Roland Garros 2015 - zápisky ze zájezdu
ROLAND GARROS 2015 - ZÁPISKY ZE ZÁJEZDU
Po několikaleté snaze o návštěvu grandslamového tenisového turnaje v metropoli Francie to letos konečně vyšlo. Zájezdu do Paříže, který se uskutečnil ve dnech 23. - 27.5.2015, se zúčastnilo celkem 5 členů tenisového oddílu, kteří projevili zájem o tuto sportovně - kulturní akci. Klíčovou postavou byl bezesporu Karel Hodinář jako řidič Superbu a velký znalec města nad Seinou, který již v únoru objednal přes internet vstupenky na program 2. a 3. hracího dne turnaje 25. a 26.5.2015 (platily na kurty č. 2 - 18) a zarezervoval také 4 noclehy v hotelu Appart´City v městečku Poissy asi 30 km západně od Paříže. Dalšími účastníky zájezdu byli předseda oddílu Ivo Regner, který se snažil oprášit své školní znalosti francouzštiny, Jirka Vaněček, který se vyznamenal především jako sběratel podpisů, jeho kamarád a též bývalý cyklista a současný tenista Míra Švátora a další přespolní účastník Ota Vokoun ze Soběkur. Zážitků z této dobrodružné cesty bylo skutečně mnoho, a tak se o ně zkusím podělit.
První den (sobota 23.5.2015)
Z Chlumčan jsme odjeli přesně podle plánu, tady v 5:00 hod. ráno a s krátkými zastávkami na občerstvení v Německu i Francii jsme i díky navigaci již ve 14:15 hod. dorazili do Versailles, kde jsme absolvovali prohlídku zdejšího zámku, zbudovaného v 17. století Ludvíkem XIV., včetně přilehlého parku, v němž jsme mohli sledovat tradiční Velké vodní hry, tedy tryskající fontány za doprovodu vážné hudby. Do místa ubytování v Poissy jsme dojeli po 990 km asi v 18:00 hod. a v místném hotelu Appart´City jsme dostali klíč od apartmánu pro 6 lidí, který sestával ze 3 oddělených pokojů, samostatné kuchyňky a koupelny. Po zběžné prohlídce jsme zjistili, že v kuchyňce je bohužel ucpaný odpad a závadu jsme reklamovali, ale až do našeho odjezdu jsme se opravy nedočkali. Nakonec co můžete chtít za pouhých 16 eur za osobu a 1 noc? Tak jsme naplnili lednici z dovezených zásob jídla i oblíbených tekutin hořké chuti a vyrazili autem poznávat krásy Paříže. Vzhledem k pokročilému času jsme předpokládali, že se nám podaří zaparkovat někde poblíž proslulé umělecké čtvrti - Montmartru. To se ovšem po příjezdu na místo ukázalo jako zcela nereálné přání, a tak jsme se museli spokojit jen s krátkou zastávkou u baziliky Sacré Coeur (před ní jsme obdivovali vystoupení místního ekvilibristy s fotbalovým míčem) a rychlou procházkou po Place du Tertre (na portrét od místních malířů jsme neměli dost času ani peněz). Také kolem vyhlášeného nočního klubu Moulin Rouge na Boulevard de Clichy jsme pouze projeli, aniž by chtěl kdokoli vystoupit a zúčastnit se určitě zajímavého nočního programu. Pak jsme už jen krátce zastavili poblíž Eiffelovy věže, abychom tento symbol města viděli také osvětlený, a těsně před půlnocí jsme se vrátili do hotelu znaveni dlouhou cestou.
