejzlíkové učitelky Chlum čp. 20, která již řadu let tuto funkci zastává a jest pro svoji ochotu u čtenářů velmi oblíbena.“    (Archiv obce Chlum, Obecní kronika III. díl 1970 – 1977, 1972 s. 90 a 99)

1973 - 1975
V roce 1973 měla knihovna 74 čtenářů, z toho 21 mládeže do 15 let. Knihovna uspořádala jednu  beseda a  dvě výstavky knih.
V záznamech z roku 1974 se dovídáme, že knihovna půjčuje kromě knih i časopisy.
A v roce 1975 se dočteme, že knihovnice Vlasta Mejzlíková stále dochází do chlumské knihovny půjčovat knihy, i přesto, že se odstěhovala do Křemže.

1976
V tomto roce se začal projednávat odkup a adaptace domu čp. 68, bývalého hostince a řeznictví p. Čížka, pro zřízení Mateřské školy a zároveň i knihovny, které dosud sídlily v objektu JZD čp. 1 Chlum.
Přestavba staré budovy na novou školku, schůzovou místnost a knihovnu stála 550 000,-
(Anna Traplová - 40 let budování obce Křemže, 1984 s. 12)
Vlastní stavba budovy se prováděla brigádně zdarma místními občany v “akci Z“, v letech 1976 – 1977.

O nevhodném umístění knihovny se můžeme dočíst v kronice.
„Knihovna která jest umístněna v cizím objektu (JZD) jest po stránce uložení knih nevhodná a také regály pro vlastní uložení knih neodpovídají dnešní době. Lze doufat, že po přemístnění celé knihovny do místnosti zvlášť pro knihovnu upravené v objektu u nové MŠ budé též knihovna lépe vybavena nábytkem, což hodně přispěje ke kulturnosti a vzhledu celé knihovny, což si knihovna plným právem zaslouží.“
(Archiv obce Chlum, Obecní kronika III. díl 1970 – 1977, 1976 s. 289)

1977
Při slavnostním otevření Mateřské školy 30. října 1977 zahrála kapela  “Bulovanka“. Knihovna byla do objektu přestěhována ke konci roku. V té době měla 85 čtenářů, z toho 23 do 14 let a od 15 do 19 let 12 čtenářů.
„Pro veřejnou knihovnu byla určena velká světlá místnost v prvém patře o rozměrech 34 m2. Místnost jest krásně moderně zařízena úplně novým nábytkem tj. stolky židle regály na knihy, v oknech krásné záclony, osvětlení zářivkové a místnost jest elektricky vytápěna. Celkový vzhled knihovny působí velmi příjemně a jest možno říci, že takovou knihovnu v obci, jako jest naše, hned tak není vidět.“
(Archiv obce Chlum, Obecní kronika III. díl 1970 – 1977, 1970 s. 342)

1978
Od 2. 1. 1978 do konce května 2008 knihovnu vedla paní Ludmila Soukupová.
Paní Soukupová se několikrát zúčastnila  soutěže BVLK - Budujeme vzornou lidovou knihovnu. Okresního kola v roce 1979, krajského 1980, ústředního 1982. V roce 1984 získala knihovna v této soutěži titul “Vzorná knihovna“. Ocenění bylo předáno v Zámecké  jízdárně v areálu Státního hradu a zámku v Českém Krumlově. Tento titul v roce 1989 chlumská knihovna obhájila. Z odměny BVLK byl zakoupen v roce 1984 do knihovny nový koberec.

Ještě v roce 1979 přibylo knihovně 177 knih a 58 jich bylo vyřazeno. V následujících letech již knihovna neměla vlastní nákup knih. Knihy byly půjčovány z krumlovské a křemežské knihovny.
V knihovně byly pořádány akce pro děti z mateřské školy, základní školy i pro dospělé. Dětem se nejvíce líbilo promítání pohádek z diaprojektoru.  
Půjčovalo se vždy v úterý od 16.00 do 18.00. V roce 1989 měla knihovna 94 čtenářů, z toho 28 do 14 let a 2416 výpůjček knih a časopisů. Od roku 1990 začal počet čtenářů v knihovnách postupně klesat. Lidé získali nové možnosti, jak trávit volný čas.

