Zvoníčkov 23.12.2007
ZVONÍČKOV
(zdroj: www.zanikleobce.cz)
Zvoníčkov, dříve Männelsdorf, ležel v úžlabině na úpatí Doupovských hor, 4,5 km na JJZ od Kadaně, v nadmořské výšce 510 m. Přes bývalou vesnici dodnes vede okresní silnice z Kadaně, vybudovaná roku 1890. Domky Zvoníčkova byly roztroušeny po obou stranách této silnice, uprostřed vsi stála kaplička a šikmo před ní malý rybník. Bývala zde také hospoda.
První známá písemná zpráva o existenci Männelsdorfu je až z roku 1460, kdy Ilburkové prodali panství Egerberg, jehož součástí byl i Männelsdorf, tehdy Mensdorf, Bossovi z Fictumu. Vesnice ale určitě existovala již dříve.
Český název nevznikl překladem německého názvu, ale byl odvozen ze jména prvního předsedy místní správní komise J. Zvoníčka a začal se užívat od roku 1947.
Roku 1557 prodali Fictumové panství Egerberk Bohuslavu Hasištejnskému z Lobkovic, jehož manželkou byla Anna z Fictumu a roku 1591 se majitelem panství stal Linhart Štampach ze Štampachu, majitel ahníkovského panství. Po bitvě na Bílé hoře byl Štampachům majetek zkonfiskován za jejich účast na stavovském povstání. Panství Egerberk i se Zvoníčkovem a dalším majetkem koupil roku 1623 Kryštof Šimon Thun a vytvořil tak panství Klášterec. U tohoto panství Zvoníčkov zůstal až do roku 1850, kdy se obce staly samostatnými správními jednotkami.
Střídání vrchností se Zvoníčkova příliš nedotklo, obyvatelé se věnovali zemědělství, ale výnosy jejich políček byly malé, protože pole byla kamenitá a ležela na stráních. Roku 1787 měl „Mennelsdorf" 20 čísel popisných a patřila k němu osada Langenau - Dlouhý Luh s 21 popisnými čísly. Ta ležela 6 km JJZ od Kadaně na Hradeckém potoku v nadmořské výšce 640 m.
Roku 1850 se Zvoníčkov stal samostatnou obcí s osadou Dlouhý Luh a roku 1869 k němu byly připojeny ještě Pastviny, Donín a Brodce. Ve 20. letech našeho století se Pastviny s Donínem a Brodcem osamostatnily, takže u Zvoníčkova zůstal jen Dlouhý Luh. Ke konci minulého století měl Zvoníčkov již 114 obyvatel a 21 domů, pak však jejich počet začal klesat - v roce 1930 zde žilo v 17 domech jen 93 obyvatel.
Kromě v zemědělství pracovali zdejší muži také jako „horníci na zelené hlince", a v lese při kácení stromů. Do první světové války zde žilo jen německé obyvatelstvo, teprve pak přišli první Češi.
Poštou patřil Zvoníčkov k Úhošťanům, farou i školou k Radnici (dnes ve vojenském prostoru), ale roku 1939 tam nebylo ani jedno dítě školou povinné. Zajímavé je, že elektřina byla do Zvoníčkova zavedena až roku 1938.
Po odsunu německého obyvatelstva nebyl Zvoníčkov plně dosídlen, naopak obyvatel stále ubývalo.
Roku 1953 byl proto připojen k Úhošťanům a v roce 1963 úplně zanikl. Dlouhý Luh zanikl vysídlením ještě dříve, již po roce 1950 a jeho území bylo roku 1960 převedeno do okresu Karlovy Vary.
Dnes je Zvoníčkov téměř celý zbouraný a jen zbytky zdí připomínají, kde domy stály. Ale v jednom domě, i když tam nikdo nebydlí, je velký včelín.
U polní cesty ze Zvoníčkova do Pastvin stávaly 3 smírčí kříže. V roce 1945 tam jeden ještě stál, ale jeho další osud není znám.