Druhý den (neděle 24.5.2015)
Po probuzení vyrazil Karel s Otou do místní boulangerie, kde nakoupili jak čerstvé pečivo ke snídani, tak výborné bagety, které se staly základní potravinou celého našeho pobytu. Po rozkrojení a naplnění baget domácími surovinami z lednice jsme vyrazili autem na celodenní prohlídku Paříže. Po zaparkování poblíž Trocadéra jsme došli pěšky k Eiffelově věži. Vzhledem k obrovským frontám turistů jsme dopolední výstup či výjezd odložili a prošli se po Martových polích (Champs de Mars). Zde postavený antukový kurt i velký žlutý míč s nápisem Roland Garros umístěný na věži svědčil o tom, že Paříže je v tuto chvíli městem tenisu. Naše kroky však vedly k École militaire (Vojenská škola) a k rozsáhlému kompex Hotel des Invalides (Invalidovna), kde se nachází mj. Napoleonova hrobka a největší vojenské muzeum 1. a 2. světové války. V Invalidovně jsme se s ohledem na náš zdravotní stav cítili jako doma. Poté jsme se prošli po nádherném mostě Alexandra III. a podél Grand Palais (Velký palác) a Petit Palais (Malý palác) jsme se dostali na nejrušnější Avenue des Champs - Elysées. Odtud jsme pokračovali k Place de la Concorde (náměstí Svornosti) s jeho dominantou - Obeliskem z egyptského Luxoru. Po odbočení ke kostelu La Madeleine (postaven ve stylu řeckého chrámu) jsme prošli kolem největšího divadla na světě - nádherné Opery (Palác Garnier) z 19. století. Další zastávkou bylo Place Vendome. Zde stojící Slavkovský sloup vysoký 44 metrů se sochou Napoleona nám však zůstal utajen z důvodu prováděné rekonstrukce a bližší průzkum zdejšího hotelu Ritz jsme také odložili. Po krátkém odpočinku a kávě v Tuilerijských zahradách jsme prošli do areálu muzea v Louvru a v podzemí pod skleněnou pyramidou zakoupili několik suvenýrů. Odtud jsme se dopravili pařížským metrem k dalšímu symbolu Paříže - Vítěznému oblouku (Arc de Triomphe) na Place Charles de Gaulle, od něhož vybíhá paprskovitě ve tvaru hvězdy celkem 12 ulic. Výhled z tohoto 50 metrů vysokého monumentu je opravdu úchvatný. V podvečer jsme se opět vrátili k Eiffelově věži a po asi 1,5 hodině čekání jsme konečně zakoupili vstupenky a vyjeli výtahem do 2. patra věže. Do hotelu v Poissy jsme se vrátili zpět asi kolem 20:00 hod. a z domácích zdrojů jsme vyrobili teplou večeři.
Třetí den (pondělí 25.5.2015)
Po zkušenostech s obtížným parkováním v předchozích dnech jsme tentokrát zvolili cestu na tenis do areálu Roland Garros veřejnou dopravou. A musím říci, že pracovníci Českých drah by měli do Paříže jezdit povinně na exkurzi, jak má železniční doprava fungovat. Podle plánu jsme měli vyjet z Poissy z konečné stanice linky A 5 železnice RER. Po příchodu na perón jsme rychle nasedli do prvního přijíždějícího vlaku, abychom vzápětí zjistili, že nejde o linku RER. I tento vlak státních drah však mířil do centra Paříže - rychlost TGV mu sice chyběla, ale i tak byl velmi rychlý, takže jsme ve stanici St. Lazare přestoupili na linku metra č. 9 a ze stanice Michel Ange Molitor jsme už došli zbytek cesty ke kurtům společně s davem. U vstupu do tenisového areálu jsme prošli bez potíží (elektronickou vstupenku ani občanský průkaz si naštěstí nikdo nezapomněl) a vyfotili se před 2. největším kurtem S. Lenglenové s obrazovkou, na níž probíhal přenos vybraných utkání a současně zde průběžně nabíhaly výsledky ze všech kurtů. Díky zdarma distribuovanému plánku areálu a každý den vydávaným novinám „Quotidien“ jsme se rychle zorientovali a asi v 10:30 hod. zaujali strategické místo v hledišti kurtu č. 14, kde jsme sledovali vítězný zápas 1. kola mezi Radkem Štěpánkem a Chorvatem Dodigem. Ještě