Jak jsme s Ivou navštívily Slovácko
V době, kdy jsem ještě chodila se svým tehdejším přítelem M, jsme se s Ivou rozhodly, že vyrazíme na malou dovču k M do rodné vísky v Bílých Karpatech, k jeho rodině. M jel samozřejmě s námi, i když právo rozhodovat, co se bude na dovče dělat, jsme mu samozřejmě odebrali ještě než jsme vyrazili.
Den našeho odjezdu byl hodně hektický, práce a vše zařídit, odvézt pejsky k mamce, do toho jsem měla auto na ručním čištění, protože už to tam opravdu bylo na vidle, teď jim to trvalo déle, než jsme se domluvili, takže jsem si musela všechny poslední věci objet druhým autem, na které jsem absolutně nebyla zvyklá, no bylo to opravdu náročné. Pak jsme dorazili dom, sbalili si naše loďáky a byť mé auto má opravdu velký kufr, můžu říct, že i s Ivinými věcmi jsme kufr jen tak tak zavřeli. My s Ivou samozřejmě braly s sebou naprosto vše, co nám přišlo pod ruku, vyprávěla jsem jí totiž, jak M rodina bydlí na samotě a obchod je tolik kilometrů daleko a ještě večer zavírá!!!! Je pravda, že jsem to nemusela tolik dramatizovat, Iva měla chvílema pocit, že jedem do divočiny, no ale Ivo uznej, že tesco nonstop, na které jsme zvyklé tam teda nebylo. Nu a tak jsme někdy odpoledne vyjeli. Iva vzala do auta céda, kterými si pravděpodobně chtěla vrátit mládí, protože disko trisko bylo proti našemu autu hadr, ale aspoň byla legrace. Když jsme dojeli do U. Brodu, zajeli jsme ještě do Kauflandu nakoupit nezbytnou zásobu alkoholu na několik dní. Resp. v Kauflandu v oddělení alkoholu nejeden regál po naší návštěvě zel prázdnotou. Byly jsme s Ivou jak kobylky, braly jsme vše, co mělo víc než 10 procent, nadšené představou, že se konečně totálně zboříme v místech, kde nás nikdo moc nezná.... Pak jsme už konečně vyrazili směr Trenčín a těsně před hraničním přechodem zabočili k M rodnému domku. Tento dům je opravdu starý, bývalá hájenka, kolem teče potok a hned za ním se táhne les, je tam krásně ticho, až na občasné zvuky kamionů, které sem občas dolehnou a nebo dovádění rozverných a veselých, většinou velmi posilněných sousedů. Tento domek je zařízen opravdu skromně a tak nějak tam člověk má pocit, že se tam před pár desetiletím zastavil čas, ale v tom je kouzlo toho domu a proto jsem si to tam opravdu zamilovala. Vlastně jsem tam poprvé viděla kamna, v kterých se muselo topit, na nich se vařilo, samozřejmě tam je i sporák, ale ty kamna mě uchvátily, byť málem ten dům lehl popelem, když jsem se v nich snažila zatopit. No, tak na svou obhajobu musím říct, že jsem opravdu ve městě nikdy podobné problémy neřešila:-) Nu a tak jsme už skoro po tmě dorazili do toho domu a tam už na nás čekal M tatínek, upravený a učesaný, až jsme se s M divili, než nám docvaklo, že to je kvůli Ivě. Tatínek totiž žije už dlouho sám a tak si nedokázal připustit, že by tam Iva jela s náma na dovolenou, ale spíš se mi zdálo, že měl pocit, že jsem svou kamarádku přivezla jemu:-) Taťka je totiž takový místní loverboy a opravdu nenechá jednu sukni bez povšimnutí, což mě opravdu těšilo, že se Iva aspoň nebude nudit a měla jsem pravdu:-))))))) když jsme si vyložili věci, M už nám s Ivou naléval, tuším, vínko a přestěhovali jsme se na verandu, kde se dalo kouřit. Taťka si aktivně sedl hned