Singapur využívá každý centimetr země
Praha má rozlohu 496 km2. Městský stát Singapur byl ještě v nedávné minulosti jen o něco malinko větší - 583 km2. Pokuste si nyní představit, že je naše metropole obklopena mořem, odkázána sama na sebe a tísní se v ní přes 4 miliony obyvatel. Místa je v Singapuru zkrátka nedostatek, a proto je potřeba ho efektivně využívat.
S plánováním se začalo už v roce 1819, kdy tehdy bažinatý a téměř neobydlený ostrov získal pro Brity Sir Stamford Raffless, jehož socha dnes stojí ve stínu mrakodrapů na březích Singapore River. Od tohoto roku se píše moderní historie Singapuru. Pokud by si Sir Raffless vybral jiné místo, byl by dnes Singapur pravděpodobně jen ospalou rybářskou vesnicí. Pod britskou správou se z tohoto tropického ostrova brzy stalo centrum obchodu a po otevření Suezského kanálu v roce 1869 nastal doslova raketový růst, který jen nakrátko přerušila druhá světová válka.
S tak rychlým rozvojem však nikdo nepočítal, a výsledkem byl obrovský příliv imigrantů a neúnosné životní podmínky. V roce 1950 údajně v jednom domě bydlelo až 100 lidí. Poté, co Singapur získal v roce 1965 nezávislost, byl přijat ambiciózní plán dlouhodobého rozvoje a revitalizace. Jeho výsledkem je moderní Singapur. Singapurci ovšem neusnuli na vavřínech – již dnes existují precizně propracované plány, jak bude tento městský stát vypadat v roce 2050.
Co s nedostatkem místa? Vyrvat zemi z moře!
Číslo, které tady na úvod zaznělo, už ovšem dávno neplatí. Zatímco v roce 1966 měl skutečně Singapur rozlohu "jen" 583 km2, dnes je to už 647 km2. Až skončí všechny další plánované projekty, zvětší se jeho rozloha ještě o dalších 15 procent na přibližně 740 km2.
Technika, která se zde používá, je odlišná od techniky budování hrází, používané třeba v Holandsku. Mořské dno se nejprve zpevní betonovými piloty, poté se vybuduje písečná hráz a prostor mezi ní a pevninou se vyplní pískem. Následuje zpevnění kamenným valem po obvodu nové pevniny, rekultivace a za 2 – 5 let je nová země připravena k použití. Zvětšování však nemůže pokračovat donekonečna - tato metoda není efektivní tam, kde je moře hlubší než 15 metrů.
Největším projektem, který v současnosti probíhá, je stavba ostrova Jurong. Sedm malých ostrůvků u pobřeží bude navzájem spojeno a vzniklý "maxiostrov" se stane novou průmyslovou zónou. Náklady na jeho vybudování jsou astronomické – 5,6 miliardy singapurských dolarů (cca 3,2 mld USD). Žádný metr nesmí přijít nazmar
Jaký osud asi čeká "nepraktickou" starou zástavbu?
Není se co divit, že se Singapurci snaží využít doslova každý centimetr čtvereční. Aby se ušetřilo místo, staví se směrem nahoru - k obloze nebo směrem dolů - do podzemí. Výsledkem jsou na jedné straně mrakodrapy a na straně druhé podzemní komplexy obchodů. Dokonce i továrny se tady staví "na patro". Až tři běžné tovární haly se zkrátka naskládají na sebe. Místem se musí šetřit. O ambiciózní projekty není v Singapuru nouze. Jeden příklad za všechny. Určitě byste nechtěli bydlet hned vedle čističky odpadních vod. Těch je v současnosti v Singapuru šest a nevyužitá "nárazníková zóna" v jejich okolí je jeden kilometr. To máme dohromady 290 hektarů půdy, která leží ladem. Řešení, které v současné době Singapurci zvažují, vypadá následovně: Dva obrovské tunely – 30 a 50 km dlouhé budou procházet celým ostrovem v hloubce 20 – 90 metrů pod povrchem a veškeré zpracování odpadních vod z celého Singapuru bude koncentrováno na dvě místa. Jedním z nich bude i nově budovaný ostrov Jurong. Okolo je moře, takže na nepříjemný zápach, který při zpracování nevyhnutelně vzniká, si nebude nikdo stěžovat. Náklady na vybudování něčeho takového se nám sice zjistit nepodařilo, ale malé číslo to určitě nebude. A to vše kvůli necelým 300 hektarům půdy.
A problémů je mnohem více. Singapur bojuje se znečištěním životního prostředí a také s nedostatkem místa pro uložení odpadu. Nemá téměř žádné zemědělství a veškeré potraviny se musejí dovážet, stejně jako pitná voda. V současnosti probíhá ostrý spor ohledně jejích cen s Malajsií, která je největším dodavatelem. Žít v městském státě zkrátka není zdaleka tak jednoduché.
Zdroj: tiscali.cz