Jan Koutský trenérem Lokomotivy ČB
Jan Koutský zamířil k Lokotce do Santavrbena
I.A třída, skupina B
Jan Koutský už v minulosti vedl Týn nad Vltavou nebo Kaplici, naposledy Kamenný Újezd. Teď mění svoje působiště, stěhuje se do Suchého Vrbného, ale pořád zůstává v B skupině I.A třídy. Mohl trénovat českobudějovickou Lokomotivu už od léta, ale už předtím se domluvil s Kamenným Újezdem a nechtěl dané slovo zrušit. Ale předseda oddílu Jiří Pečenka to nevzdal, a když Koutský v Kamenném Újezdu skončil, znovu ho kontaktoval a tentokrát už uspěl.
Mohl byste jseště krátce zhodnotit svoje působení v Kamenném Újezdě?
„Já jsem tam byl naprosto spokojený. Nejenom s podmínkami, ale i s přístupem hráčů, kteří chodili na tréninky, jak jim to jejich povinnosti umožnily. Herně to vůbec nebylo špatný, chválili nás i soupeři, ale bohužel jsme nedávali góly. To se samozřejmě projevilo na výsledcích. I proto jsme se Jirkou Vaníkem dohodli, že u mančaftu skončím.“
Ale měl jste k dispozici osvědčené kanonýry.
„Hodně jsme spoléhali na Martina Fischera, ale ten se zranil a pak se musel dostat do fazony. To chvíli trvalo, navíc byl pracovně dost vytíženej. A taky se nemohl srovnat s tím, že v té době naskakoval do zápasu až během hry. Byl zvyklej mančaft táhnout a trochu se s tím nevyrovnal. Nevyhovovalo mu to, laťka byla vysoko. Bohužel góly pak nedávali ani Radek Soukup se Zbyňou Zemanem, i když odváděli všichni maximum. Já můžu klukům za jejich snahu jenom poděkovat.“
Ale přesto, nebo spíš proto, výsledky nebyly.
„To je bohužel pravda. Byly to také časté změny v sestavě zapříčeněné zraněními, zbytečnými kartami a vyloučeními. Ale bylo mi to líto, podařilo se nám zapracovat do týmu dorostence. Na hřiště začali nastupovat Augusta, Nejedlý, Holub, Buček, Červonij. To bylo veliký plus, který určitě přinese Kameňáku v budoucnosti úspěch.“
A jak znáte vaše současné mužstvo ze Suchého Vrbného?
„Hlavně jako soupeře, ale samozřejmě jsem Lokotku sledoval i podle výsledků, sestav, soupeřů, jak proti komu hrála. Vlasatně jsem si ve Vrbným prožil i podzimní utkání, který bylo typický. Měli jsme spousty šancí, nedasli jsme a domácí vyhráli 3:1. Do čeho Lokotka kopla, to skončilo v naší brance.“
Takže špatné vzpomínky?
„Ne nejlepší, ale to už je pryč. V pátek začínáme na Lokotce novou sezonu, máme před sebou první setkání. Já bych si chtěl popovídat nejenom s mančaftem dohromady, ale s každým hráčem zvlášť. Rád bych se dozvěděl o jejich plánech, možnostech, abych se líp a co nejrychleji mezi nimi zorientoval.“
Třeba zjistit i kde tým tlačí bota?
„Jestli myslíte posily, tak na to je moc brzy, to neřeším. Naším hlavním cílem je udržet současný kádr pohromadě a pokračovat v celkem úspěšném podzimu.“
To znamená pozici ve středu tabulky?
„Alespoň tak. Lokotka má velikou tradici, je třeba do Vrbna vrátit kvalitu a atraktivní fotbal, který se tam vždycky hrál a přitahoval diváky.Ostatně mám to tam blízko, dojedu na kole. Chci být na každým tréninku osobně, pokud to půjde. To čekám i od hráčů, určitě to pomůže vztahu mezi náma.“
Ale co když nebudete moci?
„To bude jenom v minimu. Ale každopádně už teď spolupracuju, stejně jako předtím „Peggy“ (Jiří Pečenka, pozn. red.) s Pavlem Liškou. Ten si teď na lyžích pochroumal klíční kost, takže času bude mít dost. A je na něj spoleh.“
A co tedy na svoje hráče společně chystáte?
„V týdnu samozřejmě tréninky, několik vložených sobot, začátkem února soustředění ve Svatém kameni u Dolního Dvořiště. Turnaj žádný nechystáme, soupeře si vybíráme sami. Zatím máme obsazeno asi devadesát procent termínů. To by nám mělo pomoct udržet střed tabulky, i když pohled dolů je nepříjemně blízký, dost nahuštěno. Ale to je i když se podíváme na ty před námi. A tam chceme na jaře zamířit.“
Připravil Milan Šíma(www.jihoceskyfotbal.cz)
