* Vlastivědná a genealogická společnost *

Jan Josef Václav Radecký z Radče

Ing. Josef Hrdý—22. 1. 2008

         Radecký se zapsal do naší historie, umístěním jeho busty v triforiu katedrály sv. Víta. Pocházel z rytířského rodu, kde byli většinou úředníci.

Narodil se 2. 11. 1766 v Třebnici u Sedlčan, jeho otec zemřel, když bylo synovi 10 let. Z Brna odešel do Vídně a v 16 letech chtěl vstoupit do armády, ale nebyl odveden pro malý vzrůst. Jako 18-ti letí vstoupil na vlastní náklady do kyrisnického pluku. Za dva roky byl nadporučíkem. Zúčastnil se tažení proti Turkům i dobytí Bělehradu v r. 1789. Vynikl skutečně odvahou za válek s revoluční Francii, kde byl raněn a povýšen na rytmistra.

Od přelomu 18. a 19. století v nepřetržitých válkách bojoval proti Napoleonovi v severní Itálii. Ještě před bitvou u Slavkova se stal generálem. Po porážce Napoleona u Wagramu postoupil do funkce ubytovatele, čili se stal náčelníkem generálního štábu. Byl velkým teoretikem. V r. 1813 v bitvě národů u Lipska, kdy spojencům velel kníže Schwarzenberk stál J. V. Radecký po jeho boku jako náčelník štábu. Po válce byl odsunut do Uher jako velitel jezdecké školy až do r. 1829, kdy se stal velitelem olomoucké pevnosti. Jako 82-ti letý přinesl Rakousku dlouhou řadu vítězství a stal se polním maršálem, když porazil Italy na hlavu.

Žil v královském paláci v Miláně, kde si na parketách v květnu r. 1857 zlomil levou stehenní kost. Lehké nachlazení jej upoutalo na lůžko a 5. 1. zemřel jako 91 letý. Byl pochován v dolnorakouském Heldenbergu (návrší hrdinů) u zámku Klein Wetzdorf. J. V. Radecký neuměl zacházet s penězi, nedokázal splácet dluhy manželky, hostil přátele a rozdával dary vojákům Ve svém životě získal 37 řádů v nejvyšších třídách.

Velmi zajímavě podané přednášce bylo přítomno 20 členů a 2 nečleni.