historie
Švermov, který je od roku 1980 jednou z kladenských čtvrtí, nese jméno po Janu Švermovi. K tomuto jménu přišel v roce 1949, kdy vznikl sloučení dvou samostatných obcí, Hnidous a Motyčína. |
Hnidousy i Motyčín byly původně dvěma zemědělskými osadami, které byly od sebe vzdáleny asi 1 km. První zmínky o starší z nich - Hnidousích - se datují rokem 1282. Tehdy byla uváděna jako majetek kapituly Vyšehradského kostela. Motyčín je poprvé zmíněn v letech 1530 - 1540 při příležitosti prodeje dvora v Motyčíně Volfu Bořitovi z Martinic. |
Velký zlom v osudu obou osad nastal po polovině 19. století. V souvislosti s rozvojem těžby černého uhlí a s otevřením hutí (první vysoká pec byla zapálena v roce 1855) přicházelo nejen na území těchto osad, ale do celého kladenského kraje, za prací množství horníků a dělníků, kteří si zde stavěli malé domky. Pomalu tak začaly vznikat hornické kolonie. Nejznámější na území Hnidous byla založena v roce 1882. Již dříve se však, díky dostupnějším pozemkům, začalo stavět na Motyčíně. Představu o tempu výstavby si lze vytvořit z těchto čísel: V roce 1847 bylo v Motyčíně uváděno 22 domů a 139 obyvatel, v Hnidousích 29 domů a 203 obyvatel. Na konci století, v roce 1900, měl Motyčín již 355 domů s 4026 obyvateli, Hnidousy 191 domů s 2647 obyvateli. Pilně se stavělo ještě za první republiky, takže před vypuknutím 2. světové války žilo v Motyčíně 4633 obyvatel v 764 domech a v Hnidousích 3150 v 456 domech. |
Na počátku 20. století již pak bylo pro člověka neznalého poměrů těžké poznat, že na každé straně okresní silnice z Kladna na Pchery rozprostírá se jiná obec. Zdálo se jen logické, že obě budou sloučeny v jeden celek. Motyčínští radní tedy v roce 1919 iniciativně podali vládě ČSR návrh na sloučení obou obcí v jednu, která se měla jmenovat podle větší z nich, tedy Motyčín. Rozlícení občané Hnidous však svolali protestní tábor lidu a řízení o sloučení bylo pozastaveno. Plánované sloučení tak bylo "odsunuto" na pozdější dobu. |
Konkrétně na dobu po 2. světové válce. V lednu 1949 bylo na Místních národních výborech v Hnidousích a v Motyčíně jednomyslně schváleno sloučení, k němuž došlo dnem 5. května 1949. Na návrh z řad "pracujícího lidu" bylo pro sloučenou obec zvoleno (na počet prvorepublikového komunistického poslance Jana Švermy, který zahynul ve slovenských horách v době SNP) jméno Švermov. Zároveň byl podán návrh vládě, aby Švermov, který měl tehdy 6260 obyvatel, byl povýšen na město. K tomu ale došlo až později (17. května 1968), aby se po dalších 12 letech (1.ledna 1980) stal součástí Kladna. |