Počátky církevní architektury na Moravě
Počátky církevní architektury na Moravě
Dr. Josef Unger—7. 1. 2008
Prvotně se setkávali příznivci křesťanství v soukromých domech, které se později přestavovaly na kostely. Také se věřící scházeli u hrobu mučedníků—tzv. martyria. Svědčí o tom zachovalé památky zejména v Sýrii a dům Aeklesie ve Splitu na Balkáně. Později vznikaly větší kostely—baziliky, biskupská sídla a místa pro poutníky.
Od přelomu 8. a 9. století byla Morava misijním územím a ve 30. letech 9. století za dob Mojmírovců byly pokřtěny společenské elity včetně prostého lidu. Svědčí o tom nálezy v Mikulčicích—Valech, kde začal archeologický výzkum v minulém století zde došlo k požáru a zničení uložené dokumentace. Mikulčice byly jedním z hlavních center Velkomoravské říše za Mojmíra a Rostislava.
Na důležitých cestách ze západu na východ byla postavena většina kostelů. Tak zvaným přechodným ritem bylo stavění křížů mezi městem a vesnicí, začalo se zvoněním ráno a večer a patrné změny již byly i na Silvestra a na Nový rok. Kostely se pak začaly stavět mimo areál hradiska a byly to stavby podélné a rotundy, jež byly kruhového půdorysu, vlastně kostelíky válcového tvaru s jedním nebo více apsidami. Během dalších staletí došlo k mnoha obměnám. Stavěly se i hrobní kaple, kde se do hrobu ukládaly se zemřelým i milodary, zbraně, šperky apod. Nejdříve se však stavěly kostely dřevěné s příporami.
Mikulčicko—kopčanská aglomerace má 12 kostelů z 9. století a práce pokračují i na druhé straně řeky Moravy v příhraničí slovensko—českém.
Dalšími místy je St. Město u Uherského Hradiště, obec Modrá, Velehrad a Sady. V Pohansku byl objeven velmožský dvorec s kostelem.
Podle západního ritu bylo právo být pohřben uvnitř kostela a podle východního mimo kostel.
Velkomoravská říše zanikla v 10. století a stala se součástí přemyslovského státu jako údělné knížectví v 11. století.
Poutavé přednášce bylo přítomno 26 členů a 5 občanů.