Školy, hřiště, řušení, slučování a investice
Dobrý den.
Pokaždé když se mluví o penězích, nenápadně si postesknete, že vám vláda neposlala, ministr snížil a podobně. Mohl byste říci, kolik jste tedy utratili krajských peněz zbytečně za vaše hejtmanské listy, které rozdáváte zdarma a ve kterých si pouze děláte reklamu sobě a vaší straně, populistické a zbytečné vracení poplatků a hlavně za zbytečnou a předraženou rekonstrukci vaší školy, do které se, předpokládám, hodláte po skončení politické kariéry vrátit?
A druhý dotaz: podle kterého klíče byly vybírány školy, kde se vyhlašovalo výběrové řízení na nového ředitele? Možná mi to uniklo, ale neviděl jsem tam vaši školu, a tím pádem ani vašeho nástupce ve funkci.
Děkuji za případnou odpověď, I. K.
Dobrý den,
na výrobu a distribuci Krajských listů, které vycházejí měsíčně v nákladu 132 tisíc výtisků, vydává Karlovarský kraj ze svého rozpočtu ročně zhruba 2,2 milionu korun. Na jejich stránkách se vedle aktualit ze života regionu, rozhovorů se zajímavými osobnostmi či pozvánek na kulturní a sportovní akce pravidelně objevují také názory krajských zastupitelů z řad opozice. Nemohu tedy souhlasit s tím, že v nich čtenáři najdou pouze reklamu hejtmana a jeho strany. Finanční dary Karlovarského kraje určené na kompenzaci úhrady regulačních poplatků poskytované od února 2009 do června 2010 dosáhly výše 27,5 milionu korun. Náklady na stavbu a vybavení Integrované střední školy technické a ekonomické (ISŠTE) Sokolov činily 390,2 milionu korun, z toho kraj hradil 7,5 % (85 % - dotace EU a 7,5 % - rozpočet Regionální rady).
Co se týče konkurzních řízení na ředitele středních škol, kraj využil možnosti dané novým zákonem. Konkurzy byly vyhlášeny ve všech školách, jejichž ředitelé byli ve svých funkcích déle než šest let. To ovšem nebyl případ sokolovské ISŠTE.
Přeji pěkný den,
nevím, zda svůj dotaz pokládám na správné místo, ale doufám, že alespoň trošku ano.
Ptám se, proč se instituce Karlovarský kraj jako zřizovatel Střední zdravotnické školy a vyšší odborné školy zdravotnické Karlovy Vary, Poděbradská 2, nezajímá, kolik studentů této školy může vykonávat a vykonává zvolené povolání? Důvodem této otázky je fakt, že škola, pro mne z neznámého důvodu, produkuje polotovary, které nikde bez následných kurzů nikdo nezaměstná na zvolenou pozici.
Škola ve čtyřletém maturitním oboru Sportovní a rekondiční masér po celou dobu studia slibuje, že po ukončení studia organizuje placený kvalifikační kurz, po jehož úspěšném zakončení může student vykonávat povolání masér. Před rokem z důvodu chaosu na škole tento kurz otevřen nebyl, náhradní podzimní termín také nebyl vyhlášen. Tento rok se již škola poučila, leč doba od vyhlášení do uzavření přijímání přihlášek byla 3 pracovní dny. Za tento čas se to uchazeči nestačili ani dozvědět, natož zabezpečit volno a potřebné dokumenty. Samozřejmě, že to zavání účelovostí a tak se z důvodu nenaplnění minimálního počtu uchazečů kurz opět nekoná a studenti se ze zoufalství věnují pobytu na pracovním úřadu či vykonávají jiné profese. Proto se tedy ptám, jsou vynaložené prostředky na tento studijní obor účelové, když neprodukují původní záměr?
Na podzim loňského roku jsem tuto zkušenost předal tisku, abych varoval další uchazeče před touto pastí neperspektivy. Následná schůzka s ředitelkou školy se nesla v duchu omluv a příslibu nápravy.
Jak jsem jí napsal, je asi chyba v systému nebo v lidech, ale výsledkem je beznaděj a zklamání studentů v tento svět, protože věnovali čtyři roky studia něčemu, v co věřili.
S pozdravem, Vladimír Honzák
Vážený pane Honzáku,
absolventi oboru vzdělání Masér sportovní a rekondiční na Střední zdravotnické škole a vyšší odborné škole zdravotnické (SZŠ a VOŠZ) Karlovy Vary se uplatňují zejména v provozovnách, studiích a salonech, které jsou zaměřeny na služby v oblasti zdravého životního stylu. Pokud se však chtějí živit masérskou činností v rámci rehabilitační a léčebné péče v různých typech zdravotnických zařízení, je nezbytné, aby absolvovali Vámi uvedený kurz.
Mezi jinými takový kurz nabízí i SZŠ a VOŠZ Karlovy Vary. Podle ředitelky školy Hany Švejstilové byly základní informace zveřejněny na školních webových stránkách 7. 6., den poté, co Cermat (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání) uvolnil výsledky státní části maturitní zkoušky. Přihlášky měly být podány do 12. 6. a zahájení kurzu bylo plánováno na 14. 6., aby se stihl termín ukončení do závěru školního roku. Pro malý zájem ale z realizace kurzu sešlo. Pokud však tvrdíte, že to bylo kvůli krátké době na podání přihlášek, je třeba uvést, že žáci 4. ročníku byli o připravovaném kurzu informováni na počátku dubna, tedy dostatečně včas.
Pro nedostatečný zájem nebyl podle vedení školy masérský kurz otevřen ani v 1. čtvrtletí letošního roku. Jak škola, tak kraj, jako její zřizovatel, mají přesto zájem ho dále nabízet. Pro příští období bude naším cílem zlepšit informovanost žáků. Základem ale je, aby se do kurzu přihlásilo nejméně 10 zájemců.
(Vaši dceru do kurzu, na který měly být zaslány přihlášky do 12. 6., podle ředitelky Hany Švejstilové informovala 7. 6. jedna z kantorek. Dcera ale prý nevyvinula další aktivitu, aby mohla být do kurzu zapojena.)
Vážený pane hejtmane,
velice si vážím Vaší starosti o spokojenost mého syna s vybraným studijním oborem a také si vážím Vašeho přání k jeho úspěchům. Bez ironie.
Nicméně si nevážím Vaší odpovědi, protože mi "politicky" odpovídáte v podstatě na něco jiného, než jsem se Vás ptal.
Jsem rád, že jste si celou situaci prověřil, ale jen se ještě zeptám, jaký je rozdíl v tom, zda mám odpovědět do cca šestnácti hodin, kdy jde dotyčná zaměstnankyně domů, nebo druhý den ráno, nejdéle do šesti hodin, kdy přijde do práce? Ani jeden z termínů už mi nedává prostor podat přihlášku na jinou školu s obdobným studijním zaměřením.
Jistě, chápu, že pan ředitel čeká do poslední možné chvíle, zda se mu ještě nepřihlásí další zájemci o studium. Domnívám se však, že by bylo minimálně slušností zavolat dva dny předem, tedy okolo 13. 3. 2012, že s největší pravděpodobností opravdu daný obor otevřen nebude. Tím by byl dán prostor pro další rozhodování. Takto pouze došlo k tomu, že se, jak Vy píšete, ve vypjatém období, zvedá stresový stimul.
Dále jste mě svou odpovědí "donutil" rozšířit si své vědomosti, za což Vám také děkuji. Po prostudování školského zákona (Zák. č. 561/2004 Sb.) jsem došel k závěru, že pan ředitel Janus jednal v rozporu s tímto zákonem a také v rozporu s Vašimi, myšleno krajskými, dokumenty, konkrétně např. Souborem pedagogicko-organizačních informací. Jak jsem se dočetl z vyhlášeného Záměru počtu přijímaných uchazečů 2012/2013 na ISŠTE Sokolov, pan Mgr. Janus vyhlásil pro letošní rok neotevření pouze oborů Strojírenství, Zedník a montér suchých staveb. Nikde zde ve výpisu nevidím obor Stavebnictví, na který se hlásil můj syn. Pokud tedy pan ředitel vyhlásil dle §64 výše zmíněného školského zákona a §62 vyhlášky č. 671/2004 Sb., přijímací řízení, mělo toto řízení proběhnout. V případě, že by nebyla naplněna kapacita třídy, měl postupovat podle §60 odst. 8 a 9 školského zákona, dokud by nedošlo k naplnění předpokládané kapacity třídy. Doplním, že tak mohl pokračovat už i bez přijímacího řízení. Problém je bezpochyby v tom, že pokud by nebyla naplněna přepokládaná kapacita třídy, byl by krajský úřad, jako zřizovatel, povinen dle §23 odst. 4 hradit zvýšené náklady na provoz třídy.
Domnívám se tedy, že pokud bych původně trval na provedení přijímacího řízení, byla by povinnost školy toto zajistit a následně řešit problém s třídou s nedostečným počtem žáků. A to je také důvod, proč jste mi odpověděl na něco jiného, a proč považuji Vaši odpověď za nepravdivou.
Pan ředitel Janus má, dle školského zákona, povinnost otevřít jím vyhlášený, a mnou požadovaný, obor, i kdyby byl můj syn jediným zájemcem o studium tohoto oboru.
Přeji hezký den. Klíma
Vážený pane Klímo,
v žádném případě nebylo mým cílem odpovídat na něco jiného, než na co jste se mě ptal. Reagoval jsem na Vámi popsanou situaci a na skutečnost, že jste již se synem podali přihlášku do jiného oboru.
Z Vaší reakce jsem však nabyl dojmu, že při čtení mé odpovědi mohlo dojít k nedorozumění. Konkrétně v části, ve které jsem zdůraznil, že Karlovarský kraj jako zřizovatel středních škol doporučil jejich ředitelům, aby v návaznosti na demografický vývoj a výsledky předchozích přijímacích řízení učinili příslušná opatření a utlumili některé vybrané obory vzdělání. Pro upřesnění tedy doplním, že toto důrazné a několik let po sobě vyslovované doporučení bylo vydáno dávno před zahájením přijímacího řízení, nikoli až v jeho průběhu.
Máte pravdu v tom, že v souladu s příslušnými právními předpisy nemůže být důvodem nepřijetí žáka do oboru, do kterého ředitel školy vyhlásil přijímací řízení, to, že se v prvním kole přihlásil nedostatečný počet uchazečů. Jediným relevantním předpokladem přijetí je splnění kritétií přijímacího řízení. Pokud není naplněn stanovený záměr přijímaných uchazečů, má ředitel školy povinnost vyhlásit další kola přijímacího řízení.
Jak jsem již uvedl ve své předchozí odpovědi, plnou odpovědnost za průběh přijímacího řízení nese ředitel školy.
Lázně Kyselka:
Jaký je dnes pokrok v záchraně a revitalizaci lázní Kyselka? Připomínám v tom ohledu vaši iniciativu z února loňského roku.
Ivo Steiner
Vážený pane Steinere,
Karlovarský kraj v polovině března potvrdil rozhodnutí oddělení památkové péče karlovarského magistrátu uložit jednomu z vlastníků lázní Kyselka, společnosti Karlovarské minerální vody (KVM), pokutu za špatnou péči o chráněné památky ve výši 1,8 milionu korun.
Můžeme hledat viníka současného stavu, všem nám ale myslím jde především o to, aby kdysi věhlasné lázně dále nechrátraly. Proto jsem s velkým potěšením zaregistroval vyjádření vlastníků, společnosti KVM a Revitalizační investiční společnosti (dříve C.T.S. Duo), že přistoupí k opravě některých budov. To by mohl být první krůček k záchraně lázní.
Dobrý den pane hejtmane,
přestože máte webové stránky hezky a kvalitně udělané, nenašel jsem nikde kontakt, kde si mám stěžovat na postup školy, případně, na koho konkrétního se obrátit. Navíc už je po úředních hodinách a nemůžu se dovolat ani na ústřednu, kde bych tuto radu očekával.
O co jde.
Dnes je 15. 3. 2012 a jistě víte, že je to poslední den, kdy lze podat přihlášku dítěte na střední školu. Protože můj syn měl zájem o stavební obor, jednou ze škol byla i Integrovaná střední škola technická a ekonomická Sokolov.
O serióznosti této školy jsem si však udělal úsudek právě teď.
V 15:50 hod. nám ze školy zavolali, že se obor Stavebnictví (kód oboru: 36-47-M/01) neotvírá a že si máme vybrat z ekonomie nebo veřejné správy. A vrcholem je, že na to máme 10 minut!!! Dítě doma nemám, je na zájmovém kroužku, kam se mu nelze dovolat. Takže až se večer vrátí, suše mu oznámím, že jsem za něj vybral jiný obor? Mám to považovat za nátlak, že své dítě umístím, z mého pohledu, buď na neefektivní obor, nebo na obor učební? Nebo je to snad nějaký skrytý záměr kraje k prosazování učebních oborů, jak již je minimálně rok avizováno? Co si mám o takovém jednání myslet? Mému synovi nebyla dána žádná šance se vyjádřit k výběru oboru nebo ke změně školy, protože kdybychom to věděli včas, mohli jsme podat přihlášku např. do Ostrova nad Ohří.
Bc. Klíma Robert, Loket
Vážený pane Klímo,
období přijímacích zkoušek na střední školy je vypjaté jak pro žáky, tak i jejich rodiče, proto Vaši reakci plně chápu.
Zřizovatelem Integrované střední školy technické a ekonomické Sokolov je Karlovarský kraj. Abych mohl objektivně reagovat na Vaše připomínky, oslovil jsem ředitele školy Pavla Januse, který mě ubezpečil, že podání přihlášky Vašeho syna bylo ze strany školy řešeno naprosto standardně. Dle jeho sdělení Vás pracovnice školy telefonicky informovala, že na obor Stavebnictví bylo podáno nedostatečné množství přihlášek, proto Vám byly nabídnuty jiné obory, kromě Vámi zmiňovaných ještě Elektrotechnika a Silniční doprava. Zároveň Vám pracovnice školy vysvětlila, proč musí k tomuto opatření dojít, přičemž dle jejího tvrzení rozhovor mezi vámi probíhal věcně a klidně. Píšete také, že jste na rozhodnutí měl pouhých 10 minut, podle dotyčné pracovnice Vám ale bylo nabídnuto sdělit jej až druhý den tak, abyste měl možnost vše projednat se synem.
Pro úplnost dodávám, že v souvislosti s poklesem počtu žáků vycházejících ze základních škol dochází k obdobným situacím stále častěji, a to na většině středních škol. Jejich ředitelé chtějí zachovat širokou nabídku oborů, avšak ne vždy se do daného oboru přihlásí takový počet uchazečů, který by umožňoval otevření třídy.
Zároveň však musím zdůraznit, že Karlovarský kraj jako zřizovatel středních škol doporučil jejich ředitelům v návaznosti na demografický vývoj a výsledky předchozích přijímacích řízení učinit příslušná opatření a utlumit některé vybrané obory vzdělání. To však ředitelé v naprosté většině odmítli. Realizace a průběh přijímacího řízení včetně řešení případného nedostatku přihlášených na daný obor vzdělání je pak plně v jejich kompetenci a na jejich odpovědnosti.
Věřím, že i přes Vámi popsanou negativní zkušenost při volbě oboru bude Váš syn nakonec spokojen a přeji mu mnoho úspěchů.
Vážený pane hejtmane,
chtěl bych se zeptat, kam až bude pokračovat neustálé škrtání ve mzdách nepedagogických pracovníků ve školách zřizovaných krajem.
Neustále se v médiích přetřásají učitelé a platy pro ně. Ale co ti, kteří neučí a mají na starosti provoz školy? Vždyť škola tyto zaměstnance také potřebuje! Jen si představte, že uklízečky týden nepřijdou do práce, účetní nebudou proplácet faktury za provoz školy, personální nebudou dělat mzdy, školníci nebudou udržovat budovy provozuschopné, správci počítačů nebudou opravovat počítače a ekonomové toto vše nebudou řídit a slaďovat?
Nemělo by se přeci jen myslet i na tyto zaměstnance? S neustále se snižujícími platy mizí veškerá motivace pro tyto zaměstnance dále přetrvávat ve školách a na stávající platy sotva škola "naverbuje" zaměstnance nového...
Děkuji a těším se na Vaši odpověď.
