ČESKÁ ČERMNÁ
Pod 641 metrů vysokou Malinovou horou se rozkládá vesnice Česká Čermná (dříve též Česká Čermá). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1448. Následujícího roku jsou jako držitelé Čermné uváděni příslušníci rodu Tamchynů z Doubravic (proto se také obec jistého času jmenovala Tamchynova Čermná). Konkrétně je znám Jan Tamchyn z Doubravice. Ve druhé polovině 16. století však odešli do Náchoda a jejich rod se posledně připomíná roku 1581.
Čermná poté patřila k náchodskému panství a to až do roku 1848 kdy se osamostatnila.
V roce 1890 měla Česká Čermná 723 obyvatel. Od té doby jejich počet klesal aby se ustálil na současných zhruba 430.
Stojí zde kaple sv. Václava z roku 1941. Přípravy na její stavbu však začaly již v roce 1935, kdy byla ustanovena Jednota pro stavbu nové kaple. Samotná stavba byla započata roku 1938, k dokončení však došlo (především z finančních důvodů) až o tři roky později. Kaple byla zasvěcena sv. Václavu a na svátek svatého Václava (28.9.1941) byla slavnostně vysvěcena. V roce 2005 byla kaple restaurována.
Kaple byla v obci druhou stavbou svého druhu. Původní kaple zasvěcená sv. Janu Křtiteli stávala v dolní části návsi. Zasahovala však do cesty vedoucí do dolní části obce a tak ji musela ustoupit.
Na budově základní školy je umístěna pamětní deska profesora Václava Černého, spisovatele a literárního kritika, který tu prožil část svého života. (Text: 1905 - 1987 V této škole prožil dětství literární vědec a kritik univ. profesor PHDr Václav Černý).
Většinu katastru obce tvoří lesy, nalezneme tu ale i botanicky hodnotné louky.
Jižně od obce se rozkládá přírodní památka Louky u České Čermné, vyhlášená v roce 1993. Má výměru 3,3 hektaru a jejím cílem je ochránit ekosystém přirozených a polopřizených lučních a mokřadních společenstev. Na loukách roste ohrožená rosnatka okrouhlistá (Drosera rotundifolia).
Lesními porosty západně od obce prochází linie pohraničního opevnění. Většina objektů byla po roce 1939 německou armádou zlikvidována.
Tamchynové z Doubravice
Rod Tamchynů z Doubravice se v dobových pramenech poprvé objevuje v první polovině 15. století. V husitských dobách vlastnili vesnici Doubravice (u Nahořan). Pravděpodobně byli příbuzensky spjati s rody Slánských (podle vesnice Slaný, dnes Słone) a Vranovských (podle dvoru Vranov u Opočna) z Doubravice. Rod vlastnil majetek porůznu po východních Čechách. Pravděpodobně roku 1502 získali bratři Jan, Václav, Hynek a Jindřich Tamchynové z Doubravice tvrz v Tošově u Českého Meziříčí, jež byla majetkem rodu až do roku 1597 kdy jej Markéta (Maruše) provdaná Ostrovská ze Skalky prodává. Na počátku 16. století získává také Václav Tamchyna z Doubravice Lipku a Modletín v Železných horách (vlastnil je však jen do roku 1513). Jistý Václav Tamchyna z Doubravice koupil v roce 1558 tvrz v Dubanech (asi 4 km jz od Pardubic), kterou vlastnil po dobu zhruba 20. let. Dalším místem spjatým s tímto rodem jsou Střezetice (asi 10 km sz. od Hradce Králové). Ty kupuje v roce 1597 Jindřich Tamchyna z Doubravice. Další vlastník (snad syn prve uvedeného) Kryštov Tamchyna z Doubravice se účastnil bouří českých stavů a za to mu byly Střezetice roku 1623 zkonfiskovány. Od té doby informace o rodu mizí. Jméno Tymchynů se dochovalo na šesti náhrobnících v Rychnově nad Kněžnou, Bílém Újezdu, Vysokém Újezdu a Českém Meziříčí. Rod Tamchynů z Doubravice měl ve znaku polovici zlatého jelena (hledícího zpravidla vlevo) v modrém štítě. Jelen patří mezi poměrně častá heraldická zvířata, polovici jelena měli kromě Tamchynů z Doubravice také Chotounští z Chotouně, Kadeřávkové ze Šárky či táborský vůdce Čapek ze Sán. A mimochodem: v současnosti žijí v Česku tři lidé s příjmením Tamchyna.
Významné osobnosti:
Václav Černý (26. března 1905 nebo Jizbice - 2.7.1987 v Praze). Syn učitele Václava Černého (viz Jizbice) se sice narodil v Jizbici, avšak většinu dětství strávil v České Čermné. Vystudoval bohemistiku a romanistiku. Poté působil na vysokých školách v Ženevě, Praze a Brně. Od roku 1938 redigoval Kritický měsíčník. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 působil jako profesor na gymnáziu. Za druhé světové války se podílel na organizování českého protifašistického odboje. 11. ledna 1945 však byl zatčen Gestapem, vyslýchán a vězněn v Praze na Pankráci. Po válce se stal profesorem srovnávacích literárních dějin na filosofické fakultě UK v Praze. V roce 1951 však musel univerzitu pro své názory opustit. Byl vězněn, později pracoval v nevýznamném postavení v Československé akademii. Na univerzitu se mohl vrátil až v roce 1968, avšak jen na 2 roky, než byl přinucen odejít do důchodu. Byl zakladatelem Charty 77. Je autorem třísvazkových pamětí.
turistické možnosti:
a) pěší turistické trasy
žlutá: Česká Čermná, hraniční přechod (1 km) - Čermenská silnice (2 km) - Dobrošov, u pevnosti (2,5 km) - Dobrošov, Jiráskova chata (3,5 km) - Pod Jiráskovou chatou (4 km)
zelená Česká Čermná, hraniční přechod (1 km) - Brzozowie(PL) (1,5 km) - Nad Bělovsí (2 km) - Běloves, celnice (5 km) - Běloves, žel.st. (5,5 km)
žlutá: Louky u České Čermné (1,5 km) – Pod Kašparkou (2,5 km) – Hraniční potok (3 km) - U Jana (3,5 km) – Krahulčí (4,5 km) – Nový Hrádek, náměstí (6 km) – Dobřany (12,5 km) – Šediviny, kostel (16km) – Uhřínov, skanzen Villa Nova (25,5 km) – Kačerov, kostel (32 km) – Žamberk, náměstí (54 km)
zelená: Louky u České Čermné (1,5 km) - Pod Dubovicí (3,5 km) - Údolí Olešenky (4,5 km) - Peklo (6 km) - Přibyslav (7,5 km) - Dobenín (11,5km) - Václavice, žst (12 km) - Starkoč, žst (16 km) - Ratibořice, Staré Bělidlo (21 km)
b) cyklotrasy
22 Dobrošov (3 km) - Jizbice (4,5 km) - Lipí (6 km) - Náchod, Staré Město (8 km) - Náchod (9 km) - Běloves, hraniční přechod (11,5 km) - Velké Poříčí (16 km) - Hronov (18 km) - Police nad Metují (27 km) - Teplické skály (40 km) - Dolní Adršpach (44 km)
4306 Česká Čermná, hraniční přechod (1 km) - dále polská cyklotrasa (žlutá) směr Brzozowie(PL) (1,5 km) - Slone(PL) (4,5 km) - Kudowa Zdrój (7 km)
22 Borová (2,5 km) - U Jedle (4 km) - Dlouhé (6 km) - Olešnice v Orlických horách (9 km) - Sedloňov (13 km) - Deštné v Orlických horách (18 km) - Šerlich, sedlo (25 km) - Neratov (44 km) - Zemská Brána (56 km) - Mladkov (64 km)
Dopravní spojení:
autobusová zastávka se nachází při křižovatce v centru obce
zastavují zde autobusy na trase Náchod – Dobrošov – Nový Hrádek (- Nové Město nad Metují). Četné spojení i o víkendu.
V letní sezóně o víkendech cyklobus Náchod - Nový Hrádek - Šerlich.