víc nás potěšilo zjištění, že hned na sousedním kurtu sloužícím k tréninkovým účelům se postupně vystřídala řada zajímavých tenistů. Tudíž jsme si mohli vyfotit z bezprostřední blízkosti i světové hvězdy - Marii Šarapovovou, Andyho Murrayho, Gaela Monfilse a další tenisty a tenistky. Jirkovi se dokonce podařilo získat podpis Murrayho trenérky Mauresmové (třebaže na slova „Monsieur“ se nejdřív moc netvářila), včetně 2 obehraných tenisových míčů. Po výhře Štěpánka jsme realizovali přesun na kurt č. 5 a po dohrávce zápasu Rakušana Thiema s Britem Bedenem jsme sledovali další 2 výhry našich žen - Lucie Hradecké proti Číňance Zhengové a Denisy Allertové proti Britce Kontaové. Při zápase Allertové získal Jirka od přihlížející Hradecké další podpis i s ústním pozváním na čtvrtek. Časem jsme pochopili, že ho nezve na rande, ale na zápas 2. kola proti Azarenkové - to už jsme ovšem v Paříži nebyli. Středečním odjezdem jsme bohužel zmeškali i české derby ve 2. kole mezi Tomášem Berdychem a Radkem Štěpánkem, i když to se hrálo na kurtu č. 1, kam jsme stejně neměli přístup. Při zápasech našich děvčat jsme si pěkně popovídali i s českým oficiálním fotografem - taky Jirkou (příjmení bohužel neznáme). Náš Jirka Vaněček s Otou Vokounem si vyzkoušeli také rychlost svého podání - údajně s velmi rozdílnými výsledky, což bylo důvodem k různým narážkám (u toho jsem ale osobně nebyl). Po skončení celodenního programu jsme opustili areál a asi za hodinu jsme byli zpět v Poissy, kde následovala další teplá večeře z konzervy (guláš), k tomu uzené maso a samozřejmě české pivo. Další povedený den.
Čtvrtý den (úterý 26.5.2015)
Druhý den našeho pobytu v tenisovém areálu v podstatě kopíroval den předchozí. Tentokrát jsme už ovšem vybrali správný vlak společnosti RER, takže jsme opět s dostatečným předstihem zaujali svá místa na kurtu č. 6, kde od 11:00 hod. začínal svůj zápas proti Argentinci L. Mayerovi náš Jiří Veselý. Začátek měl sice dobrý, ale nakonec velkou bitvu prohrál poměrem 2:3 na sety. Poté na stejném kurtu nastoupila Schiavoneová proti Wangové, ale hýkavé zvuky Italky nás brzy vyhnaly pryč. Přesunuli jsme se proto nejprve na kurt č. 17 (debl Kokkinakis, Pouille - Bhupathi, Kyrgios) a pak na kurt č. 10, kde jsme sledovali obrat Argentince Berlocqa proti Ukrajinci Marčenkovi (z 0:2 na 3:2). Ani výsledek dalšího zápasu nás nepotěšil - Klára Koukalová nejen že podlehla Koviničové z Černé Hory, ale zklamal nás i její přístup k zápasu. Takže zatímco v pondělí jsme měli z výkonu českých tenistů radost, v úterý naopak smutek. Ale to je sport. Opět nás pobavil Ota, který se prý snažil vylepšit si rychlost svého podání z předchozího dne (39 km/hod.), ale při jeho pokusu (nebo v důsledku jeho pokusu?) se prý měřící zařízení porouchalo, takže nakolik se zlepšil, už nezjistíme. V areálu Rolanda Garrose se nám velmi líbilo. Ze všech grandslamových dějišť je sice nejmenší, což s sebou nese problémy s tím, že všude se pohybují velké davy lidí a časově náročný je zejména přesun mezi jednotlivými kurty. Pořadatelé se striktně řídí zásadou „Kolik lidí vyjde z kurtu ven, tolik lidí pustíme dovnitř“. Na druhé straně je úžasné, jakým způsobem jsou jednotlivé kurty (včetně centrálního kurtu P. Chatriera pro téměř 15 tisíc diváků) zasazeny do okolní přírody. Všude je hodně zeleně a třeba kurt č. 11 s terasovitým hledištěm a přilehlým občerstvením Les Jardins Gourmets nemá chybu. I my jsme okusili výborné místní palačinky (crepes) s Nutellou, dali se kávu Lavazza, zakoupili několik drobných suvenýrů, rozloučili se s tenisem a po 21. hodině jsme byli zpět v místě ubytování.
Pátý den (středa 27.5.2015)
Poslední den našeho pobytu jsme zahájili úklidem pokojů, naložením zavazadel do auta v podzemní garáži a vrácením klíčů od apartmánu. Vybaveni dalšími bagetami jsme po snídani asi v 8:20 hod. vyjeli do centra Paříže. Ukázalo se, že autem je to výrazně pomalejší než vlakem (navíc pokud není aktualizovaná navigace). Nakonec jsme však úspěšně projeli po Champs - Elysées až k Vítěznému oblouku, projeli po nábřeží Seiny a zaparkovali v podzemních garážích v ulici Sévastopol. Odtud jsme došli pěšky k futuristické stavbě Centre Georges Pompidou (Národní středisko umění a kultury) se sbírkami moderního umění. Na prohlídku stejně jako v případě Louvru čas nebyl, a tak jsme pokračovali kolem pestrobarevné kašny se 16 figurkami (místo setkávání mladých alternativních umělců, muzikantů apod.) k Hotel de Ville, tj. nádherné renesanční budově pařížské radnice. Další povinnou zastávkou byla nejnavštěvovanější památka v Paříži - katedrála Notre Dame na ostrově Cité. V katedrále (vstup zdarma) právě vystupoval pěvecký sbor, takže máme i kulturní zážitek. Pak jsme se přesunuli k Sainte Chapelle (Svatá kaple), kde jsme naštěstí díky předchozí internetové rezervaci vstupenek nemuseli čekat ve frontě. Tento klenot gotické architektury je situován na nádvoří Palais de Justice (Justiční palác). O to větší bylo naše překvapení, když Ota chvíli před vstupem do objektu zjistil, že má v kapse skládací nůž a chtěl jej bezelstně odevzdat. Nakonec jej však ukryl pod mřížemi a po vstupu do objektu si jej opět nenápadně vyzvedl. Narážkám na obelstění francouzské justice se samozřejmě nevyhnul. Ve 12:30 hod. jsme vyjeli z podzemní garáže, rozloučili se s hlavním městem Francie a vydali se na cestu domů. Cestou jsme udělali ještě 3 zastávky. První z nich v Reims (Remeš) byla spojena s prohlídkou místní katedrály Notre Dame, další v obchodním centru Auchan poblíž Metz (Méty), kde jsme si nakoupili něco z obrovské nabídky francouzských vín, sýrů a dalších pochutin a poslední pak v německém Sinnsheimu, proslaveném leteckým muzeem (v době našeho příjezdu již bylo zavřeno). Pak už jsme jeli nonstop a do Chlumčan jsme dorazili krátce před půlnocí.
Na závěr musím touto cestou poděkovat především Karlu Hodinářovi, který nás bezpečně a bez nehody odvezl na místo určení, provedl nás všemi nástrahami Paříže na úrovni regulérní cestovní kanceláře a mimochlumčaské účastníky pak po návratu ještě rozvezl do jejich domovů. Na tento zájezd budeme určitě všichni dlouho vzpomínat.
Vybrané fotografie ze zájezdu budou zveřejněny na oddílovém webu TO www.tenischlumcany.estranky.cz v záložce Fotoalbum - Zájezdy za tenisem - Roland Garros 2015.
Ivo Regner
předseda tenisového oddílu
TJ Keramika Chlumčany
