W.I.T.C.H.

 1

LÉTO ZAČÍNÁ DOMA,ALE...

Z deníku Irmy

Úterý,8.června

Dneškem měly začít moje tolik vytoužené a zasloužené prázdniny...ale místo toho to byl jenom obyčejný den,nebo spíš ještě hůř.Než jsem šla včera večer spát,ujistila jsem se,že jsem vypnula budík,abych si mohla náležitě vychutnat to,co jsem si naplánovala-naprosté volno:spát až do oběda,vstát,najíst se,dát si dvacet(což je podle mě po jídle zcela nezbytné!).Jenomže můj táta musel vstávat do práce už v sedm-spí tak tvrdě že trvalo skoro věčnos,než vypnul svůj řinčící budík.To mě samozdřejmě vzbudilo,ale naštěstí jsem brzy znovu usnula.O hodinu později vstávala moje máma a s ní i Chris který okamžitě začal svým roztomilým způsobem ječet tak nahlas,že jsem myslela,že mi prasknou bubínky!V devět hodin díky bohu zmlknul!V tom ale začala máma uklízet-vysavač na plné pecky,nábytek putoval z rohu do rohu...to byl randál!Nemohla jsem to už vydržet,a tak jsem vstala a poprosila ji,jestli by mohla dělat trochu míň rámus.Místo odpovědi mi podala seznam na nákup,delší než egyptský svitek papyru,a dodala:doufám že si nemyslíš,že když jsou prázdniny prospíš každý den celé dopoledne.Chtěla jsem říct : samozdřejmě že myslím od toho jsou přece prázdniny!...Ale nezdálo se,že by měla náladu na vtípky,a tak jsem si to raději nechala pro sebe.Je to směšné nemohla jsem se dočkat,až skončí škola a já budu moct zůstat doma...A už ted toho mám dost!!!Celé dva týdny,než pojedeme na rodinnou dovolenou,budu doma.Jestli to bude vypadat takhle,tak to bych snad raději šla zpátky do školy.

Z deníku Cornelie 

Úterý,8.června

 Dneska ráno jsem vstala pěkně brzy,více méně jako obvykle.Vneku bylo tak hezky.že se mi nechtělo celý den spát.Chtěla jsem jet s Hay Lin na kola,pak domů na oběd a potom...ale moje máma pro mě měla jiný program.Když máš ted volno,mohla by ses postarat o svou sestřičku...Musela si něco zařídit.Pěkně mě to naštvalo : musela jsem odříct výlet na kole a celé dopoledne čekat,jestli se Lilian nevzbudí.Vzbudila se až těsně před oběděm (GRRR!!).Odpoledne jsme šly na hřiště,ale nebyla tu žádná z jejich malých kamarádek - asi proto,že jejich starší sestry se nenechaly zapřáhnout do hlídání!Lilian mě doslova dotáhla na houpačky a skluzavky (doufám,že mě nikdo známí neviděl) a pak jsem jí musela koupit cukrovou vatu (kterou se popatlala od hlavy až k patě).V tu chvíly se naštěstí objevil malý Josh Davies se svou maminkou a Lilian si konečně měla s kým hrát.Myslela jsem si,že si teď konečně odpočinu,ale dala jsem se do řeči s paní Daviesovou...je to milá paní,ale hrozně ukecaná!Po chvíly se mi podařilo se jí zbavit a odtáhla jsem Lilian domů.No to byl teda první den prázdnin...takhle jsem si to vůbec nepředstavovala!

Z deníku Will

Úterý,8.června

Odpoledne

Je to tady...nikdo doma,naprostá samota.Po těch měsících válčení s budíkem se to zdá jako sen,ale...nevím,snad jsem si myslela,že z toho budu víc nadšená.Dneska ráno máma odešla hodně brzo.Nechala mi tady připravený oběd  a u něj jeden ze svých oblíbených žertovných vzkazů (pokus se nepodpálit kuchyň!).Když jsem se vzbudila,udělala jsem si snídani.Bezcílńě jsem bloumala až do oběda,najedla jsem se (aniž jsem podpálila kuchyň) a pak jsem civěla bna bednu.Dávali film,který jsem už viděla a který se mi stejně moc nelíbil...neměla jsem co dělat!Pak jsem zkusila zavolat Irmě,Cornelii i ostatním,ale všechny zrovna něco dělaly a neměly čas si povídat.Ještě že se už brzy vrátí máma.

Večer

Pěkně jsem to zakřikla...máma se vrátila až v sedm a hned se do mě pustila (asi měla špatný den) : proč sis neuklidila pokoj!?! Kdyby sis ustlala,taky by tě neubylo!To jsi nemohla alespoň umýt nádobí od snídaně...a od oběda?Ani prostřeno není...!A.t.d..Pěkně dusno!Člověk by si snad začal přát,aby zase byĺa škola!(Neuvěřitelné!!!Nikdy bych si nemyslela,že klesnu tak hluboko...)

Z deníku Taranee              

Úterý,8.června

Dneska odpoledne jsem mluvila s Will.Byla doma  a nesnesitelně se nudila.Ta se má,říkala jsem si.Já mám přesně opačný problém : o letních prázdninách je v tomto domě trochu těsno - já,Petr,máma a táta...Cookova rodina opět pohromadě!Skvělé,ale...nikdo na to nejsme zviklí a neustále si jdeme na nervy.A co je ještě horší,zdá se,že si mě všichni vybrali za osobního sluhu : máma potřebuje uklidit nákup,táta potřebuje pomoct s programováním VCR (on neví,jak se to dělá!),Petr (můj brácha vyděrač!) chce,abych vytáhla z podkroví věci na táboření,jinak se mnou nikam pod stan nepojede...Doufala jsem,že si trochu odpočinu,ale za celý den jsem pro sebe neměla ani chviličku!Samozdřejmě nemělo smysl si stěžovat.