Dobrý den,
souhlasím s Vámi, že snižování mezd nepedagogických pracovníků škol je nepřijatelné. Kraj z toho ale vinit nelze, ten, respektive krajský úřad, pouze přerozděluje prostředky přidělené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Platy nepedagogických pracovníků poklesly už v loňském roce, pro ten letošní pak byly ze strany ministerstva prostředky určené na jejich mzdy sníženy o další 1,2 %. Pokud by ředitelé škol v této situaci nechtěli platy školníkům, ekonomům, uklízečkám a dalším snižovat, mají dvě možnosti. Buď mohou k dofinancování chybějícího objemu použít fond odměn, pokud ho organizace tvoří, nebo převést část prostředků určených pro pedagogické pracovníky.
Nejen s ohledem na výše zmíněné se nelze divit, že školy požadují navýšení rozpočtů. Poté nastupují tzv. dohodovací řízení, která probíhají právě v těchto dnech. Stále ale platí, že krajský úřad může rozdělit jen ty prostředky, které má k dispozici.
Vážený pane hejtmane,
v současnosti se připravují konkurzy na ředitele asi dvaceti středních škol a školských zařízení. Měl jsem za to, že cílem krajského vedení je získat nové, kvalitní manažery škol. Ke kvalitě vítězů výběrových řízení určitě přispívá i široká konkurence, tedy co možná největší počet uchazečů v konkurzu. Naplánování dvou desítek konkurzů do dvou měsíců a jejich vyhlášení jen cca 4 týdny před termínem odevzdání přihlášek nutně způsobí oslabení konkurence, protože řada schopných lidí by se eventuelně ráda přihlásila do více řízení, ale není v jejich silách seznámit se za tak krátkou dobu s poměry na několika školách a sepsat několik projektů. Proč vedení kraje nerozprostřelo konkurzy do delšího časového období? Mnozí současní ředitelé jsou ve funkci více než 10 let a pár měsíců jejich šéfování navíc by snad nezpůsobilo žádnou škodu.
Celkově mi bohužel připadá, že konkurzy budou nejspíše jen formálním potvrzením současných ředitelů. Nebo mají být jen zástěrkou pro udělení funkce někomu jinému, kdo si ostrou konkurenci nepřeje?
Děkuji za odpověď!
Antonín Jalovec, Cheb
Vážený pane Jalovče,
v první řadě bych rád upozornil na to, že kraj vyhlášením konkurzních řízení na ředitele škol využil možnosti, kterou mu dal nový zákon. Konkurzy byly vyhlášeny na všech školách, jejichž ředitelé jsou ve svých funkcích déle než šest let. Pokud by kraj konkurzní řízení do konce dubna nevyhlásil, stávající ředitelé by na svých místech zůstali po dobu dalších šesti let.
Cílem vyhlášených konkurzních řízení není v žádném případě pouze formálně potvrdit stávající ředitele škol ve funkcích nebo obsadit všechny posty novými manažery. Ředitel buď přesvědčí, že je ve své funkci oprávněně, nebo se ukáže, že koncepce a ostatní předpoklady některého z účastníků konkurzu dávají záuky úspěšnějšího rozvoje dané školy.
Co se týče časového rozvržení konkurzních řízení, s ohledem na zákonný termín 31. července, kdy končí výkon práce ředitele na daném místě, je nezbytné, aby výsledky byly známy nejpozději do konce června. V případě změny ředitele je pak nutné poskytnout prostor pro přípravu bezproblémového předání školy. Aby bylo reálné dodržet tyto a další termíny a podmínky dané vyhláškou a také kvůli velkému počtu konkurzů, byl termín pro odevzdání přihlášek stanoven tak, jak uvádíte. Navíc v období od dubna do června se konají přijímací řízení a maturitní zkoušky a nebylo by tedy nejšťastnější komplikovat situaci na školách ještě konáním konkurzů. Pro úplnost ještě musím konstatovat, že doba mezi vyhlášením konkurzů a odevzdáním přihlášek je naprosto standardní, naopak běžně bývá i kratší.
Vaše tvrzení, že by konkurzní řízení měla být pouze zástěrkou, rozhodně odmítám. Ubezpečuji Vás, že kraji jako zřizovateli jde především o to, aby školy řídili kvalitní manažeři.
Na závěr mi dovolte malou poznámku. Nejde těm uchazečům, kteří mají ambice se hlásit na více škol, o získání funkce jako takové?
Vážený pane hejtmane,
prosím o odpověď na otázku, proč v kraji, kde je převážná část chudých a finančně negramotných lidí, zvláště v mikroregionu Sokolovsko, rušíme ekonomické obory - ekonomické lyceum, obor Ekonomika a podnikání, státní obchodní akademie? Děkuji za odpověď.
Dobrý den,
k redukci počtu oborů na středních školách v kraji, ke které se mělo přistoupit kvůli klesajícímu počtu žáků, nakonec nedojde.
V příštím školním roce neměla být podle rozhodnutí Rady kraje otevřena jedna ze dvou prim gymnázií v Ostrově, v Sokolově a v Chebu a dále některé obory na Integrované střední škole technické a ekonomické a na Střední škole živnostenské v Sokolově, na gymnáziu v Chodově a na zdravotnické škole v Karlových Varech. Po zveřejnění rozhodnutí Rady kraje ale následovaly protesty ředitelů škol i starostů. Karlovarský kraj je proto pozval na společné jednání, na základě kterého krajští radní své původní usnesení revokovali.To, jaké obory budou otevřeny, bude na manažerském rozhodnutí vedení škol.
Co kraj nemůže ovlivnit, je dostatek peněz na platy učitelů, které financuje ministerstvo školství. Pokud se jich nebude dostávat, budou muset pomoci města.
Dobrý den,
na 19. 12. 2011 svolalo město Hroznětín 5. řádné zasedání zastupitelstva města. V programu jednání bylo pod bodem 9. Schválení rozpočtového provizoria hospodaření města Hroznětín v 1-2/2012, dle přiloženého návrhu. Tento návrh nebyl na Úřední desce ani v Úřední e-desce vyvěšen. Jedná se o velice důležitý dokument, se kterým měli být občané seznámeni ještě před projednáním.
Termín 5. řádného zasedání zastupitelstva měl být zrušen.
Dobrý den,
podle zákona musí být před projednáním v zastupitelstvu územního samosprávného celku zveřejněn návrh rozpočtu a návrh závěrečného účtu za uplynulý rok. O povinnosti zveřejnění rozpočtového provizoria zákon nehovoří. Je však jistě chvályhodné, že se zajímáte o hospodaření města, ve kterém žijete.
Vážený pane hejtmane,
mám na Vás dotaz, jaký je Váš postoj k mému názoru na situaci ve věci "Zachraňte lázně Kyselka", který si dovoluji níže uvést.
Je to obrovská škoda na historické památce. Ne na památce dravce Mattoniho, ale na historii lázní Giesshübl, což je historické jméno Kyselky. Tyto lázně založil Vilém von Neuberg dávno před tím, než někdo věděl o nějakém Mattonim. Ve jménu památky zakladatele lázní, a naší pravdivé historie. Ne ve jménu mamonu a dravosti, které ohrožují historii celé naší země, je nutné tuto karlovarskou vzácnou památku zachránit!
Nejen Kyselka, ale mnoho jiných historických míst v ČR, nesou jméno, kterým byly násilně přejmenovány většinou po r. 1945. Jejich historické jméno jim bylo demagogicky odejmuto. Jako např. Neuberg u Aše, který byl přejmenován na Podhradí.
Kdo má zájem na likvidaci naší pravdivé historie, že po 22 letech od revoluce se takovéto důležité věci přehlížejí? Historická hodnota památek je snižována zásahy různých podnikatelských subjektů, pro které jsou zdrojem zisků. (Např. Karlův most, nebo likvidace historické budovy zájezdního hostince Anděl v Praze Smíchově - nahražení ho skleněnou neosobní budovou). A podobně. Naše památky jsou ohrožené!!!!
Ivana Rašková, Praha 10
Vážená paní Rašková,
souhlasím s Vámi, že tuzemské památky jsou ohrožené. Zchátralé objekty v Kyselce si při své nedávné návštěvě Karlovarského kraje prohlédl prezident republiky Václav Klaus, kterého jsem měl možnost doprovázet. Při této příležitosti jsme si od Alessandra Pasquala, generálního ředitele společnosti Karlovarské minerální vody (KVM), jež spolu s firmou C.T.S.-Duo lázně vlastní, vyslechli, že společnost KVM plánuje do záchrany některých objektů lázní investovat 400 milionů korun.
Já osobně vítám každou iniciativu směřující k záchraně lázní Kyselka. Karlovarský kraj na takových projektech bude dle svých možností spolupracovat, finančně se na nich ale vzhledem k napjatému rozpočtu podílet nemůže.
Dobrý den, pane hejtmane,
dnes 9. 9. 2011 vyšel v krajských listech článek v podání Vašeho náměstka p. Navrátila o opravě a hlavně výstavbě nového mostu v Šemnici U Mostu. To, co se tam píše myslíte opravdu vážně a nebo si děláte z nás, občanů Šemnice U Mostu legraci???!
S pozdravem P. Nývlt Šemnice U Mostu
Vážený pane Nývlte,
po upozorněních na špatný stavební stav mostu přes Ohři v Šemnici bylo na hejtmanství svoláno jednání s vedením obce a vlastníky nemovitostí v jeho blízkosti. Kvůli zajištění bezpečnosti chodců bylo rozhodnuto o opravě mostu. Zadávací řízení na dodavatele prací by mělo být dokončeno ještě letos na podzim. Uvažovalo se i tom, že by se asi 200 až 250 metrů níže po proudu Ohře vybudoval zcela nový most, od toho ale bylo nakonec ustoupeno kvůli finanční náročnosti - odhady hovořily o více než 100 milionech korun. Náklady na rekonstrukci mostu se odhadují na 35 až 45 milonů korun, které se kraj pokusí získat z dotací.
Ze závěru mimořádné prohlídky mostního objektu pak vyplynulo, že původně provizorní vojenský most je třeba ještě před rekonstrukcí uzavřít pro veškerou dopravu. V případě zájmu obce Šemnice bude sloužit jako lávka pro pěší.
Vážený pane hejtmane,
ke 31. 8. tohoto roku jsem byl propuštěn z ISŠTE Sokolov pro nadbytečnost. Mám ukončený poslední ročník studia a čekají mě státnice na FTVS v Praze obor TV a sport.
Zhruba od poloviny června, kdy mi bylo sděleno, že příští rok už nenastoupím, hledám místo učitele TV. Nabízel jsem i poloviční úvazek. Na školách v našem regionu pracuje děsivých 30 % neaprobovaných učitelů - vím, že konkrétně na 6., 8., 1. ZŠ učí neaprobovaní. Přesto vedení těchto i všech ostatních škol od Chebu po K. Vary o mou nabídku neprojevilo zájem.
V místním plátku "Váš rozhled" vyšel článek s názvem "Našemu kraji scházejí učitelé." Zde jsem se dočetl, že v KV kraji učí již zmiňovaná jedna třetina neaprobovaných učitelů. Řešení kraje - dohoda s Pedagogickou fakultou v Plzni na kurzech pro pedagogy. Učitelé po jejich absolvování mohou nastoupit rovnou do třetího ročníku, což bude kraj stát 860.000 korun. Toto řešení je jistě ušlechtilé, nicméně nebylo by jednodušší přijmout v konkrétních případech již vystudované zájemce?
Děkuji za odpověď, Bc. Zdeněk Braum
Vážený a milý Zdeňku,
skutečně máš pravdu, že se náš region potýká s nejvyšší nekvalifikovaností učitelů zejména základních a středních škol v celé ČR. Karlovarský kraj tato situace samozřejmě nenechává lhostejným, naopak snaží se řadou aktivit tento neutěšený stav měnit. Jedním z příkladů je i Tebou zmiňované studium pořádané Fakultou pedagogickou ZČU v Plzni přímo v Karlových Varech, které má velký úspěch. Dále bude kraj od příštího kalendářního roku poskytovat finanční podporu školám, jejichž nekvalifikovaní učitelé budou studovat k získání odborné kvalifikace. Na tento účel Karlovarský kraj vyčlenil ze svého rozpočtu pro příští rok celkem 1,5 milionu korun.
O to více mě mrzí Tvá situace, protože ředitelé škol zřizovaných krajem jsou pravidelně upozorňováni na to, aby v první řadě zaměstnávali kvalifikované pedagogy, samozřejmě s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem, jako je potřeba školy, uzavřené pracovní poměry či aprobace jednotlivých učitelů. Zřizovateli základních škol, o kterých rovněž ve svém dotazu píšeš, jsou však města a Karlovarský kraj nemá žádnou možnost je ovlivnit.
Zároveň je však nutno respektovat, že je to právě ředitel školy, který odpovídá za personální zajištění výuky a úroveň vzdělávání. Ředitel školy vykonává činnosti zaměstnavatele a přijímání nových zaměstnanců je tedy zcela v jeho kompetenci, do níž není zřizovatel oprávněn jakkoli zasahovat.
Přesto věřím, že se Ti nakonec podaří najít uplatnění v Karlovarském kraji a mohu Ti slíbit, že se touto problematikou budeme i nadále zabývat a ředitele škol opětovně vyzývat, aby jí i oni věnovali náležitou pozornost.
OTEVŘENÝ DOPIS
Zastupitelstvo Města Hroznětín
Věc: Otevřený dopis
Vážení zastupitelé a pane starosto,
Jsem jedním z cca 1.850 obyvatel města Hroznětín. O dění ve městě mám zájem a jsem pravidelný pravidelným hostem veřejných zasedání zastupitelstva. Musím konstatovat, že je mi z Vás smutno. Z Volební programu SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ I., jste si vybrali zatím pouze jednu větší akci:
Je to bod 3 a/ Rekonstrukce budovy knihovny – na Městské společenské centrum (menší sál, zájmové místnosti, knihovna, infocentrum) – podána žádost na dotaci 2011. Na tuto akci si budete půjčovat 6.000.000,- Kč viz Usnesení z 3. řádného zasedání zastupitelstva města Hroznětín ze dne 27.6.2011 - bod č. 18. Tímto Usnesením jste porušili Usnesení z 1. mimořádného zasedání zastupitelstva města Hroznětín ze dne 21.2.2011 - bod č. 6 a Zápis z 1. mimořádného zasedání zastupitelstva města Hroznětín ze dne 21.2.2011 - bod č. 6 - Schválení Plánu rozvoje města Hroznětín na období 2011 - 2014 , kde jste 14 hlasy ze 14 zúčastěných zastupitelů schválili - "Místostarosta města RNDr. Jan Hujsl seznámil zastupitele s Plánem rozvoje města Hroznětín na období 2011 - 2014.
Jedná se o strategický dokument rozvoje města, který je závislý na vývoji finančních prostředků z RUD (státní správa) a na úspěšnosti v získávání dotací. Zastupitel p. Rovný poukázal na nutnost krytí ze strany města při realizaci stavby z dotace. Uvedený dokument byl schválen." Na úrocích zaplatíte minimálně 1.000.000,-Kč a tím město zadlužíte částkou minimálně 7.000.000,-Kč. Navrhovaný plán splátek na 5 let zatíží městský rozpočet částkou cca 100.000,- Kč měsíčně. Do financování bude rozpuštěna finanční rezerva města 4.000.000,- Kč - viz Návrh rozpočtu města na rok 2011 - viz kapitola č. 8115 Financování - přebytek z příjmů roku 2011 - 4.000.000,-Kč, což není v souladu s Vaším Volebním programem - viz níže. O čerpání rozpočtové rezervy musí rozhodnout zastupitelstvo, což se doposud nestalo. Podle modelového kalkulačního vzorce splátkového kalendáře na úvěr 6.000.000,- s počátkem splácení v srpnu zaplatíte na úrocích do konce roku 2011 cca 100.000,-Kč a tím překročíte plánovaný rozpočet v paragrafu 6171, kapitola 5163 - služby peněžním ústavům a v paragrafu 6310, kde máte plánováno dohromady pouze 250.000,-Kč. Dále bych Vás chtěl upozornit na to, že nenaplníte finanční plán roku 2011 v příjmech - viz paragraf 1012, kapitola 3111, kde je naplánován příjem "z prodeje pozemků a staveb ve výši 4.500.000,-Kč" Navíc, ve volebním programu SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ I, které má v zastupitelstvu většinu 9 mandátů, zapomínáte na následující body Vašeho programu:
1 a/ Podpora mladých rodin s dětmi, sociálně slabších rodin a tělesně postižených - Rekonstrukce budovy č.p. 337 v Západní ulici Hroznětín - 19 bytových jednotek ... Výstavba nového dětského hřiště v lokalitě nového sídliště - dovybavení herními prvky (podána žádost o dotaci na rok 2011).
