Třídíme odpad nebo se jen tak skutečně tváříme? (2.číslo)
Třídíme odpad nebo se jen tak tváříme?
Vše začalo, když jsme jednoho dne ráno vešli do třídy, chtěli jako obvykle vyhodit sáček od svačiny do odpadkového koše ve třídě, ale ten nikde. Chvíli jsme se zmateně rozhlíželi, až jsme si uvědomili, že ty barevné nádoby na chodbě, kterých jsme si zprvu při cestě do třídy nevšimli, jsou na odpad. Ten den pak tato situace nastala ještě několikrát a například u mě trvá dodnes. Zkrátka já, tedy člověk, který sice z běžného odpadu vytřídí plasty, ale tím to pro něj končí, jsem si ještě pořád nezvykla, že s každým papírkem musím běhat na chodbu.
Ale čí to byl vlastně nápad? Že by uklízečkám došla trpělivost s nepořádkem kolem odpadkových košů ve třídách a prosadily si nádoby na tříděný odpad? Nechci je podceňovat, avšak domnívám se, že jediné, na co by se vzmohly, je seřvat za tento nepořádek prvního, kdo by vkročil do třídy - jak je jejich zvykem, okamžitě seřvat, když se jim něco nelíbí. Tak tedy vylučuji první možnost. Že by tedy došla trpělivost vedení školy? Také ne. Takže nejspíše nezbývá, než se podívat ještě výš. Ke zřizovateli, tedy magistrátu hlavního města. Bingo! Ti pořádkumilovní radní, kteří jistě mají budovu na Mariánském náměstí plnou nádob na tříděný odpad a kteří s každým papírem běhají na chodbu, aby ho vyhodili, tak ti to byli. Ačkoliv si při tom náměstkyni primátora pro školství Kousalíkovou nedokážu představit. Přesto tato vždy upravená dáma nabídne školám, aby třídily odpad, a ty s radostí přijímají. Proč? Sami magistrátní úředníci jsou takoví ekologové, kteří třídí kde co? To asi ne, ani paní Kousalíková by nám všem zřejmě nešla příkladem.
Přestože to teď tak možná nevypadá, já nejsem proti třídění odpadu! Proti bezúčelnému třídění ano. Ruku na srdce, kdo z nás vždy přemýšlí, než něco vyhodí do nádoby na tříděný odpad? Kdo s každým tím odpadkem jde k nádobám na tříděný odpad a přemýšlí, kam že to vlastně má hodit? Moc nás asi nebude. Cože to mám v ruce? Hm.. Kam to patří? No to je jedno, směsný odpad je tu od toho. - Kdybych uměla číst myšlenky a stoupla si na jediný den k odpadkovým nádobám na některé z chodeb, vsadím se, že podobnou myšlenku bych uslyšela mockrát. Tak proč to děláme? Není to zbytečné? Nejsou to jen vyhozené peníze za něco, co stejně neděláme? Možná bychom se měli zamyslet a sami v duchu si sáhnout do svědomí, kolikrát jsme vyhodili něco tam, kam to nepatří. Nebylo by tedy dobré, když už takové nádoby na třídění máme, je alespoň využívat tak, jak bychom měli?
(Adéla Paclíková)
Komentáře
Přehled komentářů
Snad jen jedna věc. Nejsem si jistá, zda si během cesty dokážu uvědomit, co kam hodit. Často se před koši zastavím a přemýšlím, co všechno za odpadky nesu, a kam je mám vyhodit. Tak tam tak chvíli stojím, vypadám zřejmě vtipně, než si uvědomím co a jak.
Proč ve třídách chybí koše...
(Ivo Pohořelý, 31. 3. 2009 8:18)
Možná jednu výhodu koše na chodbách mají. Než k nim člověk dojde, může si rozmyslet, co má v ruce a kam to hodit.Při mých, pravda nepříliš častých, pohledech do tříd o přestávkách jsem tu a tam zahlédl neidentifikovatelný objekt, letící vysokým obloukem kamsi do prostoru, kde se mohl nacházet koš. Jednou to schytalo umyvadlo, podruhé byla poznamenána zeď...čistě vymalovaná třída vydržela v obstojném stavu tak měsíc, nemluvě o prostoru několika čtverečních metrů kolem koše.
Hlavní podíl na odstranění košů ze tříd tedy vlastně mají někteří studenti; je-li něco v pořádku, není třeba provádět změny.
Rozmýšlím se..
(Adéla Paclíková, 23. 4. 2009 16:54)