SELIBÁK 2022

                    Selibák 2023

               Novoroční let

1.1 2022 se koná v 14.00 novoroční let na klubovém letišti . Dobrou náladu sebou

Selibák 2021 

20 až 22 srpna se konal pod záštitou RC klubu Písek víkend s hydroplány. Počasí se vydařilo na jedničku a tak jsme mohli řádit jak o život.

Sešlo se nás v celku dost a doufám že to tak zůstane i nadále. . Nejmladší účastník, teprve čtyř měsíční Tobík se zatím účastnil   jen z kočárku. Sobotní večer byl provoněn pečenou vepřovou kýtou na rožni a pivkem.

Tímto bych chtěl poděkovat všem účastníkům popřát Všem hodně zdraví.

                                                                                                                                                                      J.Z

​

 Novoroční polétání 2020

Dne 1.1.2020 v odpoledních hodinách když z našich těl vymizelo nějaké to promile,se náš malý Rc Klub Písek sešel v hojném počtu, cca okolo 14:00 hod na našem klubovém letišti. Počasí nám velice přálo a naše stroje se vznesly vstříc slunci. Polétali jsme úspěšně a naše stroje navzdory únavě z předchozího večera úspěšně přežily ve zdraví ,aneb jak se říká jak na nový rok tak po celý rok. :)

   NOVOROČNÍ POLÉTÁNÍ

Srdečně si Vás dovolujeme pozvat dne 1,1,2020 ve 14:00 na naše klubové letiště nedaleko Maletic u Písku na akci NOVOROČNÍ POLÉTÁNÍ s Rc klubem Písek. Těšíme se na vás.

                                                                              S pozdravem  Rc Klub Písek . :) 

                Obojživelný hydroplán

Saro cloud

Novoroční Polétání

1,1  2019 a to ve 14,00 se sejdeme na našem letišti a zalétáme. Dobrou náladu sebou.                                                                                                     Kamil

                                                                                2018

                                      Polítání duben 2018

Ahoj.

Tak je tu nová sezóna a doufám , že pro všechny z nás modelářů i úspěšná. Tak jako každý rok jsem vyrazil připravit naše letiště , zkontrolovat zázemí a škody po zimním období . Dráha v poho a tak jen fotečka .

                                                  Kamil.

                                        Otvírání nebe 2018                        

Parádní sobota 14 dubna a mi otevíráme nebe na našem letišti. Účast celkem uspokojivá a poprvé jsme nastartovali i gril. Zalítali a nikomu se ani nechtělo domu. Počasí parádní a jak říkají meteorologové " čerstvý jižní větřík" . A pár foteček na závěr.

Foto z akce: https://rcklubpisek.estranky.cz/fotoalbum/2018/otvirani-nebe/

                             Novoroční polétání

          Tak jako každý rok se náš rc klub písek 1.1.2016 sešel na klubovém letišti zahájit leteckou sezónu. Pivko,teplo v klubové maringotce  a dobrá nálada našich členů udělala akci dokonalou. A vzhledem k tomu že naši borci mají něco za s sebou tak se akce obešla bez karambolů.

foto z akce:  https://rcklubpisek.estranky.cz/fotoalbum/2016/

    Hodně štěstí a zdraví přeje do nového roku 2016 RC KLUB PÍSEK . :)

           2016

                Zamykání vody 2015

A už je to tady každoroční akce zamykání vody . Počasí nám opět přálo a tak od středy jsme zastanovaly na březích Selibovského rybníka.Létání bylo bezvadné a jak se dalo čekat tak i po celou akci bez vetších karambolů. Pivko také výborné a večerní posezení s přáteli nezapomenutelné. Tak chlapci,chlapy a děvčata děkujem za povedenou a zábavnou akci. Těšíme se na další rok s vámi.