1 c/ V rámci spolupráce s okolními obcemi prověřit možnost zřízení Městské policie z důvodu prevence a vymáhání zákona a dodržování obecně závazných vyhlášek města.
2 b/ Výsadba dřevin na Krušnohorském náměstí (požádáno o dotaci na rok 2011), park v Mlýnské ulici, náves v osadě Ruprechtov a Odeř, pláž na Velkém Rybníku.
3 b/ Pokračovat v rekonstrukci ZŠ Hroznětín - rekonstrukce kuchyně, šaten, sociálního zázemí u tělocvičny, výstavba naukových učeben, dovybavení novým nábytkem. MŠ Hroznětín - rekonstrukce sklepních prostor.
4a/ Výstavba Multifunkčního veřejného sportoviště (podána dotace na rok 2011). Výstavba sociálního zázemí u tenisových kurtů. Výstavba nového sportoviště pro plážový volejbal.
5 a/ Zahájit postupnou rekonstrukci komunikací ve městě a spádových obcích, na základě schváleného harmonogramu novým zastupitelstvem.
5 b/ Výstavba nové kanalizace z osady Ruprechtov. Podpora při odkanalizování objektů v osadě Ruprechtov.
5 c/ Výstavba nového osvětlení v osadě ODEŘ a BYSTŘICE. Zahájit postupnou rekonstrukci veřejného osvětlení osvětlení ve městě Hroznětín, výstavba nové trafostanice v lokalitě Velký Rybník - sever.
5 d/ Rekonstrukce městského hřbitova - výstavba urnového háje a rozptylové loučky. Rekonstrukce obřadní síně na Městském úřadě Hroznětín. Instalace označníků v oblasti Velký Rybník (rychlá identifikace místa, HASIČI, POLICIE, SANITA ).
7/ Závěr. Vážení spoluobčané. Náš program je sestaven na reálném podkladě, nebudeme Vám slibovat žádné megalomanie. Naším cílem je rozvíjet město tak, aby život v Hroznětíně naplňoval naše představy a životní úroveň postupně dosáhla potřeb občanů žijících v menším podhorském městě. Hospodaření města musí splňovat daná kriteria (AUDIT stupeň A) a být finančně vyvážené (držet finanční rezervu)... ... NEŘÍDÍME SE STRANICKOU POLITIKOU, HÁJÍME ZÁJMY OBČANA. Hospodaření města uzavřené protokolem č. 342/KN/10 z 12.4.2011 bylo ohodnoceno stupněm B???!!!
A tak bych se Vás chtěl zeptat.
1/ Opravdu si myslíte, že Vaše rozhodnutí ze dne 27.6.2011 je ku prospěchu všech obyvatel města Hroznětín?
2/ Provedli jste ekonomickou rozvahu nákladů na provoz rekonstruovaného zařízení? 3/ O kolik se sníží náklady na provoz budovy?
4/ Kolik bude stát provoz Infocentra - mzdové náklady, informační materiály atd.? 5/ Kolik přinese pronájem sálu a zájmových místností?
6/ Kolik bude stát nové vybavení sálu, zájmových místností, knihovny atd.?
7/ Neměla by být o této akci vedena veřejná diskuze, například ANKETA apod.?
8/ Nebojíte se mladých rodin s dětmi, sociálně slabších rodin a tělesně postižených, kterým jste ve Volebním programu nabídli bydlení v Západní ulici? Objekt chátrá!
9/ Opravdu si ještě myslíte, že když se nyní zadlužíte, budete mít později dost peněz na plnění Vašeho volebního programu. Nebude lepší realizovat více drobnějších akcí než jednu BOMBASTICKOU, prakticky zbytečnou a do budoucna prodělečnou?
Přeji Vám hodně spokojených spoluobčanů.
Nespokojený spoluobčan Josef Šopejstal (602449997)
Potoční 165
Hroznětín
V Hroznětíně 10.8.2011
Vážený pane Šopejstale,
tato rubrika je určena dotazům občanů. Vy jste mi poslal otevřený dopis adresovaný hroznětínským zastupitelům, ve kterém napadáte některá jejich rozhodnutí. Kraj ani krajský úřad Vám v tomto nemohou pomoci, jelikož se jedná čistě o výkon samosprávy. Je jistě chvályhodné, že se zajímáte o to, jak město, ve kterém žijete, hospodaří. Podle starosty Martina Malečka jste spolu na téma připravované rekonstrukce knihovny, kvůli níž se podle Vás Hroznětín zadluží, hovořili. Svou reakci na otevřený dopis Vám zaslal i písemně. Starosta tvrdí, že rekonstrukce knihovny je potřebná kvůli špatnému stavu objektu a Hroznětínu schází důstojný kulturní stánek, přístupný i tělesně postiženým občanům. Projekt bude podle starosty financován z úvěru s částečnou dotací ve výši 300 až 400 tisíc korun. Stejně jako k projektu rekonstrukce knihovny, se starosta Maleček ve své reakci na otevřený dopis zastupitelstvu vyjadřuje i k ostatním Vašim dotazům, mj. o plnění volebního programu. Píšete, že se pravidelně účastníte jednání městských zastupitelů, kde máte, jak jistě víte, možnost k jednotlivým projednávaným bodům vystoupit. Můžete se také zúčastnit komunitního plánování nebo v závažných otázkách požádat o vypsání místního referenda.
Vážený pane hejtmane,
obracím se na Vás jako na představitele zřizovatele většiny středních škol v kraji, tedy škol financovaných z veřejných prostředků - z peněz daňových poplatníků s prostou otázkou. Domníváte se, že je správné tajit před veřejností výsledky státních maturit na krajem zřizovaných školách? Pokud ano, z jakých důvodů.
Černík
Milý Karle,
myslím si, že tajit výsledky maturitních zkoušek není správné. Veřejnost má právo vědět, jak si školy vedly. Karlovarský kraj, stejně jako ostatní regiony, ale výsledky nemá k dispozici kvůli postoji Ministerstva školství ČR, které je nechce zveřejnit. Ministra školství Dobeše nepřesvědčila ani výzva hejtmanů (viz text níže).
Ministr Dobeš vzkazuje krajům: Státní maturita není politika!
Ostrou výzvu hejtmanů, aby ministerstvo školství zveřejnilo kompletní výsledky úspěšnosti středních škol v letošních maturitách, pokládá šéf resortu Josef Dobeš za nemístné politikaření. Zvlášť, když Rada Asociace krajů začala ústy předsedy Michala Haška (ČSSD) vyhrožovat soudy.
Praha 29. června 2011 - "Maturity skutečně nejsou o politice. Jejich smyslem není sestavovat žebříčky a vystavovat neúspěšné školy veřejnému pranýři. Smyslem je především zpětná vazba pro školy, aby si uvědomily, v čem jsou silné a kde je naopak jejich slabé místo. Zvlášť v prvním roce státních maturit chceme dát těmto školám šanci, aby si zpětnou vazbu vzaly k srdci a vyvodily z ní důsledky. Jedině tak máme šanci úroveň vzdělávání na našich středních školách zvýšit," říká ministr Dobeš.
Během prázdnin připraví Cermat pro školy komplexní hodnotící zprávu, ve které jim poskytne podrobnou analýzu maturitních výsledků. Kraje od Cermatu obdrží výsledky maturit jen podle oborů. Pokud hejtmani chtějí získat přehled o tom, jak konkrétní školy při maturitách uspěly, budou mít podle ministra možnost zjistit výsledky ve výročních zprávách, kde je každá škola musí uvést. "Jestli budeme v tuto chvíli sestavovat a zveřejňovat úplné žebříčky, půjdeme tím proti smyslu státních maturit," uzavřel Josef Dobeš.
Vážený pane hejtmane,
ačkoli již nejste ředitelem ISŠTE Sokolov a nerozhodujete tudíž o dění ve škole, jste představitelem kraje, který je zřizovatelem, proto se obracím s dotazem na Vás. Jak se díváte na skutečnost, že studentům čtvrtých ročníků nebylo, jak bylo v předešlých letech velmi hezkým zvykem, předáváno maturitní vysvědčení v důstojných prostorách sokolovského zámečku, ale v nějaké učebně ve škole, která je momentálně spíše staveništěm? Syn partnerky si doma mnohokrát postěžoval, že podmínky ke studiu jsou často až na hranici únosnosti - hluk, prach, zápach, ale to jsem ochoten akceptovat, bez toho se asi stavba takové budovy neobejde. Když mi však bylo oznámeno, jakým způsobem a kde se bude maturitní vysvědčení předávat, byl jsem velmi rozhořčen. Sám jsem absolventem a míval jsem o této škole vysoké mínění, které však v poslední době rapidně měním.
Děkuji Vám za odpověď.
Vážený pane,
souhlasím s Vámi, že předání maturitních vysvědčení je slavnostní událost, která by se měla odehrávat v důstojném prostředí. Jak mi sdělil můj nástupce ve funkci ředitele školy Pavel Janus, za letošní výjimkou z tradice byly organizačně technické důvody vyplývající z nově pojatých maturitních zkoušek. Vedení školy se totiž chtělo pojistit, že bude mít blíže k počítačům pro případ reakcí na data související s maturitami.
I přesto si však myslím, že se tento akt měl konat v reprezentativnějších prostorách.
Pane hejtmane,
protože již delší dobu koluje po Aši zpráva o uzavření dětského domova (0-3 roky) a občanům se nedostává odpovědi, proč dojde k uzavření, obracím se na Vás, jako představitele Karlovarského kraje, zda můžete vysvětlit, jak se věci opravdu mají.
Dětský domov v Aši byl zakládající, zasloužil se o to dr. Lukavec a ten se postaral společně se zdravotními sestrami o dobré jméno tohoto ústavu. Byl to člověk velice obětavý, laskavý jak k dětem tak k personálu. Pokud je mi známo, vila, ve které sídlí dětský domov v Karlových Varech je pobočkou tohoto ústavu a v nedávné době bylo přítomno velmi málo dětí. To se ale okamžitě změnilo zprávou, že primář Rákos podává výpověď. Ve spolupráci s krátkodobě zastupující ředitelkou dětského domova v Aši Heppnerovou se všechny děti začaly umisťovat do Karlových Varů. Tudíž jeden nepravdivý argument byl ten, že je nedostatek dětí a není pravdou ani nepřítomnost lékaře v dětském domově v Aši. V současné době vykonává službu lékaře primář Rákos a od dubna bude přítomna stálá lékařka. Je sice pravda, že by pracovala pouze do čtvrtka. To se Vám ale zdá nedostatečné, přestože děti mají odbornou péči od zdravotních sester a pokud je závažnější případ, volá se záchranná služba. Tak, jako to dělají běžně všechny rodiny žijící v Aši. Primář Rákos také nebyl přítomen v dětském domově v Karlových Varech každý den, ale to zřejmě nikomu nevadilo, to je asi jiná situace? Zarážející na celé věci je (a to ještě v době krize, kdy se má šetřit na všech stranách), že byla budova v loňském roce rekonstruována, zateplena a financována s pomocí dotací. Dotace budou muset být vráceny a k tomu ještě přibude penále, což nebude levná záležitost. Tyto práce byly dělány v době, kdy muselo být známo, co se s dětmi a budovou zamýšlí. Nad tím zůstává opravdu rozum stát.
Zdravotní sestry v dětském domově v Aši mají informace, že dne 22. 4. 2011 dojde ke stěhování do Karlových Varů. Tomu už vůbec nerozumím. Jak může být rozhodnuto bez krajského zastupitelstva? Tím ná všem chcete říci, že tito zastupitelé jsou pouhými loutkami, které musí zvedat ruku podle toho, jak se jim přikáže?
Při osobním jednání sester s krajským radním Larvou a p. Lokajíčkem byly sestry ubezpečeny, že se vůbec nic neděje a o práci tudíž nepřijdou. Druhý den byla tato zpráva neplatná, říkání pravdy do očí je totiž velice obtížná věc.
Pane hejtmane, v Aši také žijí lidé, kteří by chtěli mít alespoň zčásti takové možnosti (pracovní příležitosti, příliv mladých lidí do města atd.) jako máte v Karlových Varech. Splnit tento úkol je nad lidské síly, pokud budete vy, představitelé krajského úřadu, tímto způsobem pokračovat. Vážíme si našeho starosty D. Blažka a zastupitelů města, kteří se starají o rozvoj města. Úkol mají v tomto případě velice nelehký.
Občanka Aše Hana Rybová
Vážená paní Rybová,
mrzí mě, že i přes medializaci tématu uzavření Krajského dětského domova (KDD) pro děti do tří let v Aši mezi obyvateli tohoto města stále kolují nepravdivé či neúplné informace o jeho osudu a také to, že se ve svém dotazu vůbec nezabýváte blahem dětí, o které nám prioritně šlo.
Rada Karlovarského kraje na svém jednání 21. března rozhodla o přesunu činnosti KDD z Aše do Karlových Varů, a to od 1. července. Nejednalo se o rozhodování takříkajíc od stolu, předcházelo mu zhruba půlroční vyhodnocování situace a hledání všech možností k zachování celé organizace. Bohužel jediným východiskem je schválení řešení.
Kapacita KDD v Aši a v Karlových Varech je 150 lůžek. K letošnímu 1. březnu bylo v tomto zařízení umístěno 50 dětí, přičemž jsou rozjednané dvě mezinárodní adopce a čtyři děti odejdou zpět do svých rodin. Využito tedy bude pouze 42 lůžek. Trendy v náhradní rodinné péči ukazují, že umisťování dětí do rodin je, naštěstí pro ně, již mnohem snadnější, a tak opravdu stávající kapacita dětského domova není potřebná. Snad tedy chápete, že byl kraj nucen jedno z pracovišť uzavřít, otázkou zůstávalo které.
V Karlových Varech je stoprocentně pokryta lékařská péče o děti, včetně zajištění dvou zástupů zástupů pro případ nemoci či dovolené. Žádný z pediatrů v Aši, Františkových Lázních ani v Chebu nemá zájem se o děti celotýdenně starat. Tvrdíte, že MUDr. Rákos nepobýval v Karlových Varech celý týden, provoz byl ovšem na částečný úvazek pokryt dalším lékařem.Metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví ČR pro dětské domovy pro děti do tří let doporučuje tři pediatry na 100 lůžek, připravovaná vyhláška ministerstva pak přímo ukládá mít v pracovním poměru dva dětské lékaře nebo praktické lékaře pro děti a dorost na 50 lůžek. Vaše tvrzení, že v mimořádných případech může být přivolána zdravotnická záchranná služba, vůči legislativě neobstojí. Navíc v tomto typu zařízení je nutné, aby lékař děti dokonale znal.
Dalším důvodem, který nás přiměl děti přemístit do Karlových Varů, je to, že zařízení v Karlových Varech oproti tomu v Aši disponuje oddělením pro děti se zdravotním handicapem. Jsou zde využívány rehabilitační metody, zajišťována je i vodoléčba, světloléčba, laseroterapie a další aktivity.
Podivujete se nad tím, jak mohlo být rozhodnuto bez vědomí krajského zastupitelstva. To rozhoduje o zrušení organizace, k němuž nedošlo. Jediným orgánem kompetentním v této věci rozhodovat je rada kraje.
Dále se pozastavujete nad zateplením budov v Aši. To bylo realizováno v době, kdy zde byla zajištěna lékařská péče o děti a také se předpokldádalo, že by sem mohly být děti přesunuty.
Ještě doplním, že kraj nemá zájem na prodeji budov. Naší snahou je jejich využití v rámci oblasti sociálních služeb, což by mimochodem do Aše přineslo nová pracovní místa.
Vážený pane hejtmane,
veřejnost a i část krajských zastupitelů Karlovarského kraje, mezi něž se počítám, jsou čím dál méně informováni o některých investicích Karlovarského kraje nebo organizací, kterých je zřizovatelem nebo společníkem.
