můj milý deníčku... ročníkovka červen 2OO9
Deníček z Francie | |
Francouzštinář Jan si po dobu konání ročníkové cesty do Francie vedl deníček. |
Jako správný turista přiložil i několik fotografií.
článek s fotkama a přiloženým deníčkovým souborem..
protože si někteří z vás stěžujou, že se k "deníčku" nedostanou, nedalo se dělat nic jinýho, než tuto bravurní práci zkopírovat...
Z Rybníčku až do Atlantiku
Ano, Na Rybníčku to všechno 15.6. 2009 v šest ráno začalo. Slzící rodiče, rozespalé děti, mírně nervózní pedagogové, řidiči Pepa a Pavel a bus Mercedes , to vše garantováno pražskou CK GEOPS. Je před námi předlouhá cesta, v Praze nabíráme pro obveselení dvě Pražandy a už jedeme. Německo je málo přívětivé normálně, dnes je přímo hnusné, všude okolo nás řeky kamionů a do toho, jak by řekl děda Komárek ,„chčije a chčije“. Takhle to je až do Francie a my , místo, abychom jeli navštívit verdunská bojiště, odbočujeme z dálnice a jedeme se podívat na jednu pěknou zvláštnůstku. Nedaleko Chalons en Champagne, kde budeme dnes spát, stojí v polích podivuhodně majestátní gotický kostel Notre Dame de l´Épine. Podivuhodný tím, že všechno zlo uvnitř bylo zhmotněno a vyvedeno ven v podobě děsivých chymér a chrličů. Ale je už večer a my jdeme poprvé vyzkoušet spartánské třílůžáčky v naší první ef jedničce. Ráno už je dobře, vstáváme, snídáme a jedeme do nedaleké Remeše. Bazilika Svatého Remigia je nádherná kamenná architektura jedenáctého století, stojíme na místě, kdezačala ve Francii křesťanská civilizace, tady byl pokřtěn první franský král Chlodovech.
Nedaleká katedrála Notre Dame je částečně v lešení, ten pověstný anděl s úsměvem na tváři je tedy našim zrakům skryt, ale i to, co je k vidění, je skvostné. Jsme v hlavním městě šampáňa, před katedrálou si můžeme ověřit názvy i ceny moku, jehož kvalit teprve dorosteme. A navíc si nás přišla připamatovat naše milá paní Claude, která nám občas přišla do hodin frániny. Ale musíme znovu do busu, ještě máme před sebou pořádnou porci kilometrů. Vyhýbáme se Paříži a míříme na Chartres. Už můžeme srovnávat, je to naše čtvrtá gotika v krátkém čase, tahle je ale určitě nejtajemnější. Stojí na pradávném místě obřadů Keltů, sem za svými bohy chodili i Římané a tady se potom silně zadráplo i křesťanství a už se nepustilo. Dvě nestejné věže, uvnitř záhadný labyrint v podlaze, bod, kam dopadne v den slunovratu paprsek slunce, přísná modrá Madona a další neuvěřitelné vitráže, závoj Panenky Marie, který přežil bez úhony ničivý požár, černá keltská soška matky s dítětem zčernalá věkem. A dole pod kostelem teče říčka Eur a jsou na ní dávné prádelny, dnes přetvořené v sympatické hospůdky. Ještě ale musíme jet stále na západ, míjíme vesnice a městečka střední Francie, za chvíli už nám ukazatele sdělují, že jsme na západní polokouli a za další chvilku už vystupujeme na okraji Niortu a neseme si bágly do hotelu, kde strávíme dvě noci. Je středa, obloha pěkně vymetená, snídáme na etapy a vyrážíme k oceánu! Ano, Atlantik je nedaleko, zajíždíme do slavného přístavu La Rochelle. Tudy se přehnaly dějiny celé Francie. Čilí obchodníci kšeftovali s Anglií, Kanadou, Flandry a Španělskem, vyvážela se sůl, víno a otroci, do země proudily zásoby plátna, kožešin a hedvábí, přístav bohatl a poskytnul útočiště hugenotům v náboženských válkách, což byl začátek jeho zkázy. Richelieu město oblehl, vyhladověl a posléze zničil, z kdysi impozantních hradeb zbyly dvě věže do přístavu a Tour de la Lanterne s úžasnou vyhlídkou. My se naloďujeme na loď jménem Eude d´Aquitain a plujeme si to ke slavné pevnosti Boyard. Plavba trvá přes dvě hodiny, což nám vyhovuje, slunce a Atlantik jsou příjemnými hostiteli. Ještě máme čas si pošmejdit po městě plném podloubí, někteří jdou do světoznámého akvárka mrknout na vodní havěť. Hned za městem je první francouzský most, který spojil pevninu s ostrovem, my po něm za hříšných 45 € přejíždíme na ostrov Ré smočit těla do vln Atlantického ocánu. A tady nás potkává, naštěstí jediná, pojistná událost. Jinak zdatný plavec Kuba přehnal svůj plavecký styl a jedeme s ním do nemocnice nahodit mu zpět vypadlé rameno. Dobrá zkušenost. Protože naše město leží na okraji chráněné rezervace tvořené bažinami, nedá nám to, abychom se na ně nepodívali. V městečku Culon bychom jindy nasedli na loďky a nechali se povozit po kanálech, už je ale pozdě, musíme se spokojit aspoň s románským kostelíkem na návsi.
