Úprava sacího potrubí
Úprava sacího potrubí pro závodní motory
Odpor, který nasávané směsi kladou různé nerovnosti, otřepy a hrany v sacím potrubí zhoršuje plnění válců čerstvou směsí a tím snižují i celkový výkon motoru a dle mého názoru i zvyšují spotřebu paliva. Nutnost minimálního odporu je ještě výraznější u výfukových svodů a u samotného tlumiče výfuku, neboť je známá skutečnost, že čím menší odpor je kladen výfukovým plynům, tím lepší je "vyplachování" válce a tím vyšší je i výkon (snad se někdy dokopu k napsání článku o stavbě sportovního výfuku, na kterou se chystám). U výfukového potrubí s tím sami těžko něco uděláme, sací potrubí je však možno mírně poupravit. Sání je třeba nejprve demontovat z vozu, což provedeme demontáží karburátoru (čtyři šrouby M13 na sání) a poté je třeba demontovat samotné sací potrubí z hlavy motoru (4 šrouby). Pokud ho už máte venku, jistě uvidíte ostré hrany v místech, kde je přichycen karburátor a dále v potrubí. Tyto hrany je třeba jemným pilníčkem srazit a zahladit. Pokud jsou již všechny ostré hrany zahlazení, je vhodné, pokud máte tu možnost, nechat si na speciální frézce(nebo alespoň jako já nástavcem do vrtačky a brusnou pastou) stěny sacího potrubí vyleštit. Při montáži je dále třeba slícovat sací potrubí s karburátorem, aby tam nebyly žádné přesahy jednotlivých dílů. Nová těsnění nasaďte na štefty v sacím potrubí a ostrým nožem (na koberce) je seřízněte podle tvaru stěn. Před zamontováním sacího potrubí jej pořádně očistěte, aby se do motoru nedostaly jemné kovové částečky, které by poškodily vložky válců. Tato úprava by měla omezit víření nasávané směsi a její ulpívání na stěnách sacího potrubí a tím i o něco zvýšit celkový výkon a nepatrně snížit spotřebu. Můj subjektivní pocit po této úpravě je ten, že teď motor lépe reaguje na přidávání či ubírání "plynu". Ideální je nechat zgenerálkovat hlavu, tzn zarovnat dosedací plochu (snižováním hlavy lze značně zvýšit výkon, ovšem na úkor životnosti), přebrousit ventily, je i možnost nechat nalisovat tvrdá sedla výfukových ventilů, která umožní trvalý provoz na bezolovnatý benzin a, co je též málo známo, že by měla být nalisována i při provozu na LPG, protože toto palivo samo o sobě neobsahuje žádné přísady na ošetření sedel ventilů, které se tak přehřívají a postupně zaklepávají do hlavy. Nevýhodou provozu na LPG je přitom nemožnost přidat aditivum do paliva, a proto je vhodné při stálém provozu na LPG alespoň občas projet několik kilometrů na olovnatý benzin nebo benzin s aditivem. Tím se zároveň zamezí zanesení jinak z větší části nepoužívaného karburátoru. Ideální je, pokud se při generální opravě hlavy motoru vyleští i sací kanálky, které se také mohou podle potřeby rozšířit.