Tento dopis je žádostí o poskytnutí informací ve věci vypsaného výběrového řízení vedením společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o., konkrétně jednatelem Ing. Václavem Černým (ze dne 22. 3. 2011), na zakázku „Zvýšení kapacity parkovišť na LKKV – I. etapa“, jehož předmětem je nové parkoviště na LKKV pro 91 vozidel s příjezdovou komunikací včetně zhotovení dešťové kanalizace, odlučovače ropných látek, veřejného osvětlení a další drobné infrastruktury a to vše při ukončení výběrového řízení 11. 4. 2011, s předpokladem zahájení plnění veřejné zakázky od 29. 4. 2011 a ukončení předávacího řízení stavby nejpozději k 31. 7. 2011.
1. Proč nemá vedení Karlovarského kraje zájem o vypracování zadání a zpracování odborného posudku a hodnocení rozvoje letiště, jeho stavu, parametrů a kapacitních možností, v období od převzetí Karlovarským krajem do současnosti, u nezávislé instituce (např. ČVUT, Fakulta dopravní, Ústav letecké dopravy v Praze), v níž by měl být zohledněn provoz všech stávajících, a pro rok 2011 avizovaných leteckých linek a zhodnoceny výhledové rezervy a možnosti letiště i s doporučením dalších kroků?
2. Kdo konkrétně z vedení Karlovarského kraje „posvětil“ vypsání výběrového řízení na zakázku „Zvýšení kapacity parkovišť na LKKV – I. etapa“?
3. Jak je zajištěno financování realizace projektu „Zvýšení kapacity parkovišť na LKKV – I. etapa“?
4. Proč je zakázka takovéhoto rozsahu vypisována s jejím zveřejněním pouze na dobu tří týdnů?
5. Nemáte podezření, že důvodem krátkého časového úseku, po který bude veřejná zakázka zveřejněna, může být cílené omezení počtu uchazečů o zakázku pro potřeby předem informovaných „spřátelených“ uchazečů?
6. Je si vedení Karlovarského kraje vědomo, že takovýmito kroky, ať už ze strany Karlovarského kraje nebo společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o., může docházet ke zvyšování rizika systematického zadlužování letiště?
7. Může vedení Karlovarského kraje vyvrátit obavy veřejnosti z uměle vyvolávaného zadlužování společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o. a z případného sofistikovaného „tunelování“ této společnosti?
8. Proč byl na pořad programu Rady KK dne 21. 3. 2011 zařazen bod č. 21 (zřízení odstavné plochy pro letadla za 30 milionů Kč) v následujícím znění:
"Příprava zadávacího řízení na veřejnou zakázku: „Rozšíření APN na LKKV – 1. etapa“
- schválení formy zadávacího řízení
- schválení hodnotících kritérií a jejich vah
- jmenování členů komise pro otevírání obálek s nabídkami
- jmenování členů komise pro hodnocení nabídek."?
9. Měl být Karlovarský kraj u projektu „Rozšíření APN na LKKV – 1. etapa“ zajišťovatelem úvěru formou ručitelského závazku?
10. Proč byl z pořadu programu Rady KK dne 21. 3. 2011 tento bod č. 21 stažen?
11. Má Karlovarský kraj k dispozici podklady aktuální ekonomické kondice společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o.? Pokud ano, prosím jako zastupitel Karlovarského kraje, o jejich předložení (stačí v elektronické podobě).
12. Existuje objektivní doložení schopnosti společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o. vzniklé finanční závazky z vypisovaných veřejných zakázek splácet? Pokud takovéto zdůvodnění existuje, prosím jako zastupitel Karlovarského kraje, o jeho předložení (stačí v elektronické podobě).
13. Proč byla připravována dvě výběrová řízení na plochy pro parkování vozidel a plochy pro parkování letadel, když vedení Karlovarského kraje vystupuje směrem k veřejnosti s tvrzením, že na Letišti Karlovy Vary a u společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o. je vše v pořádku a jejich audit není zapotřebí?
S pozdravem Jan Horník, zastupitel KK a senátor PČR
Vážený pane senátore,
Od počátku mého nástupu do funkce hejtmana se snažím v maximální míře otevřeně informovat o záměrech a investicích Karlovarského kraje. Pokud budu vědět, bez problémů Vám odpovím na cokoliv a už jsem si zvykl i na to, že dotazy posíláte mně a zároveň médiím s upozorněním, že „vedení kraje neposkytuje dostatečné informace krajským zastupitelům“.
Níže jsou jasné a věcné odpovědi ředitele karlovarského letiště Ing. Václava Černého na Vaše dotazy týkající se zakázky „Zvýšení kapacity parkovišť na LKKV – I. etapa“.
Příprava projektu výstavby zmíněného parkoviště pro 91 vozidel v blízkosti nové odbavovací haly byla zahájena již v roce 2008 v souběhu s probíhající výstavbou této haly. Příslušnou položku pro zpracování projektové dokumentace obsahoval plán investic společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o. na rok 2008, schválený Radou Karlovarského kraje. V první části bylo pak, na základě schváleného plánu investic na rok následně vybudováno 28 parkovacích míst přímo před novou odbavovací halou (kolaudační souhlas vydán dne 27. 9. 2009). Druhá část výstavby s názvem „Zvýšení kapacity parkovišť na LKKV – 1. etapa“ byla Radou Karlovarského kraje schválena k realizaci v rámci plánu investic společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o. na rok 2011. V této souvislosti je nutno dodat, že v současné době a v rámci tohoto plánu investic, probíhá také projektová příprava třetí části výstavby parkovišť s názvem „Zvýšení kapacity parkovišť na LKKV – 2.etapa“, která zahrnuje budoucí výstavbu dalších až 350 parkovacích míst. Není tedy pravda, že by v současnosti „někdo zřejmě zjistil“ akutní nedostatek parkovacích míst na letišti. K postupnému navyšování kapacity parkovišť je přistupováno koncepčně a s předstihem. K vlastní realizaci výstavby pak zákonitě dochází až v okamžiku, kdy jsou nové kapacity již skutečně potřebné.
Výběrové řízení na akci „Zvýšení kapacity parkovišť na LKKV – I. etapa“ je prováděno v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Protože se jedná o zakázku na stavební práce v hodnotě do 6 mil. Kč bez DPH, pak jsou dle znění § 12, odst. 3 tohoto zákona tyto stavební práce veřejnou zakázkou malého rozsahu a lhůta pro podání nabídek není zákonem stanovena.
Pro informaci dodáváme, že celková lhůta (viz zadávací podmínky zveřejněné na http://www.airport-k-vary.cz/) na zpracování nabídek byla stanovena na 20 dní. Pro porovnání: podle § 39, odst. 3, písm. b) téhož zákona je u podlimitních veřejných zakázek (tj. do částky 165 mil. Kč bez DPH) stanovena lhůta na podání nabídek v otevřeném řízení v délce nejméně 22 dní. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že použitá lhůta 20 dní na zpracování a podání cenových nabídek na stavební práce o objemu do 6 mil. Kč je zcela standardní a v praxi obvyklá; rozhodně ji nelze označit jako „krkolomný termín“.
Stejně tak termín, požadovaný zadávací dokumentací ke zhotovení tohoto díla (délka výstavby 3 měsíce), není v tomto konkrétním případě nijak nestandardní a zcela odpovídá složitosti a rozsahu výstavby.
1. Proč nemá vedení Karlovarského kraje zájem o vypracování zadání a zpracování odborného posudku a hodnocení rozvoje letiště, jeho stavu, parametrů a kapacitních možností, v období od převzetí Karlovarským krajem do současnosti, u nezávislé instituce (např. ČVUT, Fakulta dopravní, Ústav letecké dopravy v Praze), v níž by měl být zohledněn provoz všech stávajících, a pro rok 2011 avizovaných leteckých linek a zhodnoceny výhledové rezervy a možnosti letiště i s doporučením dalších kroků?
Odborné hodnocení stavu, parametrů a kapacitních možností letiště včetně návrhu směrů dalšího jeho rozvoje již bylo provedeno v rámci zhotovení „Územní studie rozvoje a využitelnosti letiště Karlovy Vary“, kterou pro Karlovarský kraj zpracovala na základě výběrového řízení odborná firma – AGA - letiště s.r.o. v 3/2008. Co se týče hodnocení či doporučení k leteckým linkám, zde je vhodnější pro zpracování obdobných posudků využívat konzultační a poradenské firmy z oboru. Nejsou nám ani známy žádné případné reference ČVUT v těchto záležitostech. Rovněž je nutné uvést, že v minulosti již bylo zpracováno několik studií k této problematice, například Prognóza počtu přepravených osob na letišti Karlovy Vary do r.2025 (Letiště Karlovy Vary s.r.o. a Golfer s.r.o., 8/2007), Studie ověření potenciálu feedingových letů na letišti Karlovy Vary (MagConsulting, s.r.o., 7/2009), Analýza trhu, výběr nejvhodnějšího hubu a finanční analýza linky MUC-KLV-MUC (Lufthansa Consulting GmbH., 6/2010) či nyní právě poptávaná studie s názvem „Vypracování komplexního odhadu potenciálu trhu osobní dopravy na letišti Karlovy Vary“, která bude z 85% financována z Operačního programu Nadnárodní spolupráce Střední Evropa v rámci projektu Champions, jehož je společnost jediným partnerem za Českou republiku.
2. Kdo konkrétně z vedení Karlovarského kraje „posvětil“ vypsání výběrového řízení na zakázku „Zvýšení kapacity parkovišť na LKKV – I. etapa“?
V tomto případě, jak již bylo uvedeno výše, se jedná o veřejnou zakázku malého rozsahu. Za dodržení zásad transparentnosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení při výběru zhotovitele v souladu s § 6 zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, odpovídá statutární orgán společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o., tj. její jednatel Ing.Václav Černý. Pro zadávání zakázek malého rozsahu má společnost vytvořena vlastní obecná pravidla, opět zveřejněná na svých webových stránkách (http://www.airport-k-vary.cz/). Rada Karlovarského kraje schvaluje zadávání veřejných zakázek pouze v případě, že překračují limity dané zákonem, tj. v případě, kdy se nejedná o veřejné zakázky malého rozsahu. Toto pravidlo není ničím dáno, nicméně se historicky od vzniku společnosti v roce 2004 dodržuje. Směrnice ředitele Krajského úřadu č. SE 05/2010 ze dne 15.9.2010 „Zásady pro zadávání veřejných zakázek Karlovarským krajem“ je závazná pro zaměstnance kraje zařazené do úřadu a zaměstnance příspěvkových organizací, zřízených krajem, tj. neřeší zásady zadávání VZ u obchodních společností, jejichž společníkem je kraj.
3. Jak je zajištěno financování realizace projektu „Zvýšení kapacity parkovišť na LKKV – I. etapa“?
Z vlastních finančních prostředků ( investičních zdrojů) společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o.
4. Proč je zakázka takovéhoto rozsahu vypisována s jejím zveřejněním pouze na dobu tří týdnů?
Celková lhůta (viz zadávací podmínky zveřejněné na http://www.airport-k-vary.cz/) na zpracování nabídek byla stanovena na 20 dní. Pro porovnání: podle § 39 zákona č.137/2006 Sb. je u podlimitních veřejných zakázek (tj. do částky 165 mil. Kč bez DPH) stanovena lhůta min. 22 dní v podlimitním řízení. Z tohoto pohledu lze konstatovat, že použitá lhůta 20 dní na zpracování a podání cenových nabídek stavebních prací o objemu do 6 mil. Kč je spíše nadstandardní; rozhodně však nesvědčí o „krkolomném termínu“.
5. Nemáte podezření, že důvodem krátkého časového úseku, po který bude veřejná zakázka zveřejněna, může být cílené omezení počtu uchazečů o zakázku pro potřeby předem informovaných „spřátelených“ uchazečů?
Žádný z uchazečů či firem, oslovených k podání nabídky (o zakázce společnost informovala přímou cestou 14 stavebních firem), neobdržel podmínky zadání dříve, než po jejich zveřejnění dne 22.3.2011. Časová lhůta na zpracování nabídek je dle našeho názoru, jak již bylo řečeno výše, zcela dostatečná a nelze hovořit v žádném případě o „krátkém časovém úseku“.
6. Je si vedení Karlovarského kraje vědomo, že takovýmito kroky, ať už ze strany Karlovarského kraje nebo společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o., může docházet ke zvyšování rizika systematického zadlužování letiště?
K žádnému systematickému zadlužování společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o. nedochází, toto tvrzení je jednoznačně vyvráceno níže.
7. Může vedení Karlovarského kraje vyvrátit obavy veřejnosti z uměle vyvolávaného zadlužování společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o. a z případného sofistikovaného „tunelování“ této společnosti?
Pojmy „uměle vyvolávané zadlužování“ či „sofistikované tunelování“ společnosti jsou scestné.
K problematice údajného zadlužování společnosti lze uvést následující výňatek z bakalářské práce vycházející z účetních podkladů společnosti na téma „Finanční analýza společnosti Letiště Karlovy Vary“ ze dne 20.9.2010:Pokud chceme hodnotit zadlužení společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o., bylo by vhodné vycházet z účetních výkazů a finančních ukazatelů zadluženosti. Tyto ukazatele nás informují o rozsahu, v jakém podnik používá k financování aktiv cizí zdroje. Například ukazatel celkové zadluženosti udává, jaká část aktiv podniku je financována cizím kapitálem a je dán poměrem cizího kapitálu, který zahrnuje obchodní závazky, úvěry a rezervy, k celkovým aktivům.
Jak je patrné z výše uvedené tabulky, dochází od roku 2004 k postupnému snižování cizích zdrojů a více se k financování využívají vlastní zdroje. V roce 2009 činila celková zadluženost 18,18%, přičemž úročený cizí kapitál byl ve výši pouhých 6%.
Dále je nutné zohlednit úrokovou míru cizího kapitálu, která je nižší než rentabilita vlastních aktiv (ukazatel ROE, který je dán poměrem zisku ku vlastnímu kapitálu – hodnota ROE). Zvýšením přílivu cizího kapitálu by pak v tomto případě došlo ke zvýšení rentability (výnosnosti) vlastního kapitálu.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že tím, že společnost v prosinci 2010 doplatila bankovní úvěr poskytnutý v roce 2006 a výrazným způsobem tak snížila celkové zadlužení, měla by právě pro zvýšení rentability vlastního kapitálu uvažovat o přílivu cizího kapitálu
8. Proč byl na pořad programu Rady KK dne 21.3.2011 zařazen bod č. 21 (zřízení odstavné plochy pro letadla za 30 milionů Kč) v následujícím znění:
"Příprava zadávacího řízení na veřejnou zakázku: „Rozšíření APN na LKKV – 1. etapa“
- schválení formy zadávacího řízení
- schválení hodnotících kritérií a jejich vah
- jmenování členů komise pro otevírání obálek s nabídkami
- jmenování členů komise pro hodnocení nabídek."?
Rada Karlovarského kraje schvaluje zadávání veřejných zakázek společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o. pouze v případě, že překračují limity dané zákonem, tj. v případě, kdy se nejedná o veřejné zakázky malého rozsahu. Toto pravidlo není ničím dáno, nicméně se historicky od vzniku společnosti v roce 2004 dodržuje a je to zcela logické. Vlastník společnosti (valná hromada reprezentovaná RKK) má právo v těchto případech na návrh jednatele společnosti rozhodnout.
9. Měl být Karlovarský kraj u projektu „Rozšíření APN na LKKV – 1. etapa“ zajišťovatelem úvěru formou ručitelského závazku?
Ano měl, protože žádná banka nepůjčí 30 mil. Kč společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o., ani žádné jiné společnosti, bez ručení či jiné formy zajištění úvěru.
10. Proč byl z pořadu programu Rady KK dne 21. 3. 2011 tento bod č. 21 stažen?
Tento bod byl stažen z programu jednání kvůli požadavku členů rady na doplnění informací o záměru finančního zajištění tohoto projektu. Materiál byl okamžitě doplněn a je připraven k projednání RKK dne 31. 3. 2011.
