Doba neolitická a eneolitická
Doba neolitická a eneolitická
Dobou neolitickou rozumíme mladší dobu ledovou. Zkracovaly se intervaly jednotlivých období. Datujeme ji 5 000 – 2 700 let př.n.l. Zanikají kamenné nástroje a začíná se používat bronz. Lidé přešli k usedavému způsobu života. Začali se živit zemědělstvím a to proto, že docházelo k dalšímu zdokonalování nástrojů a ke zkvalitňování pěstební činnosti. Diferenciace pokračuje i ve způsobu obživy – pšenice, ječmen a luštěniny se začínají objevovat v Evropě a na Blízkém východě, v jihovýchodní Asii se pěstuje rýže, v Americe kukuřice. Ze zvířat jsou chovány ovce a hlavně kozy pro mléko. Stavějí se nákladnější obydlí; přírodní nepřízeň doléhá na člověka velmi neúprosně a tvrdě, člověk dosahuje výšky
Neolitická naleziště
V různých částech světa měla různou podobu a různě zakořenila.
pohoří Zagros – nejstarší, oblast na pomezí východního Iráku a západního Iránu
Džarmo – nalezeno sídliště o 20 – 25 příbytcích. Bylo zjištěno, že se zde pěstovala pšenice, ječmen, luštěniny a některé další plody.
Samara – objevují se zde pozůstatky první keramiky a výrobky, na nichž jsou reliéfy lidí, zvířat, ryb, rostlin a stromů.
Eridu – jihozápad Iráku, zjištěny pozůstatky po sýpkách na pšenici, závaží k rybářským sítím; používali již hrnčířský kruh; nalezena svatyně.
Jericho – východ Izraele, nejstarší město světa. Jeho počátky spadají do období 10 000 let př.n.l., ale naleziště jsou stará přibližně 7 000 let př.n.l. Bylo obehnáno hradbami, nad nimi se tyčila první věž.
Čatal Hüyük – Turecko. Oblast zřejmě zemědělská, lidé chránili svůj majetek za pomoci psů proti medvědům a levhartům. Obydlí si stavěli ze suchých cihel; symbol býka.
oblast Nilu – Egypt. Už tehdy zde docházelo k budování zavodňovacích kanálů.
Egejská oblast
Sesklo
Knóssos
ve střední Evropě doba neolitická po sobě zanechala pozůstatky v Bylanech u Kutné hory, v Mohelnici nebo v Hlubokých Mošuvkách.