,,Dříve byla nejčastěji jako domácí zvíře chována bílá myš. Toto označení se všeobecně zažilo, odborníci však bílou myš nazývají albino. Má totiž všechny typické znky albínů: červené oči, sněhobílou srst, které chybí jakékoliv barvivo, takže se zdá čistě bílá. Albinismus spočívá v náhodné, avšak dědičné změně DNA (nositelky dědičné informace), tedy v její mutaci. Bílá myš jakožto domácí zvíře je díky dlouholetému pečlivému chovu klidnější povahy a méně plachá než její rodová příbuzná, divoce žíjící myš domácí. Vykazuje ale stejné způsoby chování a života, takže je velmi lákavé ji pozorovat nebo se s ní zabývat. Ve svých dědičných vlohách může mít bílá myš skryté barevné faktory, které mohou být zděděny recesivně, tzn., že se neprojeví. Mohou to být faktory pro zbarvení žluté, šedé, černé, hnědé nebo i jiné. Teprve až při spáření s barevnou myší se ukáže, jaká barva se skrytě v bílé myši nachází. Bílá myš tedy může být velice zajímavým partnerem v chovu barevných myší. Bílé myši si zaslouží největší náš obdiv a pozornost, protože tyto zvířátka trpěli snad nejvíc kvůli nám, lidem. Jen proto, aby nám zachránily život. Na těchto myškách byly a jsou prováděny různé pokusy, kterými hrozně trpí. Proto na ně také pamatujte při výběru do svého chovu."