KONSTATOVÁNÍ
KONSTATOVÁNÍ, VYŘČENÉ PŘED 76 LÉTY PLATÍ I PRO DNY SOUČASNÉ
Zúčastnil jsem se jedné z diskusí na blogu AKUÁLNĚ.cz., jejíž obsah není podstatný, na druhé straně v souvislosti, byť ne přímo úměrné obsahu blogu, jeden ze stálých (a velmi fundovaných) diskutujících po nickem LEVÁK se vyjádřil připomenutím jednoho z mnoha vyřčených výroků Tomáše Bati z r. 1932:
"Příčinou krize je morální bída.
Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe.
To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu.
Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.
V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu.
V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací.
Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku.
Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání.
Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry.
Technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem."
Co k tomu dodat? Nevím, nakolik je k tomu zapotřebí nějaký komentář, protože ač s odstupem tři čtvrtě století, ten citát popisuje i realitu dnešních dnů a především tu skutečnou mravní bídu. Bídu, o které se nemluví, která není příliš vhodným a použitelným faktorem pro pojmenování příčin dnešní hospodářské krize nejen u nás, ale v celém světě. Pokud by tento citát byl pronesen nebo napsán řekněme Marxem, či jinou dnes zatracovanou osobností, byla by tato slova některými pravicovými rozumbrady rozcupovány na kousky, avšak jsou to slova vyřčená člověkem, kterého nelze ani v nejmenším podezřívat z levicových tendencí. Osobností, která žila a pracovala v době Masarykovy éry, v duchu ryze (na tehdejší dobu) prvorepublikově demokratickém., člověkem, který k té době a v tu dobu měl co říci.
Při hlubším nestranném a racionálním zamyšlením se nad těmito slovy musí člověk nutně dojít k závěru, že o 76 let zpátky mělo takové uvažování T. Bati své opodstatnění. Z toho to lze vyvodit, jak on v tu dobu viděl svět kolem sebe, viděl tu morální bídu a mravní úpadek, který byl příčinou světové krize. Dnešní světová, stejně jako vnitrostátní krize má hodně shodných prvků, jak je popisuje T.Baťa. Podobnost čistě náhodná? Ale kdeže.
V plném rozsahu to platí o morálních a mravních hodnotách lidí v současné či soudobé vrcholové činnosti v politických, mocenských a silových postech současných vlád (a to již od počátku 90 let m.s.), politických stran a vlivných kruhů (lobbyismus, korupce, mafie apod.), ovlivňující chod státního aparátu, především z ekonomického a hospodářského hlediska. Poplatnost jeho slov se stavem morálky a mravní etiky, tedy slovy T. Bati morální a mravní bídy současných politiků, je neoddiskutovatelná, což jen dokazuje, že jakékoliv jiné přívlastky, kterými jsou dnešní ekonomická a hospodářská krize pojmenovávány, jsou jen zástupnými, zakrývající to podstatné, tedy mravní a morální úpadek mocenské elity.
Všechny negativní ekonomické důsledky, kterými stát v současnosti prochází (státní deficit, zvyšování dluhů, včetně úpadku školství, zdravotnictví, nezaměstnanosti, sociálního zabezpečení atd.), jsou ve své podstatě důsledkem nezodpovědného jednání především z titulu mravního úpadku lidí, kteří po pádu totality uchopili opratě vedení státu do svých rukou a svou divokou jízdou s nezkrotnými oři dovedla republiku do stavu, který je dnes ve svých důsledcích horší, než byl za éry komunistů. Motem se staly peníze, mravní hodnoty byly potlačeny na úkor chamtivosti, zisku, politického či ekonomického vlivu, neodpovědnosti, kariérismu a bezohlednosti k sociálnímu cítění většiny národa.
Ani krédo dnešních politiků se nezměnilo, zase je to jen boj o koryto, moc, vliv, zisk, to vše za cenu neodpovědné (trestuhodné) činnosti, kterou jen díky sobě samým ve prospěch vypracovaným zákonům, je staví do role nepostižitelnosti díky imunitě. Ta jen mravní úpadek a bídu posilňuje, neboť vědomí beztrestnosti je dělá ještě více drzejšími, bezohlednějšími a bezcharakternějšími individui společenské vrstvy, tak zvanými VIP (za komunistů smetánky), kterým je etika a mravní hledisko zcela neznámým (v krajním případě odmítaným) pojmem přesto, že svá postavení získali z vůle důvěřivého lidu, kterou pak tak bezostyšně zneuctili. Nic lepšího od nich nelze ani očekávat, práci pro občany , pod hlavičkou demokracie, degradovali na pozici výhodného hobby, kdy občan a potažmo stát, jsou pro ně jen prostředkem k jejich vlastnímu obohacení Lze tedy jen důrazně a se vší vážností zopakovat slova T.Bati, kterými (již v té době) otevřeně a bez skrupulí popsal skutečný stav správy věci veřejných:
Příčinou krize je morální bída. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.
A na dnešní podmínky na tom lze sotva co změnit.
Zbývá jen otázka: Jak z toho ven? Či ještě lépe: Jak z těch „hoven“ ven?
7.12.2009 Jiří B a ť a
