2. Kapitoolka
Než jsme se dostali do svých chatek byli jsme v tzv rozespalé fázi a proto jsme se ani nenámahali s převlékáním.
Ráno jsme ale byly s Andreou celkem čilé a proto jsme se nenámahaly kluky nějak něžně budit, kluci z nás nadšení nebyli, pravda, ale za to jsme si užily ranní pohled na kluky v rozmačkaném oblečení :D
Olympiáda měla začít v deset, což znamená hodinu a půl čistého času na snídani, hygienu a poslední doučování.
Z nudy do mě Aleš začal rýt… Začala jsem se zlobit a zlechtala jsem ho, jenže já a moje 11 letá síla byla nicotná díky té jeho 14 leté, a tak vyhrál…
Ale já jsem se nedala a slíbila, že mu to oplatím.
Došli jsme do jakési místnosti uprostřed města, v základní škole. Vypadala celkem opuštěně ale to bylo asi spíš tím že jsme dorazili čtvrt hodinu před zahájením. V 9:55 se začali shromažďovat děti z jiných škol, byli jsme rozděleni na páté a osmé třídy, osmá měla psát test z českého jazyka na 60 minut + slohová práce na 30 minut, my měli matematiku nejdřív geometrickou část na 45 minut a pak tu aritmetickou takév 45 minut, bohužel nás sesadili do lavic = osmák + páťák . Moje doufání sklaplo když mě posadili vedle Honzy, jeden z nejzajímavějších kluků co jsem poznala. Když s někým chodíte do školy nestačíte ho ani tak poznat, zatímco když jste s někým na víkendu a tajně, někdy I docela dobře poznatelně, mu ujídáte zmrzlinu, je to něco jiného. A nejlepší na tom je, že I když mu z té zmrzliny skoro nic nezbylo, vůbec mu to nevadilo. Honzík je hodný kluk, jenže v té chvíli kdy vedle mě seděl, mi byl vlastně k ničemu. Po rozdání testu mi tak maximálně potřásl rukou, popřál štěstí a začal si psát svojí část testu, místo aby mě, bezradné duši která mu ujídala zmrzlinu, ráno ho krásně a velmi něžně budila a která si teď vůbec neví rady, poradil
Naštěstí brzy test skončil a já doladila poslední detaily na mých škrabopisných zápisech a odevzdala ho ☺ Honza vypadal celkem vyrovnaně, ale ani se nezeptal jak mi to šlo, asi mi koukal přes rameno a zjistil že mi to nešlo vůbec a raději se nechce ptát.Říkám hodný kluk ☺
Čeština mi ale šla výborně, než jsem dopsala sloh uteklo ani ne dvacet minut a gramatiku jsem stihla za půl hodinky, test jsem si ale pro jistotu ještě nechala. Stihla jsem aspoň koukat co se děje kolem mě.
Andreu jsem neviděla nic jiného, než gumovat, seděla vedle nějakého kluka, který nevím proč vypadal děsivě. Když jsem nakoukla přes Honzovo rameno zahlédla jsem nejen úhledně narýsované a spočítané úhly, obvody, obsahy a objemy těles ale I přesně spočítaná procenta, pythagorovu větu a úměry, poté jsem si všimla vzkazu který mi Honza pod rukou podstrkoval.
TAK JAK TO JDE? KOUKÁM ŽE UŽ TO MÁŠ, TO SE NĚKDO MÁ :D TAK DRŽÍM PALCE ☺
S ODPOVĚDÍ jsem se nenámahala, jen jsem se kapku pousmála, očividně mu to stačilo. Než hodina skončila stačila jsem zpozorovat I Aleše. Asi byl už taky hotový, chytal lelky kolem sebe a stačila jsem zachytit I pohled na mě ☺