J.Z. pinďa

                                              

    VEJSOVSKÝ hydroplán je supr akce pro vyznavače létání na vodě. Vzhledem k letošnímu horkému počasí s minimem srážek a předpovědi tropů jsme jako každoročně vyrazili Jendovo dodávkou na víkendovou lítačku. Málo vody a tak koupák nic moc ale náladu to rozhodně nepokazilo. Velký éra jsme nebrali kvůli horku. Nedalo se v noci ani moc spát. Lítalo se a pivko teklo proudem . Dokládam pár foto a už se těším na příští ročník. Díky bylo tam fajn .

J.Z.

více foto:https://rcklubpisek.estranky.cz/fotoalbum/2015/vejsovsky--hydroplan/

                Selibák aneb jak to klucí mají rádi.

Je tady začátek června a s ním první víkend , což pro mne znamená týden létání na vodě a hlavně k tomu pohoda s kamarády. Stanovali jsme již od úterka a hned nás tam bylo sedum. Ostatní účastníci se začali sjíždět od středy. Nemohl chybět Pepa z Tábora ,klucí od Plzně a Moraváci s jejich modelářskou slivkou. Takže se létalo a večer pařilo. Nesmím opomenout našeho klubového Pepu Lerchů s chotí , který tento "Selibák" dotáhl k dokonalosti. Nejen ,že přivezl kopec a tím myslím velký kopec modelů,který sčítal okolo dvanácti kusů. Přivezl si i modelářský stůl s kompletní sestavou nářadí , lepidel a žehlíčky  . Největší pecka ovšem byl i svěrák. Jediné na čem jsme se schodli , že chybí je autogen , a to není jisté , zda ho neměl ukrytý někde v batohu.

Celkově se počasí vydařilo a zaslechl jsem i takové hlasy ........"kde se dá objednat."

Už se těším na srpnové hydroplány a doufám , že se uvidíme.

                                                                                                     J.Z

fota zde: http://rc-klub-pisek.rajce.idnes.cz/Selibovsky_hydroplan_2015

          Z Kroniky Pepovo

Jako modelář jsem začal asi v 7 letech.  Postavil jsem však místo letadel modelovou železnici. Na tu dobu TT o rozměru pod postel, myslím si, že 170x70. Psal se rok 1968, když dorazila ruská vojska. Tak jsem měl železnici skoro plně automatizovanou, samozřejmě relé a pod. Pak jsem železnici opustil, to se psal rok 1972 a přidal jsem se ke klubu leteckých modelářů, který tenkrát byl na Praze 10 a začal stavět. Nejdříve jsem stavěl malá házedla, ale pak se dal na větší modely. První větší byla cesna na 2.5 motor, dále byl větroň saper (do budoucna jako retro postavím), pak to byl model amigo ze stavebnice Graupner (tenkrát za velkou cenu 300Kč, dnes jsem koukal, že stojí přes 3000Kč). Jelikož jsem, jak si myslím modelář a z plánů postavím taky, tak do léta amigo na Selibáku uvidíte jako retro, postavené z plánu, který jsem stáhnul z netu. Doufám, že bude lítat jak to moje první a neuletí. Nyní bude řízené, tenkrát bylo řízené jen směrovkou na vysílač modela 1 kanál a byla dobrá termika, ale bohužel bylo fuč i s motorem detonák 1.5. Dva dny jsme hledali a nic, zkrátka ulítlo. To se psal rok 1974.

To samé jsem měl s cesnou, kterou jsem postavil  a se svým strýcem modelářem jsme šli pouštět  http://www.imperium-hobby.eu/cz-detail-561944-motor-cf-2822.html jako volňáska. Opět skončila někde v kukuřičném poli a byla taky fuč.

Asi v roce 1994 jsem si vzpomněl na modelařinu, zakoupil vybavení a začal znova od piky, ale už samozřejmě s vysílačkou.  Postavil jsem z rozsypu el. větroně 2m , koupil rádio Graupner(mám do dnes -  zástupce Graupnera pro ČR  je můj kamarád Patrik Dworzak) u kamaráda na prodejně se vším potřebným a znova začal.

Postavil jsem od té doby do roku 2000 několik letadel, ale dodnes neumím řídit. Moje postavená letadla řídil kluk mé holky do té doby, než se rozešli a tak jsem přišel pilota.

Např. postavená jsou, které přikládám na foto třeba Me 323 Gigant nebo taxi II, vše věrný fa. Graupner. Obrázky přikládám.

Pak se mi stal úraz s mým kámošem, když jsem mu chtěl hodit akrobata ( trenér 1,5)do vzduchu a nevyšlo to. Bylo to v lednu a podklouzla mi noha. Přišel jsem o palec na levé ruce. Spolužák je vynikající pilot v RC i vrtulníků Tomáš Beran.

Tak jsem opět s modelařinou na nějakou dobu seknul.

Pak jsme se v roce 2006 přestěhovali do jižních čech (je tu krásně) z Prahy, vnuci mně povyrostli a chtěli od dědy vidět a vyzkoušet si modelařinu.

Neváhal jsem a hledal na netu modelářský klub a našel jsem. A to tento: https://rcklubpisek.estranky.cz/

Zde opět, jak se říká, jsem našel zase své kamarády z modelařiny.

Moje touha stavět mě neopustila, tak jsem začal, jak se říká v jednoduchosti je krása a stavím jen z rozsypu nebo z plánu. Vyzkoušel jsem pro začátek větroně  Riser ze stavebnice, akorát mi bylo líto, že by měl být jen výškovka a směrovka. Doladil jsem křidélka a brzdící klapky a s tím jsem přijel i se svými zbylými letadly na Selibovský rybník poprvé k modelářům, kde jsem zjistil, že potřebuji letadlo na vodu.

Tak jsem se rozhodnul, že teda něco postavím. Koupil jsem v rozsypu  AQVA  Star, postavil a opět byla jen na směrovku a výškovku. Dodělal opět křidélka (vnuk mně řekl, že když se učí na simulátoru s křidélky, tak všechna letadla musejí mít křidélka, tak je tam dodělávám)a k tomu i brzdící klapky.

Tak jsem vzal vnuka na první setkání na Selibák, kde jsme tento model chtěli vyzkoušet, ale pozor -chyba. Tento model po úpravě, kde mi bylo sděleno odborníkem na modelařinu  Honzou Zemanem st., (který ho také stavěl ) že se musí poupravit, aby mohl vzlétnout. Jelikož jsem to nevěděl, tak jsme akorát pojezdili po hladině a model jsem podle jeho návrhu poupravil a snad v letošním roce při setkání na Selibáku půjde z vody do vzduchu. Také mi bylo slíbeno, že můžeme býti členy (také se tak stalo)a že mi vnuka naučí lítat. Tak jsem ke svým letadlům zakoupil cvičný polystyrenový letoun sky surfer ,( proti mému gustu jsem zakoupil EPP model)se kterým jsem se svým vnukem vyrazil k modelářskému klubu na výše jmenované setkání na Selibáku , kde Jan Zeman ml. přislíbil a také tak učinil, naučit vnuka ovládat páčky ( které já dodnes neumím). Vše se dařilo až do chvíle, když Honza Zeman ml. zhodnotil, že by bylo vše v pořádku a opustil žákovské připojení a Martin(vnuk) šel na přistání a podařilo se mu přistát na místních drátech ( doložím opět foto). To vše bylo samozřejmě k pobavení členů klubu a jali jsme se model odprostit od drátů. Podařilo se. Výrobce tvrdí, že model je nerozbitný, ale opak je pravdou ( má sice trochu pravdu, ale teď už spíš je to samé lepidlo, než polystyren). Nic méně vnuk zkouší a snaží se lítat. Tak to vyzkoušel lítat i s větroněm, kterého jsem propojil jako učitel- žák na své Graupner soupravě 16/20 a MC 22 s mladým Honzou Zemanem, kde jako modelář si ho velice vážím a jak se říká je to Paganiny na páčky. Vše probíhalo v naprostém pořádku do té doby, než se stalo, že se Riser dostal omylem do výkrutu a můj vnuk chtěl bravurně tuto akrobacii zvládnout. A co se nestalo, sklopily se křídla( zatleskaly). Pan konstruktér nepočítal podle plánu a stavby, že spojka křídel je jen z překližky (moje chyby) a křídla udělala cvak a šlo to k zemi.

Tak to bylo trochu něco o mě.

Teď k mým stavbám

Měl jsem nějaký materiál, tak jsem začal stavět, ale z plánu. Našel jsem plán z roku myslím modelář 1968, asi nějaký Taxis, malý plánek, ale v rozměru. Byl na plánu hornoplošník, tak jsem začal stavět, když jsem byl asi tak v půlce, tak jsem zatoužil po  dvouplošníku, tak jsem dostavěl křídlo dolu a udělal jsem dvouplošníka a jak se říká 3 v jednom, tak z toho je dolno-horno nebo dvouplošník . Skrátka variabilní možnosti a samozřejmě ovládaná  i křidélka a brzdící klapky k tomu

Ale o čem bych chtěl hlavně mluvit. Jelikož jsme jako klub u rybníka Selibák, tak jsem chtěl letošní zimu postavit něco na vodu. Moje touha byla Catalina. Tak jsem hledal plánky, je jich dost, ale vše velké nad 2m. Chtěl jsem něco do 1.4m. To mají, ale polystyren a  to není pro modeláře,který nelítá a chce stavět. Tak padlo rozhodnutí zakoupit si k vánocům stavebnici Catalina PBY-5a, ale pozor, prodávají to sice v rozsypu, ale jen jako statický model. Zakoupil jsem a rozhodl jsem se, že z modelu statického postavím létající (držte palce, snad poletí, vyzkouší zkušební pilot klubu Honza Zeman ml.). Krabici jsem si na vánoce rozbalil a k udivení opravdu jen model na postavení a dát si ho na provázek ke stropu. Balza nic moc, výřezy taky nic moc, ale řek jsem si, buď to pověsím ke stropu, a nebo to půjde na vodu s motory ke vzletu. Ale jelikož jsem chtěl Catalinu létající, tak jsem se asi po 14 dnech přesvědčil, že to lítat teda bude. Nastala další věc a to promyslet několik věcí - jak na to nakoupit správné motory, dát dohromady jak bude ovládání a vlastní stavba.

Tak jsem se do toho teda pustil. To poznáte z fotek. Začal jsem trupem, i když já vždy začínal křídly, ale jelikož jsem si říkal, že to těžší si nechám na pak a měl jsem pravdu.  Vše, co ovládá letadlo, mimo směrovky a výškovky, je uschované celé v křídlech.

Bylo hezké, že ve stavebnici byly veškeré umělohmotné věci, do zbytku jsem je použil. Sice jsem modelář,ale ne malíř(i když můj děda byl akademický, nějaký Jindřich Dostál) a tady se museli namalovat některé věci, tak moje výtvory nejsou zrovna, jak říkají židé košer,tak mě omluvte.

Nic méně ke stavbě. Stavba je balzová, doplněna ne ze stavebnice smrkovými nosníky, kde jsou potřeba. Mohu říct, že na trup nebylo třeba, je poměrně velice pevný.

Ke stavbě trupu, vše podle plánu postaveno a pak jsem odříznul celý vršek, aby byl přístup do těla stroje k servům a baterce apod. Dále jsem ale musel vymyslet, jak s tím na vodu. Tak jsem vzal obyčejnou punčochu(odebral- dala manželka na zlikvidování, má se mnou soucit)a natáhnul na trup a přetřel lakem, který jsem původně zakoupil na opravu naší dřevěné podlahy. Lak na parkety syntetická pryskyřice, tím jsem to natřel asi 3x a i celý trup, jak se říká plaňky, ale jen jednou a tím doufám, že se nemusí použít sklolaminát. Uvidíme v létě, až to půjde do vzduchu.

Pak začala stavba křídel a zvolení pohonné jednotky.

Jelikož jsem chudý modelář, tak stavím s rozvahou a náklady musí být minimální, tak na netu jsem hledal a hledal, až jsem našel.

Nakonec jsem zvolil tyto motory do dvou gondol CF 2822 http://www.imperium-hobby.eu/cz-detail-561944-motor-cf-2822.html. Celkový nákup s patřičnými regulátory a i s poštovným nepřesáhnul 1300Kč. Jinak, jak bylo řečeno, vnuk vyžaduje i křidélka, tak jsem je také udělal. Ale nedalo mi to a tak jsem dodělal, jak říká má manželka, i sklopné botičky na vzlet a sklápění zpět na křídlo.

Model jsem potáhnul zažehlovací folii, bohužel nevím, jak se jmenuje, koupil jsem na model bazaru 10m za 200Kč (mám i dostatek na opravy). Přesně pasovala i ke spreji, kde jsem dostříkával místa, která nejde žehlit.

Jinak, jak to šlo, tak jsem se snažil Catalinu postavit podle jejich plánu, naštěstí model nepřesáhnul i s baterkou 1,8 Ah LiPol váhu 1115g a udělat tuto stavebnici, i když ji propagují jako statickou, tak létající.

Stavba trvala cirka 420 hodin čistého času.

Doufám, že se na Selibáku sejdeme na setkání a koukneme na můj výtvor a  jak Honza ml. ji dá do vzduchu.

Modelářům zdar a čisté nebe přeje Pepa Modelář

http://rc-klub-pisek.rajce.idnes.cz/Pepa_modely/

11. dubna - Otvírání nebe

             Novoroční polétání. 

     2015

           NAKAJIMA KI-27b

Jednoho krásného večera u pivka jsme se členy klubu dostali nápad udělat a navrhnout halového combata. Tak jsem nečekal a začal s hledáním modelu a nějakých nákresů.Po asi deseti minutách mě zaujal model Nakajima KI-27 b. Připravil jsem si rýsovací pomůcky a začal rýsovat. Zhruba po třiceti minutách bylo dílo narýsováno a líbil se mi čím dál víc. Hned ten večer sem začal model vyřezávat a po té lepit.U modelu jsem pro snížení váhy udělal dutý trup. Zhruba druhý den byl model dokončen.Natěšený jsem vzal model ihned po dodělání v jedenáct večer na pole před dům.Díky světlům byl model nádherně vidět. Model ihned po startu se choval báječně i přes  veliký vítr ,vzhledem k rozpětí a hmotnosti modelu. KI-27 se zdařilo a nyní navrhuji nové typy halových combatů .Doufám že se tento šílený nápad ujme. Budu se snažit vás informovat o nových typech combatů a později plánuji na nášem webu zveřejnit i plány modelů.

                                                                                                                                              J.Z-pinďa

              memoriál Pavla Komárka 

     Počasí nic moc a mi ráno 13 září razíme za klukama na memoriál Pavla Komárka. Kluci mají nové letiště a tak jsem na něj zvědav. Jeli jsme dodávkou a tak se nám stroje vešli bez problémů. Po příjezdu na místo určení nás kluci přivítali a mně nezbylo nic jiného, než jim to letiště pochválit. Nádherné prostředí na vyvýšeném místě a se spoustou prostoru pro létání. Po celé republice pršelo a jen za Plzní ne. Neuvěřitelné až na pár kapek v podvečer, ale i tak vydařenou akci to nemohlo zkazit. Pohoštění jak jinak než grandiózní a tak nebylo co řešit. Pár fotografií napoví jaké to tam bylo. 

         foto:http://zapadnisekce.rajce.idnes.cz/Memorial_Pavla_Komarka_12.-14.9.2014/

  Majstrovstvá sveta v aircombate WASG 2014 – Spitzerberg, Rakúsko

V dňoch 7-13 júla sme sa spolu s mojím otcom, a zároveň mechanikom, zúčastnili už na našich štvrtých majstrovstvách sveta v letecko-modelárskej kategórií aircombat. Jedná sa o letecký súboj, pri ktorom na oblohe naraz bojuje sedem polomakiet stíhačiek z obdobia Druhej svetovej vojny po dobu sedem minút. Hlavným cieľom každého stíhača je nasekať čo najviac stúh, ktoré za sebou bojujúce modely ťahajú.

Na pekné aeroklubácke letisko Spitzerberg v Rakúsku, ktoré sa nachádza len 30 minút od Bratislavy, nakoniec dorazilo vyše 100 pilotov zo 14 krajín. Celá súťaž sa niesla v znamení nie moc dobrého počasia a kvôli silnému vetru aj lietaním ďalej od bezpečnostnej línie. To malo, spoločne s nedávnou zmenou pravidiel o lapačoch stúh, za následok značný pokles sekov. Bodové rozdiely boli minimálne počas celej súťaže a nakoniec o víťazoch rozhodli doslova jednotlivé bodíky. Zopár bodov sa ukázalo ako rozhodujúcich aj u mňa, a to dokonca viackrát.

Môj vstup do pretekov, prvý let, sa inak ako katastrofa popísať nedá. Hneď po štarte si vyberám svoju obeť, švajčiarsky Thun nemeckého pilota. Lieta sa vysoko a ďaleko, naháňam ho už minútu a som stále bez seku. Rozmýšlam už, že sa pustím po niekom inom no nakoniec zotrvám v stíhaní... Prichádza polovica druhej minúty a moment, ktorý takmer pochoval moje šance na lepší výsledok na celých majstrovstvách. Moje Kawasaki Ki-64 sa po vzdušnej kolízií bez krídla rúti k zemi. Druhý účastník kolízie padá tiež, rozsekaný na kusy. Z 98 pilotov som po prvom kole na 85 mieste.

V druhom aj treťom kole sa mi po vyčerpávajúcich súbojoch darí dvakrát seknúť, pomaly sa škriabem štartovým polom, no v poslednom štvrtom kole budem musieť pridať ak sa chcem prebojovať aspoň do semifinále medzi 21 najlepších. Darí sa, veľmi dramatické kolo a nakoniec 4 seky. Za zmienku stojí moment kedy zostreľujem jednu z posledných dvoch letiacich stíhačiek, láme sa mi pri tom vrtuľa a so zastaveným motorom núdzovo pristávam do vyznačeného priestoru z ktorého je možné model zobrať, naštartovať a opäť poslať do vzduchu. Výmena vrtule je rýchla, no ostáva už len asi 30 sekúnd a posledný model vo vzduchu má stále stuhu. Ruky sa trasú, motor pokašliava a nepriateľ je rýchly. Ostáva mi jediná možnosť, zatáčať prudšie a skôr ako samotná obeť aby som sa dostal na dostrel. Nakoniec sa to predsa darí a zopár sekúnd pred koncom kola sekám štvrtý sek. Viac než samotný let ma však teší pristavenie sa legendy aircombatu, Rakúšana Gerta Koniga, s ktorým sa poznáme už viac ako 13 rokov. Veľmi sa mu páčil súboj, pochválil môjho otca, za rýchlu výmenu vrtule a nakoniec dodal, že vedel, že dostanem aj toho posledného. Takéto momenty si veľmi vážim a mám z nich radosť.

Do semifinále postupujem, myslím, že to bolo z piateho miesta. Bojujem, naháňam, páčkujem. Jeden sek a uhájená stuha. Vyzerá to zle, no bodíková šťastena stojí pri mne a s rozdielom 5 bodov som na siedmom mieste, poslednom finálovom. Mrzí ma, že ôsmi je práve môj dobrý kamarát a najlepší taliansky kombaťák Claudio Crispino. Do finále postupujem ja, Simoneta Baťková zo Slovenska, dvaja Ukrajinci, jeden Rus, jeden Švéd a najlepší pilot z posledných majstrovstiev Viktar Trukhan z Bieloruska. Svoju smolu si vo finále vybrali hneď štyria piloti, ktorí sa porúčali k zemi v dvoch kolíziách. Sekám dve stuhy a posledné momenty finále unikám pred dvomi stíhačmi, nakoľko mám ako jediný ešte dlhšiu stuhu. Nedostali ma...

