Od té doby co se Andrea a Semir dověděli,že jim k Andreasovi
ještě přibudou dva špunti,uběhlo pět měsíců.Semir by své
milované snesl i modré z nebe,kdyby to jen trošku šlo.Semir má
dnes volno a tak on ,Andrea a jejich synek byli u Šefrů na
obědě.Po dobrém jídle se vydali procházkou domů.To aby Andrea
byla na čerstvém vzduchu,který jí dělal moc dobře.Cestou však
narazili na
cukrárnu.ANDREAS,,Tatínku,maminko,prosím,prosím."ANDREA,,Broučku,co
bys rád?"Andreas se na ni podíval svejma modrejma očima a
pohledem,kterému nelze odolat,,Šlehačku s jahůdkama"vypadlo z
něho.SEMIR,,No já se přidávám."ANDREA,,Tak dobře,přehlasovali
jste mě.Já si dam taky a ještě kapučíno."Našli prázdný stolek
a Semir s Andreasem šli koupit dobroty.Andrea si zatím sedla
na židli.První pohárek patřil mamince a Andreas jí ho sám
donesl.ANDREA,,Děkuju Broučku."BROUČEK,,Prosím maminko."Pak si
přinesl svůj a posadil se vedle maminky.Semir si také donesl
pohár a pak ještě došel pro dvě kapučína.Pro Andreu a pro
sebe.Dostal na něj taky chut,když tak krásně
vonělo.SEMIR,,Mamčo,nechceš ještě zákusek?"ANDREA,,Proboha
ne.Musím myslet na svoji váhu.Už ted si připadám jako
slonice."SEMIR,,To víš,naše dvojčata rostou."ANDREA,,Už aby
byli venku."SEMIR,,Neboj,už to dlouho trvat nebude.Tak dva,tři
týdny počítám."ANDREA,,Tak ti děkuju,Semire.Ty opravdu dokážeš
člověka potěšit.Už fakt nemůžu.Vždyt se valim jak
sud."SEMIR,,No tak Andílku,nepřeháněj.A když tak jak malý
soudek"řekl jí s úsměvem na rtech.ANDREA,,Tak dík,Jdeme
dál:"Malej vyběhl ven a poslušně čekal na rodiče.Semir musel
pomoct Andree aby se vůbec mohla zvednout.Domů došla úplně
vyčerpaná.Hned sebou práskla na pohovku a
usnula.ANDREAS,,Tatínku potichu.Náš Andílek spinká."Toto
oslovení taky pochytil od tatínka a začal říkat Andree maminka
Andílek.Semir napsal Andree lístek,že šli ven a jeli se
podívat do služebny.Tam byli oba vítaní.,,Teto,teto
Aničkooooo,"křičel Andreas na celou služebnu.Teta vyšla z
kanceláře a Andreas jí vletěl do náruče.,,Ahoj ty můj
chlape"přivítala malého šéfová.,,Tak co jak se má
maminka?"ANDREAS,,Maminka Andílek spinká."Šéfová se začala
smát a Semir taky.SEMIR,,Zítra přijedu hned jak hodím tady
toho Sviště do školky"a přitom ukázal na Andrease,který
poletoval po stanici.Semir si dal se šéfkou a kolegy kafe a
malej dostal horkou čokoládu.Maminka Andílek se mezitím
probudila a přečetla si vzkaz.Bylo jí nad slunce jasné,kam ti
dva výtečníci zmizeli.Ale nijak jí to nevadilo.Proč
taky.Pomalu se zvedla a došourala se do kuchyně.Udělala si
pití a pak šla připravovat večeři.Ještě,že je zítra pátek.Na
víkend si zase berou malého Šefrojc.Alespon může naše mamča
lenošit.Je toho na ní opravdu už moc i když jí Semir a její
maminka pomahají jak můžou.Andrea připravila večeři do
ledničky a na stůl dala lístek se vzkazem at Semir večeři
ohřeje.Pak si šla dát sprchu a šla si do ložnice lehnout.Ani
nevěděla kdy ti dvá šli spát.Druhý den dopoledne se Andrea
zastavila na služebně.Potřebovala něco se Semirem
nakoupit.Všichni ji přivítali s otevřenou náručí.Jenže Semir
byl zrovna s Tomem na zásahu a tak ji pozvala šéfová k sobě do
kanceláře na kávu.Andrea na ni dostala právě chut.ŠÉFOVÁ,,Tak
co ,jak se cítíte?"ANDREA,,No dneska je mě úplně
báječně.Takhle mě snad ještě nebylo"a povídají si o všem
možném.Andrea ale nějak pobledla.ŠÉFOVÁ,,Je vám
něco,Andreo?"ANDREA,,Nic,jen cítím nějaký
tlak.Panebože.Praskla mě voda."ŠÉFOVÁ,,Hned zavolám
sanitku.Jen se uklidněte a položte se na pohovku"a dala jí pod
hlavu polštář.Andrea začala mít bolesti.Šéfová zavolala
sanitku,ale řekli jí,že jim to bude chvilku trvat. mají to
daleko.ŠÉFOVÁ,,Andreo,jen vydržte.Můžu vám pomoct?"Andrea se
slzama v očích,,Zavolejte Semirovi,prosím:"ŠÉFOVÁ,,Ale jistě"a
nažhavila vysílačku.,,Kobro 11,okamžitě se ozvěte."SEMIR,,Tady
Kobra 11,šéfová co se děje?"ŠÉFOVÁ,,Okamžitě se vratte na
stanici.Je tu Andrea a začíná rodit."SEMIR,,Cože?Panebože.Už
jedeme."Tom sešlápl plynový pedál až na podlahu tak,div že ji
neprobořil.Za pár minut zahvízdaly kola CLKáčka před
služebnou.Semir vběhl do služebny jak blesk.,,Kde je
Andrea,"BONRATH,,U šéfové v kanceláři."Semir tam
vletí.ŠÉFOVÁ,,No konečně.Volala jsem sanitku,ale asi už to
nestihnou.Semir se sehnul k Andree,,Semire,strašně se
bojim.Au."SEMIR,,Neboj se miláčku,jsem u tebe."Sedí u ní ,drží
jí za ruku a otírá jí spocené čelo .Andrea má velice silné
bolesti.Miminka už se derou na svět.Šéfová přinesla ručníky a
osušky.ANDREA,,Semire,já už nemůžu."SEMIR,,Miláčku vydrž,za
chvíli je tu sanitka.ŠÉFOVÁ,,Tak hold to odrodíme tady.Nedá se
nic dělat.S porodem mám skušenosti.Nebojte se Andreo.Jen se
uvolněte.Tak je to dobře.Už je vidět kousek hlavičky."Za
chvíli je slyšet dětský pláč.ŠÉFOVÁ,,Semire,máte dalšího
syna",zabalí malého a dává ho Semirovi do náruče.,,A ted to
druhé mimčo."Jenže stalo se to,co nikdo nečekal.Druhé dětátko
mělo obrácenou polohu.Takže šlo zadečkem napřed.Andrea se
podívala na syna a vtom přišla další vlna bolesti.Semir
položil maličkého na druhou pohovku.Drží Andreu okolo ramen a
políbí ji.,,Andílku,prosím tě drž se.Musíš to dokázat."Andrea
má opravdu ošklivé bolesti,je už strašně unavená a nemůže
miminko vytlačit.ŠÉFOVÁ,,Andreo,ted musíte pořádně
zatlačit,jinak se to maličké udusí."Semir se bojí jak o
Andreu,tak i o jejich další miminko.ANDREA,,Já už
nemůžu."SEMIR,,Lásko,dokážeš to.Musíš.Kvůli tomu maličkému i
kvůli mě."Andrea se snaží,ale pomalu začíná bolestí
omdlévat.SEMIR,,Panebože šéfová,Dělejte něco,vždyt umřou
obá."Najednou slyší houkající sanitku.Právě včas.Andrea už
skoro nevnímala.Doktor rychle přiběhl.Prohlédl Andreu a řekl
Semirovi,,Vaše paní je moc úzká a miminko v této poloze
nevytlačí ven.No nic.Píchneme jí lokální aneztézii a maličké
vytáhneme ven."Andrea už tu injekci ani necítila.Vše vnímala
jen mlhavě.Semir se moc bál o oba dva.První mimčo zatím
spokojeně chrupalo.Najednou se ozval dětský pláč.DOKTOR,,Tak a
je to.Máte krásnou holčičku.Gratuluju.Zabalil malou do ručníku
a podává jí Semirovi do náruče.Andrea se začíná
probírat.SEMIR,,Miláčku,podívej se,je to holčička.Je krásná po
tobě,Andreo.Můj malej Andílek."Políbil Andreu a podává jí
dceru do náruče.Sám si bere maličkého.Šéfka šla do velína říct
všem,že vše dobře dopadlo.Lékaři naloží Andreu s dcerou do
sanitky.Semir drží syna a jede také.V nemocnici Andreu ošetří
a miminka vykoupou.U toho ale Semir není.Andrea dostala
horečku a tak ji odvezli na JIPKU a děti na novorozenecké
oddělení.Semir se baví s doktorem,,Jak to vypadá s mojí
ženou?"DOKTOR,,Nebojte se,to bude dobré.Měla velice těžký
porod.Ale ted jedte domů.K vaší paní vás pustíme stejně až
zítra.Ted musí odpočívat a mít naprostý klid.SEMIR,,Děkuju
vám."DOKTOR,,Nemáte zač,je to moje práce."Semir si zavolal
taxi a vrací se na služebnu.Cestou zavolá Šefrom,že už mají o
dvě vnoučata víc a poprosil je aby vyzvedli Andrease ze
školky.Když přijel Semir na služebnu šel rovnou za šéfovou aby
jí poděkoval.ŠÉFOVÁ,,Nemáte zač Semire a jak je
Andree?"SEMIR,,Leží na JIPCE,protože dostala
horečku."ŠÉFOVÁ,,Nedivte se měla velice těžký porod.Dost si
vytrpěla.Bylo mě jí strašně moc líto.Chudák.Ale ted už to bude
dobré.A co miminka?"Semir se slzama v očích,,Ty jsou v
pořádku.Obá dvá."Kolegové včetně Toma šli Semirovi
gratulovat.Druhý den jel Semir za Andreou i s Andreasem.Ten se
na maminku a miminka moc těšil.Od babičky už věděl,že má
brášku a sestřičku.Andrea už byla bez horeček a tak už byla na
obyčejném pokoji společně s miminkama.Semir zaklepal na dveře
pokoje.Vešel dovnitř a v náruči nesl velikou kytici
růží.Andreas také nesl mamince Andílkovi kytičku.Hned k ní
bězel a vlepil jí velikánskou pusu.Nesměle se podíval do
postýlky na sourozence.Semir svého syna následoval.Dal Andree
velikánskou pusu,Která se ale trošku protáhla.ANDREA,,Tak
pánové,dovolte abych vám představila slečnu Amiru a mladíka
Thomase.Souhlasíš Semire?SEMIR,,No jasně."Andrea se na posteli
posadila,před sebou držela Andrease,Semir si sedl vedle nich a
všichni se dívali na spokojeně oddychující miminka.Andree
zářili cči štěstím a láskou.Semir ji objal okolo ramen a
políbil.KONEC: