Gičin Funakoši
cs.wikipedia.org/wiki/Gi%C4%8Din_Funako%C5%A1i
Gichin Funakoshi se narodil 10. listopadu 1868 v Shuri na ostrově Okinawa. Na tehdejší základní škole poznal spolužáka Anka Azata, jehož otec, Yasutsune Azato, byl jeden z největších Okinawských odborníků v umění karate. U mistra Azata se Funakoshimu dostalo prvních lekcí. U Azata byl také často jeho přítel, mistr bojových umění, Yasutsume Itosu. Po nějakém čase začal Funakoshiho vyučovat i mistr Itosu.
V roce 1888 se stal Funakoshi učitelem. Při příležitosti návštěvy školního inspektora, vedl Funakoshi ukázku karate. Inspektora ukázka nadchla a jeho zpráva dala základ k převedení karate do učebního plánu. Funakoshi tak mohl veřejně vyučovat karate a tím pádem se v něm neustále zdokonalovat a zdokonalovat i samotné bojové umění. Po letech tvrdé práce byl vyslán v roce 1922 přímo do Japonska, aby zde šířil karate a vyvracel mýty o tomto umění. V této době začínal v chudobě, kdy po večerech vyučoval karate a přes den vydělával na živobytí. Přes to i v roce 1924 založil svůj první klub a díky svému mistrovství již během tří let vyučoval více jak na deseti univerzitách.
V roce 1936 bylo otevřeno první karate dojo v Tokyu a zde vzniká i název SHOTO-KAN. Shoto byl pseudonym mistra Funakoshiho, pod kterým publikoval básně a Kan znamenalo místo – centrum. Shotokan tedy znamená styl co cvičí mistr Funakoshi. S rozvojem Shotokan karate však přichází i problém. Funakoshi znal nesmírný rozsah Okinawa-te lépe než kdokoli jiný a věděl o nedotknutelnosti hlavního systému. Ve starých Okinawských školách se cvičil pouze malý počet kata. Podle toho na co kladl těžiště učitel školy. Když ale přišel do Japonska, narazil na novou mentalitu, která znemožňovala učení bojového umění podle starých Okinawských vzorů. V Japonsku se začalo tradiční bojové umění oddalovat od tradicí a spíše spělo do sportovní formy. Tomu se Však Funakoshi bránil. Nechtěl aby se z karate stala pouze forma cvičení, ale aby byl vytvořen od začátku učební systém, který by zachoval karate jako celek. Díky tomu měl rozpory i s některými žáky, kteří odcházeli a zakládali svoje školy. Jisté ústupky však udělal a dal i na rady některých svých přátel, jako například zakladatele Juda mistra Kana. Od něho převzal Funakoshi systém technických stupňů. Časem také zavedl více kat a nakonec dovolil aby do cvičení byly zařazeny i formy kumite.
V té době již působí i jeho žáci jako mistři, kteří se snaží o rozvoj karate. Zejména Hidetaka Nishiyama a Masatoshi Nakayama, kteří spolu v roce 1949 zakládají organizaci JKA – Japan Karate Asociation. Mistr Funakoshi byl žáky požádán o zaštítění celé asociace, ten však z obavy aby karate neskončilo u sportovního odvětví, odmítl. Pro vysvětlení technického stupně, Gichin Funakoshi dosáhl 5. danu – v té době nejvýše možného technického stupně.
Gishin Funakoshi zemřel v 26. dubna v roce 1957. Zanechal však v historii karate obrovskou a nesmazatelnou stopu. Nejen ve svých počinech, ale jeho odkaz jistě žije v jeho žácích, kteří se stali mistři karate.
Pro dokreslení Funakoshiho smyslu pro čest, tradici a propojení karate s životní cestou, uvádíme jeho dvacet pravidel:
- Karate začíná respektem a končí respektem.
- V karate se nedělá první pohyb.
- Karate je pomocníkem spravedlnosti.
- Poznej nejprve sám sebe, teprve potom toho druhého.
- Intuice je důležitější než technika.
- Nauč se kontrolovat svého ducha a pak ho osvoboď.
- Neštěstí se stává vždy z nepozornosti.
- Nevěř, že se karate odehrává jenom v doju.
- Cvičit karate znamená pracovat celý dlouhý život, v tom neexistují hranice.
- Spoj svůj každodenní život s karate, pak najdeš “myo”.
- Opravdové karate je jako horká voda, která chladne, když ji stále neohříváš.
- Nemysli na výhru, ale přemýšlej o tom, jak neprohraješ.
- Změň svoji obranu vůči nepříteli.
- Boj odpovídá vždy tvé schopnosti zacházet s keyo (nehlídaný) a jitsu (hlídaný).
- Představ si svou ruku a nohu jako meč.
- Když opustíš místo, kde jsi doma, děláš si tím četné nepřátele, takové chování ti přináší mrzutosti.
- Začátečníci musí zvládnout všechny úkony bez vlastního úsudku, teprve potom dosáhnou přirozeného stavu.
- Kata musejí být prováděna korektně, ve skutečném boji je tomu naopak.
- Tvrdé a měkké, napětí a uvolnění, pomalu a rychle – všechno ve spojení se správným dýcháním.
- Vzpomeň si a mysli vždy na “kufu” – žij těmito předpisy po celý den.