Šťastena stojí opäť pri mne. Mám o 8 bodov viac ako tretia Simoneta Baťková. Konečné druhé miesto! Viktar Trukhan obhajuje titul majstra sveta, ako jediný, s bezpečným náskokom.

Ešte v skratke priebeh kategórie WWI, kde sa lieta s polomaketami lietadiel z prvej svetovej vojny. Do týchto bojov sa zapojilo rovných 40 pilotov. Počas celého priebehu sa mi darí úspešne a v hojnom počte ničiť pozemné ciele, za ktoré, sa v tejto kategórií tiež získavajú body. Horšie je to už s bodovanými pristániami a s uhájenými stuhami. Napriek tomu držím celý čas prvú pozíciu, bodové rozdiely sú opäť minimálne. Pred finále je za mnou, v tesnom závese, môj výborný kamarát z Českej Republiky a spolubojovník z rovnakej aircombatovej squadrony, Jakub Rampa Skotnica. Finále je ostré, piloti sú skúsení a nebezpeční, pozemných terčov rýchlo ubúda, stíham zničiť dva. Ostatní sekajú, mne sa nedarí, koniec kola sa nezadržateľne blíži. Prichádza rozhodujúci moment. Rampa bojuje ako lev do posledných chvíľ a v poslednej sekunde pred koncom seká ďalšiu stuhu. Je dobojované. Idem na pristátie, chcem ešte tých 25 bodov za pristátie v zóne a bez preklopenia modelu na chrbát. Vietor je silný, plocha hrboľatá a podvozok na mojom Pfalzovi DIII pamätá aj lepšie časy. Model sa prevracia na chrbát, za to body nebudú. Sledujem Rampu. On pristátie úspešne zvláda, 25 bodov má. Je tu vyhlásenie výsledkov. Napätie sa stupňuje s každým dalším vyhlaseným miestom. Tretí je Stefan Kuner z Nemecka. Už to s Rampom vieme, sme prvý a druhý. Ktorý je, ale ktorý? Zweiten platz.....Kristián Popivčák. Jakub Rampa Skotnica ma výborným výkonom a precíznym pristávacím manévrom v ťažkých podmienkach úspešne prelietal o 20 bodov a získal titul majstra sveta v kategórií WWI.

Na záver už len zaujímavosť, že úplne rovnako, s dvomi druhými miestami som skončil aj na mojich posledných majstrovstvách sveta vo Fane v Taliansku v roku 2008. Druhé miesta su proste moje J

Kristián Popivčák

člen RC Klub Písek

 odkas na foto :

plus.google.com/u/0/photos/106067128880674783321/albums/6036000919320184433       

    Selibák zamykání vody 

A tak závěrem doufám, že se zase klucí ve zdraví sejdem

                                                                                                                                                       J. Z.

www.rcklubpisek.estranky.cz/fotoalbum/rok-2014/selibak-zamikani-vody/

                       Modelářská výstava
     V neděli po odjezdu z Vejsovského hydroplánu naše výprava nabrala směr Blovice. Blovice je malebné městečko vzdálené cca 6 km. od Vejsovského rybníka.Účel naší návštěvy byla modelářská výstava na malém zámečku v Blovicích. Za směšné vstupné jsme se dostali do druhého patra,kde se konala výstava pořádaná našimi kamarády.
     V nevelkém sále kde byla k vidění  expozice modelů a modelářských potřeb od samého začátku až po současnost . K mému úžasu nabízela výstava přehled radiostanic,ovladačů kormidel až po serva, modelářských motorů a jiných komponentů pro letecké modely. Udivilo mne nepřeberné množství jak větroňů tak motorových modelů. K dispozici pro návštěvníky spuštěn na počítači leteckomodelářský simulátor s ovladačem. Osobně jsem byl zvědavý a hned spuštěný  simulátor vyzkoušel. Nastavený model létal vcelku věrohodně.
      Závěrem chci říct, že kolegové odvedli kus poctivé práce, jen si myslím že mohli dostat větší prostor na tak rozsáhlou výstavu.
                                                                              &n