Naše druhá výstava
Tentokrát jsme na výstavu nemuseli jezdit nikam daleko, přihlásili jsme Bolinku na výstavu do Prahy a samozřejmě nemohla chybět ani naše sestřička Bonyška a brácha Bugsy. Protože to je bylo tentokrát daleko pro Bonyšku s páníčky, nabídli jsme jim na oplátku zase azyl my. Přijeli už ve čtvrtek večer na "čarodějnice", bohužel než jsme stihli opéct jedinýho buřtíka, strhl se déšť a buřtíky jsme dopekli doma v troubě. Našim psím holkám to rozhodně nevadilo, řádily dál i doma. Lucka ta na ně jen tak z povzdálí koukala a když viděla rozdováděnou Bonnie, tak se hrátek raději nezůčastnila, Sendy ji očichala a pak radši dělala, že ji nevidí. Zato Bolina byla nadšená a řádně si Bonyšku užívala.
Markéta Pavlínce, Martinovi a Bonnie půjčila svůj pokoj, takže holky byly na noc oddělené, aby se taky někdy v klidu vyspaly. Markétka se radši odstěhovala na prodloužený víkend k Jurovi. Druhý den jsme vzali obě fenky pořádně vyřádit nejdřív do rybníka, kde nosily kačenu a pak, aby oschly jsme je vzali za zahradu na louku, tady zase trénovali aport, ale nejlepší byl "duble aport", naše nová disciplína :-))) .....to se obě usadily, hodila jsem jim dumíka a ony pro něj společně letěly, společně mi ho donesly a společně v sedě předaly a samozřejmě společně dostaly každá z jedné ruky pamlsek. Byla zábava, holky nadšené a vydováděné. Bonyška, jak nemá takovou kondici, to sotva udýchala, ale držela se statečně. Do rybníka s námi Sendy nešla, ta nesmočí ani drápek, vody se bojí, ale dozadu za zahradu už šla s náma, koukat jak se naše třeštiprdla vyřádí. Ale jejich lítání se moc nelíbilo, radši se mi stále držela u nohy a hrála si na vzornou, jen aby se těch divočin nemusela zůčastnit :-)))
Jinak jsme si zase stačily s Pavlou hrozně moc popovídat, podrbat...prostě řádně pokecat :-))
Ještě jsme pak s holkama vyrazili na večerní procházku, to už hezky po vsi a na vodítku u nohy, aby se trošku zklidnily. Večer jsem ještě obě holky vykoupala ve vaně v čisté vodě (vykoupala jsem i Bonnie, musela jsem to přeci Martinovi oplatit, když mi u nich zase na výstavu vydrbal Bolču on :-)) ), aby byly na druhý den na výstavu krásné a dokonalé.
V sobotu ráno už jsme se jen stihli nasnídat, Pavla s Marťou naložili do auta své věci, Bollu s Bonnie jsem vyvenčila každou zvlášť a pod dozorem, aby se zase nezašpinili bahnem a pískem při společném dovádění, naložili jsme je vyrazili vstříc matičce stověžaté.
Dorazili jsme včas, našli si svůj kruh, u něj jsme rozložili naše bivaky a mezitím si prošly ostatní haly. Taky jsem zase před výstavou párkrát vyzkoušela běh v kruhu, aby si zvykla a pak nezastavovala u každého psa, kterého okolo kruhu uvidí. Byli jsme přihlášeni do dorostu, v naší kategorii 5 fenek, naštěstí všechny černé, tak jsme nemuseli mít strach z rozhodčího, který zase preferuje jen jednu barvu labíků.
Když jsem si tak seděla na dece a hladila Bolču, tak jsem najednou narazila v srsti na velkou zatvrdlou bouli a na ní obří nacucaný klíště, který ona packou rozthla...humus...teď jsem se ho pokoušela rychle vyndat, jak bylo prasklé tak nešlo, všude kolem infikovaná krev z něj, na rukou jsem měla igeliťáky a malou pinzetkou z minimanikůry a kapesníky jsem se snažila ho vytáhnout. Divadlo :-) ..naštěstí se podařilo a paní vedle mne mi pohotově nabídla vlhčené kapesníčky pro mimina, abych ji mohla pořádně umýt a tu krev setřít. Zase měla flek na srsti od kapesníčků, ale i ten jsem nějak setřela kapesníky suchými.
Před námi mělo být ještě jedno štěně, takže když odbila devátá hodina, šla jsem Bolinku ještě rychle vyvenčit, aby se jí nechtělo třeba v kruhu.....no štěně se nedostavilo a my to jentaktak stihly se vrátit, všichni už se šikovali v kruhu.
Bolinka byla jako vždy moc šikovná a hodná, krásně stála, když ji paní rozhodčí prohmatávala, tak teda měla chutě ji olízat a pořádně si s ní pohrát, ale nakonec se zase zklidnila. Bouli po klíštěti paní nahmatala, jen se naštěstí podívala, co to je a pokračovala dál. Asi taky zná klíštěcí nálety. Když jsem tak koukala jakou máme konkurenci, měla jsem strach, ale naštěstí to dopadlo pro nás moc dobře. Bolinka vybojovala druhé místo VN2, měla jsem moc velkou radost, kterou mi kazilo jen to, že Bonyška se neumístila, ale VN a moc hezký posudek dostala taky. Bonyšku čekala dlouhá cesta domů, tak brzy po vystavení odjeli.
Pak už jsem tam jen s dětma bloumala po pavilonech, musela jsem samozřejmě jít obhlídnout včechny ČSV kteří se na výstavišti nacházeli, všechny Martince i nafotit, pak byla teprv spokojená a tak jsme si koupili jídlo, zmrzky a seděli jsme u kruhu, kde děti představovali Juniorhandling a kochali jsme se jejich výkony.
Ještě jsme si nenechali ujít Bugsyho, ten měl v kruhu jen jednoho konkurenta. Bugsy se choval v kruhu vzorně a páníčka poslouchal a předváděl se. Stejně jako my obdržel VN2....takže všem našim VELMI NADĚJNÝM sourozencům gratuluju!!!
Pár fotek zde: markosta.rajce.idnes.cz/MVP_Praha_2.5.09/