Malé zrcadlo víry
Malé zrcadlo víry
Na pouť přijely do vesnice nejrůznější atrakce. Mezi nimi i provazochodec. Postavil si dva vysoké sloupy a vysoko mezi ně natáhl lano. Vylezl nahoru a chodil po provaze sem a tam.
Dole se shromažďovali lidé a tleskali. Když jich bylo stále více, nechal si artista vytáhnout nahoru trakař a jezdil mistrně sem a tam. Lidí přibývalo a jejich obdiv k provazochodci vzrůstal. Artista si nechal na trakař položit dva pytle plné brambor a jezdil vysoko mezi sloupy. Jistě a bezpečně.
Když dole pod lanem utichl potlesk diváků, zvolal na ně: "Věříte, že bych každého z vás bezpečně převezl na druhý konec?" Všichni dole volali "Věříme!"
Mistr se odmlčel a za chvíli řekl: "Tak pojďte někdo nahoru a nechte se přepravit od jednoho konce na druhý."
Nenašel se ani jeden, kdo by výzvy uposlechl.
Jak jednoduché je stát a volat "věřím". Jak náročné je položit se do Ježíšovy náruče a nechat se přenést ze starého do nového života. Slyším to stále kolem sebe. Věřím, věřím, věřím...jsem věřící, já také věřím…
Ale ty, které slyším volat, nevidím přistupovat k Mistrovi, který by je přenesl ze starého do nového života, a se kterým by se vydali na cestu.