11. Má Karlovarský kraj k dispozici podklady aktuální ekonomické kondice společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o.? Pokud ano, prosím jako zastupitel Karlovarského kraje, o jejich předložení (stačí v elektronické podobě).
Předběžné údaje za rok 2010 ve formě výkazu zisku a ztrát, rozvahy společnosti a rozboru pohledávek a závazků jsou přiloženy. Za předešlá období jsou tyto výkazy dostupné v souladu se zákonem ve sbírce listin společnosti vedené u Krajského soudu v Plzni.
12. Existuje objektivní doložení schopnosti společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o. vzniklé finanční závazky z vypisovaných veřejných zakázek splácet? Pokud takovéto zdůvodnění existuje, prosím jako zastupitel Karlovarského kraje, o jeho předložení (stačí v elektronické podobě).
Jak již bylo v úvodu odpovědi konstatováno, společnost tyto veřejné zakázky vypisuje na základě schváleného Finančního plánu a plánu investic na rok 2011. Z důvodové zprávy k tomuto materiálu lze citovat následující:
Finanční zdroje pro pořízení investic dle předloženého plánu jsou tvořeny následujícími položkami:
- 8,10 mil.Kč ……………. nájemné ze Smlouvy o nájmu podniku
- 3,65 mil.Kč …………… účetní odpisy dle odpisového plánu vlastního majetku na rok 2011
- 4,35 mil. Kč …………… plánovaný zisk
Celkem: 16,1 mil. KčObecně k problematice schopnosti společnosti splácet finanční závazky lze opět uvést výňatek z bakalářské práce na téma „Finanční analýza společnosti Letiště Karlovy Vary“ ze dne 20.9.2010:
Společnost Letiště Karlovy Vary s.r.o. vykazuje již od zahájení své činnosti (1.7.2004) stále kladný výsledek hospodaření, který má rostoucí tendenci a to i navzdory recesi, která v posledních letech postihla i letecké odvětví. Výjimkou byl pouze rok 2006, kdy společnost vykázala ztrátu ve výši necelých dvou miliónů Kč, která byla způsobena osmdesáti denní výlukou provozu z důvodu probíhající první etapy modernizace a uzavření letiště. S růstem zisku souvisí i růst vlastního kapitálu, který je znázorněn v následujícím grafu.
13. Proč byla připravována dvě výběrová řízení na plochy pro parkování vozidel a plochy pro parkování letadel, když vedení Karlovarského kraje vystupuje směrem k veřejnosti s tvrzením, že na Letišti Karlovy Vary a u společnosti Letiště Karlovy Vary s.r.o. je vše v pořádku a jejich audit není zapotřebí?
Tato otázka nemá logiku. Jaká je souvislost mezi přípravou výběrových řízení a „pořádkem“ či potřebou auditu u společnosti? Jak již bylo opakovaně řečeno, obě předmětné zakázky (rozdílného charakteru stavebních prací i finančního objemu), jsou koncepčně připravovány od roku 2008 v souladu ve stejném roce dokončenou Územní studií rozvoje a využitelnosti letiště Karlovy Vary a to dávno před tím, než se objevily první kritiky na práci vedení letiště ze strany senátora Jana Horníka a anonymních „odborníků na letectví“. Autor je zřejmě nadále tvrdošíjně přesvědčen o tom, že teprve po této kritice vedení letiště procitlo a takřka „přes noc“ zvládlo zpracovat veškeré projektové dokumentace a zajistit zjišťovací řízení o vlivu staveb na životní prostředí, územní řízení i vydání stavebního povolení. K tomu není co dodat.
Tolik odpovědi ředitele letiště. Společnost postupně, s ohledem na své finanční možnosti a výhradně ze svých finančních prostředků, naplňuje vlastní rozvojový plán. Od svého vzniku pravidelně ročně investuje do rozvoje letiště významné částky, v průměru více než 10 milionů korun bez DPH ročně.
Josef Novotný, hejtman Karlovarského kraje
Vážený pane hejtmane,
ačkoli již nejste ředitelem ISŠTE Sokolov a nerozhodujete tudíž o dění ve škole, jste představitelem kraje, který je zřizovatelem, proto se obracím s dotazem na Vás. Jak se díváte na skutečnost, že studentům čtvrtých ročníků nebylo, jak bylo v předešlých letech velmi hezkým zvykem, předáváno maturitní vysvědčení v důstojných prostorách sokolovského zámečku, ale v nějaké učebně ve škole, která je momentálně spíše staveništěm? Syn partnerky si doma mnohokrát postěžoval, že podmínky ke studiu jsou často až na hranici únosnosti - hluk, prach, zápach, ale to jsem ochoten akceptovat, bez toho se asi stavba takové budovy neobejde. Když mi však bylo oznámeno, jakým způsobem a kde se bude maturitní vysvědčení předávat, byl jsem velmi rozhořčen. Sám jsem absolventem a míval jsem o této škole vysoké mínění, které však v poslední době rapidně měním.
Děkuji Vám za odpověď.
Vážený pane,
souhlasím s Vámi, že předání maturitních vysvědčení je slavnostní událost, která by se měla odehrávat v důstojném prostředí. Jak mi sdělil můj nástupce ve funkci ředitele školy Pavel Janus, za letošní výjimkou z tradice byly organizačně technické důvody vyplývající z nově pojatých maturitních zkoušek. Vedení školy se totiž chtělo pojistit, že bude mít blíže k počítačům pro případ reakcí na data související s maturitami.
I přesto si však myslím, že se tento akt měl konat v reprezentativnějších prostorách.
Dobrý den, pane hejtmane,
chtěl bych se vás zeptat, prosím, co je na tom pravdy, že Karlovarský kraj uvažuje o uzavření Krajského dětského domova v Aši (0-3 roky). A co bude s propuštěnými zdravotními sestrami?
Děkuju moc za odpověď.
Dobrý den,
rozhodnout v otázce budoucnosti tohoto zařízení není vůbec jednoduché. Připraveno je několik variant, o kterých budeme ve středu 2. března diskutovat se starostou Aše Daliborem Blažkem. O výsledku jednání Vás budu informovat.
Dobrý den.
Pane hejtmane, zajímalo by mě, proč ještě nebyl vyhlášen konkurz na místo ředitele střední školy Gymnázium a obchodní akademie Chodov. Ve vedení školy je stále jen zástupce ředitele. Kdy bude konkurz vyhlášen?
Děkuji Vám za odpověď.
S pozdravem Mgr. Zdena Petrová
Vážená paní magistro,
konkursní řízení na obsazení místa ředitele Gymnázia a obchodní akademie Chodov bylo vyhlášeno usnesením Rady Karlovarského kraje ze dne 7. února 2011.
Vážený pane hejtmane,
sledoval jsem reportáž o dětském domově v Horním Slavkově. Protože znám dosti podrobně průběh událostí v domově za posledních několik let, mohu jedině souhlasit s jeho zrušením. Tak stagnující zařízení ve všech ohledech se málo vidí. Myšlenka domovů pro opuštěné děti byla jistě v poválečných letech dobrá, ale nyní to vypadá, že si určitá skupina občanů zvolila DD jako levnou odchovnu pro své děti, aby si je později, až budou produktivní, opět k sobě přilákala a vedla je k podobnému způsobu života jaký vedou sami. Jsem toho názoru, že zavedení např. institutu placených profesionálních rodičů by přineslo lepší výsledky ve všech směrech. (V případě zájmu rozvedu - společenský užitek, nákladovost a další hlediska). Je toho mnoho, co nemohu v naší společnosti ustát, zejména mi chybí vyžadování osobní zodpovědnosti za vykonanou i nevykonanou práci, je zde absence nosných dlouhodobých vizí typu Baťa. Uvědomuji si, že každý musí začít u sebe. Činím tak. S úctou František Soukup
Dobrý den pane Novotný,
mám takový smutný dotaz. V televizi jsem viděla pořad, který nás informoval o uzavření dětského domova v Horním Slavkově. To snad ani nemyslíte vážně!!! Vžijte se do role těch dětí, které již jednou byly vytržené od rodičů!
Vážený pane Soukupe a další pisatelko,
děkuji Vám za vyjádření Vašich názorů. Danou problematiku vnímám jako velice citlivou a vzhledem k tomu, že dětský domov v Horním Slavkově je jediným zařízením tohoto druhu na Sokolovsku, považuji za nezbytné, aby kraj jako jeho zřizovatel učinil vše pro jeho zachování.
Dobrý den pane hejtmane,
nejdříve Vám chci poděkovat za velmi rychlou odpověď na dotaz ohledně rušení SOŠ Nejdek. Bohužel jsem od Vás nedostala odpověď na druhou část otázky a proto se ptám znovu. Pokud se škola uzavře, co bude se studenty? Pokud máte v plánu projednávat i variantu zrušení, tak jistě máte představu, kam studující z této školy umístit. Předem Vám moc děkuji za odpověď.
Kolešová Zuzana
Vážená paní Kolešová,
sice nepředpokládám, že se škola v Nejdku zruší, pokud by k tomu ale přece jen došlo, bylo by žákům samozřejmě zaručeno dokončení jejich vzdělání. Konkrétně obor Veřejná správa by přešel pod Střední průmyslovou školu Ostrov. Zadáním pro případná další jednání by bylo, zda by se žáci přemístili do ostrovské školy nebo by obor ještě tzv. dobíhal v Nejdku.
Dobrý den, pane hejtmane,
ráda bych se Vás zeptala - jaký je důvod zrušení Gymnázia a OA v Chodově?
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda se opravdu ruší SOŠ v Nejdku. Můj syn tuto školu navštěvuje a informace o jejím zrušení se různí, proto bych to ráda slyšela přímo od vás. Další věc, která by mě velmi zajímala, je, co s dětmi z této školy bude dál. Nevím o tom, že by v okolí byla jiná škola s oborem veřejná správa a kraj, jako zřizovatel školy, by snad měl být povinnen zajistit studentům dokončení oboru, který začali studovat, a to za stejných podmínek. Předem děkuji za odpověď.
Zuzana Kolešová
Vážená paní Kolešová a vážená další pisatelko,
zrušení čtyř středních škol a učilišť (kromě chodovské a nejdecké školy ještě SPŠ stavební Loket a Gymnázia a OA v Aši) je pouze jednou ze tří variant navržených odborem školství krajského úřadu. Zbylé varianty počítají buď s úpravami v oborové struktuře a redukcí počtu přijímaných žáků do některých oborů vzdělávání, nebo se zachováním současného stavu.
Důvody k těmto návrhům jsou mimo jiné pokles žáků ve třídách, potřeba vhodnějšího rozdělení žáků do jednotlivých oborů a celkové snížení úrovně vzdělávání. Krajští zastupitelé budou na toto téma rozhodovat na svém jednání ve čtvrtek 9. prosince.
Za svou osobu bych vás chtěl ujistit, že rušení středních škol rozhodně není mým koníčkem.
Vážený pane hejtmane,
pečlivě studuji dění v našem regionu. Zaujal mne článek v Krajských listech č. 5/2010 Jakuba Pánika o podpoře kraje ve výstavbě průmyslových zón. Také mne zaujala výzva Karlovarského kraje o "Nejlepší nápad desetiletí". Jako Sokolovák tyto aktivity vnímám velmi pozitivně, nicméně bych je spíše přivítal od komunálních politiků.
Jsem přesvědčen, že na Sokolovsku dřímá poměrně značný rozvojový potenciál, který teprve čeká na vytvoření těch správných podmínek k jejich odstartování. To bude vyžadovat (minimálně na komunální úrovni) radikální změnu myšlení, profesionální manažerské schopnosti, schopnosti komunikace a spolupráce s privátním sektorem a zvýšení výkonnosti komunálních úředníků a politiků. Potom by mohly spatřit světlo světa nové sofistikované projekty v komerční i sociální oblasti nebo případně projekty, které by byly jejich vzájemným průnikem.
To, že na Sokolovsku není dobrá podpora rozvoje podnikání, potvrzuje i celostátní nezávislý průzkum "Město pro byznys" (www.mestoprobyznys.cz), který každoročně pořádá renomovaný ekonomický týdeník Ekonom. V letošním roce v něm Sokolov propadl až na předposlední místo v rámci Karlovarského kraje.
Z vlastní zkušenosti vím, že řada potenciálních investorů sokolovským regionem pouze prochází, protože ho už řadu let nachází nepřipravený (nedostavěná silnice R6 tou příčinou není). Pokud se nevytvoří základní podmínky pro spolupráci mezi komunální politikou a privátní sférou, tak nás ani nápad desetiletí nespasí. Bude-li náš region konečně připraven na přijetí investorů, čekají nás zajímavé změny v oblasti turistického ruchu, sociálních služeb a malého a středního podnikání. A to bude jedno z hlavních témat komunálních voleb 2010 na Sokolovsku.
S pozdravem Josef Veřtat
Vážený pane inženýre,
s Vašimi názory naprosto souhlasím. Také já jsem přesvědčen, že sokolovský region v sobě skrývá značný rozvojový potenciál.
Na tom, že zde chybí průmyslová zóna, bychom se také nejspíše shodli. Jednal jsem s vedením Sokolovské uhelné, která se chystá vybudovat průmyslovou zónu na svém pozemku u Nového Sedla, doufejme tedy, že to bude co nejdříve.
Jako radní Sokolova vím, že město v dohledné době výkup pozemků či budování průmyslových ploch ve vlastní režii neplánuje, spolupráci při vytváření dalších příležitostí pro investory se ale jistě bránit nebude. Stejně tak i kraj.
K soutěži o Nejlepší nápad desetiletí, ve které kraj vyzývá k předložení návrhů na zlepšení nebo oživení života regionu - podle mého názoru je to dobrý podnět k tomu, aby nám obyvatelé kraje nejen napsali, co jim schází, ale i navrhli postupy a řešení.
Vážený pane hejtmane,
s údivem jsem si přečetl v zápisu ze zasedání rady kraje z 3. 6. body 65b a 65c - rada kraje bere na vědomí odstoupení ředitele keramické školy a zároveň schvaluje masivní investici do zajištění školního stravování v této škole. To jsou věci pro daňového poplatníka dost těžko pochopitelné - odstupující ředitel "skomírající školy" (Vaše slova) a zároveň investice (pravděpodobně jím navržená) do školního stravování přestože v dosahu je jídelna ZŠ Konečná, která v důsledku poklesu populační křivky přichází o strávníky. Navíc pamětníci doby nijak dávné vědí, že keramická škola měla před zrušením stavební průmyslovky více než dvojnásobek žáků než nyní a byla vyhledávanou a prestižní i bez vlastního stravování, s kterým nikdy nebyl problém.
Nezbývá než se ptát, co vede radu kraje v době, kdy by každá vydaná koruna měla být dvakrát obrácena a důkladně analyzována nutnost a efektivita i podstatně menších investicí, k tomuto rozhodnutí? Tím spíše, že v tabulce investic na rok 2010, přiložené k Vaší odpovědi panu Jakubu Kovářovi, žádná taková plánovaná investice není uvedena.
Děkuji za odpověď. K. J., K. Vary
Vážený pane,
nejprve bych rád předeslal, že uvedená dvě usnesení rady kraje spolu vůbec nesouvisejí, odstoupení ředitele z funkce je jedna věc a změna v zajištění školního stravování věc druhá.
Využívání možnosti stravování v jídelně základní školy v Konečné ulici se příliš neosvědčilo. Řada žáků ho nemohla kvůli nevyhovující provozní době využívat, což bylo i předmětem stížností jejich rodičů. Ředitel příspěvkové organizace proto po projednání s krajským radním pro oblast školství Vratislavem Emlerem a odborem školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu přistoupil ke změně. Přímo v prostorách školy bude starovování, o které projevilo zájem okolo 150 žáků, zajišťovat firma Eurest. Vybudování školní jídelny - výdejny bude keramická škola financovat z vlastních prostředků, kraj se na nákladech nebude nijak podílet.
Pokud si přečtete mé předcházející odpovědi týkající se keramické školy, zjistíte, že Karlovarský kraj má na zachování této vzdělávací instituce s dlouhou tradicí zájem. Zajištění odpovídající formy stravování tedy vnímám jako rozšíření služeb pro žáky a jeden z faktorů, které mohou ovlivnit zájem o tuto školu.
Vážený pane hejtmane,
plánuje kraj zavedení finanční podpory (stipendium nebo nějaký obdobný program) VŠ studentům pro semestrální studium na zahraniční univerzitě jako poskytuje např. Olomoucký kraj?