Z deníku Hay Lin                

Středa,9.června

Včera večer jsem mluvila s ostatními čarodějkami a zdálo se,že jsme všechny podlehly solínu prvního prázdninového dne.Je to nakažlivé!Nejdřív mi Will vyprávěl,jak se pohádala s mámou.Pak pokračovala Irma o tom,jak se nemohla pořádně vyspat.Cornelia v jednom kuse remcala,že musela celý den hlídat svoji sestru.A Tarnee byla nabručená v podstatě na celou rodinu...pěkná snůška stížností!Ale já si nestěžuju.Dneska ráno jsem vstala a šla se projet na kole,což jsem měla v plánu už od včerejška.Vrátila jsem se právě včas,abych mohla Fangovi pomoct s prostíráním v restauraci mých rodičů.Možná to nevypadá jako něco bůhvíjak světoborného,ale já jsem se oprvdu cítila jako na prázdninách.Takže jsem si řekla,že mi to nic neudělá,když našim trochu pomůžu.Pro ně je to pracovní den jako každý jiný,kdežto já jsem si užívala celé dopoledne.Když jde o prázdniny o povinnosto,nejlepší je od každého trochu.

2

Umění si zbalit

Z deníku Taranee

Úterý, 15.června

Zvládla jsem to!Po dvou týdnech soustavnho dotírání jsem nakonec přemluvila rodiče,aby mě pustili tábořit s Petrem.Deset dní ve skalnatých horách mezi indiánskými rezervacemi!Odjíždíme pozítří a s námi ještě další dva kluci a dvě holky-přátelé mho bratra.Budu ze všech nejmladší,dá se říct jejich maskot.Jsem tak rozrušená,že nemůžu ani pořádně psát.Ještě nikdy jsem nebyla na takovmhle opravdovém dobrodružství.Určitě to bude nezapomenutelný zážitek!

Středa, 16.června

Dneska Petr odešel brzo ráno,a než zmizel,navrhnul mi,že bych mohla pomalu začít balit.Hned jsem se do toho pustila,ale vzápětí jsem se dostala do úzkých.Kolik párů bot si mám vzít?Budu potřebovat koženou bundu?A co fn na vlasy?Pokusila jsem se to všechno narvat do batohu,ale za chvíly byl úplně narvaný a přitom jsem zabalila sotva polovinu.Otráveně jsem batoh zase vyprázdnila a všechno jsem si vyskládala na postel.Raději počkám na Petra...ten ví všechno o cestování i o tom,co si mám vzít sebou.

Noc

Já mám teda úžasnho bráchu,jen co je pravda!Když uviděl moje věci na posteli,dostal záchvat smíchu.Pak mi ale hned poradil jak se s tím vypořádat.Je to jenom věc cviku vysvětloval.Kydž jsme vzali v úvahu co všechno budeme potřebovat,stačilo jen naskládat to do batohu podle Petrových instrukcí. Hotovo! Zapnula jsem přezky na batohu a zkusila,jestli ho unesu: bez problémů! Teď už musím jen počkat do zítřejšího rána - tak hrozně se těším,že pochybuju,že dneska zamhouřím oko.A podle toho rámusu,který je slyšet z Petrova pokoje,toho asi ani on dneska moc nenaspí.Tak obětavě mi pomáhal s mým balením,že úplně zapoměl si sbalit sám.Když o tom tak přemýšlím,možná že potřebuje pomoc - možná bych měla vstát a jít se tam podívat.Jsou chvíle,kdy se i mladší sestra může k něčemu hodit!

 3

Výlety pro každého

Z deníku Will

Pondělí, 28.června

Skvělá zpráva! Zítra odjíždím na pár dní na Stříbrnou pláž za tetou Mary. Nemůžu se dočkat! Tak ráda s ní trávím čas...Jediné, co mě vadí je ta dlouhatánská cesta : víc než 7 hodin vlakem! To bude hrůza! Už jsem si zbalila vše potřebné,a abych tu příšernou cestu přežila : cédéčka a CD přehrávač, knížku na čtení, láhev s vodou a sendvič a samozdřejmě svůj moil. Doufám, že najdu samostatné sedadlo!

Úterý, 29.červa

Vlak právě vyjel ze stanice...jediné volné místo bylo v kupé pro čtyři! Mám pocit, že se na mě každý dívá, zvlášt ta paní,co sedí vedle mě. Zdá se, že ji móc zajímá, co píšu. Doufejme, že si bude hledět svého! Naproti mně sedí dvě holky - jedna je stará asi jako já a ta druhá o trochu starší. Musí to být sestry, jsou si hrozně podobné. Pokud mě nechají na pokoji, bude to v pohodě : nehodlám se tu nijak společensky angažovat! Naštěstí mám s sebou hudbu, která mě před nimi ochrání, anebo můžu dělat , že spím...A taky je tu ještě můj mobil : Strávím hodiny posíláním a čtením SMSek, jenom abych se s nimi nemusela bavit. Mimoto,stejně teď nedokážu myslet na nic jiného...Matte, pošli mi zprávu!

O dvě hodiny později

Je to v pohodě...dokonce se s nimi i bavím. Ta paní a ty dvě holky se poměrně rychle skamarádili a pořád si povídají. Paní Buttinská je vlastně docela milá. Stará novinářka, která procestovala polovinu světa (většinou vlakem!) - vypráví jeden zajímavý příběh za druhým...i když já poslouchám pořád jen na zapřenou. Kupodivu jsem ještě nebyla nucena se uchýlit ke svým sluchátkům,aspoň zatím...