naproti Ivě a již posilněn alkoholem jí chválil její krásné oči, přesto, že se obávám, že pohled na nich nespočinul možná ani jednou a k tomu všemu jí ještě oslovoval "Irenko", což mě rozesmálo, až mi tekly slzy, než mi ovšem řekl "Danko", což zas naopak velmi pobavilo Ivu:-)) Kdy jsme šli spát, to nevím, jen vím, že jsme Ivě doporučili, ať se na noc zamkne a noční lomcování klikou od Ivy pokoje nám naše obavy potvrdilo a opět jsme se všichni řechtali jak koně:-))))) druhý den jsme asi jeli k M bráchovi, pak možná sestře, ani nevím, co jsme dohromady dělali, jen jsme tak různě oblížděli příbuzenstvo a kdo byl nejstřízlivější, ten řídil:-) opravdu je to zvláštní kraj, lidé jsou tam neskutečně srdeční, ale nabídka: "co si dáte, víno nebo slivovici...", nás oproti našemu kafi opravdu překvapovala každou návštěvou. Nehledě na to, že tam většina lidí mluvila slovensky a druhá tak nějak zvláštně svým nářečím, že jsme s Ivou stejně nakonec zjistily, že jim rozumíme jen po pár paňácích. Já už byla jakžtakž z minulých návštěv zvyklá, za to Iva..... no, můžu říct, že tenkrát po tom vínu zas na druhou stranu možná mluvila nářečím lépe jak oni:-)))))) vím, že jeden den jsme navštívili i spolu s taťkou M babičku, která žije hned za hranicemi na Slovensku. Byl to pro nás s Ivou opravdu zážitek, protože až tady jsem zjistila, že když mi kdysi řekl jeden můj slovenský kamarád, že jihočeši jsou pohani, tak byť jsem se s ním tenkrát zhádala do krve, tady jsem zjistila, že má pravdu. Babička nás uvedla do pokoje, kde jsem měla chvílema pocit, že sedíme v kapli. Všude byly pobožné obrázky a kříže a ježíš a andělíčci a ani babička neřekla snad jedinou větu bez toho, aby nejmenovala někoho ze svatých. Její klasická otázka, "co si dáte, víno nebo slivovicu" už mě ani nezaskočila, tak jsem řekla že víno, že řídim. No, hlavně ať to tu nevypadá, že jezdím normálně s promilem v krvi, ale tam nám to nevim proč vůbec nepřišlo:-)))) Pak jsme se zase vraceli domu a večery jsme obvykle trávili buď doma a nebo u sousedů. Sousedi jsou opravdu hodně srdeční, obzvlášť, když u vás zahlédnou odlesk půllitru něčeho tvrdšího:-)))) No, byli jsme tam několik večerů a opravdu se perfektně bavili, úplně odlišný svět, než na jaký jsme zvyklé, ti lidé řešili úplně jiné starosti než my a byli celkově takoví spontánnější, což nás s Ivou nejednou přivodilo k hrozným záchvatům smíchu. Vzpomínám si, jak Ivě jen tak asi z legrace soused položil na koleno ruku a jak se taťka strašně rozčertil, protože si na Ivu utvořil výhradní právo a co mu má na ní kdo sahat, ne? Takže jsme se pak ještě druhý den dozvěděli, jak se taťka s někým porval v lese, kde pracoval, o Ivu, která teda jeho lásku opravdu nesdílela, protože tam někdo oní řekl, že je pěkná a že by jí chtěl, vzhledem k tomu, že byla totiž "nové maso", chodila jí tam okukovat půlka vesnice. Iva to jen komentovala, "teď abych se pořád malovala..." a víc to už nijak neřešila. Večer jsme zas měli jak jinak než alkoholický a nám se s Ivou zachtělo na záchod. Vím, že mě můra předběhla, tak jsem čekala před a štěkala na ní, jenže z ničehonic se otevřely dveře a tam stála Iva s urvaným splachovadlem v ruce. Málem jsem to smíchy neustála, takže se na odbornou pomoc zavolal M, který to tedy po dlouhé době spravil, ale se splachovadlem už jsme s Ivou od té doby zacházely opravdu šetrně:-)))))) nu a pak jednoho večera jsme se rozhodli, že vyrazíme na diskotéku na Slovensko za hranice, ať taky vyjistíme, jak to chodí u našich slovenských bratrů. Navečer jsme se s Ivou zmalovali jak do šantánu, oblekli se, naložili M a vyrazili "za lepším". Přišli jsme dříve, byla tam s námi i M sestra s manželem a sestřenicí, která byla slovenka a měla tam i známé, za to my jsme tam s Ivou extra nezapadaly. Sloveny nás propichovaly očima, což jsme opravdu těžce nesly. Když jsme tam ale přišli, Ivu tam zaujal nějakej místní playboy, na první pohled vypadal jak od ochranky, vyholenou hlavu, uplé tričko, sportovní kalhoty, až později, když jsem si ho prohlédla více, jsem Ivu upozornila, že to tričko je nějaké jeté a ty sportovní kalhoty jsou prachobyčejné tepláky od vietnamců. Tento pán se tam během chvíle dostal víc než do nálady a opravdu se uměl odvázat, takže bylo zajímavé, jak se ivy názor hodinu od hodiny mění. Pak pán někam zmizel a Iva odešla na záchod. Když se vracela, shodou okolností šel pán přímo před ní, ale už bez trička. Iva si ho možná ani nevšimla, kdežto mě tento pohled z boxu rozesmál tak strašně moc, ještě když si Iva cestou opravovala nános lesku na rtech, že jsem se nemohla smíchy ani nadechnout:-)))) Pak šla Iva tancovat, nicméně si jedna slovena sedla hodně blízko k ní a propichovala jí tam očima. Iva to za chvíli neustála a zařvala na ní: "co čumíš?" a ona na ní koukala dál. Iva za mnou doběhla, vzteky celá bílá, že jí tam musíme jít zmlátit, já na ní koukala jak z jara, my s Ivou nejsme zrovna typy, které by se rvali, nehledě na to, že jsem měla zrovna umělé nehty a ty by asi lítaly:-)))) Ivě jsem vysvětlila, ať jí nechá být, že bych jí musela jít bránit a před celou diskárnou bláznivých slovenek to teda na vítězství zrovna nevidim, ale vzteklé jsme byli opravdu obě, jak nám to tam vše holky kazily a jak nám dávaly najevo, že tam nepatříme. Prostě vesnická diskárna. Kolem půlnoci, to už jsme byly vzteky rozpálené úplně do běla, jsme se rozhodli, že pojedem domu. kupodivu se role hodně obrátili, protože největší rváč a vyrypovač M, byl nyní v roli, kdy nás, normálně úplně pohodové holky musel krotit, abysme něco nerozkopaly nebo něco podobného. Ale my byly pořád vzteklé a neměly si na kom schladit žáhu, tak jsme na M chvilku štěkaly, ovšem než jsme vylezli před disko a tam jsem uviděla, jak o moje auto je opřenej nějakej kluk a povídá si tam s někým. Tak to bylo něco pro nás, M jsme nechaly být a hned se nahrnuly ke klukovi a začaly ho postrkovat:-))))) No byly jsme fakt nepříčetné a potřebovaly si vybít vztek a tak jsem po něm začala štěkat co se mi má co opírat o auto a Iva vždy dodala, "jo, co si to dovoluješ..." a on už měl chudák upito a tak se nechtěl moc dohadovat, ještě když viděl, jak nám z očí srší blesky a tak se zarazil a říká, "ako to hovorite, englicky?" a já na něj, jestli je normální a že česky a on, "aha, tak to ano, no moj brat robi ve Zlině" a Iva k němu naběhla a říká: "cos říkal? Že jsme svině?" a on se začal vehementně bránit a ptal se odkud jsme. M na to odpověděl že z jihu čech a on: "ach tak, z juhu" a