14.1.2009 Den DDDDDDDDDDDDDDDDDDD
Zdravím všechny ty, kteří měli starch z mé cesty. Po střízlivém (zvládla jsem to) nástupu do letadla se mi při rozletu udělalo blbě (ano dědečku, není to vhodné slovo, měla jsem napsat nevolno či špatně... ale to by nevypovídalo o skutečném charakteru mého stavu) a pro jistotu jsem po ani ne deseti minutách usla a probudila se až po dvou hodinách nad Oslem ... pěkné.
Nad Prahou jsme se zahalili do mléčné mlhy, přes kterou nemohl pilot vidět protiletící letadlo ani deset metrů před ním (přeháním pochopitelně - pět je přesnější)... Po mém probuzení jsme se nacházeli nad několikerými mračny a zezadu nás ozařovalo slunce svou zimní neústupností. Letěli jsem na rozmezí pevniny a moře a všude pod námi byly u břehu stovky ostrůvků (příště nebudu říkat, že fotky z letadla jsou o ničem - ty by nebyly). Ony ostrůvky pod decentními mráčky připomínajícími vatu ozářenou zapadajícím sluncem byly krásné. Ba co krásné, byly nádherné, kouzelné a dech beroucí. A co teprve když jsme letěli dál. Půl hodiny cesty do Trondheimu mračna pod námi ubývala, slunce se schylovalo k západu a krajina se nám prokazovala, jako uprchlík prosící o azyl, svým severským původem. Nepopsatelné...
Přežila jsem i sestup do nížin... A není čeho litovat.
Po výjezdu z letiště (českou fabii) se kolem nás rozprostíralo moře a vše co jej obklopuje... lesy, hory a to vše pod kouzelnou mrazivou přikrývkou chránící všechny ty krásy před tuhými mrazy.
Fábie mě přivezla až před můj skromný norský přístřešek ... není zas tak skromný, je pěkný. Nové pěkné budovy a kolem spousta čestvého sněhu. V druhém patře na mě čekal byteček, který sdílím s hodným dlouhovlasým blonďatým norským metalistou Hansem (vůbec jsem se asi desetkrát nezeptala na jméno) a s finským děvčetem, které jsem doposavad nepotkala ... V mém soukromém příbytku se nachazí jedna postel (širší než doma - wowowowow), skříň (nevím, proč tu dávají prázdné skříně), police ( z borovice, stará jako doma), stoleček, stůl, křeslo, dva síťové kabely (naštěstí - doma jsem omylem popadla telefonní přípojku...) a kolečková židle, která fajně jezdí po plouvoucí podlaze ... Mno, nestěžuju si, ještě ty skleničky a hrnce co mi chybí by byly fajn (ať mi Hans nemusí půjčovat svoje, i když - teď když po sobě umyl dva týdny staré nádobí, bychom mohli mít dost hrnců)...
Tak já se jdu dobalit a spát ... (teda odbalit) neb jinak ráno nevstanu do školy ... Sraz v 7:30 před budovou číslo šest... Nevím, proč to mám hodinu do školy ... (jako doma, jako doma) ;o)
A ještě si uvařím čaj, musím počkat až tam nebude Hans, neb šílěně mele a vůbec mu nerozumím jen kývám ...;o)
qpa z.
mj. fotky http://suzann.rajce.idnes.cz/NORWAY_-_Odlet_Praha_14.1.2009/
Komentáře
Přehled komentářů
ty brďo,teď jsem si všiml,že jsem napsal stmívání, ajsem vedle jestli to nemá být ztmívání, asi se mi zatmělo,ale to bude únavou,tak radši už jdu ,pa
noční pozdrav
(tatka, 17. 1. 2009 23:45)
zuzičko,potěšilo mne,že ses tak rychle aklimatizovala,
a také tvé( skoro jako moje - teda kdysi !!) spisovatelské nadání je fajn,a těšíme se všichni,že si počtem!!
fotky ze stmívání jsou pěkně,ale zkus tam dopsat časový průběh,ať si uděláme trochu představu o tom čase stmívání.
a tady je už plná skoro půlnoc, a já tě zdravím , a přeji i za mamku dobrou noc !!
nazdaar
(honzin, 14. 1. 2009 21:12)mas to moooc heeezkee. Tak pis pis. Zdravi te vsichni bdici i spici honzini. Tak cau Zubano ty jedno pako :-))
chyba ??
(tatka, 17. 1. 2009 23:48)