Zdravý pes
Nemocný pes
Každá odchylka od popsaného normálu bývá příznakem onemocnění. První známkou toho, že něco není v pořádku, bývá změna chování: pes je méně aktivní, často má sníženou chuť k příjmu potravy. Pokud tento stav trvá déle než 24 hodin, je rozhodně načase vyhledat veterinární pomoc. Dojde-li už ke snížení hmotnosti, případně pokud má pes zvýšenou spotřebu tekutin, signalizuje to natolik závážné onemocnění, že by i nejváhavější majitelé měli okamžitě jednat.
Příznaky onemocnění mohou nastupovat plíživě, nenápadně nebo nepravidelně, takže mohou uniknout pozornosti chovatele. Přecházejí pak do chronického stavu nemoci, jejíž léčba bývá náročnější a zdlouhavější. Mezi tyto chronické příznaky řadíme viditelné změny barvy kůže a sliznic, občasné zvracení a špatné trávení, střídavé průjmy a často také krvácení.
Patrnější jsou akutní příznaky onemocnění, které zpravidla donutí majitele k okamžité reakci. Může to být kolaps psa a zhroucení, zvracení, které se opakuje déle než čtyři hodiny, průjem delší než čtyřiadvacet hodin, poruchy dýchání a kašel, krvácení z tělních otvorů, zřejmá bolestivost nebo svědivost a nechutenství.
K dalším příznakům, které se mohou projevovat jak akutně, tak chronicky, patří příznaky vnitřní (zácpa a nemočení), kožní (zarudnutí kůže, svědivost a ztráta srsti), tělní (skleslost nebo kulhání), oční (zákaly, otoky nebo výtok z očních koutků) a ušní (bolesti a svědění, otoky a výtoky z ucha).
Jak posoudit zdravotní stav psa
Zrakem posoudíme kondici a náladu psa, zjistíme přítomnost parazitů, četnost močení, lesk srsti, stav chrupu, barvu nebo porušení kůže a sliznic, různé otoky a výtoky, barvu a konzistenci výkalů či obtížnost vyměšování, změny na pohlavním ústrojí, bolestivost při pohybu a celkový výraz psa.
Sluchem vyhodnotíme počet a kvalitu dechů, sípavost, kašel, říhání nebo neobvyklost zvuků vycházejících z dutiny břišní, hmatem pak přilnavost nebo vypadávání srsti, stupeň bolestivosti na různých místech těla psa i ohebnost pohybového ústrojí.
Čichem můžeme snadno zjistit choroby kůže, uší, zubů i zažívání, a rovněž změny v zápachu moče, výkalů a sekretů pohlavního ústrojí signalizují mnohé závažné choroby.
Jak na to
Vyšetření dechu
Provádí se posuzováním kvality dechu a počítáním počtu dechů za minutu. Klidný a uvolněný pes má normální hodnoty mezi 10 až 30 dechy za minutu, menší psi mají dechovou frekvenci zvýšenou (jako jeden dech se počítá výdech plus vdech).
Měření teploty
Teplota se zásadně měří lékařským teploměrem zasunutým do konečníku. Před začátkem měření sklepneme rtuť minimálně na 36 °C, konec teploměru namažeme krémem nebo vazelínou, citlivě podržíme ocas psa směrem nahoru a pomalým šroubovitým pohybem teploměr zasuneme asi 2,5 centimentru do řitního otvoru. Měření trvá tři až čtyři minuty.
Mladí psi do jednoho roku mohou mít běžnou teplotu i 39,5 °C, fyziologická hodnota u starších psů bývá do 39 °C. Doporučuje se teplotu psovi měřit doma, ještě před návštěvou veterináře, protože předrážděnost, transport a cizí prostředí mohou naměřené hodnoty zvýšit.
Měření pulsu
Puls měříme lehkým stlačením tepny na vnitřní straně plochy stehna psa. Stlačujeme proti stehenní kosti asi v polovině délky stehna. Doba měření pulsu je půl až jedna minuta.
Normální puls se vyznačuje pravidelnou frekvencí dostatečně plných, silných nárazů, které odpovídají srdeční činnosti.
Fyziologické hodnoty u malých plemen dosahují hodnot 90 až 120 úderů, u velkých 60 až 90 úderů za minutu.
Pověra na závěr
Označení čehokoli chladného slovy "studený jak psí čumák" platí odedávna pro čenich zdravého psa.
Stejně tak se traduje, že jiný než vlhký a studený čumák je u psa příznakem choroby.
Není to pravda – například i krátce po probuzení mají psi čenich přechodně teplý a suchý a zdaleka to nemusí být příznakem zhoršeného zdravotního stavu nebo dokonce nemoci.