2008
Po ní vedení knihovny převzala její dcera paní Mgr. Ludmila Křížová, kterou v knihovnické činnosti paní Soukupová již nějakou dobu zaučovala..
10. července 2013 byl do knihovny zakoupen počítač a 13. listopadu 2013 byl metodičkou paní Ivanou Troupovou nainstalován knihovní program REKS. Poté do tohoto programu začala paní Křížová vkládat knihy z fondu knihovny, kterých ke konci roku 2013 měla knihovna 2212 a do léta roku 2014 je všechny zkatalogizovala. Knihovna v té době odebírala 4 tituly periodik a další 2 tituly věnovala knihovně paní Křížová z vlastního nákupu.
V knihovně bylo zaregistrovaných 25 čtenářů, z toho 7 dětí do 15 let, kteří si půjčili 1803 výpůjček
Paní Křížová byla knihovnicí v chlumské knihovně do konce června roku 2014.

2014

REKONSTRUKCE KNIHOVNY 2014

Od července do konce října roku 2014 byla celá budova Mateřské školy i knihovna rekonstruována. Od té doby jsou zde kromě knihovny, dvě oddělení Mateřské školy.
Během rekonstrukce byla v knihovně vyměněna akumulační kamna za plynové topení, vyměněna okna, lino a osvětlení. Knihovna byla vymalována, natřeny dveře a pořízen nový výpůjční pult. V počítači bylo připraveno elektronické půjčování knih v knihovním programu REKS. Celá budova byla zateplena a získala novou pěknou fasádu. Knihovna byla slavnostně otevřena 4. listopadu 2014. V tento den se stala chlumskou knihovnicí paní Václava Bartošová.

4. listopadu 2014 v 15.00 hod. byla v Chlumu po čtyřech měsících oprav znovu otevřena knihovna. Slavnostnímu otevření byly přítomny vedoucí knihovny městyse Křemže paní Miroslava Průchová a pracovnice z Oddělení regionálních služeb Městské knihovny v Českém Krumlově paní Ivana Troupová a starosta městyse Křemže pan Ing. Josef Troup.

Posledně jmenovaný přivítal přítomné, z nichž většina byla z řad pravidelných návštěvníků knihovny. Ve svém projevu vyzdvihl práci obou knihovnic, které zde za dobu rekonstrukce dohromady odpracovaly 120 hodin. Přítomným připomenul, že rekonstrukce knihovny, která stála 90 tisíc, byla provedena zároveň s rekonstrukcí školky. Obě akce byly z šedesáti procent dotovány ze Státního fondu životního prostředí a dosáhly celkové sumy 2 miliony korun. Dále vyjmenoval řadu věcí, kterých se rekonstrukce dotkla, jako například odstranění akumulačních kamen a přechodu na plynové topení, výměny oken, zateplení fasády, položení nového lina, natření dveří, vymalování vnitřních prostor, výměny osvětlení a vybavení novým nábytkem.

     Na konci svého projevu zdůraznil význam knih na venkově jako zdroj vědění, informací a moudrosti. Vyzdvihl význam četby hlavně pro mládež, která postupně ztrácí schopnost porozumět čtenému textu.

 

     Pokud knihovnu navštívíte, první, co vás zarazí je vůně. Není zde cítit zatuchlost starých knih, tak typická pro většinu knihoven, ale zde vše voní novotou. Však se zde vyřadilo na tisíc starých knih. Jsou to tituly převážně ze šedesátých a sedmdesátých let, které dnes už nikdo nečte. Přibližně polovina z nich leží narovnána na stole v předsíni, aby si případní zájemci, pokud se jim něco líbí, mohli vybrat a odnést domů.

     U stolku s pohoštěním doplněného vlastnoručně upečeným štrůdlem paní Průchové jsem oběma knihovnicím položil několik otázek, jejichž odpovědi by mohly čtenáře Křemežska zajímat.

 

Jak dlouho už knihovna v Chlumu poskytuje čtenářům své služby?

Knihovna v Chlumu byla zřízena v roce 1921. Od roku 1952 byla knihovnicí paní Vlasta Mejzlíková. Od 2. 1. 1978 do konce května 2008 knihovnu vedla Ludmila Soukupová. Po ní vedení knihovny převzala paní Ludmila Křížová. Od listopadu letošního roku se novou knihovnicí stává paní Václava Bartošová.

 

Kolik čtenářů chodí do knihovny si knihy půjčovat?

Na to, kolik obyvatel Chlum má, tak málo. V letošním roce jich je dvaadvacet. Pravda je, že někteří, hlavně děti, chodí do knihovny ve Křemži, kde je větší výběr a kde navíc mají přístup na internet.