Iva zas naběhla a křičí, "co žes říkal? Že jsme nejhorší?" a já si začala přisazovat že to určitě řekl a že jdem na něj, ale to už nás M rval do auta, tak nás tam po chvíli opravdu natlačil, sám si sedl dozadu, jenže ten Slovák se mi přiblížil k autu, otevřel mi dveře a ještě chtěl neco dodat a Iva, která seděla za volantem říká, "ho zabiju!!!" a já si začala rozepínat pás a říkám, "né, já ho zabiju", tak zas M aktivně vyběhl, Slováka uklidnil a mě zavřel dveře a odjeli jsme zpátky k nám. Mimochodem, když jsme odjížděli, málem jsme přejeli Ivy playboye, který se tam už pozvracený válel po zemi a tuším, že už neměl ani ty tepláky, no, Iva měla vždycky dobrou trefu na zajímavé chlapy:-)))) Když jsme byli na cestě, M jen opakoval, že je z nás v šoku, že je většinou v obrácené roli, ale tohle teda od nás nečekal, my se na sebe s Ivou jen podívaly a začaly se všemu strašně smát:-))) Pak, když jsme dorazili domu, šla Iva s M a taťkou ještě k sousedům, kdy přišli, nevím, jen si pamatuji, že ráno M odjížděl na stavbu pomoci svému bráchovi. Nám s Ivou taťka vyndal z mrazáku maso na řízky a teď se předveďte hospodyňky. Taťka pořád Ivě nadbíhal, což tolerovala, ale nadšená z toho dvakrát nebyla. Připravili jsme vše na řízky a já sáhla do špajzky a vytáhla opravdový zbyteček oleje. Poprosila jsem tedy taťku, jestli by ještě pro olej neskočil vedle k sousedům, protože obchod byl zavřený, a on, že ano. Jak tak odcházel po cestičce směrem k sousedům, měl už trochu upito a my stály s Ivou v okně a já říkám, "ten už se nevrátí...." a Iva říká, "hm, taky si myslím...". A měly jsme pravdu, taťku jsme už do večera neviděly. Naštěstí jsme pak vyhrabaly ještě sádlo a tak jsme řízky v klidu dopekly. Asi za dvě hodiny, když už bylo hotovo, jsme uslyšely bouchání na dveře, tak jsem tam šla a tam stál soused a v ruce měl olej. Tak mi ho podal a odcházel tak různě klikatě zpátky. Zase jsme si s Ivou stouply do okna a pozorovaly, jak je mu i ta okolní louka malá a Iva říká: "to jsem ještě neviděla, aby byl někdo v neděli v pravý poledne takhle na prach...":-)) smála jsem se a říkám, že to uvidí jedině tady, že tady nikdo denní noční hodinu extra neřeší:-))))))) večer pak přijela další M sestra se svými dvojčátky a tak jsme jí uvolnili pokoj a my tři spali na jedné manželské posteli v obýváku. Nijak jsme to neřešili, jen jsme se chvíli dohadovali, kdo bude spát uprostřed, ale pak jsme s Ivou demokraticky rozhodly, že to bude M a žádné jeho protesty mu už nepomohly. Nad ránem zas M odešel na stavbu a vím, že jsem otevřela oči a všimla si postavy člověka, co stojí ve dveřích a něco drží. Byl to taťka, v rukou měl nalité panáky slivovice a čekal, která se probudí první. Iva pootevřela oči a šeptem říká, že potřebuje na záchod, ale že se bojí, že jestli to vypije, tak hodí kobru, tak ať jdu první. No, nakonec jsem šla, ale bylo mi opravdu ouvej, tam žádné že nechci neplatí. Pak jsme si ještě zajely za hranice nakoupit ovčí sýr, kde jsme omylem okradly s Ivou prodavačku o stovku, nu co, stejně měla divný počty:-) no a pak jsme už jeli z naší alkoholické dovolené domů. Naše dovolená byla opravdu hluboký zážitek naprosto rozdílného světa a myslím, že na to budeme s Ivou vzpomínat ještě dlouho....:-)