Na dně
Slepí z nudy,
když hážem klacky si pod nohy.
Chromí, chudí,
Hledáme tajně k životu důvody.
Chladní k sobě,
víme, že tajně sami sebe milujeme.
Mrtví v hrobě,
nenávist v srdci, tak co sakra ještě chceme.
R:
O tom život je
ztratili jsme vše a ztratili jsme sebe.
V té prapodivné hře,
prohráli jsme mír, cestu do nebe.
Láska jako bílý prach,
zmizela nám v prstech, teď co je dílo Boha.
Kolem je jenom strach,
nevyřeší vše, modlitba strohá.
Hloupí z pravdy,
poznání je lákadlem pro dravce.
Smutní navždy,
postava má s duší krkavce.
Lety vzduchem,
slova do prázdna, fráze euforie.
Slabí smíchem,
všechno je naivní nostalgie.
R:
Slova z naděje.
Kolik jí máme? Straníme se všeho.
Nic se neděje,
říkají druzí, vždyť bojíme se jeho.
Hrůza z duší,
straší nás naše vlastní stíny.
Smrt nám sluší,
kde je ten krejčí ať sečte naše viny.
R: