Vtipy o Pepíčkovi
Při hodině přírodopisu se přihlásí Pepíček a ptá se:
"Paní učitelko, může desetiletá holčička jen tak otěhotnět?"
"Nemůže Pepíčku," odpoví paní učitelka.
Pepíček se zamračí: "Vyděračka!"
Maminka jde s Pepíčkem poprvé do ZOO. Od první chvíle, co tam vejdou pepíček
nadšeně výská:
"Jéé opičká! Mamí koukéj opička!!"
"Ticho Pepíčku, to je teprve paní pokladní!"
Paní učitelka vysvětluje třídě: "Říkáme, že kráva se otelila, kočka okotila. Řekne
někdo další příklad?"
Pepíček se hlásí: "Prosím, žralok se ožral!"
"Pepíčku, co bys chtěl k svátku?"
"Vzduchovku."
"To nejde, střílel bys ptáčky!"
"Tak pistolku."
"To taky nejde, plašil bys ptáčky!"
"Tak nějakou holku."
"Co bys s ní dělal?"
"Šel bych s ní do lesa."
"Co tam?"
"Zavedl bych jí do křoví."
"Co potom?"
"Stáhl bych jí kalhotky."
"A pak?!!"
"Vzal bych si z nich gumičku a udělal si prak."
Pepíček si stále strká prst do nosu. Maminku to rozčílí a řekne mu:
"Jestli si budeš strkat prsty do nosu, tak budeš tlustej jako strejček Pepa!"
Pak nastoupí do tramvaje a Pepíček začne pomrkávat a uculovat se na jednu
těhotnou maminu. Té to nedá a po chvíli se ho zeptá:
"Poslyš chlapečku, ty mě odněkud znáš?"
"Ne, ale vím co jste dělala!"
Paní učitelka se ve škole ptá: "Děti, řekněte mi, jaká věc se dává do pusy?"
Janička: "Prosím, chleba s máslem."
Michal: "Čokoláda."
Péťa: "Bonbony."
Pepíček: "Světlo."
Paní učitelka se diví: "Jak jsi na to přišel?"
Pepíček: "Včera jsem slyšel maminku, jak povídá tatínkovi, aby zhasnul světlo a
dal jí ho do pusy..."
Malý Pepíček stříhá v obýváku ubrus.
Maminka volá z kuchyně: " Co děláš Pepíčku?"
"Číhám!"
"Tak číhej, ať ti nic neuteče!"
Pepíček ve školce vylije mlíčko.
Paní učitelka lehce naštvaná procedí mezi zuby:
"Co by ti řekla maminka, kdybys doma vylil mlíčko na zem?"
Pepíček přes rameno: "Nekecala by a utřela to."
"Tak děti, jak dělá ovečka?"
"Prosím, bé, bé."
"Správně. A jakpak dělá pejsek?"
"Prosím, haf haf."
"Výborně, a jak dělá kravička?"
Přihlásí se Pepíček a povídá: "Dobrý den děti, posaďte se."
Ve škole se děti učí počítat.
Všichni umí, jen Pepíček pořád počítá na prstech.
Učitelka se naštve a říká: "Pepíčku, ruce do kapes a kolik je pět a pět?"
Pepíček se chvíli přehrabuje v kapsách a pak prohlásí: "Jedenáct!"
Paní učitelka se ptá dětí:
"Kdo mi vyjmenuje aspoň tři Shakespearova díla?"
Hlásí se Pepíček a ač se paní učitelka bojí, že řekne nějakou sprosťárnu jako
vždy, nezbude jí, než Pepíčka vyvolat.
"Mnoho povyku pro nic, Sen noci svatojánské a Zkrocení zlé ženy."
"Výborně Pepíčku, mile jsi mne překvapil. Jak si to prosím tě pamatuješ?"
"Podle pánského přirození, paní učitelko."
"Cože?"
"Když je to 10 cm, tak je to Mnoho povyku pro nic. Když 15, tak je to Sen noci
svatojanské a kdyz 20, tak Zkrocení zlé ženy."
"A co když je to 30?" ptá se zvídavě učitelka.
"To už není Shakespeare, paní učitelko. To je Neruda - Kam s ním?!"
"Pepíčku," povídá paní učitelka, "jak se jmenuje člověk, který krade?"
Pepíček neví a tak mu paní učitelka pomůže: "Podívej, když teď sáhnu do tvé
kapsy a vytáhnu padesátikorunu, kterou si pak nechám, co jsem?"
Pepíček rychle prohlásí: "Kouzelník!"
V hodině náboženství: "Děti, kdo z vás ví, kde bydlí Pán Bůh?"
Jirka: "Nahoře v mracích."
"To je pěkné," pochválí ho pan učitel.
"Má ještě někdo jinou odpověď?"
Anička: "Bydlí v zemi, ve skalách, v trávě, všude."
"To jsi řekla moc hezky. Ještě někdo.. Pepíčku?"
"Já to náhodou vím přesně. Pán Bůh bydlí u nás na záchodě."
"Chlapče, jak jsi na tohle přišel?"
"Tatínek každé ráno bouchá na dveře a říká: 'Pane Bože, ty seš tam ještě?'"
Přijde jednou Pepíček za tatínkem a zvídavě se ho ptá: "Tatínku a co by se
mnou bylo, kdybych se vůbec nenarodil?"
No, s největší pravděpodobností bys zaschnul na prostěradle!"
"Tak co, Pepíčku, kde jsi byl o prázdninách?"
"S maminkou a jejím novým přítelem u moře."
"A jak ses měl s novým otcem?"
"Výborně, vždycky ráno mě odvezl daleko od břehu a já jsem plaval zpátky."
"To jsi zvládnul?"
"V pohodě, akorát mi dělalo problém dostat se z toho zavázaného pytle!"
Přijde Pepíček domů a tatínek se ho ptá: "Tak, Pepíčku, co bylo ve škole?"
"Čtyři jedničky a jedna pětka."
"Opravdu?" Tatínek otevře žákovskou knížku a tam je napsáno: 11.11. -
Matematika: 5!
Zazvoní telefon a Pepíček ho zvedne.
Pepíček: "Haló, tady Pepíček, kdo tam?"
Tatínek: "Ahoj Pepíčku, tady tatínek."
Pepíček: "Ahoj tatínku, co potřebuješ?"
Tatínek: "Pepíčku, vezmi v kuchyni ten veliký nůž, jdi do ložnice a když tam
uvidíš maminku s nějakým pánem, tak je oba zapíchni."
Pepíček (po chvilce): "Nó, tak jsem tam šel a byla tam maminka s nějakým
pánem, tak jsem je oba zapíchnul."
Tatínek: "Správně. Teď vyndej ze skříně velký pytel, dej je oba do toho pytle a
zavaž ho provázkem."
Pepíček (po chvilce): "Nó, tak jsem je strčil do pytle a ten pytel zavázal."
Tatínek: "Dobře. Tak teď vezmi lopatu a na zahradě vykopej jámu."
Pepíček: "Ale, tatínku, my přece žádnou zahradu nemáme."
Tatínek: "Tak pardon, to bude omyl."