Počasí nám pořád drží, dnes jedeme do Futuroscopu. Kdo neví, co to je, hnedle mu to vysvětlíme. Je to svět futuristické architektury, uvnitř skleněných krystalů, koulí, píšťal a dalších záhadných tvarů jsou kina a my cestujeme na raftech kaňonem Modrého Nilu, poznáváme svět pod hladinou moří, světy ptactva, cesta do vesmíru je nám k dispozici, nic není nemožné. A do toho všude spousta fontán, umělá jezera a vodopády, tady se dá vydržet dlouho předlouho. My se ale musíme přesunout, program je neúprosný, dnes bydlíme v Tours. Po ubytování je volno, ale našlo se pár zvídavých, kteří ještě vážili cestu do historického středu velevýznamného města na řece Loiře. Vždyť tu jsou pohřbeni dva velcí světci – Martin a Řehoř a kdo neviděl náměstí Plumerau s hrázděnými domy a restauracemi, kam se člověk podívá, prohloupil.
A je tu pátek, a to znamená, že jedeme omrknout aspoň zlomek těch slavných zámků na Loiře. Začínáme u toho nejvzdálenějšího , u Chambordu. Přezdívá se mu „sen šíleného cukráře“, tím cukrářem byl král František I. a vybudoval tu jednu z nejfotogeničtějších budov ve Francii. A my se můžeme klidně procházet mezi komíny a věžičkami na horním ochozu, ze kterého jsou kouzelné výhledy do krajiny. Další zastávkou je Blois, opět František I., už náš starý známý, ale i jeho předchůdce Ludvík XII. tu vybudovali nádheru nad řekou. Městečko je přívětivé, kdo nelenil, vyběhl si na protější kopec ke katedrále Svatého Ludvíka, odměnou mu byl pohled na visuté růžové zahrady s řekou pod nimi. Chaumont byl postavený jako hrad proti lodím Normanů, ale je nedobytný i pro autobusy, nepodařilo se nám k němu zajet, máme ho jenom na fotkách. To v Amboise se parkuje jedna báseň, máme dokonce dost času vystoupat buď k místnímu zámku nebo do nedalekého Clos Lycé, kde dožil svůj život v roce 1519 velký Leonardo da Vinci a kde je dnes jeho muzeum. Večer potom všichni bez vyjímky jdeme poplenit obrovský Auchan, obchoďák přímo naproti našemu hotelu. Tašky smraďochů a víno pro rodiče /cha cha / ukládáme do zavazadel a chystáme se na zítřejší šichtu.
Sobota je na francouzských silnicích úžasná, prázdná a tím pádem i rychlá. Míříme do Paříže a na jednu čůrpauzu do ní přijíždíme úderem jedenácté. Malá projížďka po místech, kam nemáme šanci se dostat – Panthéon , Montparnasse, Invalidovna, Vojenská škola a už tu je „Stará dáma“ – Eiffelovka a pod ní mraveniště turistů. Nás to nemůže odradit a pěšky ji zdoláváme do druhého patra, odtud už to jde jenom výtahem až do bájných tří set metrů. Město pod námi je šedobílé a nekonečné. Tady si s námi trochu pohrálo počasí, z ničeho nic černý mrak, vítr a nepříjemný déšť, ale nejsme z cukru a když vystupujeme z vlaku před katedrálou Notre Dame, je už zase dobře. V Latinské čtvrti na levém břehu Seiny se dobře jí i nakupuje, to je také program našeho odpoledne. Pod ocasem koně Karla Velikého se scházíme a je před námi největší dobrodružství zájezdu – jízda pravým, starým, narvaným metrem. Dnes je to vše ještě vylepšeno zdivočelými fanoušky Alžírska, které tu dnes bude hrát přátelák s domácími. Jdeme pěšky ke bazilice Sacré Coeur, na schodech hrají muzikanti, uvnitř zpívají jeptišky, malíři malují jako o život, hospůdky jsou narvané, tak to má být. A my ještě jednou jedeme metrem, vynořujeme se přímo pod Vítězným obloukem pana Napoleona a pak nás čeká už úplně poslední procházka po nejslavnější světové ulici Champs Elysées. Jdeme do přístavu Alma, nastupujeme na loď a plujeme si to okolo objektů na obou březích, děláme poslední fotky, loučíme se s Eiffelovkou a voláme z plných plic na seržanta, který hlídá Paříž před nepřáteli :“salut sergeant!!!“. A on na nás mrká a znamená to „ přijeďte zase, jste u nás vítáni“
Tak ahoj H.F.
Komentáře
Přehled komentářů
Thank you, Plenty of forum posts!
uk dissertation https://bestmasterthesiswritingservice.com essay editing services https://researchpaperwriterservices.com
essays in college i64znr
(EugeneTib, 5. 4. 2023 10:19)