Děkuji. Pavel Heinz
Vážený pane Heinzi,
kraj v dohledné době finanční podporu studentů zahraničních univerzit neplánuje. V oblasti vzdělávání se orientuje jinými směry. Například se snaží vypořádat s dlouhodobým nedostatkem kvalifikovaných učitelů a obecně zdravotních sester. Dosavadním výsledkem jednání je, že od příštího školního roku budou mít kantoři prvního stupně základních škol a zdravotní sestry možnost se v Karlových Varech, konkrétně na zdejší střední pedagogické a střední zdravotnické škole, připravovat na vysokoškolské studium.
Vážený pane hejtmane,
k mému dotazu mne přiměla Vaše odpověď panu J. H. z Karlových Varů (viz předchozí dotaz). Nejprve je potřeba konstatovat, že nynější situaci keramické školy nezpůsobila primárně recese keramického a sklářského odvětví, ale direktivní nařízení krajského úřadu, jímž na této škole zrušil početně silnou stavební průmyslovku a přisunul již beztak k zániku odsouzené keramické a sklářské učiliště ze Staré Role (mimochodem, do té doby škola se sklářstvím neměla naprosto nic společného). Na to, že tento krok bude likvidační, upozorňovala informovaná odborná veřejnost v čele s tehdejším ředitelem (také na to doplatil) mnohokrát i veřejně. Dnešek dává těm, přes jejichž varování krajský úřad učinil to, co učinil, za pravdu - byl to krok likvidační a nic na tom nezmění ani alibistické schválení ekologických oborů, kdy je soudným lidem jasné, že nemohou nahradit početně silnou a trvale perspektivní stavební průmyslovku. Shrnuto: do dnešní situace dostal keramickou školu nekompetentní zásah vyšší moci - krajského úřadu. Můj dotaz zní: pane hejtmane, nezapomínáte na to?
PS. Budova, v níž sídlí nově vzniklá průmyslovka v Drahovicích, je prý natolik nevyhovující, že žáci na část vyučování přecházejí a absolvují je jinde - v prostorách bývalé Hestie.
K.J., K. Vary
Vážený (á) pane (í) K. J.,
chápu Vaše rozhořčení a ujišťuji Vás, že situaci vnímám stejně. Ze škod, které v oblasti středního školství napáchalo bývalé vedení kraje, se některé ze škol dosud nevzpamatovaly a některé zřejmě nevzpamatují nikdy. Netýká se to jen Střední školy keramické a sklářské v Karlových Varech, ale i škol v Kynšperku nad Ohří, Královském Poříčí, Kraslicích či Lubech. Tam všude se potýkají s následky této lumpárny.
K Vašemu dotazu: ne, nezapomínám na to. Je ale velice složité kroky bývalého vedení kraje napravovat, toho nelze docílit během jednoho dvou let.
Ještě bych rád poznamenal, že školy mají právní subjektivitu, záleží tedy i na tom, jaká mají vedení, jaké manažerské schopnosti mají jejich ředitelé.
Pokud mi na sebe poskytnete kontakt (buď prostřednictvím formuláře, nebo na email romana.najemnikova@kr-karlovarsky.cz), rád s Vámi na toto téma pohovořím.
Vážený pane hejtmane,
rád bych se zeptal - Co vedlo Karlovarský kraj k tomu, že přispěl keramické škole na novou učebnu? Ještě do nedávna byly v novinách informace ohledně sloučení této školy s jinými v kraji, že tato škola má málo studentů a je ohrožena její další existence.
Myslíte, že tímto se existence školy zachrání? Novou multimediální učebnou, kde se budou učit 4 žáci? Připadá mi to jako zbytečné vyhození peněz.
Děkuji za odpověď.
J.H., K. Vary
Vážený pane,
odbor školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Karlovarského kraje se v uplynulém roce intenzivně zabýval problematikou oborové struktury středních škol zejména s ohledem na nepříznivý demografický vývoj. V jedné z pracovních verzí analýzy se skutečně objevily varianty řešení dlouhodobě neutěšené situace ve Střední průmyslové škole keramické a sklářské Karlovy Vary. Jednou z variant bylo sloučení s jinou, ekonomicky silnou příspěvkovou organizací. S ohledem na historii a tradici této školy však zůstávalo prioritním řešením pokusit se o její zachování jako samostatného subjektu.
Nezbytným předpokladem pro její fungování je samozřejmě dostatečný počet žáků, který však zejména z důvodu recese sklářského a keramického odvětví v posledních letech nezadržitelně klesá. Hlavním úkolem školy v čele s jejím ředitelem tak je udělat vše pro to, aby se do ní žáci vrátili. V tomto úsilí se škole a jejímu vedení snaží v maximální možné míře pomáhat jako její zřizovatel i Karlovarský kraj. Bylo schváleno zavedení nových progresivních oborů vzdělávání, do kterých jsou přijímáni první uchazeči.
Součástí podpory ze strany zřizovatele je dále například poskytnutí finančního příspěvku na vybudování Vámi zmiňované učebny, jelikož kvalitní zázemí pro výuku je důležitým aspektem, který potencionální uchazeči o studium a jejich zákonní zástupci při volbě školy zvažují. Vybudování učebny, na jejímž vybavení se podílel také sponzor, nepovažuji za zbytečné vyhození peněz, protože i v případě, že by se tuto školu nepodařilo jako samostatný právní celek zachovat, jedná se o majetek kraje, který by byl samozřejmě využíván i nadále.
Vážený pane hejtmane,
obracíme se na Vás s otázkami týkajícími se možnosti studia na čtyřletých veřejných gymnáziích v okrese Cheb pro školní rok 2010/2011.
Ve školním roce 2009/2010 byly otevřeny pro žáky z devátých tříd tři třídy po 30ti žácích: Gymnázium a střední odborná škola Aš - neotevřena žádná třída čtyřletého gymnázia, Gymnázium Cheb - otevřeny 2 třídy čtyřletého gymnázia - 60 studentů, Gymnázium a obch. akademie M. Lázně - otevřena 1 třída čtyřletého gymnázia - 30 studentů. Tedy celkem možnost pro 90 žáků devátých tříd ze všech základních škol okresu Cheb pokračovat ve studiu na gymnáziu, přičemž před čtyřmi lety bylo možné přijmout 150 studentů pro tyto školy (40% snížení možnosti studia 4letého gymnázia v okrese Cheb). Jaké bylo však naše překvapení, že pro školní rok 2010/2011 budou v celém okrese Cheb pro žáky devátých tříd otevřeny jen dvě třídy po 30 studentech. Počítá se tedy jen s max. 60ti studenty čtyřletého gymnázia pro celý okres. Zajímavé, pro nás nepochopitelné. Snížit počet přijímaných o další třetinu? Nerozumíme tomu, k takovému úbytku počtu žáků devátých tříd nebo jejich schopností pro tento typ vzdělání během pěti let nedošlo.
Dalším naším nemilým překvapením je pak stanovení kritérií pro přijetí ke studiu na těchto školách. Průměrný prospěch z posledních tří uzavřených ročníků (tedy 1. a 2. pololetí 8. třídy a 1. pololetí 9. třídy). Dovolíme si Vás zdvořile upozornit na skutečnost, že ohodnocení žáků na jednotlivých základních školách je rozdílné, stejně jako je rozdílná náročnost, kvalita i obsah vzdělávání. Tedy nenecháváte žáky přijímat podle jejich schopností a dovedností a získaných znalostí z jednotlivých základních škol, ale čistě jen podle subjektivního ohodnocení konkrétního žáka konkrétním vyučujícím. Víte, k čemu to vede? K tlaku na vyučující být méně nároční ke svým žákům a k tomu aby prostě rozdávali nadanějším žákům "samé jedničky" v obavě, aby takoví žáci měli vůbec šanci se na střední školu dostat. Tedy základní školy budou hodnoceny ne podle toho, jak kvalitně připraví nadané žáky ke studiu na středních školách, ale podle toho, jak jim snížením náročnosti umožní se vůbec na vysněnou střední školu dostat. Zajímavé. Věřím ale, že toto Vaším cílem není. Nebudeme přece naše děti posílat do základních škol, kde je sice ne tak dobře připraví pro další studium, ale dají jim samé jedničky. Popisovaná skutečnost není problémem přijímacího řízení jen pro gymnázia, ale i pro další typy středních škol v našem okrese.
Namítnete-li, že kriteria přijímání jsou v kompetenci jednotlivých středních škol, pak sice budete mít naprostou pravdu, ale takové osamocené rozhodnutí by bylo "sebevraždou" pro takovou školu. Kdo by se hlásil na střední školu, kde jsou přijímací zkoušky, když se může přihlásit jinam, kde se přijímací zkoušky nekonají. Nestojí tedy za zvážení zavést přijímací zkoušky ke studiu na všech středních školách tak, aby byly podmínky pro všechny spravedlivé? Pokud si myslíte, že to možné není, pak tedy si Vám dovolujeme navrhnout jiné řešení. Všichni žáci devátých tříd základních škol absolvují test profesní diagnostiky. Nemohlo by se tedy k výsledkům takového testu, nebo testu podobného, přihlížet jako k základnímu kriteriu pro přijetí žáka ke studiu? Existují, jak jistě víte, i SCIO testy. Tyto testy se již na řadě středních škol a vysokých škol využívají. Proč ne tedy i pro žáky z devátých tříd při přijímacích řízení na střední školu? A znovu zdůrazňujeme, zde byste měli s iniciativou přijít vy, volení představitelé Karlovarského kraje. Vy jste zřizovatelem všech veřejných středních škol v kraji. Vy určujete počty přijímaných studentů na jednotlivé obory středních škol. Vy tedy můžete určit, aby objektivním kriteriem pro přijetí či nepřijetí uchazeče byly opravdu jeho schopnosti a dovednosti a ne to, jakým způsobem byl ohodnocen subjektivním rozhodnutím toho kterého vyučujícího.
Nevyjadřujeme se k počtu přijímaných žáků ke studiu na osmiletých gymnáziích. Podle našeho subjektivního názoru není možné skutečně objektivně posoudit předpoklady žáka v jedenácti, dvanácti letech. Jedná se, opět podle našeho osobního názoru, v mnoha případech spíš o přání a ambice rodičů, než o skutečné přání budoucích studentů. Věříme tedy tomu, že poté opravdu po maturitní zkoušce na gymnáziích vychází nadměrné množství všeobecně vzdělaných studentů, kteří pracně hledají možnost dalšího studia na vyšším stupni škol. Ale tím se znovu obloukem dostáváme ke kriteriím přijímání budoucích studentů středních škol. Žák osmiletého gymnázia totiž podle takových kriterií, po ukončení 4. ročníku osmiletého studia, je téměř bez šance se ucházet o studium na jiném typu střední školy, když jediným, nebo správněji hlavním kriteriem, je jen průměrný prospěch. Tedy by případně velmi rád změnil obor střední školy, ale není mu to vlastně reálně umožněno. Zůstává tedy na gymnáziu, kde prostě jenom s velkým úsilím tzv. proleze. A ani toto není určitě Vaším záměrem. Jsme pro možnost studovat osmiletá gymnázia, ale s opravdovou možností změnit typ oboru vzdělávání po absolvování poloviny studia, tedy po čtyřech letech.
Překvapila nás však nemile i další skutečnost. Gymnázium Cheb je dlouhodobě Karlovarským krajem pozitivně hodnoceno pro kvalitu vzdělávání apod. Tato škola byla opakovaně vyhlášena nejlepší veřejnou střední školou v našem kraji. Tedy by si laik řekl, že se jedná o školu, kde kvalitně připravují studenty ke studiu na vyšším typu škol. Pak tedy jako naprosto nelogickou věc považujeme snížení počtu otevíraných tříd čtyřletého studia v této konkrétní škole.
Prosíme Vás tedy o odpovědi na následující otázky:
1) Proč se během 4-5ti let snížil počet možných přijímaných studentů čtyřletých gymnázií na okrese Cheb ze 150 na současných 60?
2) Proč v době, kdy snižujete počet přijímaných žáků na gymnáziích, necháváte jako hlavní kriterium dosažený prospěch na základních školách v situaci, kdy si i neodborník musí být vědom rozdílnosti kvality a náročnosti jednotlivých základních škol a rozdílnosti v jednotlivém hodnocení žáků konkrétními vyučujícími?
3) Proč neumožníte ponechat alespoň dvě třídy 4letého gymnázia na škole, kterou dlouhodobě Karlovarský kraj považuje za nejlepší, nebo jednu nejlepších v kraji? Děkuji Vám předem za Vaši odpověď a zároveň si Vás zdvořile dovolíme požádat o revokaci rozhodnutí kraje ohledně počtu otevíraných tříd čtyřletého gymnázia v Chebu pro školní rok 2010/2011 a o zvážení možnosti změnit kriteria pro přijímání na střední školy.
S úctou, Ing. Jaroslav Fiala a Jana Fialová, Cheb
P.S. Pokud jsme se dopustili nepřesnosti v číselném vyjádření možných přijetí na čtyřletá gymnázia v posledních pěti letech, pak se omlouváme. Čerpali jsme údaje z internetu, ze stránek škol. V oficiální brožuře "Informace o studiu na středních školách v Karlovarském kraji", vydávaného za přispění Informačního a poradenského střediska pro volbu povolání a Úřadů práce v Chebu, Karlových Varech a Sokolově, je totiž tolik nepřesných údajů, že jsme opravdu z této publikace nemohli čerpat a své údaje stoprocentně verifikovat.
Vážení manželé Fialovi (ale také pane Fousku a chebští učitelé, kteří se dotazujete na totéž),
s některými názory ve Vašich dopisech nelze než souhlasit. Dovolím si vás ale upozornit, že kraj školám snížení počtu žáků nenařizoval, Rada kraje to pouze, po vyhodnocení argumentů, doporučila.
Jednou z důležitých skutečností, které vedly k předložení návrhu na změny v oblasti středního vzdělávání v kraji, jsou výsledky zjišťování úrovně vzdělávání v některých uzlových bodech vzdělávací dráhy, a to jak v případě patnáctiletých v roce 2008, tak v případě žáků maturitních ročníků v roce 2006. Z výsledků testování žáků 9. ročníků a příslušných ročníků víceletých gymnázií, kterého se v našem kraji zúčastnilo 77 % všech žáků příslušného ročníku (2 375 žáků), vyplývá, že průměrnou úspěšností v testech (matematické dovednosti, dovednosti v českém jazyce a obecné dovednosti) obsadili žáci Karlovarského kraje předposlední místo mezi všemi kraji (horší výsledky měli jen žáci Ústeckého kraje) a ve všech sledovaných oblastech zaostali za celorepublikovým průměrem.
Dalším testováním, které nepřineslo příliš uspokojivé výsledky a nepřesvědčilo o dobré kvalitě výsledků vzdělávání v našem kraji, byla Maturita nanečisto. V průměrné úspěšnosti v českém jazyce obsadil Karlovarský kraj 11. místo, v matematice 13. a v občanskovědním a společenskovědním základu 12. místo.
Uvedené výsledky vedou k závěru, že podíl žáků, kteří se vzdělávají v oborech ukončovaných maturitní zkouškou, je příliš vysoký, přičemž ke vzdělávání jsou mnohdy přijímáni žáci bez odpovídajících studijních předpokladů. Tuto situaci také nepříznivě ovlivňuje stávající systém přijímacího řízení. Snížení podílu žáků přijímaných do gymnaziálních a některých dalších oborů by ve svém důsledku mělo přispět ke zvýšení kvality vzdělávání. Ke studiu by byli přijati uchazeči s odpovídajícími studijními předpoklady.
Na základě všech uvedených argumentů Rada Karlovarského kraje schválila úpravy záměrů přijímaných uchazečů od školního roku 2010/2011 do několika oborů vzdělání středních škol, včetně gymnázií v Mariánských Lázních a Chebu.
Na vědomí vzala úpravu záměru přijímaných uchazečů od školního roku 2010/2011: Gymnázium a obchodní akademie Mariánské Lázně 78-42-M/02 Ekonomické lyceum z 30 na 0 žáků s tím, že s touto změnou ředitel uvedené příspěvkové organizace vyslovil souhlas. Řediteli Gymnázia Cheb pak doporučila změnu původního záměru přijímaných uchazečů od školního roku 2010/2011: Gymnázium Cheb 79-41-K/41 Gymnázium z 60 na 30 žáků.
