OVVR
Tak jsme dnes složily s Bolinkou OVVR !!! Sice nemáme plný počet, ale ztráty byly minimální. Ze všech disciplin dostala 4, jen chůze u nohy bez vodítka byla za 3 (vinou paničky,... mohla jsem si vybrat cestu a nebo pole a já šla po cestě,... bohužel hned vedle remízku, který Bolče moc voněl, tak se maličko začichala, ale hned mě zase následovala, to už jsem radši zamířila na pole a šla po poli, tam šla nádherně...ale za to zaváhání srážka známky). Takže máme 228 bodů z možných 232bodů. Boluša mě nezklamala :-))), je to prostě zlatíčko.
Ráno jsme vstali o něco dřív a v půl osmé jsem s Bolčou vyrazila do Neuměřic (radši o fous dřív, špatně se tam potom dá zaparkovat), od osmi do půl deváté byla prezence, v půl deváté veterinární prohlídka psů. Bolča nechtěla nikomu ukázat tetování v uchu, každého olízala, myslela si, že je to nějaká zábavná mazlící hra :-)) Po slavnostním zahájení a rozlosování pořadí (my měly 7) jsme se přemístili nahoru za vesnici na pole. Bolča si myslela, že tam se konečně bude moci s ostatními vyřádit, jak je tady zvyklá z výcviku, ale chyba lávky...až nahoru musela se mnou u nohy a ani nahoře žádná volnost nepřišla. Docela byla divoká, nevyjančená, chtěla si hrát, měla jsem strach, že vypadneme hned na první disciplině. Nechala jsem ji den předtím zahálet (jen malinkou chvilinku jsme házely aporty v terénu), aby nebyla na zkoušky utahaná.....no měla jsem ji radši řádně unavit.
První byla na řadě povaha, ta byla v naprostý pohodě, všichni psi obstáli (jen sem tam zlaťáci si chtěli něco vysvětlovat během zkoušek, ale naplno se do sebe nepustili,... já jsem se jim s naší agresorkou radši snažila vyhnout , co kdyby zatoužila se s nimi taky pohádat). Takže 4.
Další v pořadí bylo chování po výstřelu, tam na nás jeden zlaťák připadl do páru, měla jsem trošku strach, ale jak byla Bolča nevylítaná, tak uvítala chvilku volnosti a v pohodě s ním lítala, výstřel ani nezaznamenala a pak na přivolání okamžitě přiběhla ke mně, takže za 4.
Třetí disciplínou byl aport v terénu. Měla jsem dumíka svého (jako většina z nás), Bolča pro něj na povel okamžitě letěla, přinesla ho nejprve k porotci , který ho hodil (asi ho chtěla hodit znovu), ten ho nechtěl, tak ještě v letu zkusila toho druhého a když ani ten nejevil zájem, donesla ho ke mně, posadila se vzorně k noze a dala mi ho.Naštěstí se ta malá procházka obešla bez mých dalších povelů a byla velice rychlá, takže opět za 4. Stejně reagovali i asi další 4 psi, taky chtěli donést dumíka nejprve tomu, kdo ho hodil.
Potom jsme měli předvést chůzi u nohy. Mohli jsme si vybrat kudy chceme jít, zda po cestě, nebo vedle ní po poli. Já si vybrala cestu...tam na vodítku jsme šly dobře,Bolča byla směrem k poli, já k remízku...zpátky bez vodítka jsem to nedomyslela a vydala se zase po cestě...hned po dvou metrech Bolča něco ucítila v remízku a odeběhla asi na metr ode mně a začala to očichávat...musela jsem jí dát další povel k noze a vydala jsem se zpět už radši přes pole...to už bylo v pořádku....takže za chůzi na vodítku 4 a za to zaváhání bez vodítka jsme dostaly 3.
Nakonec na poli jsme zkoušeli nos. Nos měli úžasnej úplně všichni. Během chvilky všichni pohozené spárky našli. Pro Bolču to byla otázka pár vteřin, i mně je donesla, jen si s nimi trošku pohrávala v puse. Naštěstí aport už jsme měli ohodnocen a za nos dostala 4.
Po polních disciplinách jsme se přesunuli auty v koloně (skoro jako svatebčané :-)) ) k rybníku v Blevicích. Voda teda byla docela hnusná, zelená od posečené trávy, která do ní napadala i od řas a sinic. Ani vlez do vody nebyl moc ideální, vysoký a prudký dlouhý břeh, ale pro všechny pejsky stejný. Někteří pánečci byli nespokojeni, protože pejskům se terén taky asi nelíbil a aport plivali metr od vody, bohužel pánečci stáli výš na břehu, tedy i dál...takže jich několik dostalo za aport z vody 1. Měla jsem z toho taky šílenej strach, a ještě větší strach z toho, že to na mě Bolla pozná a proto to zkazí. Do vody pro aport skočila s rozeběhem jak divá (takže ochota k práci ve vodě za 4), plavala rychlostí blesku k němu a stejně rychle s ním plavala ke mně. Po cestě břehem nahoru ke mně se trošku oklepala, ale aport nepustila, donesla ho mě do ruky a pak se teprv oklepala pořádně....udělala mi šílenou radost a dostala zase za 4.
Kontakt s vůdcem po celou dobu zkoušek za 4, no a vrozená chuť k práci taky za 4.
Páni porotci nám přečetli naše hodnocení ze všech disciplin a přesunuli se do Olovnice do hospody zapsat nám vše do PP a vyplnit diplomy a také na jídlo. My si s Bolčou ještě naházely do vody pár aportíků, aby se konečně pořádně vyřádila a trošku unavila...i když ta je asi neunavitelná. Pak jsme se ještě prošly kolem rybníka, napsala jsem přitom celá šťastná SMSky Evě i Pavlínce, zavolala to domů Rudovi a pak jsme se i my, skoro jako poslední, odebraly do Olovnice na jídlo. Hospůdka byla skoro celá obsazená, místní štamgasti skromně zabírali jen dva stoly, my zbytek. Když jsme se najedli a zaplatili, měli porotci vyplněno a my se mohli odebrat ven k slavnostnímu vyhlášení výsledků a předání diplomů. Pejsci dostali každý od Máji kost z buvolí kosti, Bolla ji zvládla sníst ještě v autě, aby se náhodou nemusela dělit se Sendynou :-))).Za chvilinku po vyhlášení jsme byly doma a kupodivu jsme nebyly unavené ani já ani Bolča....byl to docela pohodový slunečný den :-)))