 

Co zdejší knihovna nabízí?

Dnes je tu na dva tisíce titulů. Z naučné literatury, beletrie, časopisů a z knih pro děti si mohou vybrat jak ženy, tak muži i děti. Navíc každé dva měsíce dostáváme zapůjčeno z regionální knihovny v Českém Krumlově balíček šedesáti a z knihovny ve Křemži balíček čtyřiceti knih. Tím řešíme nedostatek peněz na nákup nových titulů. Ty se kupují pro knihovnu ve Křemži.

 

A co kdyby měl někdo zájem o knihu, která zde není?

Není problém. Oznámí její název a autora pracovnici knihovny a ta ji přes internet zapůjčí z knihovny, kde je k dispozici.

 

Kdy si zájemci mohou knihy půjčit a kolik stojí čtenářský lístek?

Otevírací doba se nemění, to znamená, že knihy se půjčují každé úterý od 15.00 do 18.00 hodin. Pro příští rok registrace dospělého přijde na 50,- a dítě na 10,- Kč. Pro zbytek letošního roku se poplatky vybírat už nebudou.

 

Nakolik internet ovlivnil počet zájemců o četbu knih?

Je to nejenom internet, ale celá řada moderních elektronických médií, které dnes přitahují lidskou pozornost. Jsou to převážně děti, které jsou často bezduchými hrami okrádány o čas, který by mohly věnovat sebevzdělávání, rozšiřování vědomostního obzoru nebo sportu tak, aby jejich rozvoj byl vyvážený.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                             

Připravujete něco nového?

V dohledné době se bude zavádět regionální knihovnický systém sloužící k elektronické evidenci výpůjček a nahlížení do katalogu knih z domova.

 

Chtěly byste nakonec něco veřejnosti vzkázat?

M. Průchová: Aby si lidé nadále chodili knihy půjčovat a aby se nově rekonstruovaná knihovna v Chlumu líbila všem. Ať se ti, kteří se ještě nerozhodli, přišli alespoň podívat. Možná, že je z nabízených knih některá zaujme a nakonec se stanou našimi pravidelnými čtenáři.

I. Troupová: Čtenářům celkem nic. Nečtenářům: Čtěte!

Tak co, nečtenáři, využijete dlouhých zimních večerů a uposlechnete tuto výzvu?

fota a text PeRe

Knihovna v Chlumu v novém

2020 - 2021
Knihovna nemá vlastní nákup knih. Občas je doplněna nějakou zajímavou knihou ze společného rozpočtu pro knihovny v Křemži, Chlumu a Mříči. Z tohoto rozpočtu jsou hrazeny i časopisy, které pobočka Chlum odebírá. V knihovně si tak mohou čtenáři vybrat z třech titulů periodik, jsou to Květy, Vlasta a Tina. Knihy jsou půjčovány v souborech z doplňovacího oddělení Městské knihovny v Českém Krumlově a z knihovny v Křemži.
Ke konci roku 2020 měla knihovna ve vlastním fondu 1106 knih + dalších 643 knih půjčených z Křemže a asi 150 knih z Českého Krumlova.
Knihovna měla zaregistrovaných 24 čtenářů, z toho 6 do 15 let. Loni ji navštívilo 492 návštěvníků, kteří si vypůjčili 1 391 knih a časopisů.
Výpůjční doba knihovny se již mnoho let nemění. Čtenáři mohou knihovnu navštívit vždy v úterý od 15.00 do 18.00 hodin.
Ani v těchto dvou letech, kdy byl čtenářům omezen vstup do knihoven, kvůli hygienickým opatřením při nemoci COVID19, nepřestala paní Bartošová pracovat. O své čtenáře se výborně starala. Nejenže jim umožnila půjčit si knihy přes výdejní okénko, ale také zajišťovala rozvoz knih vlastním autem čtenářům až k domu.

2022

V tomto roce využívalo knihovnu více čtenářů z křemežské knihovny, z důvodu jejího dlouhodobého uzavření při stěhování do jiných prostor.

2023

V roce 2023 byla provedena revize knih.

Knihovnice paní Bartošová každoročně absolvuje předepsaný standard vzdělávání a zůčatňuje se různých seminářů, nebo exkurzí. V roce 2023 to byl seminář - Za knihovnami a zajímavostmi Liberecka a exkurze do Národního muzea v Praze.

Koncem roku bylo vyměněno WC, které bylo již velmi zastaralé a místnost byla nově obložena a vydlážděna.