Na závěr mi dovolte zmínit ještě jeden argument pro úpravy počtu žáků, kterým je rostoucí míra nezaměstnanosti absolventů gymnázií (v dubnu 2008 na 4,3 % proti 2,7 % v dubnu 2007). Ti by měli být budoucími studenty vysokých škol, nikoli tvořit skupinu, která zvyšuje počty nezaměstnaných absolventů středních škol.
Pane hejtmane,
v článku "Co přinesla kraji optimalizace školství?" jste konečně jasně a explicitně popsal průběh tzv. optimalizace. Ovšem! V zastupitelstvu i radě kraje v té době seděli členové sociální demokracie. Jak je možné, že nechali tak zásadně negativním způsobem poškodit střední školství aniž by se jednoznačně a hlasitě vyjádřili? A co Vy - tehdy vysoký představitel odborné veřejnosti?Jaké konsekvence má tato nepovedená optimalizace pro úředníky z krajského aparátu, když je jasné, že oni jsou tvůrci podkladů a na rozdíl od politických reprezentací na úřadě pobývají kontinuálně?A konkrétně - Vámi zmiňovaná keramická škola, v níž vyvedením silného a atraktivního oboru krajský úřad nastartoval, jak píšete, skomírání. Zajistí krajský úřad aspoň v tomto případě záchranu této tradiční školy stejně razantním a direktivním způsobem - zřízením silného a atraktivního oboru, při kterém by ve škole mohly koexistovat právě ty minoritní výtvarné obory, které vytvářejí jedinečnost této školy?
Karel Jaroslav
Dobrý den, pane Jaroslave,
v devítičlenné Radě Karlovarského kraje tehdy skutečně zasedali kromě ODS dva členové ČSSD, ovšem je třeba zdůraznit, že školství tehdy řídil radní Ing. Kamil Řezníček z ODS. I přesto, že se k záměrům optimalizace školství sociální demokraté vyjadřovali, neměli v uvedeném počtu možnost uspět. Věřte mi, že jsem se i já, tehdy ředitel ISŠTE Sokolov, opakovaně ohrazoval proti sloučení ISŠTE a školy v Královském Poříčí a upozorňoval jsem na to, že sloučení povede k oslabení stavebních oborů na Sokolovsku. V současnosti se důsledky tohoto rozhodnutí naplňují.
K otázce Střední průmyslové školy keramické a sklářské v Karlových Varech - myslím si, že o činnost školy, její atraktivitu pro uchazeče a schopnost uspět mezi ostatními školami by se měl postarat především její ředitel. Nicméně abychom skutečně škole pomohli v době, kdy se keramickému průmyslu v regionu příliš nedařilo, odsouhlasila Rada kraje vznik dvou nových oborů zaměřených na ekologii, které by mohly škole pomoci získat potřebné množství žáků.
Vážený pane hejtmane,
z pracovního materiálu "Návrh na změny v oblasti středního vzdělávání v Karlovarském kraji", který vypracoval odbor školství Karlovarského kraje, vyplývá, že kraj uvažuje o redukci počtu středních škol. Zajímalo by mě, které střední školy zřizované krajem by měly být uzavřeny a v jakém časovém horizontu.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Pavel Bráborec
Vážený pane Bráborče,
Návrh na změny v oblasti středního vzdělávání v Karlovarském kraji" byl skutečně pouze jednou z verzí pracovního materiálu sloužící k prvotnímu projednání s řediteli středních škol a ostatními zainteresovanými partnery, jako zejména Česká školní inspekce, úřady práce, hospodářské komory. Prioritním záměrem byla úprava oborové struktury středních škol, která by měla předejít možným potížím některých škol v návaznosti na očekávaný výrazný pokles žáků nastupujících do středního vzdělávání v následujících letech. Z těchto navrhovaných opatření pak sekundárně vyplynulo, že tyto úpravy by ve svém důsledku znamenaly zánik 3 středních škol. V žádném případě se tedy nejednalo o plánovanou a cílenou optimalizaci sítě středních škol v kraji. Po rozsáhlých diskuzích a zvážení všech aspektů jsem rozhodl, že v oborové struktuře budou provedeny pouze ty změny, se kterými vysloví ředitelé příslušných škol souhlas, a orgánům kraje nebude v současné době navrhováno žádné opatření, jež by znamenalo zánik některé ze středních škol.
V budoucnu však není vyloučeno, že některé ze středních škol se skutečně avizovaný pokles žáků dotkne natolik, že nebude s ohledem na stávající systém financování (podle počtu žáků, kdy peníze za žáka přiděluje stát - konkrétně MŠMT, nikoliv kraj) schopna další existence jako samostatný právní subjekt.
Vážený pane hejtmane,
Obracím se na Vás s prosbou. Již jsem navštívila našeho pana starostu Jakobce v Sokolově. Psala jsem všem členům městské rady ohledně mé velmi nepříjemné situaci s bydlením. Jsem rozvedená matka se dvěmi dětmi. Doposud jsem bydlela se svými dětmi v pronajatém bytě. Ale nastala situace,kdy jsem dostala od majitelů výpověd z bytu,protože ho potřebují pro svou dceru. Musím byt vrátit do 30.11.2009. Proto jsem se obrátila na našeho pana starostu Jakobce,neboť jsem si podala žádosti o městský byt. Ale asi neprojdu,neboť jsem přišla o zaměstnání. Ale nebojím se tomuto postavit čelem. Neznamená,že když matka s dětmi zůstane bez zaměstnání,že bych nebyla schopna platit nájemné.Vždyt pokud má člověk žít a mít kde bydlet což znamená mít domov a střechu nad hlavou tak to je první věc která se musí zaplatit. Na jiný pronájem nemám protože chtějí vysoké kauce na které já nemám. Chtěla bych svým dětem dát s pomocí našeho města,nový domov. Nepotřebuji mít byt já nevím jak velký,ale mít pocit klidu a střechu nad hlavou. Jinak ze mne bude bezdomovec a mé děti ve věku 16let a 11let,když nejlépe tak skončí u mé maminky v Habartově v bytě1+1.Tak proto se pokouším napsat všem kteří jsou v Sokolovské městské radě,zdali nám dáte možnost dětem domov a mně šanci dokázat,že jsem schopna platit nájemné i když jsem zatím bez zaměstnání. Budu mít podporu v nezaměstnanosti,a do práce jít chci co nejdříve.
Děkuji Dana Kosařová
Vážená paní Kosařová,
Karlovarský kraj nedisponuje žádnými byty, které by mohl v těchto případech poskytnout k pronájmu. Určitě jste udělala dobře, že jste se obrátila na starostu Sokolova Karla Jakobce, s nímž byste mohla osobně svou situaci řešit a najít východisko. V nedávné době jsem také jednal se starostou obce Rovná Jaroslavem Jandou, který mě informoval, že v obci jsou volné byty a mohl by Vám pomoci. Pokud byste měla zájem o bližší informace, kontaktujte pana starostu na telefonu 352 699 156, určitě se bude snažit vyjít Vám vstříc. Přeji Vám, abyste co nejdříve našla pro sebe i pro své děti co nejvhodnější bydlení.
Vážený pane hejtmane,
tak jako každý rok přichystal krajský úřad i tentokrát k novému roku dárek všem školníkům, správcům a ostatním nájemníkům bytů dříve služebních. Tímto dárkem je dopis adresovaný "Všem ředitelům příspěvkových organizací Karlovarského kraje". V tomto dopise nařizuje ředitelům, aby zvýšili nájemné dle zákona 107/2006 Sb. na maximální úroveň. Zatímco v letošním roce byl tedy nájem v bytech, na které se vztahuje zákon 107/2006 Sb. a které patří příspěvkovým organizacím krajského úřadu, zhruba dvaapůlkrát vyšší než v bytech, na které se vztahuje stejný zákon, ale jsou v majetku města Karlovy Vary, příští rok to již bude trojnásobek (za předpokladu, že se magistrát zachová stejně sociáně jako v minulých letech). Pro příklad - obyvatel městského bytu v K. Varech o výměře 60 m čtverečních zaplatí v roce 2009 roční nájemné 13 200 Kč, zatímco obyvatel krajského bytu se stejnou výměrou 34 700 Kč, v příštím roce pak celých 40 960 Kč.
Je vážně nezbytně nutné postihovat zaměstnance příspěvkových organizací takovýmto nařízením zvláště, když je veřejně známé, že jejich profese se v žebříčku finančního ohodnocení nacházejí až na těch spodních příčkách?
Dovedeno do důsledku - po skončení navyšování nájemného dle zákona 107/2006 Sb. budou muset školníci, správci a ostatní nájemníci v těchto bytech platit nějaké úředně přikázané tržní nájemné (což v KV může být i několik set korun za metr čtvereční)?
A ještě otázka na okraj. Nebylo by správnější, aby ředitelé organizací s právní subjektivitou jmenovaní na základě konkursů, tyto věci řešili individuálně podle konkrétní situace v organizaci, za jejíž chod jsou odpovědni?
Děkuji za odpovědi. P. Pačíska, Karlovy Vary, t.č. školník
Vážený pane Pačísko,
odbor správy majetku Krajského úřadu Karlovarského kraje od roku 2007 zasílá příspěvkovým organizacím Karlovarského kraje na základě zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně občanského zákoníku, dotaz, kterým mimo jiné zjišťuje, zda je u bytů ve správě organizací uplatňováno pro daný rok navýšení nájemného ve výši, kterou stanovuje zákon pro daný rok.Aby stát umožnil pronajímatelům v platných smlouvách (s regulovaným nájemným) zvýšit nájemné na únosnou úroveň a zároveň aby chránil nájemce před skokovým zvýšením nájemného, byl přijat právě výše uvedený zákon, na základě kterého může pronajímatel navýšit nájemné u bytů, kde bylo státem regulováno, o povolenou maximální výši stanovenou MMR ČR vždy pro daný rok.
Ve své stížnosti srovnáváte nájemné požadované krajem a nájemné požadované městem Karlovy Vary. Je pravda, že záleží na vlastníkovi, zda využije maximální výše pro navýšení nájemného pro daný rok či ne. Město v daném roce nemusí navyšovat nájemné o maximální výši. Ale může to udělat až v posledním roce, kdy bude končit možnost vlastníkům - tedy pronajímatelům jednostranně zvýšit nájemné, což bude pro nájemce velmi nepříjemné. Podle informace Střední průmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary je pro rok 2010 ve Vašem případě stanoveno nájemné za byt 56, 89 Kč/m2/měs., což při výměře 82 m2 činí 4.668,-Kč/měs. Jen pro představu - v Karlových Varech se u staršího bytu této velikosti a samozřejmě podle polohy bytu (průměrná - dobrá) pohybuje obvyklá cena nájemného mezi 87 - 94,- Kč/m2/měs., což při výměře 82 m2 bytu činí nájemné 7.134 - 7.708,- Kč/měs.
Každá příspěvková organizace kraje má svěřený krajský majetek a je povinna se o něj starat s péčí řádného hospodáře. To znamená i získávat prostředky na jeho údržbu tak, jak to umožňuje zákon. Kraj jako vlastník totiž musí z peněz získaných na nájemném majetek ve svém vlastnictví dále udržovat a obnovovat.
Vážený pane,
v dubnu jsem projížděla Mariánskými Lázněmi, kde jsem přesedala na vlak do Františkových Lázní. Nevěřila jsem svým očím. Nádraží totálně zdevastované. Museli jsme se brodit podchodem vodou po kontíky, protože právě bylo období dešťů. Rozkopané, neupravené, pohraničí jako vyšité. V roce 2009!!! Představa, že tady vystoupí cizinec, který chce pobývat v lázních, mě docela pobavila. Nedivím se, že primátor města chce vypsat referendum o tom, že by město patřilo pod Plzeň, protože podle Vašich sdělení v televizi, nemají Mariánské Lázně šanci dostat peníze. To je tedy ostuda!!!! Takové nádherné místo by si Vaši péči zasloužilo (péče se Vám vrátí v podobě spokojených klientů).
Dobré dny přeje s úsměvem Lenka Tesařová
Vážená paní Tesařová,
možná jste to během zastávky v Mariánských Lázních nezaznamenala, ale tamní vlaková stanice prochází celkovou rekonstrukcí. Na nádraží se v tomto roce souběžně sešly dvě náročné akce. Jednak stavba železničního koridoru prováděná investorem Správa železniční dopravní cesty a dlouho očekávaná revitalizace budovy železniční stanice italským investorem Grandi Stazzioni. Obě stavby se provádějí za provozu, proto je samozřejmé, že stavba komplikuje život cestujícím. Ti jsou v pravidelných nádražních hlášeních s omluvou na tento stav upozorněni, čehož jste si pravděpodobně nevšimla. Kolejiště v Mariánských Lázních včetně nových nástupišť, podchodu a výtahů pro občany se sníženou pohyblivostí bude hotovo k 3. prosinci tohoto roku. Velkým projektem kraje ve spolupráci s městem je plánovaná výstavba dopravního terminálu za celkem 100 milionů korun. V současnosti probíhá stavební řízení, předpokládané zahájení stavby dopravního terminálu připadá na březen 2011.
Zda mají Mariánské Lázně šanci získat evropské peníze, záleží jen na tom, jak kvalitně si připraví své projekty. A co se týče peněz od Karlovarského kraje - od roku 2005 do roku 2009 získaly Mariánské Lázně a okolí na rekonstrukce silnic, zimní a letní údržbu komunikací, na základní dopravní obslužnost a další příspěvky od kraje téměř půl miliardy korun. Nemám tedy rozhodně pocit, že by Mariánské Lázně a okolní obce stály na okraji zájmu. Právě naopak - velmi dobře si uvědomujeme, že společně s Františkovými Lázněmi a Karlovými Vary patří k nejcennějším unikátům našeho regionu v oblasti lázeňství a cestovního ruchu.
Vážený pane hejtmane,
v pondělí 7.9. pan radní V. Emler v regionálním vysílání TV Vřídlo mimo jiné řekl, že víte, že Keramická škola má problémy s úbytkem žáků. Chci se zeptat, zda víte, že největší podíl na špatné situaci této školy má Krajský úřad, který pod minulým vedením (ODS) direktivním rozhodnutím škole nadekretoval zrušení páteřního a perspektivního oboru s dlouholetou tradicí - stavebnictví. Tento obor byl převeden na stavební učiliště do Drahovic, do nevyhovující budovy, která KÚ ani nepatří a kde také chyběly zkušenosti s maturitním studiem. Letos v Drahovicích otevírají pouze jednu třídu, přestože zájem uchazečů by umožňoval otevřít dvě. Keramická škola byla také sloučena s upadajícím keramickým učilištěm ze Staré Role. Zajímalo by mne, zda necháte Keramickou školu, která, nedošlo-li by k tomuto nekompetentnímu zásahu, by rozhodně nebyla školou s problémem, na holičkách (ať si pomůže sama) nebo zda se špatné rozhodnutí předchozího vedení kraje budete snažit nějak napravit.
Zaměstnanec školy
Vážený zaměstnanče školy,
k Vašemu dotazu týkajícímu se Střední průmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary (dále jen „SPŠ keramická“) uvádím následující.
Přesun oboru vzdělání 36-47-M/001 Stavebnictví ze SPŠ keramické do Střední odborné školy stavební Karlovy Vary (dále jen „SOŠ stavební“) byl bývalým vedením kraje v rámci optimalizace středních škol realizován od 1. září 2006 s cílem profilovat SPŠ keramickou jako školu čistě uměleckého zaměření s keramickými a sklářskými obory vzdělání, přičemž uvedený obor více zapadá do oborové struktury právě SOŠ stavební, vhodně ji doplňuje a nabízí i možnost prostupnosti mezi jednotlivými obory.
Za 3 roky výuky tohoto oboru vytvořila SOŠ stavební odpovídající materiálně technické a personální podmínky a jeho přesun se negativně neodrazil na zájmu žáků o studium (i v letošním školním roce, kdy se některé školy již potýkají s poklesem žáků, byla třída naplněna na počet 28 žáků). Pokud se týká vlastnictví budovy SOŠ stavební v Drahovicích, realizuje se v současné době její převod do majetku kraje. Ve svém důsledku sice samotný převod uvedeného oboru znamená pokles žáků ve SPŠ zhruba o 100 žáků při předpokladu průměrné naplněnosti třídy 25, ale přesto s ohledem na výše uvedené nepovažuji za příliš vhodné a šťastné řešení opětovný návrat uvedeného oboru do SPŠ keramické.
Dle mého názoru sloučení se středním odborným učilištěm keramickým SPŠ keramickou nepoškodilo, naopak keramické a sklářské obory vhodně doplnily nabídku školy a za standardních podmínek by jí mohly napomoci zajistit větší počet žáků a do budoucna alespoň částečně nahradit výpadek oboru stavebnictví. Za současného systému financování je totiž základní podmínkou pro ekonomickou soběstačnost každé příspěvkové organizace dostatečný počet žáků. SPŠ keramická je však, bohužel, jednou ze škol, které se vedle poklesu žáků přicházejících ze základních škol v poslední době negativně dotýká také neutěšená situace v keramickém a sklářském průmyslu, jež pro ně a jejich rodiče v současné době není dostatečnou zárukou budoucího profesního uplatnění.
Karlovarský kraj má samozřejmě zájem na zachování této školy s dlouholetou tradicí s některými jedinečnými obory a v rámci svých možnosti jí bude nápomocen překonat složité období. Zároveň je však nutné, aby vedení školy včetně všech zaměstnanců pokračovalo ve svém úsilí zajistit co největší počet žáků ve stávajících oborech, jejichž spektrum je celkem široké (aplikovaná chemie, sklářský průmysl, technologie silikátů, keramik, výrobce a dekoratér keramiky, keramická výroba, výrobce a zušlechťovatel skla – sklář, brusič, výtvarné zpracování keramiky, užitá fotografie a media, grafický design), a to za úzké spolupráce s firmami, a případně se pokusilo rozšířit oborové portfolio školy o vhodný obor či obory, které dosud v nabídce kraje či širšího regionu chybí a vhodně ji doplní a rozšíří.
Z uvedeného je však zcela zřejmé, že dostatečná a atraktivní nabídka oborů je jedna věc, ale demografický vývoj, zájem uchazečů a jejich rodičů ovlivněný také současnou ekonomickou situací ve společnosti a aktuálními požadavky trhu práce je věcí druhou. V důsledku toho se pro letošní školní rok z 11 oborů, které škola nabízí, podařilo nabrat žáky pouze do necelé poloviny (aplikovaná chemie – 6, keramická výroba – 16, užitá fotografie a media 13, grafický design 25 a výtvarné zpracování keramiky – 13).
Vážený pane hejtmane,
vítám tuto možnost k zjištění dalších informací ohledně problému, který potkal mateřskou školu, kde pracuji. Přeji si zateplit budovu, mohu předložit vypracovaný projekt, rozpočet i energetický audit, tedy vše, co je k žádosti potřeba. Na budově jsou vyměněna okna a tím nastal problém, nemůžeme již zlepšit vyšší úsporu energie pro realizaci projektu. Pohybujeme se na 5 bodech splnění a je nutno 50 bodů pro zisk dotace - nesplňujeme požadavek Operačního programu Životní prostředí. Tím pro nás vznikla velmi nevýhodná situace, máme připravenu dokumentaci, velký elán do práce, ale nemáme to zásadní - peníze. Obracím se k Vám s prosbou o radu, jestli pro mateřskou školu existuje možnost získání finančních prostředků z našeho kraje.
Děkuji, s úctou Milena Valešová, ředitelka Mateřské školy Kynšperk nad Ohří
Vážená paní ředitelko,
oceňuji Vaši snahu o realizaci projektu zateplení mateřské školy, která sídlí v Kynšperku nad Ohří, protože z vlastních zkušeností vím, že získat peníze na podobné akce není zrovna jednoduché a člověk potřebuje opravdu pořádnou dávku elánu. Kraj je zřizovatelem více než 70 příspěvkových organizací a ve spolupráci s nimi řeší podobné záležitosti velmi často. Vzhledem k tomu, že MŠ Kynšperk nad Ohří zřizuje obec, doporučuji Vám v tomto případě obrátit se na vedení města Kynšperku, konkrétně na pana starostu René Bolvariho, který má velké zkušenosti s čerpáním dotací a společně se Vám snad podaří najít východisko. Mrzí mě, že podmínky pro získání peněz z OPŽP na projekty týkající se úspory energií jsou takto nastaveny, neboť se tím omezuje okruh žadatelů, kteří na peníze mohou dosáhnout.
Vážený pane hejtmane,
v současné době probíhá hromadné zateplování školních zařízení v majetku kraje. Jsou při těchto rekonstrukcích dodržovány normy pro zateplování? (tj. položení polystyrenu na ostění okna v šíři 4 cm, umístění komprimačních pásek a paropropustné fólie proti kondenzaci par). Jsou kontrolovány stavby a počet subdodávek jak říkají pravidla pro čerpání dotací max. do 30%? Kde se daňový poplatník dozví jednoduše výsledky veřejných zakázek? Počítá se s možností zavádět do nového systému pro veřejné zakázky "soutěže" všech organizací kraje včetně krajského úřadu? Za odpovědi předem děkuji.
Jiří Korbel, Sokolov
Ahoj Jirko,
na všechny akce jsou zpracovány projekty včetně dokumentace, které definují vždy detailně technické řešení v souladu s příslušnými technickými normami a předpisy. Následně jsou dle těchto projektů realizována výběrová řízení na realizaci těchto akcí. U každé z těchto akcí je následně vykonáván technický dozor specializovanými subjekty, které kontrolují dodržování veškerých požadavků a kvalitu prací a použitých materiálů. Konkrétně otázka zateplení ostění je vždy realizována dle podmínek konkrétních objektů, kde je nutno respektovat stávající velikosti okenních otvorů, šířku ostění, případně výskyt zdobných prvků fasády apod. Využívání kompresních pásek a dalších obdobných prvků probíhá.
Otázka rozsahu subdodávek ve vazbě na striktní pravidla dotací je kontrolována a poskytovatel dotací by v případě nedodržování předepsaných parametrů neumožnil čerpání těchto dotací.
K otázce informací o výběrových řízeních je potřebné zdůraznit, že poskytovatelé dotací průběžně kontrolují průběh veškerých výběrových řízení. Informace o veškerých výběrových řízeních jsou dále v souladu se zákonem o veřejných zakázkách povinně zveřejňována na celorepublikovém tzv. Informačním systému o veřejných zakázkách ( internetová adresa www.isvzus.cz), kde si každý občan může vyhledat jak v současné době probíhající výběrová řízení, tak informace o výsledcích již ukončených výběrových řízeních.
Vážený pane hejtmane,
Nepřipadá Vám divné, že jeden týden zrušíte přestavbu průmyslovky v Ostrově, což obyvatelé Ostrova kvitovali s povděkem. Vysvětlíte občanům nesmyslnost této investice. Týden na to, vše popřete a odsouhlasíte stavbu? To je opravdu betonová lobby tak silná, že se před ní skloní i zdravý rozum a poctivost ? Nepřipadáte si potom s prominutím jako šašek ?
Děkuji za odpověď
J.Lipský,Ostrov
Vážený pane Lipský,
Město Ostrov má o realizaci projektu velký zájem. Proto okamžitě zareagovalo na záměr kraje neuskutečnit projekt "Centra technického vzdělávání Ostrov" v původním rozsahu a nabídlo kraji podíl na financování akce. Tím, že bude projekt zrealizován nepřijde Karlovarský kraj o možnost čerpání evropských financí, které se už podařilo získat. Evropská dotace činí celých 85 procent celkové investice, 7,5 procenty se bude podílet stát a stejnou měrou kraj. Navíc máme příslib starosty Ostrova Jana Bureše, že město vloží do projektu CTV 20 milionů korun. Kraj má dále k dispozici rezervu ve výši 17 milionů korun a bude hledat v rámci původního projektu všechny přijatelné možnosti úspor. Pokud bychom od projektu upustili, museli bychom vynaložit finance na projekt zcela nový, který by musel znovu projít celým procesem schvalování a není jisté, že by se nám podařilo příslib evropské dotace znovu získat. To jsou hlavní důvody, proč jsme naše původní rozhodnutí přehodnotili. Věřte, že "betonová lobby" opravdu nemá s naším rozhodnutím žádnou souvislost.
Vážený pane hejtmane,
částo se hovoří o nutném snížení počtu základních škol v Sokolově a zároveň o potřebě výstavby dalšího objektu pro IŠSTE. Táži se, zda by nebylo z tohoto důvodu vhodné zcelit areál za Domem kultury pro potřeby IŠSTE.
S pozdravem
V. Kodýdek
Vážený pane Kodýdku,
"Areál za Domem kultury" patří I. ZŠ v Sokolově, jejímž zřizovatelem je Město Sokolov. V orgánech města Sokolova se řešila i Vámi uvedená varianta. Většina zastupitelů, ale byla proti zrušení I. ZŠ.
Vážený pane hejtmane,
připravuje se rekonstrukce ISŠTE v Sokolově. V nedávné době se tato škola sloučila s Královským Poříčím. Proč se neuvažuje po dobu rekonstrukce vyučování v Královském Poříčí, ale dělají se rozsáhlé upravy v pronajatých prostorách. Je to ekonomicky výhodnější?
Jiří Mašek
Vážený pane Mašku,
v ISŠTE v současné době žádné rozsáhlé úpravy neprobíhají. Pouze v budově č. 1 škola instalovala sádrokartonové příčky, jednalo se navíc o cvičnou práci studentů. Z rozpočtu školy byl tedy financován pouze materiál. V objektu se počítá se zřízením dílen, instalace sádrokartonových příček byla nezbytná pro jejich zřízení. V Královském Poříčí disponuje škola 3 budovami, dvě využívá pro výuku stavebních oborů, jedna budova je v havarijním stavu. Přesun studentů po dobu rekonstrukce tedy není možný. Škola jedná se Sokolovskou uhelnou, a.s. Sokolov o pronájmu 10 kanceláří, v nichž bude 10 zaměstnanců (z nich dva mají stavbu na starosti), pokladna, technický dozor stavby školy, místnost pro potřeby stavby. Škola požádala pronajímatele o převod stávajících telefonních čísel (ISŠTE využívá tlf síť SU,a.s.) a napojení na počítačovou síť školy.
Pane hejtmane,
opět se začíná hovořit o optimalizaci středního školství v kraji. Porovnám-li údaje o počtu dětí v ZŠ v jednotlivých okresech kraje s počty studentů SŠ v okresech kraje, je na první pohled zřejmé, že okres Sokolov je v silné nevýhodě. Přihlédnete k tomu při případných úpravách v síti SŠ ?
Karel Černík
Vážený pane doktore,
v důsledku trvajícího neoptimálního demografického vývoje i v letech 2009 až 2012 je nezbytné se intenzivně zabývat harmonizací vzdělávací nabídky a poptávky v oblasti středního vzdělávání v návaznosti na situaci na trhu práce.
Případné řešení by mělo v rámci možností zohledňovat aktuální stavy žáků v jednotlivých okresech. Jak uvádíte v dotazu, okres Sokolov je v nevýhodě, avšak řešení daného stavu není jednoduché.
Největším problémem v současné době je, že podíl žáků, kteří se vzdělávají v oborech ukončovaných maturitní zkouškou, je příliš vysoký zejména vzhledem ke vzdělanostní úrovni obyvatel kraje, přičemž ke vzdělávání jsou mnohdy přijímáni žáci bez odpovídajících studijních předpokladů. Z dosavadního vývoje přijímacího řízení pro školní rok 2009/2010 se dá usuzovat, že tuto situaci nepříznivě ovlivní také jeho stávající systém.
Všechna případná opatření je nutné realizovat s vědomím potřeby rozvoje vzdělávání a zajištění jeho dobré úrovně. V důsledku to znamená snížit podíl žáků, kteří budou přijímáni do oborů ukončených maturitní zkouškou. Jde především o obory vzdělání obecné přípravy – obory gymnaziální. Dalšími pak jsou obory skupiny ekonomiky a administrativy (zejména obchodní akademie, ekonomické lyceum, veřejnosprávní činnost, management obchodu a obchodně podnikatelská činnost). Především snížením podílu žáků přijímaných do uvedených oborů a to i v členění dle okresů lze docílit zvýšení podílu žáků, kteří budou přijímáni do oborů žádaných trhem práce v kraji, tzn. do některých technických oborů a oborů vzdělání ukončených výučním listem.
Dá se předpokládat, že snížení podílu žáků přijímaných do gymnaziálních a „administrativních“ oborů povede ve svém důsledku ke zvýšení kvality výsledku vzdělávání, protože ke studiu budou přijati uchazeči s odpovídajícími studijními předpoklady. Významným podpůrným argumentem pro tento krok je i rostoucí míra nezaměstnanosti absolventů gymnázií (v dubnu 2008 na 4,3 % oproti 2,7 % v dubnu 2007), kteří by měli být potenciálními studenty vysokých škol, nikoli tvořit skupinu, která zvyšuje počty nezaměstnaných absolventů středních škol.
Řešení této problematiky nebude i s ohledem na platnou legislativu jednoduché, jistě vyvolá protichůdné reakce zainteresovaných škol, odborné i laické veřejnosti, a proto je třeba, aby mu předcházela konkrétní analýza současného stavu, a to z různých úhlů pohledu včetně diskuse se samotnými školami, úřady práce, zástupci zaměstnavatelů, Českou školní inspekcí apod.
Vzhledem k Vaší odborné erudici budu velice rád, stanete-li se konstruktivním oponentem záměrů připravovaných změn v oblasti středního vzdělávání v Karlovarském kraji.
Vážený pane hejtmane,
nedávno jsem byla velmi nemile překvapena, když jsem se spolu s několika přáteli rozhodla využít služby plaveckého bazénu, nacházejícího se v areálu internátu v Drahovicích. Odpovědnými pracovníky mi bylo sděleno, že bazén není určen pro širokou veřejnost. Prý jej mohou využívat pouze studenti v rámci výuky, případně zaměstnanci internátu. Když jsem se zeptala, zda by nebylo možné přijít o víkendu, dozvěděla jsem se, že bazén je o víkendu zavřený. Velmi by mne tedy zajímala ekonomická výtěžnost tohoto bazénu v době, kdy ostatní zařízení tohoto druhu ve městě praskají ve švech a tento bazén je zavřený. A to všechno v době, kdy se kraj ocitá ve složité ekonomické situaci a potřebuje každou korunu. Myslíte si, že takový přístup je ze strany kraje správný? Je podle Vás vhodné tento bazén v červnu vypustit, aniž by byl třeba využit návštěvníky MFF, kteří jsou v internátu ubytováni?
Děkuji za odpověď
S pozdravem Jaroslava Lišková, K. Vary.
Vážená paní Lišková
Bazén, který je součástí domova mládeže, využívají v pracovních dnech v dopoledních hodinách žáci SŠ, v odpoledních a večerních hodinách je vyhrazen ubytovaným žákům a řadě organizací, a to až do 20.30 hod. Se všemi organizacemi a SŠ je sepsána smlouva platící po dobu školní výuky, tedy od září do června. Pokud budete mít zájem o celoroční pronájem, případně se budete chtít k nějaké skupině připojit, je to možné. Ve dnech prac.klidu je bazén mimo provoz. Důvody jsou především ekonomické. Finanční částky získané za pronájem bazénu, a to nejen v těchto dnech, by nepokryly ani mzdové náklady obsluhujícího personálu. Totéž platí pro oba letní měsíce.
Komentáře
Přehled komentářů
Tato zpráva je zde zveřejněna pomocí programu XRumer + XEvil 4.0
XEvil 4.0 je revoluční aplikace, která může obejít téměř veškerou ochranu proti botnetu.
Captcha Rozpoznávání Google (ReCaptcha-1, ReCaptcha-2), Facebook, Yandex, VKontakte, Captcha Com a více než 8,4 milionu dalších typů!
Četl jste to - to znamená, že to funguje! ;)
Podrobnosti na oficiálních stránkách XEvil.Net, je bezplatná demo verze.
All internet will be CRASHED with XEvil!?
(MashaGlosy, 12. 12. 2017 21:06)